Transcript Ošetřovatelský proces při aplikaci injekcí
Ošetřovatelský proces při aplikaci injekcí
Bc. Patrik Burda R.S.
Parenterální podání léků znamená podání léku mimo zažívací trakt (např. v injekcích, infuzích…) Injekce je vpravení léku do organismu stříkačkou a jehlou Účel může být léčebný nebo diagnostický
Léčebný důvod (terapeutický)
Analgetikum proti bolesti Dodá tělu lék, který p. není schopen přijmout ústy (inzulín) Zneškodní v organismu látku nebezpečnou životu (např. hadí jed)
Diagnostický důvod
Při některých vyšetření Např. před RTG aplikace kontrastní látky
Preventivní důvod
očkování
Při aplikací injekcí plní sestra /ZA ordinaci lékaře Provádí se na všech úsecích ošetřovatelské péče (ambulantní x lůžkové x komunitní péče) Sestra je zodpovědná za správný způsob, přípravu, aplikaci, sledováním účinku Sestra musí mít odborné znalosti a praktické dovednosti
Druhy injekcí podle místa
aplikace
Do kůže = intrakutánně = intradermálně Pod kůži = subkutánně Do svalu = intramuskulárně Do žíly = intravenózně i.c.
s.c.
i.m.
i.v.
Do tepny = intraarteriálně Do kloubu = intraartikulárně i.a.
Do srdce = intrakardiálně Do páteřního kanálu = intralumbálně i.d.
Intrakutánně
Subkutánně
Intramuskulárně
Intravenózně
Intralumbálně
Intraartikulárně
Injekční stříkačky
Jsou plastové pomůcky pro jednorázové použití, baleny v obalu od výrobce Skládá se z: Válce (přesně kalibrovaného, stupnice udává objem v ml nebo v jednotkách), na jednom konci je kónus, kam se nasazuje jehla Píst těsně zapadá do válce Velikost stříkaček je na válci i na obalu označena v mililitrech (1 – 200 ml) Stříkačka je sterilně zabalena, proto při práci s ní se musejí dodržovat zásady asepse
Inzulinová stříkačka – inzulinka Stupnice je speciálně označena pro inzulin U=100, tj. počet jednotek (100 U = 1 ml) Součástí stříkačky je i fixovaná injekční jehla Tuberkilunová stříkačka - tuberkulinka Tenká stříkačka se dvěma stupnicemi, které jsou kalibrovány na desetiny a setiny mililitru Příprava stříkačky – na straně tlačky pístu má obal z části neslisované listy. Oddálíme listy a obal částečně otevřeme. Po té vyjmeme stříkačku za tlačku pístu, aby byl dodržen sterilní postup
Injekční jehly
Jsou vyrobeny z kvalitní nerezavějící oceli, hrot je šikmo seříznut, aby jehla dobře pronikla kůží, svalem, stěnou cévy Jsou různé délky a průsvity, podle toho mají kónusy jehel různé barvy Hrot ostře seříznutý se používá při s.c a i.m. injekce Hrot tupě seříznutý i.d. a i.v. injekce Nasedají přesně na kónus stříkačky Každé jehla musí být průchodná, ostrá a sterilní a odolná proti zlomení VŠE POUZE NA JEDNO POUŽITÍ A TO I U TÉHOŽ P.
Kromě univerzálních jehel můžou být také speciální jehly: Na zubním, očním, ušním, gynekologickém oddělení Nitrožilní kanyly – jsou z plastu, délky 5 – 15 cz, uvnitř je kovový mandrén, který se po zavedení odstraní Křidélková nitrožilní kanyla s křidýlky CŽK – centrální žilní katétr (60-90 cm)
Centrální žilní katétr
Léky podávané injekcemi
Léky jsou buď v ampulkách nebo ve vzduchotěsně uzavřených nádobách s gumovým kloboučkem a kovovou objímkou Roztok vodný, olejový, alkoholový, suspenze Originální obal musí obsahovat název léku, množství v objemu (např. v 1 ml je 50 mg) a způsob aplikace Ampulky jsou různé velikosti od 1 ml do 20 ml V zůžené části krčku je barevná tečka, která označuje ztenčené místo pro zlomení Před otevřením je nutná dezinfekce ampulka a sklepnutí léku do kloboučku V lahvičkách může být lék ve formě suché injekce, která se nejdříve musí naředit (sterilním způsobem) Aqua pro injectione (voda pro injekce) Fyziologický roztok 5 % glukózu Pokud je ředící roztok součásti balení, musí být použit tento Léky pro injekční aplikaci mohou být dodávány také ve stříkačkách o různém objemu (Clexane) nebo ve dvoukomorových skleněných lahvičkách
Ampulka x Lahvička
Příprava léku z ampulky
Důsledně se zkontroluje ordinovaný lék s ampulkou (nejen s krabičkou) a způsob aplikace i.m.,i.v., s.c…..
Lék v ampulce se sklepe, aby v hrdle nezůstal žádný lék Čtvercem a dezinfekcí se dezinfikuje hrdlo a palec se položí na barevnou tečku a tlakem proti ukazováčku se hrdlo odlomí (pokud není na ampulce tečka, musí se napilovat a stejným způsobem odlomit) Ampulka se otevírá až těsně před podáním léku Do odpadu se odstraní až po aplikaci (kontrola po podání) Pokud se má podat jen polovina ampulky, zbytek se znehodnotí Pokud by do ampulky vnikly střepy, tak se také znehodnotí lék a nesmí se podat Nasaje se lék pomocí jehly, kterou se nebude aplikovat (růžová, žlutá) Nasávání kónusem jehly se nedoporučuje, protože se nanasaje celé množství léku, popř. dojde k vylití léku
Příprava léku z lahvičky
Po kontrole léku odstraníme ochranný kryt Dezinfikujeme gumovou zátku Nasajeme lék jehlou, ve stříkačce máme stejné množství vzduchu jako léku, který chceme nasát, vzduch stříkneme do lahvičky a necháme volně lék nasát do stříkačky Při přípravě suché injekce Dezinfikujeme zátku, odebereme příslušné množství vzduchu Připravíme si ředící roztok Vstříkneme ho do lahvičky Necháme důkladně rozpustit – netřeseme Nasajeme lék do stříkačky
Zvláštnosti při přípravě některých léků + počítání množství
Antibiotika
Inzulín
Heparin
Cytostatika
Zvláštnosti při podávání ATB
Protimikrobiální léky jsou v lahvičce v práškové formě. Před použitím je nutné prášek rozředit Do lahvičky se vstříkne příslušné množství tekutiny Mírným pohybem se tekutina promíchá (nesmí se třást, klepat…) Po dokonalém rozpuštěním se nasaje lék z lahvičky a vymění se jehla, aplikuje se Pokud zbytek v lahvičce ATB a budou ještě použita, tak se označí lahvička štítkem (datum a hodina,kolika ml je naředěn) a zbytek léku se uloží do chladničky Pozor !!! Některá ATB nelze uchovávat a musí se znehodnotit
ATB
ATB
Nejčastěji používaná ATB
Prokain Penicilin G Dodává se v lahvičkách v práškové formě o obsahu: 1 500 000 j 3 000 000 j 5 000 000 j
Příklady ředění PNC - G
Naředěním lahvičky o obsahu 1 500 000 j 7,5 ml FR získáme roztok, který obsahuje v 1 ml 200 000 j.
7,5 ml 1 ml 1 500 000 x X :1 500 000 = 1 : 7,5 7,5 X = 1 500 000 X = 200 000 V 1 ml Ve 2 ml Ve 3 ml Ve 4 ml V 5 ml 200 000 j 400 000 j 600 000 j 800 000 j 1 000 000 j
Příklady Naředěním lahvičky o obsahu 1 500 000 j 15.ml FR získáme roztok, který obsahuje v 1 ml 100 000 j.
Kolik aplikuji, když mám podat 350 000j Kolik ml a jednotek zůstane v lahvičce Naředěním lahvičky o obsahu 1 500 000 j 5.ml FR získáme roztok, který obsahuje v 1 ml 300 000 j Kolik aplikuji ml, když mám podat 900 000 j Kolik ml a jednotek zůstane v lahvičce
Vypočítejte
Máme lahvičku PNC-G, která obsahuje v práškové formě 600 000j, pacientovi máme aplikovat 100 000j. Kolika ml FR naředíme lahvičku, kolik aplikujeme p. a kolik nám zůstane v lahvičce v ml a množství jednotek.
