Transcript zasady spravne komunikace

 Německý filozof Imanuel Kant (19. stol.) bádal téměř
celý život nad tím, jestli existuje nějaký všeobecně platný
zákon, který by určoval člověku, jak se správně chovat…
 Nakonec našel a nazval jej:
KATEGORICKÝ IMPERATIV, který zní:
 „NEČIN DRUHÉMU TO, CO NECHCEŠ,
ABY BYLO ČINĚNO TOBĚ“ a
 JEDNEJ VŽDY TAK, ABY LIDSTVÍ V TOBĚ
I V JINÉM ČLOVĚKU TI BYLO CÍLEM, NE
POUZE PROSTŘEDKEM“ a dále: „JEDNEJ
TAK, ABY SE ZÁSADA, PODLE KTERÉ
JEDNÁŠ, MOHLA SE STÁ ZÁKONEM
OBECNÝM“
ZÁSADY SPRÁVNÉ
KOMUNIKACE
Komunikace
 VERBÁLNÍ
 slova a jejich obsah, tón hlasu…
 NEVERBÁLNÍ
 mimika, gesta, postoj….
Tyto dvě složky by měly být v souladu a
měly by se vzájemně doplňovat.
ZPŮSOBY JEDNÁNÍ A
KOMUNIKACE
 DOMINANTNÍ (agresivní)
 Jedinec se:
 prosazuje na úkor jiných
 nebere v potaz jejich práva, požadavky atd…
Většinou lidé, kteří mluví nahlas, živě gestikulují,
mají sklon vést ostatní a prosazují se….
 SUBMISIVNÍ (pasivní)
 Jedinec se:
 stále podřizuje žádostem nebo příkazům
druhého
 pasivně se přizpůsobuje
 ASERTIVNÍ
 Jedinec dokáže:
 jasně formulovat své požadavky
 respektuje druhého
 umí naslouchat
 je schopen měnit názor a přistoupit na kompromis
 ASERTIVNÍ KOMUNIKACE:
 je takový způsob komunikace, který nám
dovoluje bránit naše vlastní práva tak,
abychom nenarušili práva druhých…
 Asertivita by se dala definovat také
jako ZLATÁ STŘEDNÍ CESTA - tj.
cesta lidské komunikace odmítající jak
agresivní, tak i pasivní chování…
 ASERTIVITA = zdravé, přiměřené
SEBEPROSAZENÍ… (tedy nejednat
na úkor druhých, ale také nepřipustit
jednání ostatních na náš účet…)
ASERTIVNÍ JEDNÁNÍ
 = jednání, které není ani pasivní ani agresivní
 ASERTIVNĚ JEDNAJÍCÍ ČLOVĚK:
 dokáže přímo vysvětlit, o co mu jde, jaké jsou jeho
cíle, co si o čem myslí a jak situaci prožívá
 má pozitivní přístup k lidem
 má přiměřené sebevědomí
 umí naslouchat druhým a přistoupit na
KOMPROMIS
 je schopen požádat o laskavost a je schopen
laskavost někomu poskytnout
ASERTIVNĚ JEDNAJÍCÍ ČLOVĚK JE SI VE SVÉM
JEDNÁNÍ HLAVNĚ JISTÝ…!!!!
ASERTIVNÍ CHOVÁNÍ
 UMOŽŇUJE DOSÁHNOUT
TOHO, ČEHO CHCEME, ANIŽ
BYCHOM POTLAČOVALI
VLASTNÍ PŘÁNÍ A POTŘEBY
NEBO JEDNALI NA ÚKOR
DRUHÉHO ČLOVĚKA…
ASERTIVNÍ PRÁVA (10)
 1) MÁTE PRÁVO SÁM POSUZOVAT
SVÉ CHOVÁNÍ, MYŠLENKY, EMOCE
(zároveň ale musíte nést odpovědnost
za jejich důsledky)
 2) MÁTE PRÁVO NENABÍZET ŽÁDNÉ
VÝMLUVY ČI OMLUVY PRO
OSPRAVEDLNĚNÍ VAŠEHO
CHOVÁNÍ (protože nic nekazíme
úmyslně, a tudíž není za co se
omlouvat)
 3) MÁTE PRÁVO SÁM POSOUDIT, ZDA
A NAKOLIK JSTE ODPOVĚDNÝ ZA
PROBLÉMY JINÝCH LIDÍ
(nejdůležitější jsme my sami!)
 4) MÁTE PRÁVO ZMĚNIT SVŮJ NÁZOR.
(toto naše právo jde však zároveň s naší
zodpovědností za naše kroky.. )
 5) MÁTE PRÁVO DĚLAT CHYBY A NÉST
ZA NĚ ODPOVĚDNOST (chybovat je
prostě lidské, zároveň je však potřeba za
tyto chyby nést zodpovědnost…)
 6) MÁTE PRÁVO ŘÍCI „JÁ NEVÍM“
 7) MÁTE PRÁVO BÝT NEZÁVISLÝ
NA DOBRÉ VŮLI OSTATNÍCH
(některým lidem člověk nemůže být
prostě po vůli..)
