Transcript Klasicismus, osvícenství, preromantismus

Klasicismus,
osvícenství,preromantismus
•
•
•
•
•
•
Umění – klasicistní, preromantické
Architektura
Literatura – klasicistní, osvícenecká, preromantismus
Klasicismus
Osvícenství
Preromantismus
Co vyjadřuje klasicismus?
• Jakou architekturu Vám následující stavby
připomínají?
Znáte tuto stavbu?
Titův oblouk, Forum Romanum, Řím, 1. století našeho letopočtu
Zpět
Vítězný oblouk - Paříž
Inspirace v triumfálních obloucích z dob antického Říma
Zpět
Do jakého období zařadíte tuto
stavbu?
Kostel Madeleine (sv. Magdalény) v Paříži, 18. století
Zpět
Bílý dům
Kapitol
Má Kapitol ještě
jiný význam než
název sídla
amerického
Kongresu?
Zpět
Antonio Canova – Perseus
Co inspirovalo autora?
Znáte film Souboj Titánů?
Připomíná Vám tato socha nějaké jiné dílo?
Zpět
David – Přísaha Horatiu
Zpět
David – Leonidas u Thermopyl
Zpět
David - Napoleon
Ingres: Napoleon Bonaparte
Zpět
Klasicismus
• Tento výraz je odvozený od latinského slova classis – vzorný,
prvotřídní
• Rozvíjí se ve Francii již v 17. století
• Významněji ovlivňuje dějiny až v 18. století, někdy se zde používá
název neoklasicismus
• Filosofem klasicismu byl René Descartes (Myslím, tedy jsem) –
důraz na lidský rozum – tzv. racionalismus.
• Vyznačuje se důsledným návratem k antice a podrobným
rozdělením umění na vysoké a nízké žánry, formy i náměty.
Upřednostňuje urozené hrdiny, vznešené myšlenky, žánrovou
čistotu (zákaz míšení žánrů a forem) a antické náměty. Za vysoký
žánr je považována tragédie, óda, epos, sonet a poezie vůbec,
k nízkým patří komedie, román, satira, bajka či píseň a próza.
V dramatu je ideálem zákon trojí jednoty.
Důraz na pravidla
Zpět
Co požaduje autor v následujícím
úryvku
• Ale my, kterým um pravidla stále pěje
chceme, ať důvtipně snují se všechny děje
a ať jen na jednom místě a v jednom dni
jeden čin divadlo napětím naplní.
Důraz na pravidla
Zpět
Zpět
Co vyjadřuje osvícenství?
Jak byste charakterizovali následující postavu
Jaký byl autorův přístup k vzdělání, svobodě a církvi
– Druhá představená naopak poslala každé jeptišce žíněnou košili
i důtky a všem vzala Starý i Nový zákon.
– Mou chybou bylo, že jsem kajícnickou košili i důtky hodila do
krbu, že jsem o tom řekla přítelkyním a některým poradila, aby to
udělaly taky; třetí, že jsem si opatřila Starý a Nový zákon ;
čtvrtou, že jsem nechtěla mít nic společného s náboženským
sektářstvím a prohlásila jsem, že jsem křesťanka a ne
jansenistka nebo molinistka; pátou chybou, že jsem přísně
dodržovala klášterní řád, plnila všechno, co nařizoval, ale taky
neudělala nic navíc, protože i to, co jsem musela, se mi zdálo
dost kruté; na varhany jsem hrála jen ve svátek a nezpívala jsem
než ve sboru, krátce nestrpěla jsem, aby se den co den
zneužívalo mé ochoty a mého nadání. Pročetla jsem si
několikrát stanovy řádu, až jsem je uměla zpaměti; když mi
přikázaly něco, co tam nebylo jasně řečeno nebo co tam nebylo
vůbec či co podle mého mínění stanovám odporovalo,
neústupně jsem odmítala. Vzala jsem klášterní řád a prohlásila:
„Tyto závazky jsem na sebe vzala, jiné však ne."