Řešení
600 000 naředíme 6 ml FR, pak bude v 1 ml roztoku 100 000 j Pokud mám aplikovat p. 100 000j, aplikuji 1 ml roztoku V lahvičce zůstane 5 ml roztoku, který bude obsahovat 500 000j
Streptomycin
Lahvičky o obsahu 1g Streptomycinu se naředí 5 ml FR, pak získáme roztok, který obsahuje v 1 ml 200 mg (0,1 ml roztoku obsahuje 20 mg STM) Kolik aplikuji ml, pokud mám dítěti aplikovat 280 mg STM ?
Kolik aplikuji ml, pokud mám dítěti aplikovat 500 mg STM ?
Další ATB – ředění dle návodu, popř. standardu oddělení
Ampicilin (1g léku, ředíme 5 ml FR pro i.m., 10 ml pro i.v.) Oxacilin (Stejně jako předchozí) Tetracykliny Rolitetracyklin
Pokyny pro ředění a aplikaci ATB
Ředíme podle přiloženého návodu, na celé ošetřovací jednotce se musí používat stejný způsob ředění Pokud celý lék nespotřebujeme a lze jej uchovat, řídíme se podle standardů pracoviště Ředíme bezprostředně před podáním Pokud je lék v práškové formě, dbáme na řádné rozpuštění Těsně před aplikací ještě lék ve stříkačce promícháme a neprostřikujeme jehlu Při aplikaci i ředění dbáme na to, abychom se nepotřísnili. Hrozí nebezpečí vzniku rezistence na ATB nebo alergické rekce zdravotníka Sledujeme hlavní a vedlejší účinky při podání ATB
Napište jaké jsou zásady podání ATB !!!!!
Vedlejší účinky při podání ATB
Bolestivost místa vpichu – lokální podráždění Potlačení střevní mikroflóry (průjem x zácpa) Alergické projevy Při i.v. podání možnost vzniku zánětu žíly Nefrotické projevy – proteinurie, hematurie Hepatotoxické účinky Neurotoxické účinky Rezistence na STB
Aplikace inzulínu
Inzulín je hormon produkovaný beta-buňkami Largerhansových ostrůvků slinivky břišní Inzulín je indikován u všech lidí s DM I. Typu a u části lidí s DM II. Typu V současné době jsou u nás k dispozici inzulíny získané ze zvířecích pankreatů, inzuliny humánní (lidské), a biosynteticky vyrobené inzulíny (inzulínová analoga)
Podle rychlosti nástupu biologického účinku, vrcholu působení a trvání po s.c. aplikaci dělíme inzulíny na krátce působící, středně dlouho působící inzulíny, dlouho působící inzulíny.
Krátce působící inzulíny Vodné roztoky inzulínů určené pro i.v.
Účinek nastupuje za 15-30 min Vrcholí za 1-3 hodiny Trvá 4-6 hodin s.c. a i.m. aplikaci Př. INZULIN HM-R, ACTRAPID HM, HUMULIN R, NOVORAPID, HUMALOG A
Středně dlouze působící inzulíny Zkalené suspenze, určené pouze pro s.c. a i.m. aplikaci Nelze je aplikovat nitrožilně Účinek nastupuje 1-3 hodiny Vrcholí za 4. – 12. hodin Trvá 24 hodin Př. INZULIN-HM, NPH, INSULATARD HM, HUMULIN N, Dlouze působící inzulíny Krystalické suspenze s velmi pomalou absorpcí, určené pouze pro s.c. a i.m. aplikaci Nelze je aplikovat nitrožilně Účinek nastupuje za 3 - 4 hod Trvá 26-28 (32-36) hodin Př. LANTUS, HUMULIN U, ULTRATARD HM (L)
Zásady aplikace inzulínu
Od roku 2002 je v ČR koncentrace inzulínu (100 IU/ml) a je distribuován v lahvičkách nebo bombičkách. Dříve byla koncentrace inzulínu 40 IU/ ml.
Taktikou podání inzulínu je dosažení optimální kompenzace diabetu. Celková denní dávka inzulínu má být co nejnižší. Platí, že čím kratší inzulín použijeme a více dávek, tím je lepší kompenzace.
Aplikace inzulínu je zajištěna jehlou, dávkovači inzulínu inzulínové pero, inzulínovou pumpou.
