D ů l ní v ý z t u ž e

Razící a dobývací technika

Panda- provoz 1993-2007 Důl Lazy, množství vytěženého uhlí 6 821 567 t, délka kombajnu 12,8m min. výška 2,5 m, max. výška 5,6 m, délka 7,94 m, nosnost stojky 3 699 kN

Razící kombajn 4 PP - 2 Provozován na závodě Dukla od r. 1979 dosud, vyraženo 114 km chodeb

R a z í c í a d o b ý v a c í t e c h n i k a

P o v r c h o v á e x p o z i c e

Plnoprofilový razící stroj TVM 55 H Vrtaný průměr 6 000 m Délka vlastního stroje 16 m Otáčky hlavy 4,9/min Během posledních tří nasazení ČSA Jindřich vyraženo 1800m ČSA Nové Pole vyraženo 2 061,5 m Darkov 9.květen vyraženo 2233,5 m Historické oběžné kolo Hlavního ventilátoru Z bývalého Dolu Oderka

Nakládací zařízení PN Max. průměr hloubeného díla 10 m min. průměr hloubeného díla 6,2 m Pohon elektro nebo pneumatický Obsah lžíce 0,335 m 3 Drapák univerzálního nakladače KS-2U/40, používá se při hloubení A prohlubování jam, při prohlubování předvrtem

Okov Používá se pro těžbu s automatickým vyklápěním okovu, jízdu lidí a dopravu ve vertikálních cílech, obsah 6m 3, výška 1860 mm, hmotnosti 3 000 kg

Hornická kaple sv. Barbory v areálu hornického muzea. Původně měla jiné zasvěcení a stávala až do počátku 90. let 20. stol. v centru Ostravy, při rušné Českobratrské ulici. Klub přátel Hornického muzea ji přemístil a zachránil.

P i e t n í s á l

E x p o z i c e b á ň s k é h o z á c h r a n á ř s t v í

Landecká expozice báňského záchranářství je největší svého druhu na světě. Představí vysoce náročnou a rizikovou činnost, bez níž by práce v podzemí nebyla možná, a techniku, která záchranářům umožňuje pohybovat se v prostředí, jež je v některých ohledech ještě nepřátelštější než kosmický prostor nebo hlubiny moře.

Na Landeku se začalo dobývat uhlí v roce 1782 v dole Anselm, dnes se zde již uhlí netěží, v jeho areálu bylo otevřeno Hornické muzeum, největší v ČR. V podzemní expozici je 250 m důlních chodeb, s dřevěnou výztuží, těžebními kombajny a pásovými dopravníky, instalace důlních pracovišť, včetně dvou stěnových porubů a taky štoly z první poloviny 19. století. Sloje tu byly nízké, havíři často rubali uhlí vleže. Jednotlivé expozice hornického muzea mapují vývoj těžby uhlí v ostravsko-karvinské černouhelné pánvi,–nahlížejí i do života a těžké práce havířů .

Světoznámý unikátní nález Landecké Venuše 46 mm vysoké torzo ženy vyřezané z krevele. Svým štíhlým až „kubistickým“ tvarem se odlišuje od běžných paleolitických Venuší. Je to jediná štíhlá Venuše v Evropě Již před 23 tisíci lety se zde usídlili lovci mamutů, bylo prokázáno, že lovci mamutů na Landeku používali jako první na světě uhlí k udržování ohně na svém ohništi (sloje černého uhlí vystupovaly na zemský povrch).