Transcript Sociální mobilita I. - Analýza kvantitativních dat

Historická sociologie, FHS UK
Stratifikační výzkum
Sociální mobilita I.
Základní pojmy a míry,
mezigenerační třídní mobilita
a komparativní výzkum
Jiří Šafr
FHS UK
jiri.safrATseznam.cz
poslední aktualizace 23/5/2014
Obsah
• Sociální mobilita - základní pojmy (vnitrogenerační,
mezigenerační, …)
• Individuální a kolektivní rovina mobility
• Míry mobility
– celkové (hrubá, strukturální, čistá, relativní)
– mobilitní přítoky a odtoky, index nepodobnosti
• Míry relativní mobility: poměry šancí (ODDS RATIO) v
mobilitní tabulce
• Příklady: Mezigenerační vzdělanostní a třídní mobilita v
kohortě nar. 1974-1978, ČR 2008
• Sociálně distanční přístup k mezigenerační mobilitě
• Mezinárodní komparativní výzkum (třídní) mobility
• Teorie dlouhodobých změn v sociální mobilitě
2
Sociální mobilita
• Konceptuální vymezení P. Sorokina [1936]:
„Sociální pohyblivostí rozumíme každý
přechod individua nebo sociálního objektu
či hodnoty – něčeho, co bylo stvořeno nebo
upraveno lidskou činností – z jednoho
sociálního stavu do jiného.“
3
Sociální mobilita
• „Klíčový proces zprostředkující vztahy mezi strukturou
a jednáním“ [Erikson a Goldthorpe 1992: 2]. Role v:
• utváření stratifikačního systému (proces formování tříd),
• formování zájmů a identit, které jsou hnací silou
individuálního i kolektivního chování.
• Podoba a rozsah, zejména ve vztahu k jejímu
kontextuálnímu pozadí, imobilitě čili stabilitě, představuje
• indikátor otevřenosti či uzavřenosti společnosti →
komparativní aspekt (země / čas)
• Ovlivňuje hodnocení sociálního uspořádání. Přítomnost/
nepřítomnost napomáhá udržení legitimity sytému
(ospravedlnění v očích členů společnosti).
• V období revolucí i strukturálních změn (např.
transformací, modernizačních pohybů, reforem apod.) se
stává nástrojem významné změny nejen v sociální
struktuře, ale ve společnosti vůbec.
4
Vnitrogenerační a mezigenerační
mobilita
Mobilita
• vnitrogenerační (intragenerační), kariérní
• mezigenerační (intergenerační), generační &
reprodukce
• Horizontální a vertikální
• Nejčastěji zkoumáme vertikální mobilitu
→ vzestupná, sestupná a stabilita
5
Individuální a kolektivní rovina mobility
• Individuální mobilita: jedincův pohyb bez ohledu na
postavení skupiny k niž patřil.
• Kolektivní (skupinová) mobilita (Sorokin 1936):
„vytvoření a povýšení či naopak sestup nebo rozrušení
celé skupiny“.
• Ve spojitosti se strukturálními změnami nejde o sumaci
individuální mobility členů nějaké skupiny či skupin, ale o
změnu pozice dané skupiny v prostoru, ke kterému
je mobilita vztahována → restrukturalizace mobilitního
prostoru.
• Změna může zahrnovat zvýšení i snížení četnosti určité
skupiny ve společnosti, v krajním případě i její zrození
nebo znovuzrození/ zánik, také rozšíření nebo zúžení
sociální vzdálenosti (distance).
• Příkladem budiž výrazné kolektivní mobility v procesech
tzv. revolučního přechodu k socialismu.
6
Výzkum mobility
• Mobilita per se: rozsah, historický vývoj,
mezinárodní komparace mobilitních režimů
• Zdroje mobility /reprodukce (individuální a
kontextuální, systémové) + modely dosahování
statutu
• Souvislosti/ dopady mobility: postoje,
chování, volební chování; osobnost (distress)
• Ač je výzkum značně provázán, tak třídní
(profesní) a vzdělanostní mezigenerační
mobilita mají odlišná teoretická zázemí.
7
Přístupy ke studiu sociální mobility
1. Mobilitní tabulky → agregovaná –
tabelární data
→ míra omezení přístupu z jedné do jiné
třídy (většinou v kombinaci s časem /
prostorem, např. komparace mezi
zeměmi, historickým vývojem)
2. Regresní přístup → individuální (mikro)
data → Co podmiňuje dosažení statusu
(SES)?
8
Vstupní data pro výzkum mobility
• Pro výzkum mobility potřebujeme provázanou
informaci, pro mezigenerační mob.: postavení
rodiče×potomka nebo pro vnitrogenrační:
profese1čas×profese2čas
• Na počátku jsou tak vždy mikrodata, ty ale
mohou být agregována za skupinu, např. za
sociální třídy → kontingenční (mobilitní) tabulka
• Nepropojené informace např. o struktuře
zaměstnaneckých pozic generací (věkových
kohort) či historických období pouze popisují
sociální strukturu, nikoliv mobilitní proces (ale
mohou dokreslovat kolektivní mobilitu).
9
Vstupní data pro výzkum mobility
Třídně–profesní
struktura
(z ní mobilitu
počítat nelze)
Složení Československého obyvatelstva podle
třídně ekonomického postavení v %
Intergenerační mobilita (celková %)
Mobilitní
tabulka
10
Zdroj: [Rollová et al. 1972: 15 a 99]
Sociální – třídní mobilita
Mobilitní tabulky
Míry mobility 1. - Celkové
Hrubá mobilita: procentuální podíl počtu mobilních osob k celému souboru.
