Transcript Slide 1

1770 - 1848
• Proces utváření a politické
emancipace novodobého českého
národa
• Velký kulturní přerod, kdy český jazyk
a literatura dosáhly úrovně jiných
evropských kultur
• Vedle jazykových změn proběhly i
další společenské proměny- politické,
sociální a ekonomické
• V Českém království žilo přibližně1/3 Němců
a 2/3 Čechů
• Vlivem centralizační politiky Marie Terezie
Josefa II. došlo ke germanizaci (potřeba
jednotného jazyka pro rozlehlou monarchii)
• Vzdělání ( s výjimkou elementárního) bylo v
německém jazyce
• český jazyk přežíval v okleštěné podobě na
venkově a mezi městskou spodinou, nerozvíjel
se tak, aby vyhovoval moderním potřebám
doby- bylo třeba ho zmodernizovat pro
potřeby písemnictví, ale i vědy a průmyslu
obrozenci
• První generace: vlastenecká česká zemská
šlechta (zakládání učených společností, divadel, škol,
muzeí / 1818 Vlastenecké, později Národní muzeum v Praze/
Královská česká společnost nauk 1774)
• Druhá generace: inteligence měšťanského
původu (studenti, úředníci, lékaři, kněží, živnostníci,...)
• Ukázka stavu českého jazyka (neexistovala
spisovná jazyková norma) na konci 18. stoletívýňatek z česko-německo-francouzské konverzace
Frant.Martina Pelcla, prvního univerzitního
profesora českého jazyka. V ukázce učitel
přesvědčuje žáka, jak je užitečné češtinu ovládat:
• Učitel: “Děte na trch, za bránu, aneb do první vsi a uvěříte
tomu. Tam hned potkáte lidi, kteří nejináč než česky
mluvějí…Mimo toho budete mít český podany.“
• Žák: „ Tak jest. Na statku otce mýho sedláci jen česky
mluvějí.“
• Učitel: „A tak sám s nimi budete moci mluviti. S tím sobě
zejsknete jejich náchylnost a lásku.“
• Žák: „Což nenávidějí lidem, kteří s nimi neumějí mluviti?
• Učitel: „ Ovšem, neb je mají za Švejdy anebo Brandenburci.“
• Žák: „Pročpak těm národum nenávidějí?“
• Učitel: „Protože za často od nich byli vyloupeni.“
Puristé
• Neumělé snahy o obnovu českého jazyka
• Vymýšlení novotvarů krátké životnosti
• Nejznámější Jan Václav Pohl, který neuměl
dobře česky, ale byl dvorní učitel češtiny,
učil tento jazyk císaře Josefa II.,byl lektor
českého jazyka na rakouské vojenské
akademii.
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
•
Zelenochrupka
Nosoplenka
Sestromuž
Hlubozník
Mislivíř
Zvukbiř
Součtura
Pozorovák
Citedlnost
Cucka
Mravotnosta
Novosočka, vyzřelka
Rokodník
Silnoslabinec
Stehnonožka
Věstnice
Vlasoprach
Vodnosta
zbožorobna
Salát
Kapesník
Švagr
Basa
Student
Muzikant
Spolužák
Inspektor
Hmat
Dýmka
Policajt
Brýle
Kalendář
Klavír
Šunka
Univerzita
Pudr
Generál
továrna
• S obnovou jazyka šel ruku v ruce kult
českých dějin.
• Dějiny českého národa byly
interpretovány jako něco výjimečného,
idealizovány.Komplex méněcennosti.
• Historie byla zkreslována s cílem
pozvednout sebevědomí rodícího se
národa.Dokonce falšována- „rukopisy“
• Vedle vlastenectví se rodí moderní
nacionalismus.
• Panslavismus= všeslovanství
• Slované chápáni jako jeden velký
národ se slavnou historií a nadějnou
budoucností. Čeština= dialekt
všeslovanského jazyka
• Rusofilství- užší podoba
panslavismu- hledá ochranu před
germanizací v ruské říši. Romantická
představa o Rusku jako hegemonu
všeslovanské říše. V extrémní podobě:
přijmout ruštinu a azbuku jako
jednotný jazyk a písmo všech Slovanů.
• K.Havlíček Borovský- zpočátku zapálený
rusofil. Po dvou letech v carském Rusku
vystřízlivěl a rusofilství zavrhl. Pochopil
nebezpečí carského absolutismu a
imperializmu , poznal zaostalost země.
