Transcript Závadné látky

Závadné látky, havarijní plány dle
vyhlášky č.450/2005 Sb.
Novotného lávka, Praha
11. prosince 2013
Ing. Bohumír Dušek
Závadné látky
 § 39 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon
• Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani
důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových
nebo podzemních vod.
• Seznam nebezpečných a zvlášť nebezpečných látek je
uveden v příloze č. 1 vodního zákona.
• Zvláštní kategorií zvlášť nebezpečných látek jsou
prioritní látky (seznam je uveden v NV 61/2003 Sb.).
Nebezpečné látky
 Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny:
•
•
•
•
•
zinek
měď
nikl
chrom
olovo
•
•
•
•
•
selen
arzen
antimon
molybden
titan
• cín
• baryum
• berylium
• bor
• uran
• vanad
• kobalt
• thalium
• telur
• stříbro
 Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť
nebezpečných látek.
 Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni
produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního
prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto
látek ve vodách.
Nebezpečné látky
 Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a
látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách,
vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle
přeměňují ve vodě na neškodné látky.
 Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu.
 Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky
ropného původu.
 Fluoridy.
 Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu,
zejména amonné soli a dusitany.
 Kyanidy.
 Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na
dobrý stav povrchových vod.
Zvlášť nebezpečné látky
 Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit
takové sloučeniny ve vodním prostředí.
 Organofosforové sloučeniny.
 Organocínové sloučeniny.
 Látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly
prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které
mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování
nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo
zprostředkovaně přes vodní prostředí.
 Rtuť a její sloučeniny.
Zvlášť nebezpečné látky
 Kadmium a jeho sloučeniny.
 Persistentní minerální
ropného původu.
oleje
a
persistentní
uhlovodíky
 Persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet,
zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou
zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.
 Jednotlivé zvlášť nebezpečné látky jsou uvedeny v nařízení
vlády č. 61/2003 Sb.; ostatní látky náležející do uvedených
skupin v tomto nařízení neuvedené se považují za nebezpečné
látky.
Zvlášť nebezpečné látky
 NV č. 229/2007 Sb., kterým se mění NV č. 61/2003 Sb., o
ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a
odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod
do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.
• anthracen • bromované difenylethery • chlorované alkany C10-C13
• aldrin • dieldrin • endrin • isodrin • DDT • p,p´- DDT • PAU
• 1,2-dichlorethan • hexachlorbenzen • hexachlorcyklohexan
• hexachlorbutadien • pentachlorbenzen • tetrachlormethan
• pentachlorfenol • tetrachlorethen • tributylstannan • nonylfenol
• trichlorbenzen • trichlorethylen • trichlormethan •endosulfan
• kadmium a jeho sloučeniny • rtuť a její sloučeniny
Závadné látky § 39
 Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit
přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo
podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.
 V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito
látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je
spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo
podzemní vody má uživatel závadných látek povinnost
vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen
"havarijní plán"); havarijní plán schvaluje příslušný vodoprávní
úřad; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel
závadných látek před předložením ke schválení s příslušným
správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho
vyhotovení.
Závadné látky § 39
 Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo
nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami
ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se
zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající
opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod
nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického
vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména:
• Umístit zařízení, v němž se závadné látky používají,
zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují tak, aby
bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek do půdy
nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo
srážkovými vodami.
• Používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při
zacházení se závadnými látkami, které jsou vhodné i z
hlediska ochrany jakosti vod.
Závadné látky § 39
• Nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně
výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných
látek a bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí
být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných
látek do podzemních vod.
• Nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo
výrobcem stanovena lhůta kratší, prostřednictvím odborně
způsobilé osoby zkoušet těsnost potrubí nebo nádrží určených pro
skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a
nebezpečných látek a v případě zjištění nedostatků bezodkladně
provádět jejich včasné opravy.
• Vybudovat a provozovat odpovídající
zjišťování úniku závadných látek.
kontrolní systém pro
• Zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny
nežádoucímu úniku těchto látek při hašení požáru.
proti
Havarijní plán
 Vyhláška č. 450/2005 Sb., o náležitostech nakládání se
závadnými látkami a náležitostech havarijního plánu, způsobu
a rozsahu hlášení havárií, jejich zneškodňování a odstraňování
jejich škodlivých následků stanoví:
• Náležitosti nakládání se závadnými látkami.
• Náležitosti havarijního plánu.
• Způsob a rozsah hlášení havárií, jejich zneškodňování
a odstraňování jejich škodlivých následků.
• Požadavky na odborně způsobilou osobu a na záchytné
vany.
Havarijní plán
 Zacházení se závadnými látkami ve větším rozsahu (§ 39 odst. 2
vodního zákona) se (ne*)jedná je-li s nimi nakládáno:
• V kapalném skupenství v zařízení s celkovým množstvím v něm
obsažených závadných látek nad 1 000 l včetně nebo v
přenosných, k tomu určených, obalech s celkovým množstvím v
nich obsažených závadných látek nad 2 000 l včetně, a to v
kterémkoliv okamžiku.
• *S pevnými závadnými látkami v celkovém množství závadných
látek do 2000 kg včetně.
• *S uhlovodíky ropného původu jako pohonnými hmotami při
provozu jednotlivých dopravních prostředků silniční, drážní,
vodní a letecké dopravy a mobilních mechanizačních prostředků
včetně provozu vojenské techniky a materiálu, nebo s hnojivy
a přípravky na ochranu rostlin při jejich přímé aplikaci.
