Transcript Vznik starověkých civilizací

Vznik starověkých civilizací
Egypt a Mezopotámie
Starověk
• počátek těžko přesně určit - vznik prvních
„civilizací“ - asi 4 tis. př. n. l.
• konec - domluvou rok 476 n. l. = zánik
západořímské říše
2 typy starověkých států:
• 1) říše, které vznikly v povodí velkých řek
oblast Mezopotámie, Egypt, Indie a Čína aj.
(orientální despocie)
• 2) státy klasické /antické – Řecko, Řím
(otrokářské demokracie)
Podmínky vzniku civilizací
• rozvinuté zemědělství
roste populace a
usazuje se
vznik trvalých sídlišť (města a
městské státy)
• nadprodukt
vybírají se naturálie =
•
vzniká úřednický aparát a vzniká
•
písmo k zaznamenání daní
• společenská dělba práce = oddělení řemesla od
zemědělství
vznik obchodu a
společenských tříd (zemědělci, řemeslníci, kněží,
vojáci, obchodníci), hromadění bohatství =
počátky soukromého vlastnictví
Mezopotámie
(řec.mesos = prostřední, potamos = řeka) = „Meziříčí“
• úrodný půlměsíc = kolébka civilizace (dnes Egypt,
Turecko, Írán, Irák, Jordánsko, Sýrie, Izrael, Libanon)
• počátky civilizací – asi 5 – 4 tisíce př. n. l.
• Mezopotámie je název oblasti, nikoli státu nebo
civilizace
• řeky Eufrat a Tigris
• Vznikla řada civilizací. Někdy
existovaly vedle sebe, většinou
vznikaly a zanikaly postupně.
Vývoj složitý.
• výhoda: úrodná půda, doprava
• nevýhoda: nedostatek
stavebního materiálu
Sumerové
• nejstarší známá civilizace a
pojmenovaný národ
• asi 3 500 př. n. l. v jižní
Mezopotámii
• městské státy – bojovaly mezi
sebou
potřeba vojevůdce,
vzniká instituce krále
• první výskyt písma
• zpočátku obrázkové (piktografické),
později zjednodušené symbolické
znaky - vyvíjí se klínové písmo - tj.
otisk rákosu do hliněné a následně
vypálené destičky
později i kamenný a kovový materiál
• chrámové hospodářství
• písmo vynalezeno z
politických a hlavně
hospodářských potřeb
• později literatura
• Sumerové - nejstarší literární
památky
• Epos o Gilgamešovi
(legendární vládce města Uruk, vykonal
hrdinské činy, hledal nesmrtelnost)
• rozvinuté aritmetické a
geometrické znalosti (obsah,
objem, úroky, rovnice o 3 neznámých, π,
Pythagorova věta, odmocniny)
• 4 základní početní úkony, šedesátkový
systém (dosud zachován při měření času a
prostorových úhlů)
• kalendář vycházel z lunárního roku - 12
měsíců + přestupný
• objev kola a hrnčířského kruhu
• Sumery si podrobili kočovníci ze západu,
Akkadové, kteří vytvořili první známou říši
• dále se střídaly další říše: starobabylonská,
asyrská, novobabylonská, chetitská,
perská,…
• vědomosti o dějinách
Mezopotámie díky
knihovně, kterou založil
novoasyrský panovník
Ašurbanipal v 7. st. př. n. l.
• 25 000 klínopisných
tabulek, literární a vědecká
díla
• objevena v polovině 19. st.
Starobabylónská říše (1 900 – 1 600 př. n. l.)
