Transcript CLENENI_ZEMS_POVRCHU

Členění zemského povrchu
1) Pevnina(souš) - části litosférických
desek vystupující nad hladinu svět.oc.
Největší bloky(části) nazýváme
kontinenty, menší části tvoří ostrovy.
Tvoří 29% plochy Země.
2) Světový oceán – moře a oceány kolem
kontinentů. Zaujímá 71% povrchu Země.
POVRCH ZEMĚ
nadmořská výška v m
P
e
v
n
i
n
a
ploch
av
mil.
Km2
podíl na
ploše
souše
(%)
podíl na
plochu
povrchu
Země (%)
max.
průměr.
min.
Asie
44,5
30,0
9
8850
960
-394
Afrika
30,5
20,0
6
5895
750
-173
S.Amerika
24
16,0
4,5
6194
720
-86
J.Amerika
18
12,0
3,5
6959
580
-40
Antarktida
13
9,0
2,5
5140
2020(41
0)
Evropa
10,5
7,0
2
4810
340
-28
Austrálie a Oceánie
8,5
6,0
1,5
5030
350
-16
Pevnina celkem
149
100,0
29,0
8850
840
-394
počet obyv.
světový
podíl
(%)
mil.
objem
O
c
e
á
n
y
ploch
av
mil.
Km2
podíl na
ploše
svět.oce
ánu (%)
podíl na
plochu
povrchu
Země (%)
max.
hloub
ka v
m
průměr
ná
hloubka
vm
v tis. km3
%
Tichý o.
180,0
52,0
35,6
11 034
3780
723 699
53
Atlantský o.
93,0
25,0
18,2
8 648
3 597
329 700
24
Indický o.
75,0
20,0
14,6
7725
3710
282 600
21
Severní ledový o.
13,0
3,0
2,6
5450
1328
17 100
1
Světový o. celkem
361,0
100,0
71
11 034
3790
1 353 099
100
Největší ostrovy světa
Název
Rozloha v km2
1.
Grónsko
2 175 600
2.
Nová Guinea
785 000
3.
Borneo
746 546
4.
Madagaskar
587 041
5.
Baffinův o.
507 414
6.
Sumatra
433 800
7.
Honšú
227 414
8.
Viktoriin o.
217 274
9.
Velká Británie
216 325
10. Ellesmerův o.
196 221
Podíl rozlohy oceánů a kontinentů
Atlantský o.
17%
Tichý o.
34%
Antarktida
3%
Austrálie
2%
J.Amerika
4%
Indický o.
15%
S.Amerika
5%
Afrika
6%
Asie
9%
Evropa
2%
Severní ledový o.
3%
Oceány podle objemu
Tichý
54%
Atlantský
24%
Indický
21%
Sev erní ledov ý
1%
Členitost zemského povrchu
Zems.povrch (georeliéf) je svrchní plochou zems.kůry, která
se stýká s dalšími geosférami.
Je výsledkem činnosti vnitřních a vnějších krajinotvorných
činitelů.
1) Vnitřní činitelé
- Původ v nitru Země (změny v litosféře) – pevnino- a
horotvorné pohyby, vulkanizmus, zemětřesení,
metamorfóza.
Na zemském povrchu vznikají převážně hrubé
velkotvary a nerovnosti (pevniny, pohoří, příkopy,kotliny,
ostrovy…)
Jejich působením dochází ke zvětšování výškové
členitosti
2) vnější činitelé
- Původ mimo zems. kůru, ve sluneč.záření
a gravitaci
- Změny teplot, vítr, déšť, sníh, voda,
ledovce, organizmy a člověk
- Jejich působením dochází k zarovnávání
zems.povrchu
Členitost zemského povrchu
•
Horizontální – je vyjádřena podílem plochy
ostrovů a poloo.na celkové ploše kontinentu.