Zasloužili se o obrodu a rozvoj českého jazyka
•
•
•
•
F.M.Pelcl- 1. prof. češtiny na pražské univerzitě
Josef Dobrovský – založil slovanskou jazykovědu
Josef Jungmann- Slovník česko-německý
V.M.Kramerius- nakladatelství Česká
•
•
•
•
F.L.Čelakovský- „Ohlasy“
J. Kollár- „Slávy dcera“
P.J.Šafařík- „Slovanské starožitnosti“
K.H.Mácha –“Máj“
Expedice- šíření českých knih na venkov/ první
české „Pražské poštovské noviny“
Jungmann
Mácha
František Palacký 1798 - 1876
• Narodil se na Moravě v evangelické rodině, po příchodu
do Prahy- v čele vědeckého a kulturního života
• 1831 jmenován historiografem Království českého,
požádán sepsat jeho dějiny
• Celoživotní dílo- zpočátku psal německy Geschichte
Böhmens
• Od 1848 česky „Dějiny národu českého v Čechách a
na Moravě“- 5 svazků, dějiny dovedeny do nástupu
Habsburků r. 1526
• Zdůrazňoval domnělou demokratičnost starých Čechů v
protikladu k německému feudalismu a vrcholem jejich
střetu bylo husitství, které Palacký považoval za vrchol
českých dějin
• Jeho dílo mělo velký vliv na emancipační boj českého
národa v 2.pol. 19.stol.
• Výrazně zasáhl do událostí 1848/49
rukopisy
• Padělky, které měly dokázat starobylost české
literatury slavnou minulost českého národa
• 1817 – 1818
• Rukopisy královédvorský a zelenohorský
• Autoři Václav Hanka a Josef Linda
• Hluboce ovlivnily kulturu i vědu české společnosti
19. stol.
• Čerpali z nich mnozí umělci (malíř Josef Mánes,
skladatel Bedřich Smetana)
• Později českou společnost rozdělil spor o pravost
rukopisů
Počátky politické aktivity
• do 1848- povolena
pouze činnost spolků
• Jednota k probuzení
průmyslu v Čechách
• Měšťanská beseda
(společenská a vzdělávací činnost)
•
Zrod žurnalistiky- Karel Havlíček
Borovský
Počátky průmyslové revoluce v Čechách
• 20.-30.léta
• Strojová výroba -nejdříve v textilní
výrobě, později strojírenství
• Rozvoj dopravy
• 1. železnice (koňská) 1832- Č.BudějoviceLinec
• 1845- parostrojní železnice spojila Vídeň s
Prahou
• František Josef Gerstner 1756 - 1832
•
•
•
•
zakladatel českého technického školství
František Gerstner se narodil v Chomutově, v rodině
prostého řemenáře. Vystudoval jezuitskou
kolej a v roce 1772 vstoupil na pražskou univerzitu, kde
studoval matematiku a astronomii. Po absolvování pražské
univerzity působil jako inženýr. V roce 1784 se vrátil k
astronomii a nastoupil jako adjunkt na pražskou hvězdárnu.
Záhy se proslavil a to mu umožnilo vstoupit do pražské
Učené společnosti a na univerzitu, kde přednášel matematiku
úzce spojenou s mechanikou.
• V roce 1803 se zasloužil o přebudování České stavovské
inženýrské školy na polytechniku a stal se také jejím
ředitelem. Jeho matematické přednášky nebyly zaměřeny jen
teoreticky, ale především prakticky. Publikoval velké množství
vědeckých statí, z nichž nejvýznamnější je Handbuch der
Mechanik (1831). Zřídil přednášky dostupné každému, bez
ohledu na vzdělání. Zaměstnal jako "mechanikuse"
polytechniky Josefa Božka.
• A roku 1807 zkonstruoval první parní stroj v Čechách.
• František Antonín Gerstner 1795 - 1840
•
Po vystudování pražské univerzity a polytechniky působil na
vídeňské univerzitě jako profesor geometrie. Již od mládí se
pod vedením svého otce podílel na projektování koněspřežné
dráhy z Českých Budějovic do Lince. Po pobytu v Anglii, kde
se seznámil s parní železnicí, byl otcem v roce 1825 pověřen,
aby realizoval jeho projekt koňky.
•
• Po dokončení jejího českého úseku v roce 1828 a po
neshodách se společností, která stavbu řídila, odjel
projektovat železnice do Ruska. V roce 1838 se vypravil
studovat americké železnice, neboť chtěl vyprojektovat
rakouskou železniční síť. Zahynul ve Philadelphii při dopravní
nehodě.