• Strukturální mobilita: pohyb způsobený proměnami struktur a četností
objektivních pozic (otců a synů) v historickém procesu, např. v důsledku
inovací v národním hospodářství, modernizace výroby či změny politických a
ekonomických vztahů.
• Čistá mobilita: ta, která zbude z celkové (hrubé) mobility po odečtení
objemu mobility strukturální.
Její relativní objem (procentuální míra čisté mobility z celkových údajů o
stabilitě i mobilitě) charakterizuje relativní otevřenost či uzavřenost
zkoumaného systému v daném období.
Čistá = Hrubá – Strukturální mobilita
•
Ale jde o sporný a zastaralý koncept → toto členění má význam pouze jen
na makrosociologické, „nadindividuální“ úrovni. Nelze je oddělit! Proto
Soudobé studie rozlišují mezi absolutní a relativní mírou mobility.
• Absolutní míra = hrubá mobilita odpovídá celkovému podílu těch, kdo jsou
ve zkoumané populaci mobilní.
• Míra relativní mobility vyjadřuje relativní šance přístupu do rozdílných
tříd (skupin), otevřené pro jedince z rozdílných tříd původu. mírou relativní
mobility je nejčastěji tzv. poměr šancí (odds ratios).
12
Příklady mezigenerační mobility:
mobilitní tabulky pro tři hypotetické společnosti
syn
Vyšší
otec
Vyšší
Střední
Nižší
celkem
Střední
7
3
0
10
Vyšší
Vyšší
Střední
Nižší
celkem
Střední
Vyšší
Zdroj: [Šanderová 1994: 56-57]
Nižší
3
26
1
30
5
4
1
10
Vyšší
Střední
Nižší
celkem
Mobilita:
0
1
59
60
Nižší
4
20
6
30
Střední
9
6
0
15
celkem
celkem
1
6
53
60
Nižší
1
20
24
45
10
30
60
100
10
30
60
100
celkem
0
4
36
40
10
30
60
100
Stejná profesní struktura v
generaci otců i synů
stabilní
vzestup
sestup
92
4
4
Celkem 8 %
→ nejuzavřenější spol.
stabilní
vzestup
sestup
78
11
11
Celkem 22 %
→ nejmeritokratičtější spol.
Odlišná profesní struktura
v generaci otců i synů
stabilní
vzestup
sestup
Celková 35 %
Strukturní 20 %
Čistá
1513%
65
30
5
Strukturní a čistá mobilita (výpočet)
Sociální struktura se v čase mění: jiné složení tříd v generaci otců synů.
(ubývají nekvalifikovaní dělníci, zemědělci atd.)
→ Ke změně v generaci synů musí proto dojít z důvodu většího počtu
míst s vyšším postavením. Proto
Otevřenost společnosti? → rigidita třídních přehrad → strukturní
mobilita (vynucená) a čistá mobilita (nebo raději mobilitní šance –
Odds Ratio)
čistá = hrubá – strukturální mobilita
Vyšší
Vyšší
Střední
Nižší
celkem
Střední
9
6
0
15
Nižší
1
20
24
45
celkem
0
4
36
40
10
30
60
100
Strukturní mob.
-5
-15
20
=abs (5+15+20)/2
=20 %
Celková 35 %
Strukturní 20 %
Čistá 15 %
14
Otevřenost společnosti
→ od absolutní k relativní mobilitě
• P. Sorokin: mezigenerační „toky“ mezi třídami
jsou indikátorem otevřenosti společnosti.
→ absolutní mobilita, ale my víme, že:
• Absolutní mobilitní toky nejsou dobrou mírou
otevřenosti společnosti, protože mezi
generacemi se mění velikost tříd (např. díky
třídně odlišné fertilitě, strukturálních změn
ekonomiky atd.)
• Lepší operacionalizací otevřenosti je relativní
mobilita: do jaké míry mají lidé z různých
profesně-třídních pozic stejnou šanci
dosáhnout odlišné třídní pozice.
15
Mobilitní tabulka – základní operace
Vstupní data: absolutní četnosti třídní pozice otců x synů
Son's Occupation
Father's Occupation
Upper Nonmanual
Lower Nonmanual
Upper Manual
Lower Manual
Farm
Total
Upper
Lower
Nonmanual Nonmanual
1 414
521
724
524
798
648
756
914
409
357
4 101
2 964
Upper
Manual
302
254
856
771
441
2 624
Lower
Manual
643
703
1 676
3 325
1 611
7 958
Farm
40
48
108
237
1 832
2 265
Total
2 920
2 253
4 086
6 003
4 650
19 912
Zdroj: [Hout 1982: 11] (původní zdroj: Featherman, Hauser [1978: 49]).
Přítoková mobilita (inflows) = sloupcové relativní četnosti (%)
→ Odkud pochází pozice v generaci potomků?
Odtoková mobilita (outflows) = řádkové relativní četnosti (%)
→ Kam se posouvají potomci?
16
Mobilitní
toky
Přítoky
(inflows)
Odtoky
(outflows)
17
Zdroj: [Hout 1982: 12]
Index nepodobnosti Δ (index of dissimilarity)
Index nepodobnosti → poměr mobilitních toků mezi dvěmi třídními pozicemi.
