MAPY (uč. PaLZ 14-15) 1

MĚŘÍTKO

• • • •

MĚŘÍTKO GLÓBU 1:m …. Měřítko m ukazuje, kolikrát je poloměr glóbu r menší než poloměr referenční koule R MĚŘÍTKO MAPY – 1:m …..Měřítko glóbu, ze kterého byla mapa odvozena. Vyjadřuje poměr zmenšení vzhledem ke skutečnosti. Platí na délkově nezkreslených mapách. Plošné měřítko 1:m² platí v plošně nezkreslených místech mapy.

MĚŘÍTKO

• • • •

Příklad : 1: 2 000 000 znamená, že 1 cm na mapě je 2 000 000 cm ve skutečnosti = 20 000 m = 20 km Na mapě je číselné měřítko doplněno grafickým měřítkem , které je znázorněno úsečkou se stejně velkými díly.

DÉLKOVÉ MĚŘÍTKO - příklady

• • • •

Příklad 1: Na mapě s měřítkem 1:15 000 000 byla naměřena vzdálenost 4 cm. Vypočítej kolik km to bude ve skutečnosti.

Příklad 2: Na mapě byla naměřena vzdálenost 4 cm. Urči měřítko mapy, je-li skutečná vzdálenost 200 km.

DÉLKOVÉ MĚŘÍTKO - řešení

• • • • • • • • • •

Příklad 1: Na mapě s měřítkem 1:15 000 000 byla naměřena vzdálenost 4 cm. Vypočítej kolik km to bude ve skutečnosti.

M 1cm….SK-150km M 4cm….

SK-600km Příklad 2: (4x150km) Na mapě byla naměřena vzdálenost 4 cm. Urči měřítko mapy, je li skutečná vzdálenost 200 km.

M 4cm…….SK-200km M 1cm…….SK-50km M 1cm…….SK-5000000cm Měřítko 1:5 000 000

PLOŠNÉ MĚŘÍTKO - příklady

• • • •

Příklad 1: Jakou rozlohu v ha má pozemek, který na mapě v měřítku 1:200 000 má plochu 3,6 cm ² ?

Příklad 2: Pozemek má rozlohu 100 ha. Jakou plochu v cm ² má na mapě v měřítku 1:50 000 ?

PLOŠNÉ MĚŘÍTKO - řešení

• • • • • • • • • •

Příklad 1: Jakou rozlohu v ha má pozemek, který na mapě v měřítku 1:200 000 má plochu 3,6 cm² ?

M 1 cm…..SK-2 km M-1 cm ² ..SK- 4 km² M- 3,6 cm ² …..SK-14,4 km² = 1440 ha Příklad 2: Pozemek má rozlohu 100 ha. Jakou plochu v cm² má na mapě v měřítku 1:50 000 ?

M 1 cm…..SK-500m M-1 cm ² .. SK- 250000 m² = 25 ha M-x cm ² … SK - 100 ha……………x=100:25= 4 cm ²

DRUHY MAP podle měřítka

• • • • • •

mapy VELKÉHO MĚŘÍTKA (plány (1:500 – 1:5 000), topografické mapy, turistické mapy, autoatlasy) – do 1: 200 000 mapy mapy STŘEDNÍHO MĚŘÍTKA od 1 : 200 000 do 1: 1 000 000 MALÉHO MĚŘÍTKA nad 1: 1 000 000 (velká území, malá podrobnost – školní atlasy světa, kapesní atlasy)

DRUHY MAP podle obsahu

• • • •

mapy katastrální (pouze polohopis, nejčastěji 1:2880) mapy topografické (topografické a obecně zeměpisné mapy, výškopis, polohopis i popis objektů a jevů ) mapy obecně geografické (školní atlasy) tematické mapy (m. přírodních jevů, společenských jevů, ostatní mapy)

DRUHY MAP podle účelu

• • • • •

vojenské hospodářské turistické školní mapy atlasy

GENERALIZACE OBSAHU MAP

•

Výběr nejdůležitějších objektů a jevů při přechodu na mapu menšího měřítka

OBSAH MAP

• • • • •

Matematické prvky : geografická síť, měřítko Obsah mapy topografické : Výškopis Polohopis Popis mapy

VÝŠKOPIS

• •

Vrstevnice (izohypsy) – izolinie spojující místa o stejné nadmořské výšce Hloubnice (izobáty) – pod vodou Kóty – číselné údaje u výškových značek

•

Barevná hypsometrie (barevné rozlišení výškových stupňů – zelená až hnědá, odstíny modré)

•

Plastičnost - stínování (JV svahy zastíněné)

POLOHOPIS

• •

Pomocí 3 základních typů značek : Liniové (hranice, komunikace, vodní toky,…)

•

Bodové (sídla, letiště, přístavy,nerostné suroviny, zemědělské plodiny,…)

•

Plošné (lesy, jezera, pouště,…)

•

Využití barev a velikostí značek (sídla,elektrárny,uhlí)

POLOHOPIS

(uč.