•
•
•
•
•
•
Mezopotámie ovládnuta kočovnými kmeny
centrem Babylón
Chammurappi 18. st. př. n. l.
jeden z prvích psaných zákoníků
jednotný kalendář
po smrti – úpadek říše
Chammurapiho zákoník
17. stol. př. n. l.
patří mezi nejstarší dochované zákoníky vůbec, (starší jen zápisy o
zákonech sumerského krále Urnammy z města Uru (asi 2050 př. n. l.)
a další 2 zákoníky z Mezopotámie)
• dlouho považován za naprosto nejstarší
• při archeologických pracích v prostoru starověkého města Súsy
(Íránu) roku 1901 nalezena dioritová stéla Chammurapiho zákoníku
• v horní části monolitu z černého kamene se nachází vyobrazení
babylonského krále Chammurapiho, jak se modlí k bohu Slunce a
spravedlnosti Šamašovi, který sedí napravo od Chammurapiho a
symbolicky mu diktuje text zákoníku, zapsaný klínopisem níže
• výklad zvykového práva
• 282 článků řešících právní otázky ohledně rodiny, soukromého
vlastnictví a majetku, obchodu, cen a mezd, půjček a jejich splácení,
násilných zločinů, postavení různých společenských vrstev včetně
otroků
• Monolit býval zasazen do země a vystaven na veřejném místě v
Babylóně, zaručoval tak přístup k právnímu řádu komukoliv
(gramotnému). Soudní autority v Babylóně se již nadále nemohly v
rozsudcích rozhodovat podle své vlastní vůle a musely se řídit
kodifikovaným právem, zároveň nikdo jiný nemohl svévolně právo
ignorovat a odvolávat se na jeho neznalost.
• V současnosti je uložen v Louvru.
• 1. Jestliže někdo někoho obvinil a uvrhl naň podezření z vraždy, avšak
neusvědčil jej, bude ten, kdo ho obvinil, usmrcen.
• 16. Jestliže někdo ukryl ve svém domě buď otroka, nebo otrokyni,
uprchlé z paláce nebo nevolníkovi, a na výzvu hlasatele je nevydá, tento
majitel domu bude usmrcen.
• 22. Jestliže se někdo dopustil loupeže a bude dopaden, tento člověk
bude usmrcen.
• 109. Jestliže šenkýřka, v jejímž domě se scházeli zločinci, tyto zločince
nezadržela a do paláce nepřivedla, bude tato šenkýřka usmrcena.
• 195. Jestliže dítě udeřilo svého otce, uříznou mu jeho ruku.
• 196. Jestliže právoplatný občan vyrazil oko příslušníku plnoprávných
občanů, vyrvou mu oko.
• 197. Jestliže zlomil kost plnoprávného občana, zlomí mu kost.
• 198. Jestliže vyrval oko nevolníka nebo zlomil kost nevolníka, zaplatí
jednu minu stříbra.
• 205. Jestliže otrok jiné osoby udeřil příslušníka třídy plnoprávných
občanů ve tvář, uříznou mu ucho.
• 233. Jestliže stavitel postavil někomu dům a neudělal své dílo pevně a
zeď spadne, tento stavitel pevně vystaví tuto zeď ze svých vlastních
prostředků.
Zikkuraty
• monumentální stavby - terasovité
věže až 100 m vysoké, na vrchu
svatyně
• obvykle 7 poschodí („šťastné číslo“)
• nedostatek kamene
stavby z
hlíny, rákosu, asfaltu
• sušené nebo pálené glazované cihly
• známo 32 zikkuratů (většina v Iráku
a Íránu)
• „babylonská věž“ (Bible)
Egypt
• tři tisíce let historie
• povodí Nilu
• Sahara - úrodné stepi (nástěnné malby
uprostřed pouště!) - postupně nastává
suché a horké podnebí
vzniká
poušť
lidé se koncentrují v
úrodném údolí Nilu
• červen – říjen - záplavy
úrodné
naplaveniny - potřeba regulovat tok Nilu
Sjednocení Dolního a Horního Egypta
• kolem 3 tisíce př. n. l.
