Transcript prezentace v programu MS PowerPoint (pps 10MB)
Slide 1
Hospodářsky významné
rostliny
Mgr. Hana Sloupová
Slide 2
•
Tabák
•
Přírodní kaučuk
bavlna
•
Pochutiny
juta
káva
•
•Technické plodiny
kukuřice
kakao
rýže
banány
pomeranče
•Luštěniny
sója
ostatní
•Olejniny
pšenice
slunečnice
ječmen
podzemnice
olejná
•Hlíznaté
vinná réva
brambory
jablka
maniok
kokosové ořechy
rajská jablka
•Obilniny
čaj
Ovoce
•Zelenina
batáty
řepka olejka
•Cukr
cukrová třtina
řepa cukrová
Slide 3
Tabák virginský – Nicotiana tabacum
Čeleď: lilkovité
Obývá mimotropické kraje Ameriky. Většinou
jednoleté přímé silné byliny (1-3 m) s velkými
celokrajnými listy (10-40 cm) a květy v konečné
bohaté latě; jejich dlouhá korunní trubka má okraj
slabě souměrný, plodem je 2pouzdrá tobolka.
Slide 4
TABÁK
druhy:
tabák virginský
tabák selský
tabák křídlatý
Tabák virginský
(Nicotiana tabacum L)
Tabák selský
(N. rustica L.)
Tabák křídlatý
(N. alata L.)
Slide 5
Kaučukovník brazilský – Hevea brasiliensis
Čeleď: pryšcovité
Statný strom rostoucí planě v jižní části povodí
Amazonky s 3četnými dlouze řapíkatými listy. Z
kmenů pralesových stromů ze zářezů, jen do kůry v
podobě V, opakovaných po 2-3 dnech, sběrači
zachycují bílé mléko (latex).
Mléko obsahuje 56% vody, asi 32-40% kaučuku, 7%
vosku a tuku, 1-3% pryskyřice, do 2% bílkovin,
třísloviny, stopy kyselin a minerální soli.
Slide 6
Kaučukovník
brazilský
Slide 7
Sladký maniok – Manihot Aipi
Čeleď: pryšcovité
Brazilský strom se štítovitě 3-5 laločnými listy, je s 5
podobnými druhy dalším dodavatelem kaučuku. Tvoří
svazky hlízovitě ztlustých kořenů, 3-5 dm dlouhých,
zevně hnědých, uvnitř bílých a moučnatých, které jsou
jednou z hlavních potravních plodin v tropech.
Slide 8
Sladký maniok
Slide 9
Sladký maniok
Slide 10
Pochutiny
Slide 11
Kávovník arabský – Coffea arabica
Čeleď: mařinovité
Stálezelený, polotropický keř,
původem z horských lesů
Etiopie. Nyní je rozšířen ve
všech oblastech tropů, kam se
dostal jako významná
potravinářská plodina. Pěstuje se
v Brazílii, Africe, na
Madagaskaru, na Cejlonu, v
Indii a Vietnamu.
Slide 12
Semena dozrávají po dvou ve fialovočervených
peckovicích velikosti třešně. Každé ze semen je
v chrupavčité pecce. Pecky i semena přiléhají k
sobě stranami. Oplodí je ve zralosti jasně
červené, existují také rostliny se žlutým
oplodím. Plody zrají 9 až 14 měsíců po odkvětu,
na rostlině mohou růst květy i plody současně.
Slide 13
Kávovník
arabský
Slide 14
Čajovník čínský – Camellia sinensis
Čeleď: čajovníkovité
Dřeviny se střídavými jednoduchými listy, které jsou většinou
trvalé s nápadnou zpeřenou žilnatinou a celým nebo mělce
zubatým okrajem. Květy pravidelné, 5četné, mají sklon k
rozmnožení korunních plátků a k srůstání tyčinek v rourku
nebo ve skupiny, plodem je obyčejně dřevnatá tobolka o
3-5 pouzdrech. Pro pěstování mají největší význam čajovník
čínský a čajovník assámský. Čajovník čínský je menší
(asi 6 m) než assamský (až 15 m), má menší listy a hodí se pro
pěstování ve vyšších polohách se subtropickým a mírnějším
podnebím (snáší dobře i teploty mírně po bodem mrazu).
Slide 15
Čajovník čínský
plantáž čajovníku:
Slide 16
Kakaovník pravý - Theobroma cacao
Čeleď: kakaovníkovité
Vždyzelený strom dosahující výšky 6-10 m, kmen má průměr
až 30 cm a koruna je bohatě rozvětvená. Mladé stromy mají
borku bělošedou, starší hnědavou, dřevo kakaovníku je žluté
až červené. Velké lesklé kožovité listy jsou podlouhle vejčité.
Žlutavé až červené květy jsou pětičetné, malé. Plod je
zpočátku zelený, později žlutý až hnědý, je dlouhý 10-20 cm a
v průměru má 5-10 cm. Obsahuje pět svislých řad velkých
semen. Semena jsou hnědočervená až fialová, s papírovitým
osemením, velikosti mandle. Uložena jsou v bělavé až
načervenalé chutné dužině.
Slide 17
Kakaovník pravý
Slide 18
Ovoce
Slide 19
Banánovník ovocný – Musa sapientum
Čeleď: banánovité
Největší rostlina bylinného vzrůstu. Pochvy četných listů se vzájemně
těsně objímají, tvoří tak zdánlivý kmen, i několik metrů vysoký, a
přecházejí v řapík a obrovskou čepel (2-4 m dlouhou, 6-10 dm širokou).
Čepel rovnoběžně žilnatou, ale měkkou, větrem se štěpící podél žilek.
Za květu prorůstá osa středem pochvové trubice a mezi listy vzniká
převislé květenství, složené ze širokých, růžově až fialově zbarvených
listenů, které kryjí samičí květy; jejich 3pouzdrý spodní semeník nese
2pyské souměrné okvětí. Toto květenství zakončuje listenový strboul se
samčími květy, z jejichž 6 tyčinek je jedna proměněna v plátkovité
staminodium (= patyčinku) doplňující souměrné okvětí. Po opylení
hmyzem vzrostou pestíky v mnohosemenné bobule, nadzemní část
rostliny celá uhyne, ale z oddenku se obnovuje.