= suma pozitivních rozdílů mezi dvěma podíly (nebo v % a děleno 100)
Např. pro odtoky z nižších manuálních profesí a pro farmáře:
Δ = 0,126 – 0,088 +0,152 – 0,077 + 0,128 – 0,095 + 0,554 – 0,346 = 0,354
18
Zdroj: [Hout 1982: 12-13]
Indexy nepodobnosti Δ
V tabulce pod diagonálou pro pozici původu,
nad diagonálou pro cílovou pozici
Zdroj: [Hout 1982: 13]
Index nepodobnosti měří podíl případů, které by musely být přeřazeny,
tak aby dané dva odtoky (či přítoky) byly proporčně stejné.
Ukazuje na propustnost sociálních tříd. Jeho použití je ale omezené,
protože velkosti tříd bývají většinou odlišné.
19
Míra relativní mobility:
ODDS RATIO
v mobilitní tabulce
(připomenutí z AKD I.-II.)
Poměry šancí (Odds Ratio)
• Poměr šancí OR = f11 f22 / f12 f21.
• Důležitou vlastností OR je, že jsou
invariantní k marginálním četnostem
v mobilitní tabulce.
• Vyjadřují relativní mobilitu, nejsou tedy
ovlivněny strukturní mobilitou (změna
ve struktuře vzdělanostních kategorií mezi
generacemi).
21
Poměr šancí - ODDS RATIO (OR)
• OR ukazuje asociaci v kontingenčních
tabulkách
• šance (O) = poměr pravděpodobnosti jedné
možnosti p1 (událost nastala) ke druhé
p2(událost nenastala) (šance nebo také riziko)
• OR = poměr dvou šancí (odds)
• OR = f11*f22 / f12*f21 =
22
Vlastnosti poměru šancí (OR)
• OR - podíl šancí výskytu (rizika výskytu) pro dvě
různé hodnoty dvou proměnných.
• OR: A k B a B k A jsou komplementární,
vždy však s opačným směrem 1:3 =0,33 a 1/0,33 =3
• OR je kladné číslo, kdy: >1 vyšší šance a <1 nižší
šance,
ale pozor rozpětí je nesymetrické:
0 až 1 oproti 1 až ∞
• Proto se také používá přirozený logaritmus
poměru šance LOR <∞;∞>
• OR není citlivé na marginální distribuce (změníme-li
velikost n o konstantu, OR zůstávají stejné)
• Pomocí OR můžeme vyjádřit vztahy mezi kategoriemi v
kontingenční tabulce (a to nejen ve čtyřpolní 2 x 2)
23
ODDS RATIO: Jednoduchý příklad
relativní mezigenerační třídní mobilita
1. zaměstnání
0 manuální 1 nemanuální celkem
Rodiče 0 manuální
407
138
545
(otec) 1 nemanuální
61
135
196
celkem
468
273
741
Zdroj: Sítě&mobilita, CVVM 2011-11 (pro HiSo)
OR = f11 f22 / f12 f21 =
f11 f12
f21 f22
OR = (407*135)/(138*61) = 6,53 = (407/138)/(61/135)
U potomků manuálních pracovníků je 6,5x vyšší šance, že zůstanou
manuálními prac. (tj. reprodukce nižší pozice) v porovnání s šancí potomků
nemanuálních pracovníků klesnout na stejnou pozici (v kontrastu s udržením
vyššího postavení).
A obráceně platí, že šance na sestup z nemanuální pozice do manuální (v
24
konstantu s pravděp. udržet se v nemanuální pozici) v porovnání s šancí potomků manuálních
zůstat manuálními pracovníky (oproti jejich šanci na vzestup)
je 0,15 (=1/6,53).
Odds Ratio v mobilitní tabulce
• Obecně můžeme vyjádřit OR pro
kterákoliv políčka (větší než 2x2) tabulky:
• Fi*Fj / Gi*Gj , kde i = řádky, j = sloupce
třída I.
F (potomek)
třída II.
třída III.
třída I.
G (rodič) třída II.
třída III.
25
Mobilitní tabulka (absolutní četnosti)
[Katrňák 2006: 139]
26
Mobilitní tabulka. A – pouze v rámci
jedné třídy (kategorie) původu (otec)
• Šance VM dostat se do VN /oproti do NN:
• 1043 / 587 = 1,78
[Katrňák 2006: 139]
27
Mobilitní tabulka. B – porovnání šancí
dvou tříd (kategorií) původu
• mobilitní šance potomků z třídy vyšších nemanuálů (VN) zůstat v této
třídě (VN) oproti tomu, že skončí ve třídě nižších nemanuálů (NN) v
porovnání s šancí potomků z třídy nižších nemanuálů (NN) skončit ve
stejných třídách (VN resp. NN):
• OR = (1275/364)/(1055/597), nebo (1275*597)/(1055*364) = 1,98
[Katrňák 2006: 139]
28
Kde spočítat ODDS RATIO
CROSSTAB v SPSS pro mikrodata i
tabelární (viz načtení frekvencí pomocí vah).
Pozor, pouze pro dichotomické proměnné.
v SPSS pozor na kódování kategorií.
CROSSTABS volil BY Praha
/FORMAT=AVALUE TABLES
/STATISTICS=CMH(1).
Nebo v Excelu
zadáme vzoreček do buňky
viz http://metodykv.wz.cz/odds_ratio_volil.xls
SPSS zároveň testuje, zda je OR statisticky významně
odlišné od 1 (tj. stejné šance), nebo jiné zvolené hodnoty.
