Transcript Trendy a možnosti v oblasti sociálního podnikání Petra

Podpora sociálního
podnikání
prostřednictvím
společensky
odpovědného zadávání
veřejných zakázek
Petra Francová
Zlín 19.2.2014
P3 přináší a prosazuje nové přístupy v
podnikání s pozitivním dopadem na
společnost.
Koncept trojího prospěchu
Co děláme
• vedeme a koordinujeme činnost Tematické sítě pro sociální ekonomiku
TESSEA
• organizujeme semináře na zakládání sociálních podniků
• poskytujeme poradenství a konzultace v oblasti sociálního podnikání
• realizujeme projekty na podporu a propagaci sociálního podnikání
• spolupracujeme s MPSV
• spolupracujeme s ČSOB
Projekt TESSEA získává mezinárodní
zkušenosti
• přenos dobré praxe z Polska, Itálie a Velké Británie
• seznam sociálních podniků
• zpravodaj a web www.ceske-socialni-podnikani.cz
• 14 osvětových seminářů v regionech o společensky odpovědném zadávání
veřejných zakázek
• návrh na zapracování integračních sociálních podniků do zákona o
zaměstnanosti
• Klub sociálních podnikatelů
Projekt Podnikání jinak
• propagace sociálního podnikání prostřednictvím videí a rozhovorů
• dokumentární filmy o sociální ekonomice v ČR, Belgii a Rakousku a 16
medailonků o sociálních podnikatelích
• přenos dobré praxe z Rakouska a Belgie
• existuje síť ambasadorů v 8 regionech
• publikace Příklady dobré praxe
• manuál Jak založit sociální podnik
TEmatická Síť
pro Sociální
Ekonomiku
TEmatická Síť pro Sociální Ekonomiku
• vznik v 2009 v projektu Tematická síť pro rozvoj sociální
ekonomiky spolufinancovaného z ESF a St. rozpočtu ČR
• názorová platforma pro podporu sociální ekonomiky a
sociálního podnikání
• přes 260 členů z řad fyzických i právnických osob
Co dělá TESSEA
• prostor pro výměnu a sdílení informací
• měsíční zpravodaj
• definice a principy včetně indikátorů – všeobecně přijímané
• souhrnná Studie infrastruktury sociální ekonomiky v ČR
• lobování a prosazování tématu
• účast na přípravě programovacího období 2014+
Co je sociální
podnikání
České pojetí sociálního podnikání
široké, důraz kladen na podnikání
• zaměstnávání znevýhodněných osob (tzv. integrační sociální
podniky)
• poskytování obecně prospěšných služeb v oblasti sociálního
začleňování a místního rozvoje včetně ekologicky
orientovaných činností
• jednotlivci ze znevýhodněných skupin věnující se podnikání
• doplňkové činnosti NNO s cílem použití výnosů v hlavní
obecně prospěšné činnosti
České pojetí sociálního podnikání
Co je sociální podnikání 1/2
• podnikatelské aktivity prospívající společnosti a životnímu
prostředí
• hraje důležitou roli v místním rozvoji
• vytváří pracovní příležitosti pro osoby se zdravotním nebo
společenským znevýhodněním
• zisk je z větší části použit pro další rozvoj sociálního podniku
Co je sociální podnikání 2/2
• pro sociální podnik je stejně důležité dosahování zisku i
zvýšení veřejného prospěchu
• sociální podnik naplňuje veřejně prospěšný cíl, který je
formulován v zakládacích dokumentech
• sociální podnik vzniká a rozvíjí se na konceptu tzv. trojího
prospěchu – ekonomického, sociálního a environmentálního
Statistika
• 90 % integračních sociálních podniků (z toho 80% zaměstnává
osoby se ZP, 21% dlouhodobě nezaměstnané, 14% Romy,
11% mladé znevýhodněné)
• Právní formy: 45% s.r.o., 24% o.p.s., 16% o.s., 8% OSVČ, 5%
družstva a 1% a.s.
• Oblast podnikání: 24% restaurace a kavárny, 22% údržba
zeleně a úklid, 21% výroba a prodej potravin
• Geografické rozdělení: 22% Praha, 12% MS kraj, 11% Ústecký
kraj, 6% Zlínský kraj (10 podniků v adresáři P3)
Jaká právní forma?
• jednotlivec – fyzická osoba
• společnost s ručením omezeným
• družstvo – nově od 1.1.2014 sociální družstvo
• jiné typy obchodních společností
• obecně prospěšná společnost vzniklá do 31.12.2013
• ústav od 1.1.2014
• spolek od 1.1.2014, dříve občanské sdružení ??
Legislativa
• Sociální podnik zatím není v legislativě vymezen
• P3 zpracovalo legislativní analýzu a návrhy, projednáno s
MPSV
• návrh na zapracování integračních sociálních podniků do
zákona o zaměstnanosti
• široký konzultační proces s TESSEA a Klubem sociálních
podnikatelů
• návrh byl konzultován s experty z MPSV a z Generálního
ředitelství UP
Legislativní návrh P3
3 varianty:
1. samostatný zákon o sociálním podniku
2. zapracování „společensky prospěšného zaměstnavatele“ do
zákona o zaměstnanosti jako forma cíleného programu
v § 120
3. metodické opatření poskládané z existujících nástrojů aktivní
politiky zaměstnanosti jako pilot ve 3 krajích.
Propojení sociálního podnikání a
veřejných zakázek
•sociální podniky potřebují zakázky, ne dotace
•můžou být dodavateli i subdodavateli
•sociální podniky vznikají i s podporou obcí – nejčastěji jde o
technické služby
•jiné služby, které může využívat veřejná správa – např.
zahradnictví, úklid, catering
Co je společensky
odpovědné
zadávání
veřejných zakázek
Veřejné zakázky představují trh
• veřejní zadavatelé jsou zákazníci (velcí!), můžou si diktovat
podmínky
• veřejní zadavatelé reprezentují zájmy veřejnosti také ve svém
počínání si na trhu
• můžou si diktovat takové podmínky, které jsou v souladu s
veřejnými zájmy
Cíle dobrého zadávání veřejných zakázek
Současná praxe: získání zboží a služeb za co nejnižší sumu vložených
prostředků při dodržení kvality.
Budoucí parametry dobrého zadávání:
•co nejvyšší zhodnocení vložených prostředků
•celková úspora veřejných prostředků (spojené nádoby)
•zvýšení kvality života společnosti bez navyšování daní
•posílení ekonomiky a průmyslu směrem k udržitelnému rozvoji, s kladným
dopadem na hospodářský růst
Jak získat za veřejné peníze více
veřejného prospěchu?
Po dodavatelích můžou zadavatelé už dnes chtít takovou realizaci, která
podpoří:
• sociální cíle regionu, environmentální strategie, specifický rozvoj
regionu
• posílení místní ekonomiky, rozvoj malých a středních podniků, podpora
inovací...
• poptávka po souladu mezi veřejnými zájmy a trhem vytváří trh pro
aktivity sociálních podniků
To je možné už dnes i v ČR při plném dodržení platných zákonů.
Pozice sociálního podniku na trzích
tvořených poptávkou veřejného sektoru
Trh
Komerční podnik
Zakázky
Veřejný sektor
Dotace
outsourcing
Podpory
Sociální podnik
Garantováno
principy
sociálního
podnikání
Sociální inkluze
Zaměstnatelnost
Celoživotní vzdělávání
Často v rozporu se zájmem vlastníků
na tvorbě zisku a s know-how firmy.
Konkurenceschopnost
Regionální rozvoj
Co patří do společensky odpovědného
zadávání veřejných zakázek
• podpora zaměstnanosti
• dodržování standardů pracovního prostředí
• podpora sociálního začleňování včetně znevýhodněných
• podpora sociálních podniků
• podpora malých a středních podniků
• podpora etického a fairtradového obchodu…
Zkušenosti z
Velké
Británie
Praktické zkušenosti z Velké Británie
1/2
• Velká Británie je průkopníkem, věnuje se tématu
cca 10 let
• Úroveň vlády, regionů i obcí
• Veřejná správa má metodiky a školení
Existuje řada průvodců pro veřejnou správu i pro
sociální podniky - příklad: Průvodce zadávání
veřejných zakázek sociálním podnikům pro oblast
zdravotnictví
Praktické zkušenosti z Velké Británie
2/2
Situace se vyvíjí:
•labouristická vláda podporovala nákupy od sociálních podniků,
soukromý sektor si stěžoval
•současná vláda rozvíjí koncept sociální přidané hodnoty.