Slide 20
Banánovník ovocný
Slide 21
Citroník pomerančový = pomerančovník čínský –
Citrus sinensis
Čeleď: routovité
Stromek s křídlatým řapíkem jednoduchých trvalých
listů a bílými květy; kulaté bobule „pomeranče“ mají 812 pouzder. Oranžové vnější oplodí (pomerančová kůra flavedo) má četné nádržky s vonnou silicí. Střední
oplodí je tlustší, bělavé a měkce houbovité (tzv. albedo)
a vnitřní tvoří blanité obaly oddělitelných dílků
pomeranče ve tvaru kulových výsečí.
Slide 22
Citroník pomerančový
Slide 23
Vinná réva – Vitis vinifera
Čeleď: révovité
Tlustokmenná liana vysoká 20-30 m, s borkou v dlouhých
pruzích, letními listy, srdčitě 3-5laločnými. Zelenavé vonné
kvítky v bohaté latě mají 5četnou korunu na vrcholu srostlou
tak, že při rozkvětu je tyčinkami vyzvednuta a odpadne.
Větvité úponky zachycují rychle rostoucí uzlinaté prýty na
podporách. Liánovitá rostlina, jež původně rostla v divokých
formách na okrajích lesů, začala být využívána člověkem asi
3000 roků př.n.l. na Blízkém východě, či v oblasti středomoří.
Slide 24
Vinná réva
Slide 25
Jabloň – Malus communis
Čeleď: růžovité
Je strom středních rozměrů, široce rozkladitě větvený,
význačný zimními pupeny, s listy na rubu plstnatými a
srůstem čnělek na bázi; korunní plátky jsou alespoň vně
narůžovělé, malvice, jablka, vždy zřetelně vmáčklé jak u
stopky, tak při vrcholu (při zbytku kališních cípů);
semena jsou ve zralosti hnědá.
Slide 26
Jabloň
Slide 27
Kokosovník ořechoplodý – Cocos nucifera
Čeleď: palmy
Kokosovníky zvedají na oblém kroužkovaném a často pokřiveném
kmenu (10-20 m) chochol dlouhých listů (do 5 m). Větvité laty,
založené mezi listy, nesou na konci samčí kvítky shloučené po 3, na
bázi s několika samičími květy, z nichž se zakládají veliké peckovice
tzv. “kokosové ořechy“, vnější tenká kožovitá blána (exokarp) kryje
tlustou vrstvu tuhých hnědých vláken (mezokarp), která objímá kulatou
nebo elipsoidní pecku; ta má poměrně tenkou, křehkou skořápku
černohnědou, velmi tvrdou (endokarp), v níž je těsně uzavřeno
semeno; jehož ztuha dužnatý bílý a olejnatý endosperm má velkou
dutinu, která je před dozráním vyplněna nasládlou vodnatou kapalinou
(kokosové mléko); embryo je uloženo pod jedním ze 3 otvorů, jimiž je
skořápka na bázi opatřena.
Slide 28
Kokosovník ořechoplodý
Slide 29
Zelenina
Slide 30
Lilek rajče – Solanum lycopersicum
Čeleď: lilkovité
Jednoletá rychle rostoucí, větvitá bylina, celá
měkce žláznatě chlupatá a zápašná s
přetrhovaně lichozpeřenými listy, v jejichž
úžlabí rozkvétají ve vijanových svazcích
hvězdovité žluté květy. Bobule - „rajská
jablíčka“, jsou oblíbené ovoce a zelenina.
Slide 31
Lilek rajče
Slide 32
Obilniny
Slide 33
Kukuřice setá- Zea mays
Čeleď: lipnicovité (trávy)
Kukuřice má tlusté plné a dužnaté stéblo s 2 řadami širokých
listů, obloukem převislých; dvoukvěté samčí klásky skládají
dlouhé klasy a z nich bohatou všestrannou konečnou latu,
samičí kvítky jsou ve velkém počtu v podélných řadách hustě
stěsnány na tlusté houbovité ose (palici), která sedí v úžlabí
listu a je objata těsně svinutými pochvami, takže jen ze špičky
jejich obalu vyčnívá chvost předlouhých nitkovitých čnělek
přecházejících v třásnitou bliznu, na konci dvojdílnou. Obilky
jsou velmi různé velikosti (5-25 mm), tvaru a barev, tvrdé, na
povrchu hladké a lesklé nebo svraskalé a tvoří stěsnané
podélné řady na ztlustlé a prodloužené ose („palice“, 10 - 40
cm) proloženy blanitými plevami a pluchami.
Slide 34
Kukuřice setá
Slide 35
Rýže setá – Oryza sativa
Čeleď: lipnicovité (trávy)
Jednoletá tráva (5-12 dm) s jednostranně mírně překloněnou
latou 1květých, osinatých kvítků, se 6 tyčinkami. Obilky
rýže se po sklizni loupou a ohlazují a tím se ochuzují o
vitamín B. Obchodní bílou rýží je pouze bílek semen –
rýžový škrob. Trvalé a výhradní požívání bílé rýže může
zavinit avitaminózní onemocnění zvané beri-beri. Nověji se
obchodní rýže uměle obohacuje o vitamíny a minerály.
Oblíbené burisony jsou rýžová zrna nabobtnalá v oslazené
vodě a nafouklá krátkým slabým napražením.
Slide 36
Rýže setá
Slide 37
Rýže setá
Slide 38
Pšenice setá – Triticum sativum
Čeleď: lipnicovité (trávy)
Má v hustém 4hranném klasu široké oploštělé klásky,
2-4květé, silně vyklenuté tvrdé pluchy, s volnou obilkou.
Známo 20 druhů, původně z oblasti Kavkazu, Arménské a
Iránské vysočiny. Pšenice je starý rod kulturně pěstovaných
rostlin, k nimž patří například pšenice jednozrnka, pšenice
dvouzrnka, pšenice naduřelá, pšenice habešská, pšenice
perská, pšenice shloučená, pšenice špalda. V ČR se pěstuje
hlavně v Polabí a na Hané. Pšenice je surovinou k výrobě
mouky, krupice a škrobu.
Slide 39
Pšenice setá
Slide 40
Ječmen setý – Hordeum sativum
Čeleď: lipnicovité (trávy)
Má na nelámavé ose klasu ve 2 řadách střídavě přisedlé
skupinky po 3 jednokvětých kláscích podepřených úzkými
plevami; obilku těsně objímá pluška a dlouze osinatá plucha.
Ječmeny se podle uspořádání klásků v klasu dělí na dvouřadé,
čtyřřadé a šestiřadé. Dvouřadý ječmen je nejlepší surovinou
pro výrobu pivního sladu. Některé druhy ječmene jsou
plevelné, například ječmen myší - Hordeum murinum.
Slide 41
Ječmen setý
Slide 42
Hlíznaté
Slide 43
Lilek brambor – Solanum tuberosum
Čeleď: lilkovité
Trsnatá bylina s přímou hranatou lodyhou, která nese
lichozpeřené listy z jařem větších a menších lístků a
konečný vrcholík světle fialových hvězdovitých květů
se žlutým kuželem tyčinek; plody jsou visuté kulaté,
žlutozelené bobule. Pod zemí tvoří paprskovitě
rozbíhavé oddenkové větve, jejichž konce tvoří hlízy
různé velikosti a velmi rozličného tvaru a barev.
Bramborám vyhovuje chladnější vlhké klima jaké
panuje na severu Evropy a USA, v Rusku případně ve
vyšších polohách teplejších klimatických zón.
Slide 44
Lilek brambor
Slide 45
Batátovník jedlý – Batatas edulis
Čeleď: svlačcovité
Sladké brambory neboli batáty jsou podlouhlé, vřetenovité,
bělavé, žlutavé až purpurové hlízy s větším obsahem škrobu a
cukru, než mají brambory, ale „vodnatější”. V tropických
oblastech nahrazují brambory. Pěstují se v Asii, Africe a
Americe.
Slide 46
sběr batátů:
Slide 47
Luštěniny
Slide 48
Soja luštinatá – Glycine max.
Čeleď: bobovité
Je prastará čínská kulturní rostlina, vysoká
přímá lodyha s listy i 2-5semennými lusky je
hustě chlupatá, květy světle modré, elipsoidní
semena jsou hnědá, černá, žlutavá i bílá,
velmi výživná a tučná.
Slide 49
Sója luštinatá
Slide 50
Olejniny
Slide 51
Slunečnice obecná – Helianthus annuus
Čeleď: hvězdnicovité
Jednoletá bylina, velmi rychle a bujně rostoucí, jejíž pevná
lodyha s tlustou sněhobílou dření nese veliké, srdčité, drsné
listy a jediný konečný veliký úbor; přečetné květy terče jsou
žlutohnědé, četné široké květy jazykové svítivě jasně žluté;
úžlabní slabé větévky nesou někdy menší úbory; klínovité,
oble žebernaté nažky mají na vrcholu šupinkovité štětinky,
které snadno opadají.
Slide 52
Slunečnice obecná
Slide 53
Podzemnice olejná – Arachis hypogaea
Čeleď: bobovité
Nízká jednoletá bylina se žlutavými květy v
úžlabí 2jařmých listů. Stopky se po odkvětu
ohýbají dolů, prodlužují se a zatlačují základ
plodu do země, kde zraje nepukavý 1-3
semenný lusk s hrubě důlkatým oplodím.
Lusky jsou rozšířeny v obchodě pod jménem
„burské oříšky“ pražené jako potravina.
Slide 54
Podzemnice
olejná
Slide 55
Řepka olejka - Brassica napus napus
Čeleď: brukvovité
Ozimá kulturní plodina pěstovaná pro svá olejnatá semena využívaná
zejména pro výrobu olejů. Řepka se pěstuje ve dvou formách - jako
ozimá a jarní, přičemž v našich podmínkách se téměř 100% pěstuje jako
ozimá. Řepka olejka je jednoletá až dvouletá 60 – 120 cm vysoká bylina
rostoucí ze silného, kůlovitého kořenu. Dolní listy jsou lyrovitě
peřenosečné a řapíkaté, horní listy jsou jednoduché a přisedlé, všechny
listy jsou šedozeleně zbarvené. Květenství vytváří řídký hrozen
obsahující až 30 květů. Jednotlivé květy jsou žluté, veliké asi 1 cm, mají
obvykle čtyři korunní plátky. Kvete v průběhu května, doba květu je asi
25 dní. Plodem je dvouřadá šešule obsahující asi 20 drobných černých
semen palčivé chuti. 1000 semen váží okolo 5 g.Původní areál rozšíření
řepky byl v oblasti Středomoří, nyní se však pěstuje po celém světě.
Slide 56
Řepka olejka
Slide 57
Zdroje cukru
Slide 58
Cukrová třtina – Saccharum officinarum
Čeleď: lipnicovité
Cukrová třtina je statná, 2-6 m vysoká tráva, stébla jsou
vyplněna dření obsahující 20-22 % sacharidů, hlavně
sacharózy. Pěstuje se na plantážích, kde se ponechává obvykle
pro 1-2 sklizně. Cukrová třtina se sklízí těsně před kvetením v
době, kdy má nejvyšší obsah sacharidů ve dřeni. Ze stébel se
lisuje šťáva, z níž se získává třtinový cukr, po rafinaci čistá
sacharóza. Vedlejšími produkty, které se dále zpracovávají, je
bagasa a melasa, používaná k výrobě rumu.
Slide 59
Cukrová třtina
Slide 60
Řepa cukrovka – Beta altissima
Čeleď: merlíkovité
Je známo asi 12 druhů rostoucích od Přední Indie až k
západnímu pobřeží Evropy.