29
Kde spočítat ODDS RATIO
V různých apletech/aplikacích, např. SISA
Odds-Ratio p1<->p2: 0,697649
(~SE: 0,140196)
95,0% CI: 0,470523<O.R.<1,034411
(Wald's)
Inverse p2<->p1: 1,433386 (~SE:
0,288046)
95,0% CI:
0,966734<O.R.<2,125296 (Wald's)
Log-odds: -0,360040;
s.e=0,200955
Umí i LOGIT (Log-odds) a
obrácené OR
http://www.quantitativeskills.com/manuals/tablesman.htm
30
Zpátky do úvodní příkladu ČR 2011
Pro historickou sociologii to začíná být zajímavé, pokud do analýzy
vstoupí čas, tj. historické etapy.
Ty lze zachytit buď opakovanými výzkumy (cross-sectional time
comparison) anebo alespoň pomocí kohortních řezů v rámci
jedněch dat (kohortu definujeme buď jako věk dospívání nebo
vstupu na pracovní trh), což přináší určité limity zobecnění.
Zdroj: Sítě&mobilita, CVVM 2011-11 (pro HiSo)
Byly šance na vzestup vyšší za socialismu nebo za
kapitalismu (pro vstup na trh práce po roce 1989)?
31
Příklad: Mezigenerační vzdělanostní a
třídní mobilita
ČR 2008, kohorta nar. 1974-1978
(tzv. Husákovy děti)
[Šafr et al. 2012]
Příklad: Mezigenerační vzdělanostní mobilita
Potomek
ZŠ+VY
62,0
Rodiče ZŠ+VY
SŠ
32,9
VŠ
18,9
Celkem
45,5
SŠ
31,7
51,4
48,4
41,3
VŠ
6,3
15,7
32,8
13,1
Celkem Min. SŠ
100,0%
38,0
100,0%
67,1
100,0%
81,1
100,0%
54,5
Poměry relativních mobilitních šancí (OR) pro získání maturity a
vysokoškolského diplomu, standardní chyby v závorce.
Původ-rodiče
OR pro min.SŠ
s.e.
OR pro VŠ
s.e.
VŠ / VYUČ
7,02
(1,75)
17,11
(5,52)
VŠ / SŠ
2,11
(0,54)
3,65
(1,11)
SŠ / VYUČ
3,33
(0,48)
4,69
(1,15)
33
Zdroj: [Šafr et al. 2012]
Příklad: Mezigenerační vzdělanostní
mobilita ČR 2008, Husákovy děti (nar. 19741978)
Třídní mobilita, poměry relativních šancí (odds ratio) dle třídy původu,
standardní chyby v závorce.
Původ-rodiče
Servisní / Dělnická
Mezilehlé / Dělnická
Servisní / Mezilehlé
OR
s.e.
7,83 (1,475)
2,83 (0,598)
2,77 (0,640)
34
Zdroj: [Šafr et al. 2012]
Mezigenerační mobilitní trajektorie – základní 4 typy:
vzdělanostní (3 kategorie) a třídní mobilita (ESeC3),
pro celkový soubor a podsoubor dyád rodič–dítě.
Vzdělanostní mobilita
Celá
populace
30–34
Sestupy do Vyučení [VŠ–
14,9
VY, SŠ–VY]
Stabilní dole – Vyučení
30,6
[VY–VY]
Vzestup z Vyučení [VY–
18,8
SŠ, VY–VŠ]
Stabilní/vzestup
35,7
nahoře/střed [SŠ–SŠ, SŠ–
VŠ, VŠ–VŠ, VŠ–SŠ]
100 %
(N=997)
Dyády
Rodičpotomek
17,3
26,9
16,8
38,9
100 %
(N=594)
Třídní mobilita
Celá
populace
30–34
Sestupy do Dělnické třídy
14,1
[I.–III., II.–III.]
Stabilita dole v Dělnické
34,8
třídě [III.–III.]
Vzestup z Dělnické třídy
17,1
[III.–I., III.–II.]
Stabilní/vzestup/
34,1
nahoře/střed [I.–I., II.–
II., II.–I., I.–II.]
100 %
(N=966)
Trajektorie jsou kvalitativní znak, který lze využít v dalších analýzách
hledajících odpověď na příčiny mobilitního vzestupu/sestupu či stability –
mezigenerační reprodukce třídního postavení.
Zdroj: [Šafr et al. 2012]
Dyády
Rodičpotomek
16,7
30,6
14,9
37,8
100 %
(N = 576)
35
Sociálně distanční přístup
k mobilitě
Sociálně distanční přístup
k mobilitě [Blau, Schwartz 1997]
• Cílem je určit míru strukturní ekvivalence pro
dané dvě kategorie profesí
využíváme větší počet profesních kategorií
→ distance z OR pro kategorie v tabulce rodič –
potomek a následné transformace.
• Strukturní ekvivalence → koncept analýzy
sociálních sítí. → určitý pár vazeb se nachází v
síti ve víceméně identické pozici, tedy že jsou
propojeni se stejnými uzly.
Aktéři (jedinci, skupiny, organizace) vyznačující
se strukturální ekvivalencí jsou v síti navzájem
„zaměnitelní“, mají stejné strukturní vlastnosti.
37
Sociálně distanční přístup
vstupní datová matice: 11 profesních
skupin (otec x potomek)
Otec (potomek 14 let)
1.
VO
2.
SO
3.
AD
4.
PP
Potomek v roce 2008
5.
6.
7.
8.
9.
PB MV KD PD ND
10.
ŽŘ
11.
PO
Celkem
1. Vysocí odborníci
17
27
5
4
0
2
7
1
2
1
13
79
2. Střední odborníci
13
32
15
9
2
2
7
0
2
6
9
97
3. Administrativa
1
9
6
2
2
0
3
1
2
1
0
27
4. Provoz. prac.– služby/obchod
4
10
5
6
0
0
6
1
0
5
2
39
5. Pracovníci bezpečnost. org.
4
4
1
1
1
0
3
1
2
1
1
19
6. Mistři, vedoucí provozu
4
11
3
6
2
6
9
4
1
3
7
56
23
72
33
39
6
10
88
34
26
11
11
353
8. Polokval. prac./dělníci
5
14
11
19
2
1
28
15
5
3
4
107
9. Nekval. prac./dělníci
2
16
8
5
2
1
19
7
15
1
3
79
10. Živnostníci – služby/řemesla
0
4
2
0
0
0
1
2
1
2
3
15
11. Podnikatelé ostatní (obchod)
4
7
5
1
1
2
2
2
1
2
5
32
77
206
94
92
18
24
173
68
57
36
58
903
7. Kvalifikovaní dělníci
Celkem
Zdroj: [Šafr a kol. 2012: kap. 2]
38
Profesní kategorie zde nejsou zcela ordinalizované (proto nelze využít
vyšší SES otec / matka).
Sociálně distanční přístup
k mobilitě: Logaritmované poměry šancí (LOR)
V analýze jde o to, u každého páru profesních kategorií porovnat vzorce odchylek od průměrné intenzity
bariéry pro tu kterou kategorii. Chceme, aby porovnání bariér nebylo poznamenáno rozdíly v průměrné síle
těchto bariér. Proto v dalším kroku data v tabulce normalizujeme (z tabulky jsou odstraněny řádkové a
sloupcové efekty).
U každého LOR to znamená: 1. odečtení celkového průměru, 2. odečtení průměrů pro řádky a sloupce
v každém odpovídajícím poli tabulky, neboli LOR modifikovaný = LOR – (celkový průměr + řádkový efekt +
sloupcový efekt) [viz Blau, Schwartz 1997: 73].
Následuje transformace na korelační koeficienty modifikovaných logaritmovaných poměrů šancí (LOR modif.).
1. VO 2. SO 3. AD 4. PP 5. PB 6. MV 7. KD 8. PD 9. ND 10. ŽŘ 11. PO
1. Vysocí odborníci
0,000
2. Střední odborníci
0,438 0,000
3. Administrativa
3,016 0,352 0,000
4. Provoz. prac.– služby/obchod
1,852 0,758 1,281 0,000
5. Pracovníci bezpečnost. org.
6,052 1,386 1,099 6,397 0,000
6. Mistři, vedoucí provozu
2,546 2,166 7,090 6,397 5,704
0,000
7. Kvalifikovaní dělníci
2,229 1,720 1,674 0,814 1,587
1,769 0,000
8. Polokval. prac./dělníci
3,932 8,140 2,102 1,555 2,015
3,114 0,327 0,000
9. Nekval. prac./dělníci
4,155 2,708 1,727 7,496 1,322
4,500 0,983 1,861 0,000
10. Živnostníci – služby/řemesla
8,132 0,981 1,792 5,481 5,298
5,991 2,773 1,609 3,401
0,000
11. Podnikatelé ostatní (obchod)
0,491 0,564 6,397 2,708 1,609
0,762 2,996 2,238 3,219
0,511
Zdroj: [Šafr a kol. 2012: kap. 2]
39
0,000
Component 2
Komponenta
1.
2.
3.
1 Vysocí odborníci
-1,465 0,435 0,291
2 Střední odborníci
-0,615 0,068 -1,883
3 Administrativa
1,014 1,185 -1,069
4 Provozní pracovníci – služby/obchod -0,798 2,099 0,678
5 Pracovníci bezpečnost. org.
1,101 -0,430 0,035
6 Mistři, vedoucí provozu
-1,139 -1,155 1,230
7 Kvalifikovaní dělníci
0,270 0,222 0,481
8 Polokvalifikovaní prac./dělníci
0,801 -0,044 1,294
9 Nekvalif. prac./dělníci (vč. zeměd.)
1,161 -0,670 0,400
10 Živnostníci – služby/řemesla
0,605 -0,348 -0,478
11 Podnikatelé ostatní (obchod apod.) -0,935 -1,362 -0,979
vlastní čísla (Eigenvalues)
3,514 2,215 1,832
% variance z celku
31,945 20,134 16,657
kumulativní % variance
31,945 52,079 68,736
4._Provozní_prac.-_služby/obchod
1,8
Profesní mobilita otec–potomek:
Sociálně distanční přístup,
finální zobrazení pomocí metody
hlavních komponent (PCA)
1,2
3._Administrativa
0,6
1._Vys._odborník
7._Kvalifik._dělník
-1,5
-1
2._Stř._odborník
-0,5
0,5
8._Polokval._prac./dělník
1
1,5
10._Živnostník_-_služby/řemesla
5._Prac._bezpečnost._org.
-0,6
9._Nekval._prac./dělník,(zeměd.)
6._Mistr,_vedoucí_provozu
-1,2
11._Podnikatel_ost.(obchod)
Zdroj: [Šafr a kol. 2012: kap. 2]
Component 1
Interpretce os: horizontála odráží socioekonomický status (nalevo kategorie s nejvyššími hodnotami – vysocí odborníci,
napravo nejnižší – nekvalifikovaní manuální pracovníci), na vertikále je genderová specifičnost profesní struktury
(s pohybem nahoru se setkáváme s profesemi typičtějšími pro ženy (administrativa, rutinně nemanuální pracovníci ve službách
a obchodu)).
40
Hranice mezi světem manuální a nemanuální práce přesto není zcela jednoznačná, manuální profese nalezneme zejména
ve čtvrtém kvadrantu; za povšimnutí stojí postavení drobných živnostníků působících v oblasti služeb a řemesel.
Komparativní výzkum a
teorie sociální mobility
Teorie dlouhodobých změn v
sociální mobilitě
• Modernizační teorie (MT)
• Revize MT: relativní mobilita stabilní &
společné jádro (genotypický vzorec
mobility – FHJ hypotéza)
• Teorie třídní/statusové reprodukce
• Teorie profesní uzávěrky (occupational
closure)
42
Modernizační teorie = LTI
• V důsledku postupu industrializace roste relativní mobilita v
industriálních zemích
• V před-industriálním období byla pracovní síla distribuována na
základě rodinných a příbuzenských vazeb
• Na industriálním pracovním trhu převažují formální praktiky najímání
pracovní síly
• Nároky na nové profese v průmyslové produkci se stávaly mnohem
komplexnější, vyžadovaly větší odpovědnost (řízení-supervize, např.
v továrním provozu) → výběr na základě schopností a kvalifikaci,
zkušenosti.
• Na nabídkové straně pracovní síla se stává vzdělanější,
kvalifikovanější a prostorově mobilnější; lépe informovaná o
pracovních nabídkách (noviny, tisk)
• Protože lidé mohli získávat vzdělání (tlak industrializace na
kvalifikaci pracovní síly), nižší třídy mohly získat vyšší pozice
[Treiman 1970]
• Jakmile se ustavil princip soutěže a ekonomické efektivity na trhu
práce → růst relativní mobility, jakmile k tomu nedochází, pak
naopak pokles relativní mobility
43
Teorie třídní/statusové
reprodukce
• Již Sorokin tvrdil, že v mobilitě není žádná
tendence, jen fluktuace bez trendu.
• A vskutku výzkumy ukazují, že tomu tak je,
alespoň pokud jde o třídní mobilitu (vzdělanostní
mobilita je poněkud jiný případ).
• Rodiče vyšších tříd si osvojují strategie, jak
úspěšně reprodukovat výhodné postavení u
potomků – investují do jejich lidského kapitálu a
kulturního kapitálu, které pak jsou úspěšnější ve
škole. (viz přednášku č. 3)
→ teorie kulturní reprodukce
44
Teorie reprodukce: profesní
uzávěrky (occupational closure)
• Profesní seskupení racionalizují a optimalizují
selekční proces pomocí byrokratických praktik,
jako např. licencování, vzdělanostních
oprávnění, odborů.
• Ty ale předpokládají lepší vybavenost zdroji a ty
potomci z nižších pozic získávají mnohem
obtížněji, navíc vytvářejí zátěž, kterou při
rozhodování o kariéře odmítají podstoupit.
[Grusky, Weeden 2001]
45
Revize MT: relativní mobilita je
stabilní resp. fluidní
• Již Sorokin tvrdil, že v mobilitě není trend,
jen fluktuace bez trendu.
• Viz výsledky mezinárodního
komparativního výzkumu.
• Výsledkem je model jádrové fluidity
46
Teorie racionální volby
vzdělávacích a profesních drah / aspirací
• Breen, Goldthorpe
47
Mezinárodní komparativní
výzkum (třídní) mobility
podle [Katrňák 2005: 112-118, 123-131]
L-Z hypotéza [Lipset, Zetterberg 1959]
• Výchozí hypotéza: USA budou otevřenější než
západní Evropa (→ americký duch rovnosti).
• Analýza mobilitních tabulek (pouze 2 třídy: manuální/
nemanuální) v USA, Z. Německo, Švédsko, Francie,
Švýcarsko a Japonsko.
• V rozsahu mobility se země ale výrazněji nelišily. →
• Vzorec mobility v industriálních západních zemích
je prakticky stejný.
• Každá země sice byla v jiné fázi ekonomického vývoje,
i přesto podobnost. → Sociální mobilita se stává
relativně vysokou, když industrializace a
ekonomický vývoj dosáhnou určité hranice. I když
pak ekonomický vývoj někde kolísá, míra mobility
je nasycena a už neklesá.
49
L-Z hypotéza [Lipset, Zetterberg 1959]
• Důvody mobility:
A) strukturální (vnější) - převažují:
– změna počtu zaměstnaneckých pozic (vznik a zánik
profesí);
– rozdílná míra fertility (vyšší třídy mají méně dětí);
– změny v hodnocení zaměstnaneckých postů;
– změny v podílu přímo zděděných pozic (mizí přímé
předávání výsad);
– změny v legislativě (rušení bariér, např. stavovské,
rasové)
B) motivace (vnitřní):
– aspirace mezigeneračně si polepšit (touha po
ocenění)
50
Kritika L-Z hypotézy
Empirické důkazy jsou velmi slabé:
• Použito příliš hrubé rozdělení třídních
(zaměstnaneckých) kategorií
• Po odlišení kategorie zemědělců a
vzestupu a sestupu: odlišnosti mezi
zeměmi existují.
• Odlišné podoby mobility v horních třídách
• Analytický deficit: použita pouze absolutní
míra mobility
51
FJH – hypotéza [Featherman, Hauser, Jones 1975]
• Zdroje, procesy a výsledky profesní stratifikace
jsou v industrializovaných zemích stejné.
→ vzdálenosti profesních kategorií jsou stejné.
