Transcript Globalni problemy lidstva

Globální problémy
lidstva
Mgr. Pavel Šimek
Číslo DUM:V_32_INOVACE_9A20
Datum vzniku DUM: 24. 8. 2013
ÚKOL:
Prohlédněte si prezentaci a pročtěte
podrobně texty. Vyberte pojmy, kterým
nerozumíte a pokuste se je vlastními slovy
vysvětlit. Pokuste se je vyhledat
v odborné literatuře a jejich správnost
ověřte při diskusi se svými pedagogy.
Buďte přesní v definicích a pokuste se tyto
pojmy i nadále cíleně používat v tématice
environmentální problematiky.

Přehled globálních problémů
současné lidské společnosti
Vážné narušení životního prostředí
průmyslem a zemědělskou výrobou
 Válečné hrozby, jaderné, biologické
a chemické zamoření
 Populační exploze
 Neuvážená těžba nerostných surovin
 Skleníkový efekt, globální oteplování
 Výroba a spotřeba energie
 Hrozba katastrof – průmyslové,
energetické, přírodní

Vážné narušení životního prostředí
průmyslem a zemědělskou výrobou
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:HCGeneratingTowers.JPG
Průmysl uvolňuje do životního prostředí polutanty
v podobě emisí, které v atmosféře, půdě a vodě
zůstávají jako imise. Jedná se oxidy síry, dusíku
a popílek ze spalování. Významní znečišťovatelé
průmyslovými škodlivinami jsou i domácnosti!
Do stejných abiotických složek se dostává
ze zemědělských výrob množství chemikálií
z přehnojování půd a také pesticidní látky využívané
v boji proti škůdcům v rámci ochrany rostlin. Řešení
je ve využívání nových technologií
a v environmentální výchově obyvatelstva.
Významným blokem je ekonomický tlak na levnější
postupy, které však působí více negativně.
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:An-2_plane_spraying_wheat_crops.jpg
Vliv dopravy a jejích důsledků
na životní prostředí
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Radot%C3%ADnsk%C3%BD_most,_zastaven%C3%A1_doprava.jpg
Doprava v současné době nahrává osobnímu
komfortu užíváním automobilů. Automobilový průmysl
navíc umožňuje rozvoj státních ekonomik. Upouští se
od cestování prostředky hromadné dopravy. Dochází
tak ke vzniku smogu a zamoření výfukovými plyny,
které se počítají ke skleníkovým. Podstatnou
stresovou záležitostí bývá velké množství prachu a
hluk. Pro větší množství automobilů se staví nové
autostrády, které ničí především půdu a vzduch
a často vedou skrze chráněná území s často
významnou biodiverzitou druhů. Komfort osobní
dopravy pak často mizí při čekání v dlouhých
kolonách.
Válečné konflikty a riziko zamoření
chemickými, biologickými nebo jadernými
splodinami

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Croatian_War_1991_Vukovar_destroyed_tank.jpg
Válečné konflikty lokálního rozsahu jsou dnes vedeny
nejen z politických a náboženských důvodů, ale třeba
o zdroje surovin, potravin a vody. Do rozsahu válečných
konfliktů dnes zahrnujeme i mezinárodní terorismus
a možnosti použít chemické zbraně jako např. sarin,
biologické zbraně jako viry a bakterie a též „špinavou“
jadernou zbraň. Důsledky použití by byly nedozírného
rozsahu. Po válečném konfliktu zůstávají opuštěné
aglomerace, narušené ekosystémy, neobdělaná
a kontaminovaná půda a voda. Obrovským problémem
bývají i oblasti, které dlouhodobě obývala armáda a to
i v době míru. Asanace takových oblastí je úkolem i pro
další generace a ne vždy se vše povede.
Populační exploze, přemnožení
lidstva