Kulturně, v mnoha odrůdách, se pěstuje řepa obecná Beta
vulgaris, která byla vyšlechtěna z původních planých forem
řepy Beta maritima a Beta perennis. Jako krmivo se pěstuje
řepa krmná, Beta vulgaris poddruh crassa, řepa polocukrovka,
Beta vulgaris poddruh altissima odrůda semisaccharifera. Jako
kořenová zelenina se pěstuje řepa jedlá (červená), Beta
vulgaris poddruh esculenta. Jako listová zelenina se pěstuje
řepa cvikla (mangold), Beta vulgaris poddruh cicla.
Slide 61
Řepa cukrovka
Slide 62
Technické plodiny
Slide 63
Bavlníky – Gossypium sp.
Čeleď: slézovité
Větvité byliny nebo keře s 5-7laločnými listy a
velkými úžlabními květy, jejichž kalíšek tvoří 3 velké
dřípaté lístky; tobolky (do 5 cm) pukají 3-5 chlopněmi
a uvolňují semena hustě porostlá dlouhými bělostnými
vlákny, která u divokých druhů jsou žlutavá až hnědá,
u kulturních plemen čistě bílá. Tyto 2 až 4 cm dlouhé,
jednobuněčné, pentlicovité zploštělé a šroubovité
chlupy se stěnami skoro z čisté celulózy vyrůstají z
osemení bavlníkových semen.
Slide 64
Bavlník
Slide 65
Jutovník tobolkatý – Corchorus capsularis
Čeleď: lípovité
Štíhlé jednoleté lodyhy nesou v úžlabí střídavých
jednoduchých pilovitých listů svazečky žlutých kvítků;
dosahuje výšky kolem 2 m, sklízí se po odkvětu a po máčení
se lýková vlákna ručně sloupnou, perou a suší. Juta je dlouhé,
měkké, lesklé rostlinné vlákno, které může být točeno do
hrubých, silných nití. Jutová vlákna jsou složena primárně z
materiálů rostliny: celulóza (hlavní součást vlákna rostliny) a
lignin (hlavní součást vlákna dřeva).
Slide 66
Jutovník
tobolkatý
Slide 67
Ostatní
Slide 68
Mák setý – Papaver rhoeas
Čeleď: mákovité
Byliny různého vzhledu se střídavými listy bez
palistů; pravidelné květy mají 2 plátky kališní,
2 střídavé páry korunních plátků, mnoho tyčinek,
semena s olejnatým endospermem (výživným
pletivem). Je známo asi 100 druhů. Rostou hlavně
na severní polokouli.
Slide 69
Mák setý
Slide 70
Bambus - Bambusa
Čeleď: lipnicovité
Bambus je název dřevnatých stonků (stébel)
stromovitých trav, jež ve stech druzích mnoha rodů
dodávají tropickým lesům Asie a Ameriky typický
ráz. Rostou velmi rychle, s přírůstkem až 1 m za
den. Dutá článkovaná stébla, plná ve zdužnatělých
kolénkách, tvoří kmeny až 35 m vysoké.
Slide 71
Bambus
Slide 72
Blahovičník kulatoplodý – Eucalyptus globulus
Čeleď: myrtovité
Ve všech vzrůstových typech od keřů až do nejvyšších stromů.
Trvalé, kožovité, šedozelené listy, v mládí u některých druhů
vstřícné a rozdílného tvaru (heterofylie) jsou v koruně
střídavé a zaujímají profilové postavení (plochou čepele ve
vertikální rovině). Květy v úžlabí po 1 nebo ve svazcích mají
tlustou až dřevnatou číšku, kalich jen jako kruhový límec na
jejím obvodě, koruna tvoří tlustou, miskovitě kuželovitou
čepičku, která se od obvodu čéšky utrhne a jako víčko odpadá;
tyčinky se pak rozvinou v bohatý věnec nebo štětec; pestík
srostlý s číškou vytváří plod proti květní číšce, který puká
křížovou nebo hvězdovitou skulinou.
Slide 73
Blahovičník kulatoplodý
Slide 74
Smokvoň ovocná- Ficus carica
Čeleď: morušovité
Květenství tvořené kulatým nebo hruškovitým
lůžkem, uzavřeným až na vrcholový vstup do vnitřní
dutiny, která je vystlána těsně sestavenými kvítky
(pestíky a trojice tyčinek s nepatrným okvětím) různě
rozdělenými podle pohlaví. Po opylení
(zprostředkovává žlabatka hálková) vzrůstá a
zdužnaťuje lůžko, hromadí rezervní látky (cukr) a
úplně uzavře uvnitř maličké nažky (plodenství: „fík“).
Slide 75
Smokvoň ovocná
Slide 76
Kokainovník pravý- Erythroxylon coca
Čeleď: rudodřevité
Je to keř nebo malý strom s prutovitými větvemi krytými červenohnědou
borkou (odtud i staré české jméno „rudodřev“). Má podlouhlé až
kopinatě podlouhlé listy, asi 3-6 cm dlouhé a 0,8-1,2 cm široké,
celokrajné, slabě kožovité s charakteristickou žilnatinou. Drobné bělavé
květy vyrůstají v chudokvětých svazečcích. Mají pěticípý kalich a
korunu složenou z pěti plátků, k nimž na vnitřní straně přirůstá stejný
počet jazykovitých, dvouklaných lupínků. Dále je v květu deset tyčinek a
svrchní trojpouzdrý semeník se třemi čnělkami. Plodem je podlouhle
vejcovitá, asi 0,7-1 cm dlouhá jednosemenná peckovice, v době zralosti
červená. Nažloutlé až světlehnědé vřetenovité semeno má velký
endosperm.
Slide 77
Kokainovník pravý
Slide 78
ZŠ Lerchova ulice nedaleko
sušického náměstí v roce 2007
oslaví 25 let.Učí se v ní cca 650
žáků prvního a druhého stupně.