• Socioekonomická stratifikace převažuje; hodnoty,
normy (prestiž) spjaté s jednotlivými profesemi
jsou spíše doplňkové. Skóry škál prestiže povolání
jsou proto chybným odhadem (profesního)
socioekonomického statusu (SES) v kontextu
mobilitního procesu.
• → Nelze očekávat stejnou míru celkové
mobility (podle L-Z hypotézy), ale lze očekávat
stejný vzorec cirkulační mobility (očištěna
od celkových změn v zaměstnanecké
struktuře).
52
FJH – hypotéza [Featherman, Hauser, Jones 1975]
• Existuje relativně stabilní vzorec mobility - transmise
SES v USA (1962) a Austrálii (1965).
• Mění se podle fenotypu – pozorovaná mobilita,
vyvolaná např. technologickou změnou.
• Genotyp ale zůstává stejný.
• Genotypický vzorec mobility je stejný v
industriálních společnostech s tržní ekonomikou
a systémem nukleární rodiny.
→ Odlišení změn v zaměstnanecké struktuře od
struktury příležitostí na profesní mobilitu.
→ Analýza strukturní / čisté mobility nahrazena
absolutní / relativní mobilitou (sociální fluidita).
(cirkulační mobilita) → použití Loglineárních
53
modelů).
Další testování FHJ
• Konec 70. let - 3 evropské země [Erikson,
Goldthorpe a kol.]; 16 zemí [Grusky
Hauser 1984] → platí
• Nejkomplexnější test pro 20. století CASMIN – Constant Flux [Erikson,
Goldthorpe 1992]
9+3 zemí z počátku 70. let 20. stol.
(odlišná míra industrializace), muži
• Robert Erikson, John H. Goldthorpe. 1992. The Constant Flux: A
Study of Class Mobility in Industrial Societies. University of Oxford.
54
CASMIN Constant Flux [Erikson, Goldthorpe 1992]
• E&G testují dvě konkurenční teorie:
• FHJ hypotézu o jádrové fluiditě ve vyspělých zemích
(podobnosti v relativní mobilitě mezi zeměmi)
• Liberálně teorii industrialismu (LTI = modernizační teorie):
– Přechod od agrární k industriální formě společnosti → rozvoj
ekonomické, technologické racionality, zhodnocování zdrojů,
hospodářský růst → vyšší otevřenost a spravedlnost
→ roste vzestupná mobilita, důvody jsou:
– Strukturální změny = proměny zaměstnanecké struktury (od
zemědělství k průmyslu a pak ke službám), roste profesní
diverzita a nároky na obsazování pracovních pozic (znalosti,
vědomosti)
– Změna procesu alokace do pracovních pozic → od askripce ke
zásluhovosti (→znalosti, vědomosti)
– Sektory v nichž kritériem výběru byla askripce se stávají
okrajovými, rostou sektory, kde se zhodnocují znalosti, nadání,
úsilí (tj. bez ohledu na původ)
– Politický systém liberální demokracie a růst mobility legitimizjí
existující třídní nerovnosti (mobilita redukuje podhoubí kolektivní
akce na třídním základě)
55
Constant Flux [Erikson, Goldthorpe 1992]
12 zemí ve výzkumech z počátku 70. let 20. stol.
56
Zdroj: Erikson, Goldthorpe 1992: 50
Zjištění CASMIN – Constatnt Flux
Analýza vývoje absolutní mobility:
• žádný trend v závislosti na industriálním
vývoji v jednotlivých zemích
• V průběhu industrializace absolutní
sociální mobilita rovnoměrně a
systematicky neroste
• (Industrializace nesouvisí přímo se
změnami v zaměstnanecké struktuře)
57
Zjištění CASMIN – Constatnt Flux
Vývoj v zemích a čase pomocí relativní mobility:
1. vývoj v zemích → model konstantní sociální fluidity: konstantní vývoj
mobility v jednotlivých zemích
→ zamítnutí LTI hypotézy
2. rozdíly v mobilitě mezi zeměmi
3. rozdíly v mobilitě mezi zeměmi s ohledem na časový vývoj
→ Velikost sociální fluidity se na pozadí industrializace výrazněji nemění
Ale variance v relativní mobilitě mezi zeměmi je větší než mezi kohortami
→ země by se měly lišit víc než kohorty v každé zemi. E&G proto definují:
Model jádrové sociální fluidity → vzorec relativní mobility v
industrializovaných zemích (= vzorec relativních nerovností v přístupu do
třídních pozic), odpovídá vzorci ve Francii a V. Británii. A pak zkoumají jak a
které země se od tohoto modelu odlišují.
→ FHJ hypotézu ve striktní podobě zamítají (stejný vzorec a velikost
efektů na relativní mobilitu v industriálních zemích). Rozdíly mezi zeměmi
ale nejsou systematické, způsobují je odlišnosti v historickém a politickém
vývoji země, ale vzorec jádrové fluidity ( zůstává stejný).
Přijímají FHJ hypotézu v méně striktní podobě = stejný vzorec, ale odlišná
míra efektů na mobilitu v jednotlivých industrializovaných zemích
V industrializovaných zemích s tržní ekonomikou, nukleární rodinou, existuje
stejný vzorec mezigenerační mobility, i když jednotlivé efekty tohoto
vzorce působí s odlišnou intenzitou v každé zemi, ale směr a působení
58
těchto efektů je ve všech zemích stejný.