Je důležité p. zapojit do léčebného procesu Během aplikace inzulínu se pravidelně kontroluje hladina glykémie v krvi
Nežádoucí účinky a komplikace léčby inzulínem
Nejčastěji se jedná o hypoglykémii při předávkování inzulínem, vynechání jídla, infekčních onemocnění, zvýšené fyzické zátěži Tvorba protilátek inzulinu, které se projevují jako alergická reakce
Aplikace Inzulínu
Podle ordinace vybrat správný druh, název, rychlost působení, obsah jednotek ve stříkačce Do stříkačky přesně nasát ordinovaný počet jednotek Přesné dodržení závislosti na jídle Plánovitě střídat místa vpichu Po použití lahvičku s inzulínem uchovat v lednici (INZULÍNY SE MUSEJÍ UCHOVÁVAT LEDNICI)
Aplikace Heparinu
Patří mezi antikoagulancia Vyrábí se ze zvířecích sliznic Nejčastěji se používá k prevenci žilních trombóz Nežádoucí účinky při podání Heparinu: Krvácení, které se objevuje zejména při předávkování Alergická reakce Bolestivá aplikace Tvorba hematomů
Heparin Léčiva 1 lahvička 5 ml= 25. tisíc jednotek (IU) 1 lahvička 10 ml = 50. tisíc jednotek (IU) Heparin Forte Léčiva 1 ampulka po 1ml = 25 tisíc jednotek (IU) Nízkomolekulární hepariny jsou přímo naředěny a baleny ve stříkačce a jehlou FRAXIPARINE (0,3 – 0,6 ml) FRAGMIN (O,6 – 0,9 ml) CLEXANE (0,1 – 1,0 ml)
Počítání Heparinů
Aplikujte 5000 IU Heparinu z 10 ml lahvičky.
Kolik ml nasajete?
Kolik ml a jednotek zůstane?
Aplikujte 5000 IU Heparinu Forte z 1 ml ampulky.
Kolik ml nasajete?
Kolik ml a jednotek zůstane?
Aplikace nízkomolekulárních heparinů
Předplněné injekční stříkačky k okamžitému podání, musí se podat přísně s.c.
Sejmeme ochranný kryt Neodstřikujeme vzduchovou bublinu Aplikujeme p.,který leží Místem vpichu je břišní stěna (anterolaterálně, postlaterálně), místa vpichu střídáme Vpich provedeme do kožní řasy, kterou vytvoříme mezi palcem a ukazovákem Jehlu zavedeme kolmo celou délkou do vytvořené kožní řasy Obsah stříkačky aplikujeme za stálého držení kožní řasy Odstraníme stříkačku s jehlou a uvolníme kožní řasu Nemasírujem místo vpichu
Cytostatika
Jsou léky, které zabraňují růstu zhoubných buněk Při neopatrném zacházení mohou mít pro personál katastrofální důsledky Aplikují se hlavně na onkologických oddělení Specifika podání cytostatik je učivem 4. ročníku
Příprava k aplikaci injekcí
Pomůcky je nutné přehledně uložit na pojízdný vozík, popř. na tácek Stříkačky a jrhly různých velikostí Apmulky a lehvičky s předepsanými léky Tampóny, čtverečky Dezinfekční prostředek Emitní miska a nádobka na použité jehly !!!!
Leukoplast Dekurz přesný záznam ordinovaných léků
Zásady pro aplikaci injekcí
Sestra/ZA bezpečně ovládá techniku pro aplikaci injekcí Před výkonem umýt ruce Jehla a kónus stříkačky je vždy sterilní Při narušení sterility je nutné pomůcky vyměnit 3. kontrola léku a pacienta(před podáním, těsně před aplikací, po podání) Místa vpichu se střídají Po dobu 30 min je nutné p. Sledovat, všechny nežádoucí účinky hlásit
PŘI ZÁMĚNĚ LÉKU VŠE OKAMŽITĚ OZNÁMIT LÉKAŘI
Nasátí léku do stříkačky
KONTROLA PŘIPRAVOVANÉHO LÉKU !!!
Otevřeme ampulku s lékem nebo dezinfikujeme zátku Vyjmeme stříkačku z obalu a nasadíme jehlu Odstraníme z jehly kryt a nasajeme lék Jehlu vyměníme za jinou (aplikační) Je-li lék v suspenzi- neprostřikuje se jehla Každý připravený lék ve stříkačce musí být označen !!!!!!!! - komu, co, kolik...???
