Transcript 03cv Podobnost, diverzita

Indexy floristické podobnosti,
Indexy floristické diverzity
Dokončení seminární práce
Indexy floristické podobnosti
• Pro porovnávání více snímků
• fytocenologické indexy (koeficienty):
– kvalitativní (pouze na základě přítomnosti druhů)
– kvantitativní (na základě přítomnosti a pokryvnosti druhů)
• Lze počítat zvlášť pro bylinné a dřevinné patro i pro obě patra
dohromady (zde budeme počítat pouze pro bylinné patro)
• základní hodnoty dosazované do vzorců (u kvalitativních indexů):
a = počet druhů ve snímku A
b = počet druhů ve snímku B
c = počet společných druhů (v obou snímcích)
Výpočet indexů floristické podobnosti
• Jaccardův index:
QJ = c/(a+b-c) * 100
• Sørensenův index:
QS = 2c/(a+b) * 100
• Kulczynského index:
QK = (c/a + c/b)/2 * 100
• Podobnost cca od 50 % (různé indexy dávají
různé hodnoty), u Sørensenova indexu 70 %
Postup
• Soubor: „Vzorove zapisy.doc“
(http://user.mendelu.cz/xfriedl//) – pracujeme s
oběma zápisy
• Vytvoříme nejjednodušší formu tzv.
fytocenologické tabulky – v řádcích druhy, ve
sloupcích zápisy, v buňkách příslušné pokryvnosti
– pro kvalitativní indexy stačí pouze prezenčněabsenční data (0 = nepřítomen, 1 = přítomen)
• Spočítáme počty druhů pro jednotlivé snímky (a,
b), spočítáme počty společných druhů (c)
• Dosadíme do příslušných vzorců
Fytocenologická tabulka pro 2 snímky
Výpočet počtu druhů
• Pro výpočet počtu neprázdných buněk (tedy počtu
druhů ve snímku) slouží funkce „POČET2“
(COUNTA)
Výpočet počtu druhů pro jednotlivé
snímky
Výpočet počtu druhů pro jednotlivé
snímky
Společné druhy pro jednotlivé snímky
(Campanula persicifolia, Hieracium
lachenalii, Hieracium murorum, Poa
nemoralis, Viola reichenbachiana)
Jaccardův index:
Sørensenův index:
Kulczynského index:
Indexy floristické podobnosti
Obě společenstva jsou si značně nepodobná
1.
2.
Indexy diverzity
• Alfa diverzita = druhová diverzita v rámci jednoho
společenstva či stanoviště (within-habitat diversity)
• Vyjadřujeme např.:
– prostým počtem druhů ve společenstvu
– Indexy diverzity, např.:
Shannonův index diverzity (Shannon-Wienerův, Shannon-Weaverův
index diverzity):
H´= -∑ pi ln (pi)
kde pi = relativní abundance druhu i
hodnoty v ekologických datech většinou v rozmezí 1,5 –3,5
méně než 2,5
nízká diverzita
2,5–4
střední diverzita
4–8
vysoká diverzita
více než 8
velmi vysoká diverzita
Postup
• Soubor: „Vzorove zapisy.doc“ (http://user.mendelu.cz/xfriedl//)
– pracujeme s oběma zápisy
• Pro každý snímek založíme zvláštní list, do řádku sepíšeme
druhy, do buněk příslušné pokryvnosti
• Spočítáme podíl pokryvnosti k celku (hodnota pi), takže součet
hodnot dává 1
• Dosadíme do vzorce
Snímek číslo 1 – podíl
pokryvnosti druhu k
pokryvnosti celkové
Snímek číslo 1 –
výpočet ln(pi)
Snímek číslo 1 –
výpočet pi*ln(pi)
Snímek číslo 1 –
výpočet ∑pi*ln(pi)
Snímek číslo 2
Shannonův index biodiverzity
Přestože má druhý snímek méně druhů (33), než první (36),
index diverzity je větší (3,3 > 1,7)
Vysvětlení:
1.
2.
Nejvyšší hodnota indexu tehdy, mají-li všechny druhy stejné
zastoupení (společenstvo je homogenní)
V případě platnosti 1) pak má větší diverzitu společenstvo s vyšším
počtem druhů
Dokončení seminární práce
•
•
Zařadit obě plochy do cílového hospodářského souboru.
Navrhnout cílovou skladbu dřevin a také vhodné
spektrum a podíl melioračních a zpevňujících dřevin
Cílový hospodářský soubor
• Vyhláška MZE č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů
rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů
(http://user.mendelu.cz/xfriedl//)
• Vycházíme ze zařazení do jednotky lesnicko-typologického
systému ÚHÚL:
– Zápis č. 1 = 2C = vysýchavá buková doubrava (viz předchozí cvičení)
Cílový hospodářský soubor
• Soubor lesních typů 2C – vysýchavá buková doubrava
řadíme k cílovému hospodářskému souboru 21 –
hospodářství exponovaných stanovišť nižších poloh
Návrh dřevin pro hospodářský soubor
• Podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) – Vyhláška
MZE č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů
a o vymezení hospodářských souborů
• Cílová skladba dřevin (druhy a zastoupení)
– Vyhláška MZE č. 83/1996 Sb. o zpracování oblastních plánů
rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů
– Randuška, D., Vorel, J., Plíva, K. (1986): Fytocenológia a
lesnícka typológia. Príroda, Bratislava.
Podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD)
Podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD)
• Podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD) je pro cílový
hospodářský soubor 21 30 %
Cílová skladba dřevin
Cílová skladba dřevin
• Základní dřevina = DB 70 %
• Meliorační dřeviny = LP 15 %, HB 15 %
• Ale lze ponechat i stávající stav, tedy DB = 100 %
• V publikaci Randuška, Vorel, Plíva (1986) je pro soubor lesních
typů 2C uvedena cílová skladba BO 50 %, DB 20 %, BK (LP)
20 %, MD 10 %; na bohatších horninách (což je tento případ –
viz předchozí analýzy) a přechodech k ochranným lesům pak
DB 80 %, BK 20 %
– i tento návrh lze akceptovat, neboť dub je nejen dřevinou cílovou, ale
také zároveň meliorační a zpevňující