Transcript Víceslovná pojmenování

Unità lessicali superiori
Jan Radimský
Literatura k tématu



Ježek Elisabetta, Lessico. Classi di
parole, stutture, combinazioni. Bologna,
Mulino, 2005, p. 17-46.
Dardano M.
...
Lexikalizace
(EJ, 17-19)
Předpokládáme-li, že významy (it. concetti) mohou
existovat do jisté míry nezávisle na jazyku, pak lze
pojem lexikalizace chápat dvojím způsobem:
Proces spojení formy s významem (cognata = sorella
del marito)
Proces, při kterém např. často opakovaná sekvence
forem (nebo alolex jmenné či slovesné flexe) dostanou
autonomní význam – získají status samostatného
slova:

a)
b)


per lo più > perlopiù
(tzv. univerbizace, it. univerbizzazione / univerbazione)
cantante (part. pres.) > il / la cantante
Typy lexikalizace (1)


Spojení významu (concetto) a formy bývá komplexní,
tj. zřídka v poměru 1:1 – spíše 1:N nebo N:1 (cf.
Karcevskij S., Asymetrický dualismus jazykového
znaku)
Typ 1 forma – více významů / sémů: typicky u sloves
pohybu.


muovere – pohyb
andare, correre, camminare, zoppicare...?
= pohyb + směr, způsob, nástroj (s použitím nohou)

Jaké příklady pro pohybová slovesa by bylo možné najít v
češtině?
Typy lexikalizace (2)

Typ více forem – 1 význam: typicky u „víceslovných
pojmenování“





avere paura – bát se (it. temere qc.)
andare fuori – uscire
fare un salto – saltare
prendere uno spavento – spaventarsi
Je problematické stanovit, co je „jednotkou významu“
a který význam je naopak „komplexní“ – cf. sémická
analýza (rozkládání významů na sémy): židle, křeslo,
pohovka, lavička, stolička, ...

Lze však říci, že vztah forma:význam nemívá podobu
1:1
Typy lexikalizace (3)

Lze navrhnout i další typologii „lexikalizace“ (EJ, 22-23), v závislosti
na vzájemném vztahu celku a částí:

descrittiva (=analytická, popisná, motivovaná)

etichetante (=syntetická, nemotivovaná)
analytická – např. v aztéckých jazycích: kámen = to, co ztvrdlo
syntetická – není zřejmá motivace: it. medico

Analytická lexikalizace v italštině: typicky v konstruovaných slovech




lavastoviglie = ciò che lava le stoviglie
lavoratore = colui (= -tore) che lavora
Etymologicky může být přítomna i u slov dnes vnímaných jako
nemotivovaná


granum = ciò che è seccato
Lexikalizace v mezijazykovém
srovnání

Jak si všímá už F. de Saussure:

Stejné obsahy (koncepty, významy) lze v různých jazycích (i v
témže) vyjádřit synteticky nebo analyticky:


Poměr významů a forem se mezi jazyky liší – jazyky nesegmentují
významy stejným způsobem:




Himmelreich – royaume des cieux – království nebeské
fr. bois = it. bosco / legno
it. tempo = angl. time, tense, weather
it. orologio = angl. watch, clock; čes. hodinky, hodiny; fr. horloge,
montre
Zůstává otevřenou otázkou, zda významy existují
především autonomně – nezávisle na jazyce, nebo se
vytvářejí teprve v jazyce (cf. EJ, 23-24)
Víceslovné lexikální jednotky


Typické jednotky složené z více slov: kompozita (lavastoviglie)
Stejné vlastnosti ale mají i jednotky, které se „píší zvlášť“:








ferro da stiro – žehlička
sala da pranzo – jídelna
datore di lavoro – zaměstnavatel
sala di attesa – čekárna
Několik forem tu skládá dohromady jeden význam (koncept, pojem)
Lexikalizace analytického typu
V příkladech záměrně vybrány takové, kterým v češtině odpovídá
jednoslovný ekvivalent
Terminologie: unità lessicali superiori (Dardano), unità polirematiche
(De Mauro - Gradit), parole complesse, multi word expressions,
sintagmi fissi, sinapsi (fr. synapsies – E. Benveniste)
Víceslovné jednotky mezi
lexikologií a syntaxí


Klíčový problém: jak poznat komplexní
lexikální jednotku od běžného
syntagmatu?
Dardano-Trifone (1997:552):



sala da pranzo
sala per ricevere ospiti
???
Kritéria VLJ (1)