http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Crowded_Nanjing_Road_in_Shanghai.jpeg
Již v současné době se vážně mluví o tom,
že maximální hodnota lidské populace, kterou
je Země schopná uživit, je cca 10 miliard lidí.
Takové hodnoty by lidstvo mělo dosáhnout
na prahu roku 2050. Již dnes je na planetě téměř
7 miliard lidí. Člověk je velmi sukcesní tvor
s jednostranným využíváním přírodních zdrojů
ve svůj prospěch. Velkým problémem je zásah
do populační křivky v Asii a Africe. Tyto země často
nejsou schopny takový populační růst s vyšší
natalitou zvládnout. Přirozená mortalita lidí se
snížila díky lékařské péči a průměrný věk se
zvyšuje. Genofond populace je často poškozen
a tyto znaky se přenáší do dalších generací.
Hladomor je důsledkem takové situace.
Neuvážená těžba nerostných
surovin
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Lom_%C4%8CSA_-_T%C4%9B%C5%BEba_skr%C3%BDvky.jpg
Nerostné suroviny jsou omezené zdroje, které
se bez ohledu situaci na budoucí generace těží
ve velkých množstvích a jejich recyklace je pomalá.
S těžbou je propojena spotřeba energie, vody,
kyslíku. Metody zpracování často využívají dalších
zdrojů surovin a energie a mnohdy je hodnota
měřena pouze ekonomickými faktory. Přesuny
areálů a migrace obyvatelstva z těchto důvodů
nejsou ničím neobvyklým. Devastace krajiny
po těžbě zůstává často jako jizva, kterou nelze
nijak zacelit. Je často zcela změněna tvář krajiny
a její profil. Mění se zároveň druhové složení
organismů a některé druhy jsou v dané lokalitě
zcela vyhubeny.
Skleníkový efekt – globální
oteplování
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Diagram_showing_a_simplified_representation_of_the_Earth%27s_annual_carbon_cycle_(US_DOE).png
Skleníkový efekt je jev, který vzhledem
k obsahu skleníkových plynů a částic
v atmosféře zabraňuje odrážení
tepelného záření od ohřátého zemského
povrchu zpět do vesmíru. Následek
takového jevu je globální oteplování, které
vede k tání ledovců a zvyšování hladiny
vod řek a oceánů. Tím se zaplavuje
pevnina a mizí tak mnoho pobřežních
existenčních oblastí pro část populace.
Proudění teplého vzduchu mění klima.
Příčinou jsou dříve uvedené jevy.
K ohřívání přispívá také vytváření velkého
množství energie v elektrárnách
a vytápění objektů.
Výroba spotřeba energie
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Elektr%C3%A1rna_M%C4%9Bln%C3%ADk.jpg
Lidstvo spotřebovává energii, kterou není
schopno vytvářet bez negativních vlivů
na životní prostředí, problém je v pálení
fosilních paliv, nedostatku možností pro
alternativní zdroje výroby energie nebo
v nedostatku nových, šetrnějších,
technologií. Potíže bývají s úložišti
jaderného odpadu, zastavování pozemků
solárními panely, kaskádování řek pro
hydroelektrárny či výběrem vhodných míst
pro akustické projevy větrných elektráren.
Často mají vliv i požadavky společností,
které dodávají paliva, elktrárny vlastní
a často tvoří podstatu ekonomik jednotlivých
zemí. Jaderná fúze zatím není ovládnutelná.
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:V%C4%9Btrn%C3%A1_elektr%C3%A1rna.JPG
Průmyslové a energetické katastrofy
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cernobylmb.jpg
http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Tanker_offshore_terminal.jpg
Mezi katastrofy, které velkou měrou zasahují
do globální problematiky patří havárie ropných
tankerů v oceánech, nehody jaderných
elektráren a havárie především v chemických
provozech. Mezi katastrofy počítáme i rozlehlé
požáry, povodně, sucha, tornáda, zemětřesení,
tsunami, sopečné erupce apod. Mnoho
katastrof nelze ovlivnit, jedná se o přírodní
děje. Některým katastrofám lidská činnost
nahrává, některé přímo způsobuje.
Minimalizace důsledků katastrof je v oblasti
prevence, poctivého jednání a důslednosti
lidského konání. Vytváření varovných systémů
a monitoringu problematiky.
Několik otázek na závěr …











Jmenujte alespoň jednu oblast ČR narušenou průmyslovou nebo zemědělskou
výrobou.
Určete alespoň jednu oblast světa narušenou válečným konfliktem a uveďte, jaké
důsledky tato situace má.
Uveďte alespoň jednu oblast ČR narušenou těžbou.
Jaké průmyslové katastrofy se odehrály v minulosti v ČR a ve světě?
Jaké důsledky skleníkového efektu sledujete ve svém okolí?
V čem spočívají výhody a nevýhody klasických elektráren a alternativních zdrojů
energie?
Jak se podílejí domácnosti na globálním narušení životního prostředí?
Může jedinec nějak napomoci řešení situace globálních problémů lidstva?
Jak lze ovlivnit negativní vliv dopravy na životní prostředí?
Jak člověk napomáhá ochraně životního prostředí?
Jaké jsou aspekty řešení populační exploze lidstva? Jaká omezení řešení této situace
přináší?
A to, doufejme, není
KONEC !
Metodický krycí list: