MS Office - Dějiny umění pro gymnázium
Download
Report
Transcript MS Office - Dějiny umění pro gymnázium
MEZOPOTÁMIE
3 500 – 539 let př.n.l.
Periodizace dějin Mezopotámie
Epocha sumerská 3 500 – 2 350 př.n.l.
– městské státy Ur, Uruk, Eridu, Lagaš, Kiš
Epocha semitská
2 350 – 539 př.n.l.
– dynastie akkadská (Sargon I.)
– říše starobabylonská (1792-1750, Chammurappi)
– říše novoasyrská (9.st. př.n.l., Aššurbanipal, hlavní
rozkvět)
– říše novobabylonská (625 – 539 př.n.l., král
Nabukadnezar)
– konec říše dobytím Babylonu Peršany v roce 539 př.n.l.
Podmínky:
rozkládá se mezi řekami Eufratem a Tigridem (dnešní
Irák)
závlahový systém
Mezopotámie rozdrobena do malých městských států
časté konflikty, které narušovaly politický i kulturní
vývoj – celkově nižší úroveň
nedostatek kamene
Architektura
Paláce
a chrámy
– na slunci sušené cihly a malta z hlíny
– dnes jen kopce suti tzv. telly
– na vyvýšeném místě (bůh sídlí na hoře, nad
lidmi)
– nevěřili v posmrtný život – nevznikly žádné
monumentální hrobky
Zikkurat
vznikl v novosumerském období
odvozený od chrámu na vyvýšené plošině
několik teras nad sebou, na vrcholu stál chrám, k němuž
po stranách vedla schodiště
nejstarší pocházejí již z doby okolo 3 000 let př. n. l.
Babylonská věž
zikkurat v Uru
Zikkurat v Uru
Zikkurat v Uru
Nejpřístupnější a zároveň nejstarší sumerské město se
jmenovalo Ur. Leželo na březích laguny ústící do Perského
zálivu a bylo ve 3. tisíciletí významným námořním
přístavem, kterým procházel celý dovoz mědi.
V polovině 3. tisíciletí ovládl Ur velkou část Sumeru. Nyní
je celý v troskách a vládne mu mohutný zikkurat. Jinak se
skládá jen z písečných dun, bludišť příkopů, zdí z
nepálených cihel a úděsného ticha. Nic tu nepřipomíná
život a ruch.
Trosky Uru dokazují, že jsou skutečně troskami
metropole: troskami výstavných chrámů a paláců,
lidnatých ulic a mohutných opevnění. Uvnitř hradeb Uru
bylo nejméně 8 chrámů, 6 rozlehlých paláců, několik
pohřebišť a skladů obilí.
Města
Nimrud,
Ur, Uruk, Lagaš, Kiš, Eridu
starobabylonské období – vykopávky měst
– pravidelné ulice, velké domy, svatyně
novoasyrské
období (1 000 – 612 př.n.l.)
– za Aššurbanipala II. - Nimrud
– velké paláce, zdi obložené kamennými deskami
s reliéfy
– vstup do paláce chráněn ohromnými figurami
okřídlených býků s lidskou hlavou
Palác v Nimrudu
Nimrud
Nimrud
Lagaš
Ninive
Uruk
Uruk
Eridu
Nejstarší
chrám na světě 5. tisíciletí př.n.l.
Eridu v současnosti
Bagdad
Babylon
Babylon
hlavní
7.
město novobabylonské říše
a 6. stol. př.n.l.
mohutné
hradby, vyztužené věžemi
obrovský
palác
stěny
třetího nádvoří, Ištařiny brány a
procesní cesty k velkému zikkuratu byly
pokryty dvoumetrovými obrazy lvů, býků a
draků z glazovaných cihel
Babylon
Visuté zahrady Semiramidiny
jeden
jediné
z divů světa
místo, kde
byl použit kámen
Babylon – visuté zahrady
Semiramidiny
Babylonská věž
svatyně
33
boha Marduka
m vysoká podezdívka
strana
stála
250 m
ještě kolem roku 458 př.n.l. (asi)
svědek Hérodotos
Babylonská věž
Ištařina brána
částečně zachovaná a
zrekonstruovaná dnes v
Pergamonském muzeu v
Berlíně
6. stol. př.n.l.
stavba na Procesní cestě
zdobená reliéfy se
zoomorfními náměty
(posvátní hadi, draci, býci)
z glazovaných cihel
Ištařina brána
kopie
detail
Ištařiny brány
Detail Ištařiny brány - býk
Detail Ištařiny brány - býk
Drak z Ištařiny brány
Detail
ornamentální
výzdoba Ištařiny
brány
Procesní cesta
protínala
Babylón,
začínala u Ištařiny
brány vedla až k
velkému zikkuratu
ústí
cesty bylo
zdobeno reliéfy –
soubor 120 lvů
Palác Sargona II. v Chorsabádu
impozantní dílo z doby
asyrské nadvlády
(8. st.př.n.l.)
10 ha plochy
celkem 209 síní a nádvoří
býk s lidskou hlavou
(má pět noh)
Sochařství a
umělecké řemeslo
Sumerské období
hl. lovecké a zemědělské výjevy na
kamenných reliéfech
– plastiky okřídlených býků
– pečetní válečky – náboženské, přírodní i
válečné náměty
Okřídlení býci
Okřídlení býci
Váleček
Uctívání boha Šamaše - váleček
Gilgameš bojuje s Enkidu váleček
Dáma z Varky
- (3 200 – 3 000 př.n.l.)
- jedna z nejstarších a
nejkrásnějších soch
- jemně provedená hlava
ženy z bílého mramoru
Dáma z Varky
Váza z Varky
Plastiky
Votivní plastiky
Chamurappiho zákoník
Chamurappi
Z královských hrobů v Uru
zlatotepecké
práce
– číše, helma, býčí hlavy ze strunných hudebních
nástrojů
hudební nástroj
Kozlík schovaný v křoví
Pokrývka hlavy
Čelenka a náhrdelník
Standarta z Uru
dva
živcové panely v dřevěném rámu
výjev
válečný a mírový
mozaika
z perleti, červeného vápence,
modrého lazuritu
2
600 – 2 400 př.n.l.
Standarta z Uru
Novosumerské období
několik soch Gudey – kněze v
postoji prosebníka
stylizované do jednoduchých
oblých tvarů
Gudea
Gudea
Písmo
Klínové písmo
Bedřich Hrozný
rozluštil
chetitské
písmo
zabýval
písmem
se klínovým
Asyrská abeceda
Tabulka klínového písma
Použitá literatura
Kol.: Průvodce výtvarným uměním I – V. Praha 1994
Prokop,V.: Kapitoly z dějin výtvarného umění. Sokolov 2004
Mráz, B.: Dějiny výtvarné kultury 1.díl
Černá, M.: Dějiny výtvarného umění. Praha 1996
Pijoan, J.: Dějiny umění 1. díl. Praha 1982 – 1990
Gombrich, E. H.:Příběh umění. Praha 1975
Zdroj obrázků: internet