©Hana Sloupová 2006, [email protected]
www.zssusice.cz , [email protected]
Hospodářsky významné
rostliny
Mgr. Hana Sloupová
Slide 2
•
Tabák
•
Přírodní kaučuk
bavlna
•
Pochutiny
juta
káva
•
•Technické plodiny
kukuřice
kakao
rýže
banány
pomeranče
•Luštěniny
sója
ostatní
•Olejniny
pšenice
slunečnice
ječmen
podzemnice
olejná
•Hlíznaté
vinná réva
brambory
jablka
maniok
kokosové ořechy
rajská jablka
•Obilniny
čaj
Ovoce
•Zelenina
batáty
řepka olejka
•Cukr
cukrová třtina
řepa cukrová
Slide 3
Tabák virginský – Nicotiana tabacum
Čeleď: lilkovité
Obývá mimotropické kraje Ameriky. Většinou
jednoleté přímé silné byliny (1-3 m) s velkými
celokrajnými listy (10-40 cm) a květy v konečné
bohaté latě; jejich dlouhá korunní trubka má okraj
slabě souměrný, plodem je 2pouzdrá tobolka.
Slide 4
TABÁK
druhy:
tabák virginský
tabák selský
tabák křídlatý
Tabák virginský
(Nicotiana tabacum L)
Tabák selský
(N. rustica L.)
Tabák křídlatý
(N. alata L.)
Slide 5
Kaučukovník brazilský – Hevea brasiliensis
Čeleď: pryšcovité
Statný strom rostoucí planě v jižní části povodí
Amazonky s 3četnými dlouze řapíkatými listy. Z
kmenů pralesových stromů ze zářezů, jen do kůry v
podobě V, opakovaných po 2-3 dnech, sběrači
zachycují bílé mléko (latex).
Mléko obsahuje 56% vody, asi 32-40% kaučuku, 7%
vosku a tuku, 1-3% pryskyřice, do 2% bílkovin,
třísloviny, stopy kyselin a minerální soli.
Slide 6
Kaučukovník
brazilský
Slide 7
Sladký maniok – Manihot Aipi
Čeleď: pryšcovité
Brazilský strom se štítovitě 3-5 laločnými listy, je s 5
podobnými druhy dalším dodavatelem kaučuku. Tvoří
svazky hlízovitě ztlustých kořenů, 3-5 dm dlouhých,
zevně hnědých, uvnitř bílých a moučnatých, které jsou
jednou z hlavních potravních plodin v tropech.
Slide 8
Sladký maniok
Slide 9
Sladký maniok
Slide 10
Pochutiny
Slide 11
Kávovník arabský – Coffea arabica
Čeleď: mařinovité
Stálezelený, polotropický keř,
původem z horských lesů
Etiopie. Nyní je rozšířen ve
všech oblastech tropů, kam se
dostal jako významná
potravinářská plodina. Pěstuje se
v Brazílii, Africe, na
Madagaskaru, na Cejlonu, v
Indii a Vietnamu.
Slide 12
Semena dozrávají po dvou ve fialovočervených
peckovicích velikosti třešně. Každé ze semen je
v chrupavčité pecce. Pecky i semena přiléhají k
sobě stranami. Oplodí je ve zralosti jasně
červené, existují také rostliny se žlutým
oplodím. Plody zrají 9 až 14 měsíců po odkvětu,
na rostlině mohou růst květy i plody současně.
Slide 13
Kávovník
arabský
Slide 14
Čajovník čínský – Camellia sinensis
Čeleď: čajovníkovité
Dřeviny se střídavými jednoduchými listy, které jsou většinou
trvalé s nápadnou zpeřenou žilnatinou a celým nebo mělce
zubatým okrajem. Květy pravidelné, 5četné, mají sklon k
rozmnožení korunních plátků a k srůstání tyčinek v rourku
nebo ve skupiny, plodem je obyčejně dřevnatá tobolka o
3-5 pouzdrech. Pro pěstování mají největší význam čajovník
čínský a čajovník assámský. Čajovník čínský je menší
(asi 6 m) než assamský (až 15 m), má menší listy a hodí se pro
pěstování ve vyšších polohách se subtropickým a mírnějším
podnebím (snáší dobře i teploty mírně po bodem mrazu).
Slide 15
Čajovník čínský
plantáž čajovníku:
Slide 16
Kakaovník pravý - Theobroma cacao
Čeleď: kakaovníkovité
Vždyzelený strom dosahující výšky 6-10 m, kmen má průměr
až 30 cm a koruna je bohatě rozvětvená. Mladé stromy mají
borku bělošedou, starší hnědavou, dřevo kakaovníku je žluté
až červené. Velké lesklé kožovité listy jsou podlouhle vejčité.
Žlutavé až červené květy jsou pětičetné, malé. Plod je
zpočátku zelený, později žlutý až hnědý, je dlouhý 10-20 cm a
v průměru má 5-10 cm. Obsahuje pět svislých řad velkých
semen. Semena jsou hnědočervená až fialová, s papírovitým
osemením, velikosti mandle. Uložena jsou v bělavé až
načervenalé chutné dužině.
Slide 17
Kakaovník pravý
Slide 18
Ovoce
Slide 19
Banánovník ovocný – Musa sapientum
Čeleď: banánovité
Největší rostlina bylinného vzrůstu. Pochvy četných listů se vzájemně
těsně objímají, tvoří tak zdánlivý kmen, i několik metrů vysoký, a
přecházejí v řapík a obrovskou čepel (2-4 m dlouhou, 6-10 dm širokou).
Čepel rovnoběžně žilnatou, ale měkkou, větrem se štěpící podél žilek.
Za květu prorůstá osa středem pochvové trubice a mezi listy vzniká
převislé květenství, složené ze širokých, růžově až fialově zbarvených
listenů, které kryjí samičí květy; jejich 3pouzdrý spodní semeník nese
2pyské souměrné okvětí. Toto květenství zakončuje listenový strboul se
samčími květy, z jejichž 6 tyčinek je jedna proměněna v plátkovité
staminodium (= patyčinku) doplňující souměrné okvětí. Po opylení
hmyzem vzrostou pestíky v mnohosemenné bobule, nadzemní část
rostliny celá uhyne, ale z oddenku se obnovuje.