 8) MÁTE PRÁVO DĚLAT
NELOGICKÁ ROZHODNUTÍ (za
cokoli, co člověk udělá, je
odpovědný právě člověk sám)
 9) MÁTE PRÁVO ŘÍCI „JÁ TI
NEROZUMÍM“ (proč nepřiznat svoji
nevědomost – je to přeci lidské…)
 10) MÁTE PRÁVO ŘÍCI „JE MI TO
JEDNO.“ (je důležité si uvědomit
hranice zodpovědnosti za své
záležitosti a zodpovědnosti druhých
lidí za jejich problémy….)
TECHNIKY ASERTIVNÍHO
CHOVÁNÍ
 1) TECHNIKA „POKAŽENÉ
GRAMOFONOVÉ DESKY“
(vytrvalé a zcela klidné opakování
našich myšlenek a požadavků…až
než dosáhneme svého 
PŘÍKLAD:
 H: „Martine, mohl bys mi vrátit cédéčko, které
jsem ti před časem půjčil?“
 M: „Já jsem si ho ještě nenahrál.“
 H: „Já bych potřeboval, abys mi ho vrátil.“
 M: Nevím, kdy ti ho vrátím.“
 H: „Chci, abys mi ho vrátil hned zítra.“
 M: „No, ale já ho nemám nahrané!“
 H: „Měl jsi na to skoro měsíc čas. Potřebuji,
abys mi ho vrátil.“
 M: „Tak dobře.Pokusím se to zvládnout.“
 H: „To bude fajn. Díky.!“
 2) TECHNIKA „OTEVŘENÝCH DVEŘÍ“
(přijímáme kritiku tak, že ji plně či
částečně přijmeme)
 PŘÍKLADY TECHNIKY „OTEVŘENÝCH DVEŘÍ“
 „Máš pravdu….Může ti to tak připadat…
Někdo to tak může vidět…. Mohlo by na tom
být něco pravdy…. Snad se mýlím…. Často
se mýlím…. Podívejme se na věc z jiné
strany.
 3) TECHNIKA „PŘIJATELNÉHO
KOMPROMISU“
 používá se při snaze o nalezení společného
řešení problému – podstatou je opakované
zdůraznění požadavků a uznání argumentů
partnera..
 Příklad správné reakce:
 „DNES TI NEMOHU NOVOU LÁTKU
VYSVĚTLIT, NEMÁM ČAS, ALE ZÍTRA SE
STAVÍM A PROBEREME TO SPOLU.“
 „PŘIJDE NÁVŠTĚVA? JÁM MÁM ALE ZROVNA
DOMLUVENOU SCHŮZKU. NO, CHVÍLI
POSEDÍM A PAK PŮJDU…
 4) TECHNIKA „SELEKTIVNÍHO
IGNOROVÁNÍ“
 Záměrně nereagujeme na informace, které jsou
pro nás nedůležité a o nichž víme, že je druhý
sděluje v afektu. Jedinci dáváme najevo, že
jeho obecnou a nekonkrétní kritiku
posloucháme, pokud však kritik přejde k věci
konkrétní, snažíme se navázat věcnou
komunikaci..Tím zvládáme svoje zlost a hněv…
 Příklad správné reakce:
 „ANO, JÁ TĚ SLYŠÍM, CHÁPU, CO MI CHCEŠ ŘÍCI“
 „NEPŘEKŘIČÍM TĚ, ASI NENÍ VHODNÉ ŘEŠIT
PROBLÉM TEĎ.. AŽ SE UKLIDNÍŠ, ZNOVU SE K
TOMU VRÁTÍME…“
EMPATIE
 = VCÍTĚNÍ SE DO POCITŮ DRUHÉHO
 Slovo empatie pochází z řeckých: em=v a
pathos=cítění,pocity,utrpení)
 Vcítění = JÁDRO LÁSKY, nejniternější podstata
společenství
 Je nutné lásku nejen pasivně přijímat, ale také
AKTIVNĚ DÁVAT.. A to nejen svým bližním, ale i svému
okolí
 Vciťování se do stavů druhého člověk je nezbytným
předpokladem pro dobré fungování mezilidských
vztahů, neboť umožňuje chápat druhého, například
jako bytost trpící (stejně jako já…)
 EMPATIE je v podstatě druh mimické
komunikace – výraz tváře určité osoby
vyjadřuje jeho vnitřní stav, druhý člověk
to vnímá a „rozumí“ tomu, co subjekt
prožívá. K
 KAŽDÝ JEDINEC má různou úroveň
empatických schopností
 EMPATIE JAKO ZPĚTNÁ VAZBA v
mezilidských interakcích vyznačuje
citlivost jednoho člověka vůči druhému a
je s ní spojena i aktivní spoluúčast
(signalizace utrpení, zoufalství atd.).
http://www.youtube.com/watch?v=QCAJyR
GgWyo