Syntagma: mluvčí je může vytvořit libovolně
(kreativita), syntaktická pravidla mohou zasahovat
dovnitř struktury, kompozicionální význam
Lexikální jednotka: existuje v jazyce (mluvčí ji
nevytváří), syntaktická pravidla nemohou zasahovat
dovnitř, význam může být nekompozicionální
Jak se to projeví ?
Sémantická kritéria

„Image unique“ – označuje jeden koncept




agent de police (cf. Darmesteter, 1894)
velmi obtížně se testuje
možný test: existuje jednoslovné synonymum
(příslušník policie – policista)
Nekompozicionálnost významu

tavola rotonda, palla al piede, vuotare il sacco
Syntaktická kritéria – externí

Distribuce – kompozitum má stejnou distribuci, jako jednoduché slovo
Ho preso
un ferro da stiro.
Il


coltello da cucina
cucchiaio
ferro da stiro
cucchiaio
che ho preso.
To ale platí i pro syntagmata
Aktualizace – aktualizovat lze kompozitum pouze jako celek, nikoli
jednotlivé části


sala per ricevere ospiti
sala da pranzo
sala grande per ricivere ospiti
* sala grande da pranzo
[grande] [sala da pranzo]
Syntaktická kritéria – interní

Blokování
transformací
una macchina veloce
una tavola rotonda
nominalizace
la velocità di questa
macchina
* la rotondità di questa
tavola
transformace
attributo >
predicativo
questa macchina è veloce
* questa tavola è rotonda
tázací transformace
è veloce questa macchina?
* è rotonda questa
tavola?
Syntaktická kritéria – interní 2

Blokování synonymie
una chiave inglese
* una chiave britannica
un buco nero
* un buco scuro
Syntaktická kritéria - omezení

Často se stává, že některé testy jdou a jiné ne:

stare male:
vuotare il sacco:

chiedere scusa:


sta sempre male / *è stato per ore male
ha vuotato rapidamente il sacco /
*ha vuotato con fatica il sacco
chiede spesso scusa / ?ha chiesto più volte scusa
Ne všechna víceslovná pojmenování mají stejný stupeň
„ustálenosti“
Další kritéria




formální (grafické spojení)
autonomie složek
původ složek
samostatný přízvuk složek...
Kolokace


Jiná perspektiva: vychází ze studia
souvýskytů slov v textu.
Dva základní přístupy:
a) kvantitativní (statistický): J.R.Firth, J.
Sinclair...
b) funkční (cf. výše)
Kolokace – kvantitativní přístup

John R. Firth (1951, 1957): You shall know a
word by the company it keeps
První, kdo položil teoretické základy pro
studium kolokací
 Určitá slova se navzájem předpokládají: slovo
„Y“ se objevuje vedle báze „X“ častěji, než by
bylo statisticky pravděpodobné (důkladná
analýza, konečné rozhodnutí).
 Kolokace v sobě zahrnují idiomy (jako
podmnožinu): modrá knížka
řidičský
394
občanský
272
zbrojní
94
technický
62
být
37
služební
33
voličský
28
pilotní
24
a
24
platný
21
o
20
tento
18
se
17
,
16
na
15
očkovací
15
.
13
předložit
13
že
11
svářečský
11
registrační
11
mít
10
zdravotní
9
svůj
9
nějaký
9
osobní
9
i
9
„průkaz“ v ČNK
Kolokace - kvantitativní přístup
John Sinclair (1991): Corpus,
concordance, collocation


Open choice principle („slot and filler“)
nakreslit + ?
Idiom principle – nulový výběr
(locutions)
nemaluj čerta na + ?
Další informace...

Anderson, Wendy J. (2006), The
Phraseology of Administrative French. A
corpus-based study. Amsterdam-New

York, Rodopi.
EJ, s. 177
Funkční klasifikace kolokací:
Marco Baroni
Volné
kombinace
(Combinazioni
libere)
lavare la macchina
(umýt auto)
quaderno rosso
(červený sešit)
Omezené
kombinace
(Combinazion
i ristrette)
Vázané
kombinace
Kolokace
(Collocazioni)
parcheggiare la macchina
(zaparkovat auto)
capelli biondi
(blond vlasy)
Konstrukce
s kategoriálním
slovesem
(Costruzioni a
verbo supporto)
fare una telefonata
(uskutečnit telefonní hovor)
prendere sonno
(být přemožen spánkem)
Frazeologismy
(Espressioni
idiomatiche)
Giovanni ha cantato
(Giovanni zazpíval, tj. vyzradil
tajemství)
Ostatní kolokace
stendere un documento
(sepsat dokument)
disco fisso
(pevný disk)