Slide 20
Banánovník ovocný
Slide 21
Citroník pomerančový = pomerančovník čínský –
Citrus sinensis
Čeleď: routovité
Stromek s křídlatým řapíkem jednoduchých trvalých
listů a bílými květy; kulaté bobule „pomeranče“ mají 812 pouzder. Oranžové vnější oplodí (pomerančová kůra flavedo) má četné nádržky s vonnou silicí. Střední
oplodí je tlustší, bělavé a měkce houbovité (tzv. albedo)
a vnitřní tvoří blanité obaly oddělitelných dílků
pomeranče ve tvaru kulových výsečí.
Slide 22
Citroník pomerančový
Slide 23
Vinná réva – Vitis vinifera
Čeleď: révovité
Tlustokmenná liana vysoká 20-30 m, s borkou v dlouhých
pruzích, letními listy, srdčitě 3-5laločnými. Zelenavé vonné
kvítky v bohaté latě mají 5četnou korunu na vrcholu srostlou
tak, že při rozkvětu je tyčinkami vyzvednuta a odpadne.
Větvité úponky zachycují rychle rostoucí uzlinaté prýty na
podporách. Liánovitá rostlina, jež původně rostla v divokých
formách na okrajích lesů, začala být využívána člověkem asi
3000 roků př.n.l. na Blízkém východě, či v oblasti středomoří.
Slide 24
Vinná réva
Slide 25
Jabloň – Malus communis
Čeleď: růžovité
Je strom středních rozměrů, široce rozkladitě větvený,
význačný zimními pupeny, s listy na rubu plstnatými a
srůstem čnělek na bázi; korunní plátky jsou alespoň vně
narůžovělé, malvice, jablka, vždy zřetelně vmáčklé jak u
stopky, tak při vrcholu (při zbytku kališních cípů);
semena jsou ve zralosti hnědá.
Slide 26
Jabloň
Slide 27
Kokosovník ořechoplodý – Cocos nucifera
Čeleď: palmy
Kokosovníky zvedají na oblém kroužkovaném a často pokřiveném
kmenu (10-20 m) chochol dlouhých listů (do 5 m). Větvité laty,
založené mezi listy, nesou na konci samčí kvítky shloučené po 3, na
bázi s několika samičími květy, z nichž se zakládají veliké peckovice
tzv. “kokosové ořechy“, vnější tenká kožovitá blána (exokarp) kryje
tlustou vrstvu tuhých hnědých vláken (mezokarp), která objímá kulatou
nebo elipsoidní pecku; ta má poměrně tenkou, křehkou skořápku
černohnědou, velmi tvrdou (endokarp), v níž je těsně uzavřeno
semeno; jehož ztuha dužnatý bílý a olejnatý endosperm má velkou
dutinu, která je před dozráním vyplněna nasládlou vodnatou kapalinou
(kokosové mléko); embryo je uloženo pod jedním ze 3 otvorů, jimiž je
skořápka na bázi opatřena.
Slide 28
Kokosovník ořechoplodý
Slide 29
Zelenina
Slide 30
Lilek rajče – Solanum lycopersicum
Čeleď: lilkovité
Jednoletá rychle rostoucí, větvitá bylina, celá
měkce žláznatě chlupatá a zápašná s
přetrhovaně lichozpeřenými listy, v jejichž
úžlabí rozkvétají ve vijanových svazcích
hvězdovité žluté květy. Bobule - „rajská
jablíčka“, jsou oblíbené ovoce a zelenina.
Slide 31
Lilek rajče
Slide 32
Obilniny
Slide 33
Kukuřice setá- Zea mays
Čeleď: lipnicovité (trávy)
Kukuřice má tlusté plné a dužnaté stéblo s 2 řadami širokých
listů, obloukem převislých; dvoukvěté samčí klásky skládají
dlouhé klasy a z nich bohatou všestrannou konečnou latu,
samičí kvítky jsou ve velkém počtu v podélných řadách hustě
stěsnány na tlusté houbovité ose (palici), která sedí v úžlabí
listu a je objata těsně svinutými pochvami, takže jen ze špičky
jejich obalu vyčnívá chvost předlouhých nitkovitých čnělek
přecházejících v třásnitou bliznu, na konci dvojdílnou. Obilky
jsou velmi různé velikosti (5-25 mm), tvaru a barev, tvrdé, na
povrchu hladké a lesklé nebo svraskalé a tvoří stěsnané
podélné řady na ztlustlé a prodloužené ose („palice“, 10 - 40
cm) proloženy blanitými plevami a pluchami.
Slide 34
Kukuřice setá
Slide 35
Rýže setá – Oryza sativa
Čeleď: lipnicovité (trávy)
Jednoletá tráva (5-12 dm) s jednostranně mírně překloněnou
latou 1květých, osinatých kvítků, se 6 tyčinkami. Obilky
rýže se po sklizni loupou a ohlazují a tím se ochuzují o
vitamín B. Obchodní bílou rýží je pouze bílek semen –
rýžový škrob. Trvalé a výhradní požívání bílé rýže může
zavinit avitaminózní onemocnění zvané beri-beri. Nověji se
obchodní rýže uměle obohacuje o vitamíny a minerály.
Oblíbené burisony jsou rýžová zrna nabobtnalá v oslazené
vodě a nafouklá krátkým slabým napražením.
Slide 36
Rýže setá
Slide 37
Rýže setá
Slide 38
Pšenice setá – Triticum sativum
Čeleď: lipnicovité (trávy)
Má v hustém 4hranném klasu široké oploštělé klásky,
2-4květé, silně vyklenuté tvrdé pluchy, s volnou obilkou.
