Transcript Příloha 4 - Ukázka prezentace

Studentský projekt v rámci
Společenskovědního semináře
Filón z Babylonie a několik dalších filosofů i vědců
starověku vytvořilo soupisy nej... staveb, které je zaujaly, a
tak vzniklo povědomí o sedmi divech starého světa







Pyramidy v Gíze – jediný dochovaný div
světa
Artemidin chrám v Efesu
Mauzoleum v Halikarnassu
Diova socha v Olympii
Maják na ostrově Faros
Rhódský kolos
Semiramidiny zahrady v Babylonu
Chufuova či Cheopsova nebo též Velká pyramida v Gíze v Egyptě je jedním ze
sedmi starověkých divů, který se dochoval až do naší doby. Dlouhou dobu byla i
nejvyšší stavbou světa - po dokončení měřila 147 m. Je současně jednou z
nejrozlehlejších a s největší přesností vybudovaných kamenných staveb v dějinách.
Na západním břehu Nilu ji nechal postavit druhý král 4.dynastie Staré říše Chufu. U
nás je spíše známá řecká podoba jeho jména, Cheops. Faraon Chufu vládl v letech
2551 - 2528 př.n.l. a osobně dohlížel na stavbu pyramidy, jež měla sloužit jako jeho
hrobka. Vzorem mu přitom byla Červená pyramida jeho otce Snofrua, jež stojí v
Dahšúru asi 30 km na jih od Gízy. Dnes je tato pyramida cca o 10 m nižší a je na ní
vidět „zub času“. Chybí hlavní části pův. stavby jako pyramidon (vrcholový
megalit) a obložení z desek bílého vápence.
V maloasijském městě Efesos vznikal největší
řecký chrám své doby od pol. 6.stol.př.K. Zasvětili
ho Diově dceři, bohyni Artemis, kterou Rekové znali
vyobrazenou jako krásnou ženu s mnoha prsy.
Artemis pro ně totiž byla bohyní plodnosti. Řecký
spisovatel Plinius nazval chrám, který se stavěl 120
let, „nejpřednějším, největším a nejkrásnějším
posvěceným místem na celé zemi“. Povrch
Artemisionu byl čtyřikrát větší než Parthenonu na
athénské Akropoli a tympanovou střešní konstrukci
neslo 127 sloupů. Působivý chrám se stal tak
proslulým, že zřejmě pomatený muž jménem
Herostrates v roce 356 př. n. l. chrám zapálil, aby se
jeho jméno zapsalo do historie. To se také bohužel
stalo. Ale na příkaz Alexandra Makedonského je
vybudován znovu, snad i větší a krásnější. Nový
chrám zničili Gótové, asi při stěhování národů, a
zbylé kameny byly rozebrány na jiné místní stavby.
Král Maussóllos si údajně chtěl postavit hrobku odpovídající
slávě válečníka. S její stavbou začal ještě za života, asi roku 362
př.K., dílo nechala dokončit čtyři roky po jeho smrti jeho
manželka Artemísia. Říká se, že stavba byla
spojením
mezopotámského
zikkuratu, egyptské pyramidy a řeckého
chrámu. Základem stavby byl obrovský podstavec z mramoru.
Měl obdélníkový tvar. V našich mírách to byl kvádr o rozměrech
18,9 x 42,3 x 11,1 metru. Tyto rozměry se samozřejmě podle
různých autorů dost liší. Na podstavci stál přímo chrám
obklopený 36 iónskými sloupy, které nesly střechu v podobě
egyptské pyramidy. Mezi sloupy byla prý nádherná sochařská
výzdoba a nalezené úlomky svědčí o tom, že byly dílem mistrů,
snad Skopáse a Praxitela. Vrchol pyramidy byl ukončen plošinou,
na které se tyčilo sousoší zobrazující Maussólla a Artemísii ve
voze se čtyřspřežím (kvadrigou). Celková výška měla činit 46
metrů. Přesnou podobu této stavby však neznáme, nemáme dost
důkazů
ani
popisů
v
pozdější
literatuře.
DIOVA SOCHA V OLYMPII
Na rozdíl od ostatních divů světa je tento zřejmě výtvorem jediného člověka. Socha Dia stála v
Diově chrámu uprostřed Olympie. Samotný chrám byl navržen architektem Libonem a je opravdu
velkolepý. Byl dokončen kolem poloviny 5 stol.př.n.l. Samotná socha se nezachovala, ale chrám stojí
dodnes. Autorem této sochy byl slavný řecký sochař Feidiás. Sochu Dia dokončil v roce 443 př.n.l.
Stála na podstavci o výšce jednoho metru a šířce šesti a půl metru. Trůn dosahoval výše deseti
metrů. Samotná socha Dia měřila 12,5 metrů. Když Zeus na trůně seděl, budil dojem, že kdyby
vstal, musí nadzvednout střechu chrámu. Odhalené části těla měla socha byla vyrobena ze
slonoviny, vlasy a šaty ze zlata. Trůn byl zdoben zlatem, ebenem, slonovinou a drahokamy. Ty měl
Zeus i v očích jako mozaiku. Jádro sochy bylo dřevěné, ale to zůstalo návštěvníkům utajeno. Zeus
držel v levé ruce vladařské žezlo, v pravé ruce měl sochu bohy Niké. Ve vlasech byl umístěn věnec
olympijského vítěze. Podle historických pramenů byla socha Dia odvezena do paláce v
Konstantinopoli, zde byla roku 462 n.l. zničena požárem.
Maják na ostrově Faru se nacházel v Egyptě u města Alexandrie. Maják se
zvedal do výšky 122 nebo dokonce 134 m a lodě ho mohly vidět z moře na
vzdálenost až 56 km. Byl vybudován v roce 300 př.n.l. Stavba měla čtvercový
půdorys, jehož strany měřily 180-190 metrů. Na této základně stál
pravděpodobně obytný prostor tvaru čtverce nebo obdélníku. Z jeho středu
vystupovala asi 60-80 metrů vysoká věž, osmihranná nebo šetihranná. Na jejím
vrcholu byla okrouhlá sloupová síň, která byla na všechny strany otevřena – v
ní se v noci zapalovaly hranice dříví. Na vrcholu byla umístěna velká zrcadla,
která ve dne odrážela sluneční světlo. Na vrcholu stavby byla umístěna socha
boha moří Poseidona. Stavba byla dokončena asi v roce 280 př. n. l. Ve 14.
století byl maják zničen jako důsledek dvou velkých zemetřesení.
Maják vznikl za vlády Ptolemaia I. a jeho provoz začal v době Ptolemaia II. Stál
u vjezdu do alexandrijského přístavu na místě, kde se dnes nalézá středověká
arabská pevnost Quait Bay Fort. Hlavní věž pevnosti, která dosud stojí, byla
postavena na jeho základech a dodnes tvoří součást staré vojenské pevnosti.
Rhodský kolos
Jednalo se o sochu boha slunce Hélia, který byl na
ostrově velmi uctíván. Socha stála buď rozkročená nad
vjezdem do rhodského přístavu Lindos, nebo jen na
jedné stráně vjezdu snožmo na velkém podstavci. Byla
vytvořena jako kovová konstrukce, na kterou se věšely
bronzové pláty. Nahé tělo boha kryla jen modelovaná
lehká rouška. Kolem hlavy měla postava sluneční
paprsky a v ruce pochodeň sloužící námořníkům k
orientaci. Nám vzdáleně připomíná asi nejvíce sochu
Svobody v New Yorku. Vznik se datuje do poč.
3.stol.př.n.l., na konci století prý byla zničena při
podmořském zemětřesení.
Podle pověsti byly stupňovité zahrady budovány pro královnu
Semiramis babylonským vládcem Nabukadnezarem II.
kolem r. 600 př.K. Nechal je vystavět z pálených cihel
a měly připomínat kraj, ze kterého jeho manželka pocházela. Je i několik verzí rozměrů stavby, např. základna
130x130 m a výška 27 m. Na terasách bylo možno uvidět
cizokrajné stromy, keře, květiny, bylo zde mnoho míst určených k odpočinku. V pozdějších dobách oblast postupně zabrali Turci a zahrady jsou zničeny.
Zdroje k textům a obrazovému materiálu použité
při tvorbě prezentace:











cs.wikipedia.org/wiki/Sedm_divů_svě
ta
divysveta.sweb.cz/
cs.wikipedia.org/wiki/Egyptské_pyra
midy
en.wikipedia.org/wiki/Mausoleum_of
_Halicarnassus
cs.wikipedia.org/wiki/Artemidin_chrá
m_v_Efesu
sedmdivu.ic.cz/vz.htm
divysveta.webzdarma.cz/rhodos.html
cs.wikipedia.org/wiki/Feidiův_Zeus_v
_Olympii
referaty-seminarky.cz/diova-sochav-olympii
s.wikipedia.org/wiki/Maják_na_ostro
vě_Faru
cs.wikipedia.org/wiki/Visuté_zahrady
Semiramidiny








Zamarovský, V. Za sedmi divy světa.
Praha: Albatros, 1986. ISBN
neuvedeno.
100 divů světa. Praha: Artedit, 2003.
ISBN 80-7234-185-5.
Hawkes, N. Stavby světa. Praha:
Slováry, 1996. ISBN 80-7209-001-1.
Nejkrásnější divy světa. Praha:
Svojtka, 2009. ISBN 987-80-2560251-5.
1000 divů architektury. Praha:
Svojtka, 2009. ISBN 987-80-2560216-4.
Veselý, J.; Veselá, G. Divy světa.
Praha: Knižní klub, 1993. ISBN 8085634-06-6.
Levi, P. Svět starověkého Řecka.
Praha: Knižní klub, 1995. ISBN 807176-214-8.
Cinke, V. Sedm divů světa. Praha:
Amfora, 1993. ISBN neuvedeno.