Havarijní plán
 Zacházení se závadnými látkami které je spojeno se zvýšeným
nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody ve větším rozsahu
(§ 39 odst. 2 vodního zákona) v ochranných pásmech vodních zdrojů
I. a II. stupně, v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a
zdrojů přírodních minerálních vod, v záplavových územích, na vodních
tocích či vodních nádržích nebo v jejich blízkosti nebo v
bezprostřední blízkosti kanalizačních vpustí a šachet svedených do
kanalizace pro veřejnou potřebu nebo do povrchových vod se
nejedná je-li v uvedených oblastech nakládáno:
• Se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami v kapalném
skupenství v zařízení s celkovým nejvyšším množstvím v
kterémkoliv okamžiku v něm obsažených zvlášť nebezpečných
závadných látek v kapalném skupenství do 10 l včetně nebo v
pevném skupenství do 15 kg včetně nebo v přenosných, k tomu
určených, obalech s celkovým nejvyšším množstvím v nich
obsažených zvlášť nebezpečných závadných látek do 15 l včetně.
Havarijní plán
• S nebezpečnými závadnými látkami v kapalném skupenství v
zařízení s celkovým nejvyšším množstvím v kterémkoliv
okamžiku v něm obsažených závadných látek v kapalném
skupenství do 250 l včetně nebo v pevném skupenství do
300 kg včetně nebo v přenosných, k tomu určených,
obalech s celkovým nejvyšším množstvím v nich obsažených
nebezpečných závadných látek do 300 l včetně.
• S uhlovodíky ropného původu jako pohonnými hmotami při
provozu jednotlivých dopravních prostředků silniční, drážní,
vodní a letecké dopravy a mobilních mechanizačních
prostředků včetně provozu vojenské techniky a materiálu,
nebo s hnojivy a přípravky na ochranu rostlin při jejich
přímé aplikaci.
Havarijní plán
 Náležitosti havarijního plánu – § 5.
 Ke schválenému havarijnímu plánu se připojí kopie pravomocného
rozhodnutí vodoprávního úřadu, kterým byl tento havarijní plán
schválen.
 Údaje uvedené ve schváleném havarijním plánu se aktualizují do
jednoho měsíce po každé změně, která může ovlivnit účinnost
a použitelnost havarijního plánu. . Aktualizovaný havarijní plán nebo
jeho upravené části či nové doplňky se zašlou vodoprávnímu úřadu
nebo správnímu úřadu příslušnému k vydání integrovaného povolení
podle zákona o integrované prevenci.
 Schválený havarijní plán se uloží tak, aby byl dostupný v případě
havárie. Uloží se také prohlášení jednotlivých pracovníků, kteří se
závadnými látkami zachází nebo by měli v případě havárie zasahovat,
že byli s obsahem schváleného havarijního plánu seznámeni.
Skladování závadných látek
 Předpisy řešící skladování závadných látek:
• ČSN 75 3415 – Objekty pro manipulaci s ropnými látkami
a jejich skladování.
• ČSN 65 0201 – Hořlavé kapaliny, provozovny a sklady.
• ČSN 65 0202 – Hořlavé kapaliny, plnění a stáčení, výdejní
čerpací stanice.
• ČSN 75 0905 – Zkoušky vodotěsnosti vodárenských
a kanalizačních nádrží.
Skladování závadných látek
 Závadné látky mají být při skladování zabezpečeny v zásadě
dvojnásobnou ochranou – základními např. dodavatelskými
obaly (nádrže, sudy, barely, kontejnery nebo pytle různého
provedení) a dalším stupněm ochrany:
• Nepropustná podlaha, odolná proti působení vody a těch
skladovaných látek, které se ve skladě vyskytují
vyspádovaná do havarijní jímky vhodného objemu,
vyspádované do sběrné jímky.
• Rozdělení skladu dle povahy skladovaných látek.
• Umístění nad záchytnou nádobou, záchytnou jímkou trvale
napojenou na havarijní jímku nebo havarijní jímkou.
• Záchytná jímka musí zachytit nejméně 5% objemu
skladovaných kapalin a musí být trvale napojena na
havaijní jímku.
Skladování závadných látek
• Dvouplášťová nádrž s objemem do 100 m3 a místně
dvouplášťová nádrž s objemem do 50 m3 hořlavých kapalin
všech tříd nebezpečnosti nemusí mít havarijní jímku. Musí
být umístěny na zpevněný a nepropustný podklad,
vyspádovaný do sběrné jímky.
• Manipulační plochy musí být v takové vzdálenosti od
vpusti dešťové nebo jednotné kanalizace, toku nebo od
studny zásobování pitnou vodou, aby bylo možno zamezit
vniknutí ropných látek do vod. Plochy s četností výdeje
větší než 12 krát ročně musí být nepropustně a sklonově
upraveny tak, aby v případě úniku ropných látek nedošlo k
jejich rozlití do okolí.
Skladování závadných látek
• Nadzemní rozvody hořlavých kapalin vedené v blízkosti
kanalizačních vpustí (vodorovná vzdálenost potrubního
rozvodu od kanalizační vpusti je menší než 3m) musí být
opatřeny chráničkou.
• Výdejní stojany, výdejní bloky a nádrže čerpacích stanic
musí být vzdáleny nejméně 5 m od kanalizačních vpustí,
vodních toků a podzemních objektů.
• Sklad ropných látek musí být vybaven prostředky po
zachycení a bezpečné uložení ropných látek a znečištěn
zeminy a vody při havarijním úniku skladované látky v
rozsahu podle místních podmínek.
Skladování závadných látek
Skladování závadných látek
Skladování závadných látek
Skladování závadných látek
Děkuji za pozornost
E-mail: [email protected]
Tel: +420-2-6712-2226