PaLZ

str.15) • • • • • • •

Zvláštní metody pro tematický obsah : Kartogram – odstupňovaná intenzita jevu v předem daných územních jednotkách (barva,rastr) tečková metoda dasymetrická (hustoměrná) metoda Kartodiagram – lokalizovaný diagram (ukazuje druh a velikost jevu umístěny v místě výskytu) diagramy, které jsou stuhová metoda metoda anamorfózy

POPIS MAPY

• • • • •

Názvy zeměpisných objektů smluveným písmem (druh, velikost, barva, sklon, tvar) PODLE DRUHU OBJEKTU : Choronyma (vodorovné části souše – světadíly, státy, ostrovy,…) Místní jména (obydlená místa - sídla, ulice,…) Pomístní jména (neobydlená místa - hory, řeky,…)

POPIS MAPY

• • • •

PODLE PŮVODU JMÉNA : Domácí jména (ve státě uživatele mapy : CZE – Labe, Praha, Louny, DEU – Elbe, Dresden, GBR – Thames, London, FRA – Paris, AUT – Wien, Donau,…) Cizí jména Wien) (objekty v cizině – Dresden, London, Paris, Vžitá jména EXONYMA (domácí podoby cizích jmen – CZE – Drážďany, Londýn, Paříž, Vídeň, Řím, Štětín, Salzburg - DEU – Prag, Eger, - GBR – Prague, Copenhagen, Vienna, Lisbon

POPIS MAPY

• • • •

PRAVIDLA PRO PŘEPIS CIZÍCH NÁZVŮ : OFICIÁLNÍ PODOBA u latinkových písem TRANSLITERACE (přepis z jiného písma do latinky- alfabeta, azbuka,..) TRANSKRIPCE (přepis podle výslovnosti u znakového písma japonština, čínština) Při přepisu z čínštiny se využívá pinyin

VZNIK MAPY

• • • • • •

5 etap vzniku originální mapy : Astronomická (určení přesné polohy základních bodů) Geodetická (podklady pro polohopis (trigonometrie, triangulace ) a výškopis ( nivelace )) Topografická (podrobná měření v terénu, vyhodnocení leteckých snímků – zanášení obsahu do mapových listů) Kartografická (úprava, zjednodušení topografického obsahu, výběr značkového klíče) Reprodukční (reprodukce a tisk mapy – k.polygrafie)

VZNIK MAPY V SOUČASNOSTI

• • •

Letecké a družicové snímky Měření a sběr dat – System – globální polohový systém ) GPS (Global Positioning Tvorba databáze systému GIS (Geografic Information System – systém

) –

geografický informační soustavy digitálních mapových vrstev

ZDROJE INFORMACÍ :

Obr.1 - [cit. 2012-11-1]. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Netzentwuerfe.png

> . Licence: Creative Commons Attribution ShareAlike 3,0, Autor: Maximilian Dörrbecker Kartografie. Wikipedie, otevřená encyklopedie. [on-line]. [cit. 2012-11-1]. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Kartografie > Mapy. [on-line]. [cit. 2012-11 1]. Dostupné z WWW: < http://cs.wikipedia.org/wiki/Mapy > • • • • • Bičík, Ivan; Janský, Bohumír a kol. Příroda a lidé Země. Učebnice zeměpisu pro střední školy. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2004. 1. vydání, ISBN 80-86034-45-3 Valenta, Václav a kol. Maturita ze zeměpisu. Studijní příručka pro maturanty. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., 2000. 1. vydání, ISBN 80-86034-44-5 Klímová, Eva. Školní atlas světa. Praha: Kartografie Praha, a. s., 2004. 1. vydání, ISBN 80-7011-730-3 Hanus, Martin; Šídlo, Luděk. Školní atlas dnešního světa. Nakladatelství Terra, s. r. o. 2011. 1. vydání. ISBN 978-80-902282-6-9 Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alois Studenovský.

ODKAZY K DANÉMU TEMATU:

Wikipedie, otevřená encyklopedie.

Kartografie.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Kartografie > Mapy. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Mapy > Vrstevnice. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Vrstevnice > Transliterace. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Transliterace > Transkripce.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Transkripce_%28lingvistika%29 > Seznam českých exonym. < http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_%C4%8Desk%C3%BDch_exonym Seznam českých exonym pro německá toponyma http://cs.wikipedia.org/wiki/Seznam_%C4%8Desk%C3%BDch_exonym_pro_n%C4%9Bmeck%C 3%A1_toponyma > http://www.cinstina.cz/ http://www.cinsky.cz/ Přepis čínštiny.< http://www.lib.cas.cz/space.40/PCHINJIN/CINA.HTM

Přepis pinyin.< http://cs.wikipedia.org/wiki/Pinyin > > http://www.mapy.cz/