Známo 20 druhů, původně z oblasti Kavkazu, Arménské a
Iránské vysočiny. Pšenice je starý rod kulturně pěstovaných
rostlin, k nimž patří například pšenice jednozrnka, pšenice
dvouzrnka, pšenice naduřelá, pšenice habešská, pšenice
perská, pšenice shloučená, pšenice špalda. V ČR se pěstuje
hlavně v Polabí a na Hané. Pšenice je surovinou k výrobě
mouky, krupice a škrobu.
Slide 39
Pšenice setá
Slide 40
Ječmen setý – Hordeum sativum
Čeleď: lipnicovité (trávy)
Má na nelámavé ose klasu ve 2 řadách střídavě přisedlé
skupinky po 3 jednokvětých kláscích podepřených úzkými
plevami; obilku těsně objímá pluška a dlouze osinatá plucha.
Ječmeny se podle uspořádání klásků v klasu dělí na dvouřadé,
čtyřřadé a šestiřadé. Dvouřadý ječmen je nejlepší surovinou
pro výrobu pivního sladu. Některé druhy ječmene jsou
plevelné, například ječmen myší - Hordeum murinum.
Slide 41
Ječmen setý
Slide 42
Hlíznaté
Slide 43
Lilek brambor – Solanum tuberosum
Čeleď: lilkovité
Trsnatá bylina s přímou hranatou lodyhou, která nese
lichozpeřené listy z jařem větších a menších lístků a
konečný vrcholík světle fialových hvězdovitých květů
se žlutým kuželem tyčinek; plody jsou visuté kulaté,
žlutozelené bobule. Pod zemí tvoří paprskovitě
rozbíhavé oddenkové větve, jejichž konce tvoří hlízy
různé velikosti a velmi rozličného tvaru a barev.
Bramborám vyhovuje chladnější vlhké klima jaké
panuje na severu Evropy a USA, v Rusku případně ve
vyšších polohách teplejších klimatických zón.
Slide 44
Lilek brambor
Slide 45
Batátovník jedlý – Batatas edulis
Čeleď: svlačcovité
Sladké brambory neboli batáty jsou podlouhlé, vřetenovité,
bělavé, žlutavé až purpurové hlízy s větším obsahem škrobu a
cukru, než mají brambory, ale „vodnatější”. V tropických
oblastech nahrazují brambory. Pěstují se v Asii, Africe a
Americe.
Slide 46
sběr batátů:
Slide 47
Luštěniny
Slide 48
Soja luštinatá – Glycine max.
Čeleď: bobovité
Je prastará čínská kulturní rostlina, vysoká
přímá lodyha s listy i 2-5semennými lusky je
hustě chlupatá, květy světle modré, elipsoidní
semena jsou hnědá, černá, žlutavá i bílá,
velmi výživná a tučná.
Slide 49
Sója luštinatá
Slide 50
Olejniny
Slide 51
Slunečnice obecná – Helianthus annuus
Čeleď: hvězdnicovité
Jednoletá bylina, velmi rychle a bujně rostoucí, jejíž pevná
lodyha s tlustou sněhobílou dření nese veliké, srdčité, drsné
listy a jediný konečný veliký úbor; přečetné květy terče jsou
žlutohnědé, četné široké květy jazykové svítivě jasně žluté;
úžlabní slabé větévky nesou někdy menší úbory; klínovité,
oble žebernaté nažky mají na vrcholu šupinkovité štětinky,
které snadno opadají.
Slide 52
Slunečnice obecná
Slide 53
Podzemnice olejná – Arachis hypogaea
Čeleď: bobovité
Nízká jednoletá bylina se žlutavými květy v
úžlabí 2jařmých listů. Stopky se po odkvětu
ohýbají dolů, prodlužují se a zatlačují základ
plodu do země, kde zraje nepukavý 1-3
semenný lusk s hrubě důlkatým oplodím.
Lusky jsou rozšířeny v obchodě pod jménem
„burské oříšky“ pražené jako potravina.
Slide 54
Podzemnice
olejná
Slide 55
Řepka olejka - Brassica napus napus
Čeleď: brukvovité
Ozimá kulturní plodina pěstovaná pro svá olejnatá semena využívaná
zejména pro výrobu olejů. Řepka se pěstuje ve dvou formách - jako
ozimá a jarní, přičemž v našich podmínkách se téměř 100% pěstuje jako
ozimá. Řepka olejka je jednoletá až dvouletá 60 – 120 cm vysoká bylina
rostoucí ze silného, kůlovitého kořenu. Dolní listy jsou lyrovitě
peřenosečné a řapíkaté, horní listy jsou jednoduché a přisedlé, všechny
listy jsou šedozeleně zbarvené. Květenství vytváří řídký hrozen
obsahující až 30 květů. Jednotlivé květy jsou žluté, veliké asi 1 cm, mají
obvykle čtyři korunní plátky. Kvete v průběhu května, doba květu je asi
25 dní. Plodem je dvouřadá šešule obsahující asi 20 drobných černých
semen palčivé chuti. 1000 semen váží okolo 5 g.Původní areál rozšíření
řepky byl v oblasti Středomoří, nyní se však pěstuje po celém světě.
Slide 56
Řepka olejka
Slide 57
Zdroje cukru
Slide 58
Cukrová třtina – Saccharum officinarum
Čeleď: lipnicovité
Cukrová třtina je statná, 2-6 m vysoká tráva, stébla jsou
vyplněna dření obsahující 20-22 % sacharidů, hlavně
sacharózy. Pěstuje se na plantážích, kde se ponechává obvykle
pro 1-2 sklizně. Cukrová třtina se sklízí těsně před kvetením v
době, kdy má nejvyšší obsah sacharidů ve dřeni. Ze stébel se
lisuje šťáva, z níž se získává třtinový cukr, po rafinaci čistá
sacharóza. Vedlejšími produkty, které se dále zpracovávají, je
bagasa a melasa, používaná k výrobě rumu.
Slide 59
Cukrová třtina
Slide 60
Řepa cukrovka – Beta altissima
Čeleď: merlíkovité
Je známo asi 12 druhů rostoucích od Přední Indie až k
západnímu pobřeží Evropy.