Josef Božek 1782 - 1835
•
•
Studoval matematiku a mechaniku v Brně. V roce 1804 přišel do Prahy, kam se
vydal pěšky s modelem stroje na prostřihování sukna na zádech. Celý jeho
majetek obnášel doporučující dopis a osm grošů v kapse. Zapsal se na pražskou
univerzitu a zároveň přijal místo vychovatele dětí hraběte Clam-Martinice. Táhlo
ho to však více k technice, a proto opustil filozofii a pohodlné místo a přešel na
nově zřízený Stavovský polytechnický ústav, jehož ředitelem byl slavný F. J.
Gerstner. Nepřišel jako student, ale z existenčních důvodů nastoupil jako
mechanik. Brzy si získal skutečný věhlas sestrojením dokonalých protéz. V této
době přivezl hrabě Buyuoi do Čech první parní stroj. Anglický stroj nebyl sestaven
a jednotlivé součásti byly jen hrubě opracovány. Zprovoznění parního stroje se
ujal právě Josef Božek. V září roku 1815 se pražská Královská obora stala
svědkem historické události - poprvé od pokusů francouzského inženýra Cugnota
se na evropském kontinentě rozjel vůz poháněný parou. Parní jízdu zopakoval
Božek na témže místě znovu 1. června 1817, kdy předváděl i parní loď na Vltavě.
Úspěšnou exhibici zkazila náhlá průtrž mračen, především však krádež pokladny
s vybraným vstupným. Zadlužený Božek pak v prudkém hnutí mysli svůj vůz
rozbil a k experimentům s parním strojem v dopravě se už nikdy nevrátil.
Když byla v letech 1820 až 1832 budována první železnice na evropské pevnině,
koněspřežná dráha z Českých Budějovic do Lince, navrhl pro ni železniční vozy.
Nejvýznamnější přínos však znamenala Božkova činnost v oboru hodinářství.
Stavěl přenosné, interiérové i věžní hodiny (např. v pražské Invalidovně). Pro
potřeby výuky na polytechnice zhotovil soubor modelů hodinových kroků
nejprogresivnějších systémů. Jeho přesné kyvadlové hodiny pro hvězdárnu
pražského Klementina z roku 1812 sloužily až do roku 1984 v Astronomickém
ústavu v Praze.
Jan Perner 1815 - 1845
• Nejznámější průkopník výstavby železnic
v Rakousku, působil též v Rusku
• Mecenáš českého národního úsilí
• 20. srpna 1845- první vlak přijel do Prahy
(z Olomouce)- řídil Perner, dnes
Masarykovo nádraží
• Podlehl zranění hlavy při inspekční jízdě
(uhodil se o sloup výstražného systému,
které stály příliš blízko trati)
Jan Svatopluk Presl 1791- 1849
• Vytvořil český terminologický slovník
• Zaujala ho zjm. botanika podst.jm. –rod /přívlastek- druh
•
fialka
vonná
• Kromě 1 500 názvů rostlin sepsal celou terminologii: stéblo,
stvol, kalich, keř, hlíza, ....
• V zoologii nazval 73 zvířat: gazela, tuleń, dikobraz, mrož,
myš domácí, medvěd brtník, bobr, pásovec, hroch
obojživelný,kolibřík, plameňák, kudlanka, losos, treska
• Skokejš (?)
• Geologie a paleontologie: zeměkoule, břidlice,hornina, žula
• Dále: brzdy, hřídel, kyvadlo, litina, šachta, štola, závaží,...
• Chemické názvosloví (chemie=lučba): zásada, skupenství,
podvojný
• Názvoslovná soustava sloučenin: ný,natý,itý,ičitý,ičný,ový,...
• Názvosloví prvků- používal příponu –ík
• hliník,draslík,vodík,uhlík,vápník,hořčík,...
• Některé se neujaly: chaluzík (I),ďasík (Co),
voník (Os),chasoník (Ti),žestík (Mo),pochvistík
(Ni), sladík (Be), kostík (P), luník (Se), barvík
(Cr), jermík (Mn)
• Výňatek u učebnice Lučba minerální:
• „Mředil k prvkům jiným se chová zrovna tak jako
solík, chluzník, brudík, kazík. Jestli též plynný,
dává s vodíkem kys, mředev, totiž vůbec zlopo-
• věstnou smrtvodku, a slučuje se též s
kovy, dává mředníky, podmředníky,
nadmředníky. Tito kovomředníci podobají
se též halovým sloučeninám. Památno
však jest velice, že slončík mředík přejímá
do sebe železo, a sloučenina tato zase
jest sloučíkem, chovajícím se zcela
jednoduše, sloučíkovitě, pročež i
železomředí sluje.“