– Mé výstupy strhly i ostatní. To omezovalo moc dohližitelek, už s
námi nemohly zacházet jako s otrokyněmi.
Zpět
Osvícenství
• Osvícenci chtěli šířit osvětu, a proto se věnovali
hlavně naučné tvorbě, filozofii a vědě. Ve vlastní
tvorbě se nenechali svazovat přísnými pravidly
klasicismu. Upřednostňovali rozum (ratio) a
přísně vědecké metody poznání založené na
pozorování a zkušenosti.
• Zpravidla odmítají církev, objevuje se tzv.
deismus
• Filosofii tohoto období byli I. Kant, D. Diderot,
Voltaire
Zpět
Co vyjadřuje preromantismus?
Do jakého období byste zařadili tento obraz a proč
Rembrant
BAROKO
Objevuje se opět šerosvit
Zpět
Fracesco de Goya – „MÁJI“
Francisco de Goya
Dona Francisca
Sabasa Garcia
Jak byste charakterizovali následující postavu –
introvert, či extravert
• Když tak uvážím, jak úzká je klec, která svírá všechny
činorodé a poznávací síly člověka, že všechna
činnost má jen jeden cíl: ukojit potřeby, které zase
nemají jiného účelu než prodloužit naši ubohou
existenci, a když si pak musím doznat, že všechno
uklidnění v některých otázkách je jenom polosnovou
rezignací, která pomalovává stěny vězení, ve kterém
trčíme, pestrými postavami a jasnými prospekty: to
všechno, Viléme, mi rdousí slovo v hrdle. Vracím se
do sebe a nalézám tam celý svět. Ovšem že zase víc
ve svých tuchách a temných touhách než ve výrazu a
živoucí síle. A tu mi všechno před očima plyne, a
usmívám se a sním si dál.
Zpět
Jaká je myšlenka následujícího úryvku
• Lidé nejsou od přírody ani králi, ani velmoži, ani
dvořany, ani boháči, všichni se rodí nazí a chudí,
všichni podrobeni životním neštěstím,
zármutkům, nehodám, potřebám, bolestem
všeho druhu; konečně všichni jsou odsouzeni k
smrti. To jest pravý stav člověka, z něhož není
vyňat žádný smrtelník. Začnete tedy studovat v
lidské přirozenosti to, co je od té přirozenosti
neodlučitelné; to nejlépe působí pravou
humanitu.
Zpět
Preromantismus
• Pojem preromantismus se začal prosazovat až v roce 1924
• Označuje umělecké tendence, které ohlašovaly blížící se
romantismus (předpona pre- znamená před).
• Patří sem autoři, kteří byli dříve považováni za klasicisty nebo
osvícence.
• V jejich tvorbě se ovšem projevuje zvýšený zájem o přírodu, city
(sentimentalismus) nebo lidovou slovesnost (sběratelství, ohlasy).
• Jde především o francouzské spisovatele 2. poloviny 18. století jako
Rousseau, Chateaubriand, Prévost a příslušníky německého
hnutí Sturm und Drang.
• Protože je preromantismus dodatečně vytvořený pojem, žádný
z uvedených autorů se k němu nemohl hlásit. Někteří odborníci ho
proto nepoužívají a „preromantiky“ nadále řadí mezi klasicisty,
osvícence nebo romantiky. Podobný problém nastal i v případě
výtvarného umění.
Zpět
Literatura
• Úvodní snímek –Elektronická učebnice literatury
(dále jen EUL)
• Snímky 4-6, 9, 11, 12, 15, 16 čerpány z EUL
• Snímky 13, 19, 26 jsou zpracovány na základě
EUL a Encyklopedie Diderot 2002
• Snímky 14, 18, 24, 25 (ukázky) jsou převzaty z
EUL
• Snímky 22, 23 – Pijoan, Dějiny umění 7, str. 254;
Dějiny umění 8, str. 162, 163, 167
• Snímek 23 – Božena Němcová – Encyklopedie
Diderot 2002
• Snímek 8, 10, 11 – Artopedia 2