Britská praxe ve veřejných zakázkách
• existují oficiální seznamy preferovaných dodavatelů na základě
testů – je těžké dostat se na seznam
• rámcová smlouva – na opakované služby s 1 i více
potenciálními dodavateli
• předběžné oznámení – vyhlásí se záměr vypsat opakovanou
zakázku se zdůvodněním proč
• předkvalifikační dotazník – složitý, cca 80 stran, otázka Co je
sociální přidanou hodnotou vaší organizace?
• pozvánka účastnit se tendru
Zákon o sociální přidané hodnotě 1/3
zavazuje veřejné zadavatele k uplatňování společensky
odpovědného zadávání veřejných zakázek:
“Zadavatel je povinen posoudit,
(a) jaký přínos může předmět veřejné zakázky mít z hlediska
ekonomického, sociálního a environmentálního v relevantní
oblasti, a
(b) jaký vliv může mít proces zadávání veřejné zakázky na
udržitelnost tohoto přínosu.“
Zákon o sociální přidané hodnotě 2/3
„Zadavatel musí posoudit, zda provést konzultace.“
•Sociální hodnota = přínos pro místní obyvatele nad rámec
nakupovaného zboží a služeb.
Platí od 1.1.2013
• pro vládní zakázky, zdravotnictví (NHS) a velké zakázky obcí
• pro smlouvy na zboží a služby
•
pro stavebnictví je to dobrovolné
Zákon o sociální přidané hodnotě 3/3
• Není předepsáno, jak se to má dělat a zatím je málo
zkušeností.
• Otázka jak sociální přidanou hodnotu měřit a porovnávat.
• Pomůže to sociálním podnikům a NNO - existují pro ně
manuály.
Zkušenosti magistrátu Liverpoolu
• Magistrát v Liverpoolu společensky odpovědné nakupování podporuje.
• Školení pro úředníky – zadavatele.
• Zve potenciální dodavatele a zjišťuje jak nejlépe vypsat zakázky.
• Vypisuje menší zakázky vhodné pro sociální podniky a MSP.
• Hodnotí poměr ceny a kvality 50 : 50, někdy až 30 : 70.
• Ve výběrových komisích jsou i zástupci klientů s vlastním bodováním
(sociální služby, nájemníci…).
Co lze a nelze chtít 1/2
V předkvalifikačním dotazníku se ptají např. zda budou
zaměstnávat zdravotně postižené nebo nezaměstnané, jak je
budou školit…
•Můžou zvýhodnit držitele značek pro zaměstnávání OZP – např.
jako česká Práce postižených.
•Lze chtít po dodavatelích, aby přijali a vyškolili učně – hl. ve
stavebnictví u velkých zakázek.
Co lze a nelze chtít 2/2
Nelze dát místní dodavatele jako podmínku, můžou ale dát jiné
podmínky:
•čerstvá zelenina do školní jídelny – dovoz ze vzdálenosti max. 2
hodin.