Limity CASMIN
• Průřezové (crossectional) data vždy za
jednu zemi → jedna mobilitní tabulka za
jednu zemi
• K posouzení vlivu času tak slouží jen
věkové kohorty
59
Další ověřování po Constatnt Flux
Závěry CF:
Mobilitní vzorec = relativní mobilita mezi
jednotlivými třídními pozicemi je ve všech
industriálních zemích stejná (společná
sociální fluidita) → platí
Velikost relativní mobility se v čase ve
sledovaných zemích nemění (sociální fluidita
konstantní v čase) → zpochybněno
(např. výzkumy z 35 zemí [Ganzeboom, Luijkx,
Treiman 1989], pro přelom 19.-20 stol. v
Maďarsku [Lippényi, Maas, van Leeuven 2013])
60
Testování LTI a jádrové fluidity (FHJ)
Pozor na …
• Typ dat (→ efekty kohort): Průřezová (crosssectional) jednorázová (one time) vs. opakovaná
průřezová šetření (nově pro historická data z
matričních údajů), selection bias
• Historická období, které zahrnují (Data z
CASMIN začínají někdy na počátku 20. stol., ale
industrializace probíhala již od pol. 19. stol.
• Zahrnuté země: (post)komunistické (a i ty se
vnitřně liší), typy welfare-state, navíc v
kombinaci s konkrétním časovým obdobím
61
Ověřování trendů v relativní mobilitě po
CASMIN (hypotéza modernizace), dvě cesty
V obou případech nová data:
1. Větší vhled do vzdálenější minulosti →
historická mikrodata pro období před 1900.
(např. [Lippényi, Maas, van Leeuven 2013])
2. Současnost → mikrodata pro 90. léta z nových
sociologických výběrových šetření (mezinárodní
projekty → standardizace již během sběru dat)
+ více výzkumů z různých období → oddělení
efektu období a kohorty.
(na Constatnt Flux navazuje např. Social
Mobility in Europe [Breen et al. 2004])
Zvláštním tématem jsou pak specifika mobilitních
režimů v období socialismu
62
Social Mobility in Europe 1970-2000
[Breen et al. 2004]
• Analýza evropských 11 zemí, 117 výzkumů
• Vychází z Constant flux, ale za každou zemi více
výzkumů, což umožnilo oddělení efektu období a
kohorty (2-35 tabulek za zemi). Cílem bylo sledovat
změny od 70. let do 2000.
• Toky absolutní mobility se mezi zeměmi postupně
více a více podobají (v 90. letech jsou rozdíly v třídní
struktuře a vzestupné/sestupné mobilitě menší než v
70. letech) → Lipset Zetterbergova hypotéza má své
určité opodstatnění.
• Existuje obecný trend (s výjimkou Velké Británie)
směrem k vyšší sociální fluiditě.
• Mezi zeměmi existuje značná variance v míře
sociální fluidity.
63
Ověřování teoretických modelů změny otevřenosti
společnosti: Maďarsko 1865-1950 [Lippényi, Maas, van Leeuven 2013]
Historická data z matričních
údajů o sňatcích (73 tis.):
profese ženicha a jeho otce.
Náhodný výběr obcí-registrů.
Poměry diagonální asociace podle tříd a období (CI)
H1: Rigidita třídního systému v
čase klesá, což vede k
postupnému nárůstu relativní
mobility. → modernizační teorie
H2: Žádný přetrvávající trend v
růstu/poklesu relativní mobility.
→ teorie statusové reprodukce
H3: Prudký růst relativní mobility
v období rapidní industrializace
(před 1. svět. válkou) než po ní.
→ revize modernizační teorie
H4: Relativní mobilita byla větší
během 1. i 2. světové války.
→ teorie temporálnosti změn v
mobilitě díky šokům z
revolucí/válek (Sorokin)
Zdroj: [Lippényi, Maas, van Leeuven 2013: 51]
Analýzy modely log-multiplikativní asociace ukazují na částečnou platnost teorie modernizace (H1)
pouze pro období po roce 1900, kdy narostla relativní mobilita – otevřenost. Je to ale později, než
samotná industrializace (ta již v 1860), jak předpokládá tato teorie. Zároveň mobilitní režim byl dočasně
64 po
vychýlen po 1.sv. válce (pouze pro pravděpodobnost ne-mobility a jen pro některé třídy), k podobnému trendu ale nedošlo
2.sv. válce, proto hypotézu o vyšší mobilitě během revolucí/válek (H4) zatím nelze přijmout
.
(→ potřeba dalších analýz)
A nyní můžeme přejít na
mechanismy v pozadí
mezigenerační mobility….
Literatura
• Breen R. (ed). 2004. Social Mobility in Europe. Oxford: Oxford Univ.
Press.
• Breen, R., J. O. Jonsson. 2005. „Inequality of Opportunity in
Comparative Perspective: Recent Research on Educational
Attainment and Social Mobility.“ Annual Review of Sociology Vol. 31:
223-243.
• Erikson, R., J. H. Goldthorpe. 1992. The Constant Flux: A Study of
Class Mobility in Industrial Societies. University of Oxford.
• Katrňák, T. 2005. "Sociální mobility jako indikátory nerovné
distribuce příležitostí." Pp. 109–136, kap. 5 in Třídní analýza a
sociální mobilita. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury.
• Lippényi Z., I. Maas, M.H.D. van Leeuwen. 2013. "Intergenerational
class mobility in Hungary between 1865 and 1950: Testing models
of change in social openness." Research in Social Stratification and
Mobility 33: 40–55.
• Rollová, V. 1972. Sociální a profesionální mobilita pracujícího
obyvatelstva ČSSR. Bratislava: ČSVUP.
• Šafr J. (ed.) a kol. Mechanismy mezigenerační reprodukce
nerovností. Praha: Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.
66