faraon Meni - hlavní město
Mennofer (řec. Memfis)
• Panovníci po celou historii
Egypta nosí dvojitou
korunu
• Dějiny Egypta se dělí na
období: Archaické / Stará
říše / Střední říše / Nová
říše / Pozdní období
• 32 dynastií panovníků
• příčiny rozpadu říší: sociální
bouře, decentralizační tendence
provinčních úředníků, nájezdy
(např. v 17. st. př. n. l. rozvrátili
Egypt Hyksosové)
• 6. stol. př. n. l. Peršané
• 4. stol. př. n. l. Alexander Veliký
• poslední rod Ptolemaiovci
• 31 př. n. l. – římská provincie
• 7. stol. n. l. - Arabové
Egyptská společnost
•
•
•
•
•
•
panovník / farao
kněží
šlechta, úředníci, písaři,vojáci
řemeslníci, obchodníci
zemědělci
otroci
Písmo
• po Sumerech druhý národ
znalý písma
• vývoj z obrázkového
písma - asi 3 300 př. n. l.
• hieroglyfy (posvátné)
• z nich zjednodušené typy
vhodné k psaní na
papyru:
• hieratické (kněžské)
• démotické (lidové)
• papyrus - rostlina v deltě
Nilu
papyrus
Rosettská deska
• egyptské písmo dlouho
nerozluštěno
• 1799 - Napoleon v
Egyptě - francouzský
voják našel 30 cm
tlustou, černou,
ulomenou desku s
textem psaným 3 písmy:
hieroglyfickým,
démotickým a řeckým
• porovnáním s řečtinou hieroglyfy vyluštěny….
• …až 1821 - geniální
francouzský vědec Francois
Champollion (1790 - 1832)
• (v 9 letech uměl řecky a
latinsky, v 17 letech - členem
akademie věd v Grenoblu, v
18 uměl 12 jazyků!)
• Rozluštil nejdříve jména v
kartuších
• Rosettská deska - v Britském
muzeu
• desítková číselná soustava
(nelze dělit, násobit) – zlomky,
rovnice
• geometrie (vyměřování polí,
odvodňovací a zavodňovací
zařízení) – síť trojúhelníků,
obvod kruhu
• vyspělá astronomie (nutnost
předvídat záplavy) - kalendář
• lékařství - znalost anatomie
(mumifikace)
náboženství
• asi 2000 bohů, někteří
místní, jiní „celostátní“
• často zpodobňováni
částečně jako lidé,
částečně jako zvířata např. Horus (hlava sokola)
• uctívala se zvířata
(posvátný býk Apis, had,
krokodýl, beran, kočka, …)
• Amon-Ra (bůh nebes)
• Osiris (bůh podsvětí)
• život pozemský jen příprava
na posmrtný (= věčný) život
• člověk - tři duše: „ba“, „ka“,
„akh“
• k životu po smrti nutno
zachovat tělesnou schránku
balzamování
• příprava mumie - 70 dní
• složité pohřební rituály,
nákladně vybavené hrobky
• celá egyptská civilizace
založena na náboženství
• král se po smrti stal bohem
panovníci
• Meni – sjednotitel Dolního a Horního Egypta
(kolem 3 100 př. n. l.)
• Džóser – nejstarší pyramida (26. st. př. n. l.)
• Cheops – Stará říše – největší pyramida
• Senvosret II. – chrámy v Karnaku (Střední
říše)
• Hatšepsut – královna, která vládne jako
muž
• Amenhotep IV. (Achnaton) – pokus o
náboženskou reformu (Nová říše)
• Tutanchámon - bezvýznamný, jediná
nevyloupená hrobka, objevena 1922
• Ramesse II. Veliký - 13. stol. př. n. l. – první
dochovaná mírová smlouva v historii (s
chetitským králem), Abú Simbel
• Kleopatra - poslední panovnice
• Amenhotep IV. - 14. st. př. n. l.
– náboženská reforma s cílem
zlomit moc kněží
• nahradil uctívání mnoha bohů
jediným slunečním bohem
Atonem
• nové hlavní město Achetaton
• přijal jméno Achnaton
• snad zavražděn, po jeho smrti
návrat ke starému náboženství
• manželka Nefertiiti
Anubis