•nízká stopa CO2 – podmínka počet ujetých km pro doručení
služby
Různé modely, jak žádají sociální
podniky
•vznikají konsorcia NNO za účelem ucházení se o zakázky
•někdy žádá nejsilnější organizace a ostatní jsou subdodavateli
•sociální podniky jsou rovnou v zakázce uvedeny jako
subdodavatelé
Špatná praxe
• vláda chce jen několik hlavních dodavatelů
• ti napíší silnou žádost se sociálními podniky jako
subdodavateli – pomůže jim to vyhrát tendr
• pak to nesplní a vláda to nekontroluje
VOLA
• konsorcium NNO pro profesní vzdělávání mladých 16+
• nemají při zakázkách žádné zvýhodnění
• sdružují 150 organizací, z nichž se 70 již účastnilo zakázek
• velký důraz na kvalitu poskytovaných služeb – sami si
kontrolují kvalitu práce svých členů
• při vypsání tendru osloví členy a domlouvají spolupráci
• nový trend – platby na základě výsledků – NNO zálohují platby
ze svých peněz a jsou placeny až podle výsledků → problémy s
cash-flow
Příklad na provozování vězení
• vězení jsou provozována soukromými společnostmi
• tendr na provozování vězení
• velká soukromá firma se domluví s NNO, které budou
pracovat s vězni
• sociální začleňování, vzdělávání a integrace
Britská doporučení pro úředníky
• zapracovat do plánu rozvoje obce nebo do komunitního plánu
využívání veřejných zakázek k dosahování sociálních cílů
• dát to do vyhlášky o zadávání veřejných zakázek
• sociální požadavky včas zapracovat do zadávacích podmínek
• zkonzultovat vše s právníkem
• vyplatí se to u větších zakázek
Zkušenosti
z Itálie
Příklady z Itálie
• Konsorcium CONSIS z Bolzana - uzavírá smlouvy s veřejnou
správou a práci dělají jeho členové – sociální družstva;
konsorcium si nechává určité procento na administrativu
zakázky.
• Příklad domova důchodů v Bolzanu - sociální družstva
zajišťují sestřičky, rehabilitaci, vaření a úklid.
• Sociální družstvo Uro Buro v Miláně vyhrálo zakázku na
provozování útulku pro psy a kočky.
Příklady z Itálie
• Správa hřbitovů – firma, která
zaměstná 3 znevýhodněné osoby
doporučené z UP, dostane 20 bodů
navíc.
• A&I - sociální družstvo typu B (služby)
- služba zprostředkování práce pro UP,
mají 100 zaměstnanců a obrat 3 mil.
EUR.
Obec Miláno 1/2
• politické rozhodnutí podporovat společensky odpovědné
zadávání veřejných zakázek
• jde o zakázky do 211.000 EUR
• existuje veřejný seznam sociálních družstev typu B
(zaměstnávání znevýhodněných) rozdělený podle typů služeb
(úklid, údržba zeleně, údržba veřejných prostor, kurýr,
restaurace, catering…)
• je těžké o tom přesvědčit úředníky – nezvyk a obava, že berou
práci normálním podnikům
Obec Miláno 2/2
• zatím takto zadán malý objem zakázek
• chtějí vytvořit systém: do 40.000 EUR přímé přidělení
sociálnímu družstvu, od 40.000 do 211.000 EUR jednací řízení
– pozvou 5 sociálních družstev a 1 z nich vyberou
Jiné české
zkušenosti
Kritéria fairtrade ve veřejných zakázkách
v ČR
• Nejčastěji jde o nákup fairtradové kávy a oděvů.
Lze dát do:
• hodnotících kritérií – otázka stanovení váhy
• vymezení technických podmínek předmětu plnění – bezpečnější a
jednodušší, je ale třeba respektovat všechny srovnatelné standardizace a
certifikace, které budou prokazovat respektování kritérií fairtrade.
• Konkrétní příklady hodnotících kritérií a technické specifikace naleznete v
příručce Fairtradové veřejné zakázky.
Zelené nakupování v ČR 1/2
• berou se ohledy na životní prostředí
• environmentální kritéria se využívají déle než sociální
• v ČR to prosazuje MŽP
• Pravidla uplatňování environmentálních požadavků při
zadávání veřejných zakázek
• platnost od 1.11. 2010
Zelené nakupování v ČR 2/2
• zatím metodiky a vzorové zadávací dokumentace pro
udržitelné zadávání veřejných zakázek nábytku a výpočetní
techniky
• www.zelenenakupovani.cz
• existují také různé příručky NNO, např. Zelená kancelář
Webové stránky
• www.socialni-zaclenovani.cz – Podmínka zaměstnávání 10%
dlouhodobě nezaměstnaných osob ve veřejných zakázkách
• www.nazemi.cz – Fairtradové veřejné zakázky
• www.zelenenakupovani.cz
Přihlašte se on-line
Děkuji za pozornost
P3 - People, Planet, Profit, o.p.s.
Malátova 16, Praha 5 - Smíchov
[email protected]
www.p-p-p.cz nebo www.people-planet-profit.cz