Kulturně, v mnoha odrůdách, se pěstuje řepa obecná Beta
vulgaris, která byla vyšlechtěna z původních planých forem
řepy Beta maritima a Beta perennis. Jako krmivo se pěstuje
řepa krmná, Beta vulgaris poddruh crassa, řepa polocukrovka,
Beta vulgaris poddruh altissima odrůda semisaccharifera. Jako
kořenová zelenina se pěstuje řepa jedlá (červená), Beta
vulgaris poddruh esculenta. Jako listová zelenina se pěstuje
řepa cvikla (mangold), Beta vulgaris poddruh cicla.
Slide 61
Řepa cukrovka
Slide 62
Technické plodiny
Slide 63
Bavlníky – Gossypium sp.
Čeleď: slézovité
Větvité byliny nebo keře s 5-7laločnými listy a
velkými úžlabními květy, jejichž kalíšek tvoří 3 velké
dřípaté lístky; tobolky (do 5 cm) pukají 3-5 chlopněmi
a uvolňují semena hustě porostlá dlouhými bělostnými
vlákny, která u divokých druhů jsou žlutavá až hnědá,
u kulturních plemen čistě bílá. Tyto 2 až 4 cm dlouhé,
jednobuněčné, pentlicovité zploštělé a šroubovité
chlupy se stěnami skoro z čisté celulózy vyrůstají z
osemení bavlníkových semen.
Slide 64
Bavlník
Slide 65
Jutovník tobolkatý – Corchorus capsularis
Čeleď: lípovité
Štíhlé jednoleté lodyhy nesou v úžlabí střídavých
jednoduchých pilovitých listů svazečky žlutých kvítků;
dosahuje výšky kolem 2 m, sklízí se po odkvětu a po máčení
se lýková vlákna ručně sloupnou, perou a suší. Juta je dlouhé,
měkké, lesklé rostlinné vlákno, které může být točeno do
hrubých, silných nití. Jutová vlákna jsou složena primárně z
materiálů rostliny: celulóza (hlavní součást vlákna rostliny) a
lignin (hlavní součást vlákna dřeva).
Slide 66
Jutovník
tobolkatý
Slide 67
Ostatní
Slide 68
Mák setý – Papaver rhoeas
Čeleď: mákovité
Byliny různého vzhledu se střídavými listy bez
palistů; pravidelné květy mají 2 plátky kališní,
2 střídavé páry korunních plátků, mnoho tyčinek,
semena s olejnatým endospermem (výživným
pletivem). Je známo asi 100 druhů. Rostou hlavně
na severní polokouli.
Slide 69
Mák setý
Slide 70
Bambus - Bambusa
Čeleď: lipnicovité
Bambus je název dřevnatých stonků (stébel)
stromovitých trav, jež ve stech druzích mnoha rodů
dodávají tropickým lesům Asie a Ameriky typický
ráz. Rostou velmi rychle, s přírůstkem až 1 m za
den. Dutá článkovaná stébla, plná ve zdužnatělých
kolénkách, tvoří kmeny až 35 m vysoké.
Slide 71
Bambus
Slide 72
Blahovičník kulatoplodý – Eucalyptus globulus
Čeleď: myrtovité
Ve všech vzrůstových typech od keřů až do nejvyšších stromů.
Trvalé, kožovité, šedozelené listy, v mládí u některých druhů
vstřícné a rozdílného tvaru (heterofylie) jsou v koruně
střídavé a zaujímají profilové postavení (plochou čepele ve
vertikální rovině). Květy v úžlabí po 1 nebo ve svazcích mají
tlustou až dřevnatou číšku, kalich jen jako kruhový límec na
jejím obvodě, koruna tvoří tlustou, miskovitě kuželovitou
čepičku, která se od obvodu čéšky utrhne a jako víčko odpadá;
tyčinky se pak rozvinou v bohatý věnec nebo štětec; pestík
srostlý s číškou vytváří plod proti květní číšce, který puká
křížovou nebo hvězdovitou skulinou.
Slide 73
Blahovičník kulatoplodý
Slide 74
Smokvoň ovocná- Ficus carica
Čeleď: morušovité
Květenství tvořené kulatým nebo hruškovitým
lůžkem, uzavřeným až na vrcholový vstup do vnitřní
dutiny, která je vystlána těsně sestavenými kvítky
(pestíky a trojice tyčinek s nepatrným okvětím) různě
rozdělenými podle pohlaví. Po opylení
(zprostředkovává žlabatka hálková) vzrůstá a
zdužnaťuje lůžko, hromadí rezervní látky (cukr) a
úplně uzavře uvnitř maličké nažky (plodenství: „fík“).
Slide 75
Smokvoň ovocná
Slide 76
Kokainovník pravý- Erythroxylon coca
Čeleď: rudodřevité
Je to keř nebo malý strom s prutovitými větvemi krytými červenohnědou
borkou (odtud i staré české jméno „rudodřev“). Má podlouhlé až
kopinatě podlouhlé listy, asi 3-6 cm dlouhé a 0,8-1,2 cm široké,
celokrajné, slabě kožovité s charakteristickou žilnatinou. Drobné bělavé
květy vyrůstají v chudokvětých svazečcích. Mají pěticípý kalich a
korunu složenou z pěti plátků, k nimž na vnitřní straně přirůstá stejný
počet jazykovitých, dvouklaných lupínků. Dále je v květu deset tyčinek a
svrchní trojpouzdrý semeník se třemi čnělkami. Plodem je podlouhle
vejcovitá, asi 0,7-1 cm dlouhá jednosemenná peckovice, v době zralosti
červená. Nažloutlé až světlehnědé vřetenovité semeno má velký
endosperm.
Slide 77
Kokainovník pravý
Slide 78
ZŠ Lerchova ulice nedaleko
sušického náměstí v roce 2007
oslaví 25 let.Učí se v ní cca 650
žáků prvního a druhého stupně.
©Hana Sloupová 2006, [email protected]
www.zssusice.cz , [email protected]