Dezinfekce místa vpichu
Před každou injekcí je nutno pečlivě dezinfikovat kůži tamponem nebo čtverečkem Před použitím dezinfekčního prostředku zjistit ALERGIE !!!
Dezinfikuje se třemi tahy plocha o velikosti 8 x 8 cm Vpich se má provést asi po 0,5-1 min, až dez. Prostředek působí
Intrakutánní injekce i.c.
Intradermální injekce i.d.
Je to aplikace léků do kůže pod epiderm zá účelem diagnostickým, např tuberkulínové testy, alergologické zkoušky Profylaktický účel – aktivní vakcinace Terapeutický účel – symptomatická léčba vakcínou
Malé množství léku (0,1 ml) Po dezinfekci místa vpichu napneme kůži a vedeme vpich pod úhlem 15.st.
Po aplikace se má vytvořit bělavý pupen Místa vpichu: - v oblasti ramen Musculus Deltoideus - na vnější a vnitřní stranu předloktí záda v oblasti lopatek Musculus trapezius vnější strana stehen Musculus Quadriceps Femoris
Musculus deltoideus
Musculus trapezius
Musculus quadriceps femoris
Subkutánní injekce s.c.
Je vpravení malého nebo středního množství léčebného roztoku (vodných roztoků) do podkoží Injekce s.c. Se podávají z důvodu terapeutických, výjmečně z důvodů diagnostických Resorpce léků je pomalá (10-20 min) ZPUSOB APLIKACE: (1-2 ml léku) Nejčastější místo vpichu je vnější strana paže, vnější strana břicha
Ke vpichu se používá kratší a tenčí jehla Stříkačka se drží v ruce, kterou jsme zvyklí pracovat (přidržujeme kónus jehly) Edukujeme pacienta, trojí kontrola, zjištění alergií Místo vpuichu volíme ve spolupráci s p.
Dezinfikujeme místo vpichu Volnou ruku utvoříme kožní řasu a jehlu vedeme pod úhlem 45 st.
Rukou, která držela kožní řasu držíme kónus a druhou rukou aspirujeme Povytažením pístu se přesvědčíme o tom ,jestli jsme nenabodli cévu Objeví-li se ve stříkačce krev, buď jehlu povytáhneme a aplikujeme, nebo zvolíme jiné místo vpichu Po správně provedeném vpichu se na místě vytvoří vyvíšenina (po vstřebání léku zmizí) Místo vpichu stiskneme tampónem a přelepíme
Inzulín, popř. Léky heparinové řady se aplikují pod kůži jiným způsobem Jehla je kratší než s.c. Jehla a bývá součástí stříkačky Z kůže (nejčastěji břicha) se vytvoří kožní řasa a drží se po celou dobu aplikace, jehla se vede kolmo v celé délce Aspirace x neaspirace
Komplikace s.c. injekcí
Záměna léku, pacienta Nedostatečná dezinfekce – infikování místa vpichu Při zanedbání apirace – lék vpraven venózně
Intramuskulární injekce - i.m.
Vpravení účinného léku do svalu Léky jsou ve formě roztoku, emulze nebo suspenze o objemu od 1-20 ml Lék musí být vpraven do svalu ne do tukové tkáně !!!!!
i.m. injekce se podává za účelem terapeutickýma profylaktickým Při i.m.podání se léky vstřebávají rychleji než při s.c.aplikaci (sval je lépe prokrven než podkoží) Pži i.m.aplikaci můžeme podat větší objem tekutiny
Místa aplikace i.m. injekcí
Střední hýžďový sval – Musculus Gluteus Medius Velký hýžďový sval – Musculus Gluteus Maximus Stehenní sval – Musculus Quadriceps Femoris (Musculus Vastus Lateralis)
Střední hýžďový sval – Musculus Gluteus Medius p.leží na boku nebo na zádech. Lehce natočen k opačné straně, svalstvo hýždí je vhodné uvolnit Místo vpichu vymezíme prsty a odtaženým palcem (levá hýždě), ukazovákem (pravá hýždě)
Stehenní sval – Musculus Quadriceps Femoris (Musculus Vastus Lateralis) Injekci aplikujeme do zevní střední třetiny stehna p. leží na zádech a končetina je mírně pokrčena v koleni a kyčli
U kachektických p.volíme kratší jehlu (4-5cm), u p.s vyvinutým svalstvem (5-6cm), jehly se širším průsvitem je třeba zvolit při aplůikaci olejnatého roztoku, suspenze a ATB
Postup při i.m.injekci
Zkontrolovat správnost připraveného léku (ordinace, způsob aplikace...) Připravit i.m. Injekci při zachování všech zásad asepse (naředit, nasát, ponechat ampulku pro kontrolu, označit stříkačku s nasátým lékem) Zkontrolovat pomůcky pro aplikaci Zkontrolovat totožnost p., informovat ho o aplikaci injekce, zjistit alergické reakce a uvést do žádoucí polohy Určit vhodné místo pro aplikaci (kůže bez kožních defektů, zánětů, předchozích vpichů) Připravit injekční stříkačku a nasadit aplikační jehlu, nasát malé množství vzduchu (asi 0,2 ml) Vyhmátnout místo vpichu Dezinfekce místa vpichu Aplikovat injekci pod úhlem 90 st., rychlým pohybem (švihem propíchnout kůži-což způsobuje menší bolest) Aspirovat, při objevení krve injekci přerušit a najít jiné místo vpichu. Pokud se aplikuje větší množství tekutiny, aspirujese se i během aplikace Pomalu aplikovat lék, během aplikace se stříkačkou nehýbat – dochází k poškození svalů a zvyšuje se bolestivost Vyjmout jehlu, překrýt místo vpichu a lehce masírovat, přelepit leukoplastí Provést záznam o aplikaci, sledovat stav p. (hlavní i vedlejší účinky)
U dětí a kachektických místo vypnutí vytvořit kožní řasu a jehlu vést pod úhlem 60 st.
Během celého výkonu je nutné vhodně komunikovat s p.
Neklást sugestivní dotazy „Bolí Vás to..??“ Při aplikací u kojenců a batolat vést jehlu pod úhlem 45 st., spolupracujeme s druhou sestrou Domácí úkol: Zpracujte i.m.aplikaci léků metodou Z-traktu (Mikšová str.170)
Komplikace při aplikaci i.m. léků
Nabodnutí nervu Nevhodně zvolené místo vpichu, až ochrnutí končetiny Nabodnutí cévy Nevhodně zvolené místo vpichu, aspirace – pokud by došlo k aplikaci i přes objevení krve ve sříkačce, může dojít k embolii Opouzdření a vznik abscesu Často u olejnatých léků, pokud jsou aplikovány do tukové tkáně (krátká jehla, nevhodné místo vpichu) Místo je zarudlé, zatuhlé a bolestivé Zánět Pokud se do místa vpichu zanese infekce, místo je zarudlé, teplé a bolestivé Nabodnutí kosti U kachektických p.nárazem na kost se jehla ohne a vytvoří se háček a při vytahování jehly se zraňuje tkáň.Prudkým nárazem se může i jehla zlomit a zůstat v tkáni
Všechny komplikace okamžitě oznam lékaři, nic nezatajuj, může dojít k nevratnému poškození pacienta. Při zanedbání svých povinností se vystavuješ právnímu stíhání !!!!!!
Intravenózní podávání léků i.v.
Intravenózní aplikace léků je vpravení léku do žíly ve formě vodného roztoku POZOR – nikdy do žíly se nesmí aplikovat emulze, suspenze, olejnatý roztok !!!
Takto podaná léčiva vstupují přímo do krevního oběhu, aplikují se tehdy, chceme-li docílit rychlého účinku léčiv Účinek je velmi rychlý (sekundy – minuta) i.v. Injekce se podávají za účelem terapeutickým nebo diagnostickým Výkon provádí LÉKAŘ (R.S.) nebo REGISTROVANÁ SESTRA Napíchnutí žíly se nazývá VENEPUNKCE, jedná se o výkon zajišťující přístup do žíly vpichem – slouží ke vstupu do periferního (PŽK) nebo centrálního (CŽK) žilního řečiště
Místo vpichu
Vhodnými žílami pro aplikaci jsou žíly velké, na pohmat měkké rovné na nedominantní horní končetině, nevhodné jsou žíly na paretické končetině, místa předešlé kanylace, tuhé sklerotické žíly, žíly na DK, malé nehmatné žíly U dětí vény v temenní a temporální části hlavy HK Vena metacarpaeae Vena cephalica Vena basilica Vena mediana cubity
Na venopunkci používáne: Injekční jehlu Krátké nitrožilní kanyly Nitrožilní periferní katétry Poloha při i.v. aplikaci: p. je vždy uložen v leže, protože účinek je okamžitý, neí možné předvídat reakci organismu Nejčastěji aplikované léky i.v.: Digoxin, Sympatomimetika (Adrenalin), Diuretika (furosemid), Soli a ionty, Antihistaminika (hydrocortison)
Pomůcky- p.nemá zaveden PŽK
Dekurz s ordinovaným lékem Naordinovaný lék Sterilní injekční stříkačka a jehla (nasávací, aplikační) Tampony, čtverečky Dezinfekce Esmarchovo škrtidlo Emitní miska, nádoba na jehly Štítky na označení stříkačky Podložky pro DK Gumové rukavice
Před výkonem Během výkonu Po výkonu
Postup:
Před aplikací
Připravit a zkontrolovat pomůcky k i.v. Aplikaci Zkontrolovat správnost ordinace a naordinovaného léku (přísně i.v.) Připravit i.v. Injekci přísně aseptickým způsobem (ampulku nechat pro kontrolu po aplikaci) Označit injekční stříkačku štítkem Zajistit toho, kdo bude aplikovat Zásada “kdo natahuje, ten aplikuje“ !!!!!!!
Během aplikace
Zkontrolovat totožnost p. dotazem Poučit p.o výkonu, vysvětlit účinek léku Uložit p.do vhodné a pohodlné polohy Zhodnotit žilní systém pohledem a vybrat místo vpichu (Esmarch zatažen x povolen) Podložit končetinu (pohodlné pro sestru i pacienta) Přiložit Esmarchovo škrtidlo (5-10 cm nad předpokládaným místem vpichu) Vybídnout p.zatínání a otevírání pěsti (místo lze poklepat) Jedním směrem třemi tahy provëst dezinfekci pokožky Připravit injekci k aplikaci (vypudit bublinu) Provést napíchnutí žíly přes kůži Aspirovat krev, pokud je nabodnutá žíla, uvolnit škrtidlo a pomalu aplikovat Sledovat po celou dobu stav p.a komunikovat s ním Po vyjmutí jehly místo vpichu překrýt a fixovat náplastí (tlakový obvaz)
Po výkonu
Upozornit p.aby setrval na lůžku (dát k ruce signalizační zařízení), v případě komplikací ihned informovat sestru. Sledovat p. 30 min po aplikaci Napsat záznam o aplikaci a splnění ordinací Ampulku zlikvidovat, pokud je vše v pořádku 30 min po aplikaci
Komplikace i.v.podání léku
Propíchnutí žíly Při nesprávně vedeném vpichu nastane podkožní krvácení Výkon je nutné přerušit (podat studený obklad), stáhnout místo vpichu Podání léku mimo žílu (paravenózní podání) Pokud se výkon nepřeruší a lék nepřichází do žíly Paravenózní podání může mít za následek nekrózu okolní tkáně a neúčinnost léku Vzduchová embolie Smrtelná komplikace pokud se do žíly dostane vzduchová bublina Zánět žíly a místa vpichu Při porušení sterility
VENEPUNKCE
Injekce i.v.je možné aplikovat do již zavedené periferní žilní kanyly Před aplikací i.v.léku je nutné odsát heparinovou zátku, propláchnout kanylu FR (pro zjištění průchodnosti) Po aplikaci opět propláchnout FR a aplikovat HZ Injekce je možné podávat kontinuálně pomocí dávkovače – LINEÁRNÍ PERFUZOR (INJEKTOR)
Dávkovač
Komplikace venepunkce
Paravenózní zavedení jehly Paravenózní podání léku Zánět žíly Alergická reakce Trombotizace vény Embolizace vzduchem Poranění nervu Zanesení dez.roztoku do oběhu
Domácí úkol
Na interním oddělení je hospitalizována 85. letá pacientka, která byla přijata pro dehydrataci a hubnutí. P. má zaveden 72 hodin PžK a dostává pravidelně infuze (fyziologický roztok a Plasmalyte).Místo vpichu má p. zarudlé, teplé a na dotyk citlivé (bolestivé), popisuje „točení hlavy“.
Z vyšetření sestrou: TT 37,6 TK 90/70 P 120 1. Pojmenujte FF 2. Popište problémy v souvislosti se zavedeným PžK (jaké navrhujete řešení) 3. Popište jeden oš. Problém + oš.dg.+cíl+plán oš.péče