Evropa: 35%
S.Amerika: 26%
Asie: 24%
Afrika: 2,1%
J.Amerika:1,1%
Nejdelší pobřeží mají Rusko, Indonésie, USA,
Kanada, Austrálie, Filipíny
2) Vertikální – vyjádřena výškovými rozdíly,
nejlépe pomocí hypsografické křivky.
200 až 1000 m n.m.:46% plochy souše
Do 200 m n.m.: 25% povrchu souše
1000 až 2000 m n.m.: 15% povrchu souše
Nad 2000 m n.m.: 13% povrchu souše
Střední nadmořská výška pevniny je 875 m
(Antarktida 2020 m (bez ledovců 410 m)
,Asie 960 m….).
Střední hloubka oceánu je 3790 m.
Podmořský reliéf dosahuje větších
výškových rozdílu než pevninský.
74% oc. dna leží v hloubce 3 až 6 km,
17% ve hloubce 0,2 až 3 km.
• Podle výškového rozdílu mezi vrcholovými
a údolními částmi zems. povrchu
rozlišujeme tyto typy reliéfu:
1) roviny – do 30 m
2) pahorkatiny – 30-150 m
3) vrchoviny – 150-300 m
4) hornatiny – 300-600 m
5) velehornatiny – nad 600 m
•
Podle nadmořské výšky rozlišujeme na
pevninském zems. povrchu:
1) Nížiny – do 200 m n.m.
2) Vysočiny – nad 200 m n.m.
Podmořský reliéf:
- Pevninský šelf (okraj pevniny zatopený
mořem), asi 8% dna oc., ale velký
hosp.význam (rybolov, ner.suroviny)
- Pevninský svah, 11% dna oc.
- Pevninské úpatí, 5% …
- Oceánské lože (=pánve, středooc.hřbety,
hory a riftová údolí a oc.příkopy), 74% oc.
dna
Stavba pevniny
Julské Alpy, Slovinsko
Alpy, Švýcarsko
Rhonský ledovec, Švýcarsko
říční eroze
říční eroze
mořská eroze
větrná eroze
Slovníček pojmů
Horotvorná činnost: pohyby v zemské
kůřem jejíchž výsledkem je vznik pohoří,
popř.údolí
Vrása: zvlnění litosféry
Vrásové pohoří: pohoří, které vzniklo
zvlněním litosféry
Vrásový příkrov: pohoří, které vzniklo
zvlněním litosféry a následným odtržením
a přesunem do vzdálených míst
Zlomy, pukliny: místa v zemské kůře, kde je
porušena vlivem napětí celistvost hornin (zlomy
odělují od sebe jednotlivé kry litosféry)
Geosynklinála: podélná sníženina
Geoantiklinála: podélná vyvýšenina
Štít: nejstarší a tektonicky nejstabilněnší část
pevninské zemské kůry (tvořené hlibinnými
vyvřelinami a přeměněnými horninami)
Platforma: části zems.kůry, která se přimyká ke
štítům, též geologicky velmi stará
Epiplatforma: platforma, která byla ve III.
nebo IV.-horách rozlámána na kry a
vyzdvižena do velkých výšek (př.pohoří
Ťan-Šan, Česká vysočina...)
Epigeosynklinála: nejmladší část pevniny
vzniklá vyvrásněním geosynklinál
(př.Karpaty, Himaláje, Andy...)
Akumulační nížina: zarovnaná část
pevniny charakterem rovina a pahorkatin
tvořená nezpevněnými usazeninami...
...může se jednat o pobřežní nížinu, jezerní
n., deltovou n., úpatní n., říční n.,
ledovcovou n. nebo eolickou nížinu
Odnosové a strukturní nížiny: roviny
vzniklé dlouhodobým působením vnějších
činitelů v seismicky neaktivních oblastech.
Vodorovně uložené zpevněné usazené
horniny vytváří tabule
Klenby a pánve: část pevnins.kůry vzniklá
vyklenutím (prohnutím)