Autor: Mgr. Eva Plačková Předmět/vzdělávací oblast: Český jazyk Tematická oblast: Větná skladba, druhy vět z gramatického a komunikačního hlediska, stavba a tvorba komunikátu Téma: Nepravidelnosti větné stavby Ročník: 3.

Download Report

Transcript Autor: Mgr. Eva Plačková Předmět/vzdělávací oblast: Český jazyk Tematická oblast: Větná skladba, druhy vět z gramatického a komunikačního hlediska, stavba a tvorba komunikátu Téma: Nepravidelnosti větné stavby Ročník: 3.

Autor:
Mgr. Eva Plačková
Předmět/vzdělávací
oblast:
Český jazyk
Tematická oblast:
Větná skladba, druhy vět z gramatického a komunikačního hlediska, stavba a tvorba komunikátu
Téma:
Nepravidelnosti větné stavby
Ročník:
3. – 4.
Datum vytvoření:
Říjen 2013
Název:
VY_32_INOVACE_12.3.03.CJL
Anotace:
Zvláštnosti větné stavby, záměrné odchylky od větné stavby a chyby ve větné stavbě, jejich realizace a rozpoznání.
Digitální učební materiál je určen pro žáky technických oborů. Výuka náročného tématu Syntax se stává názornější a
přehlednější. Využití všech možností multimediálních prostředků usnadňuje porozumění tématu i u slabších žáků a žáků
se SPU, udržuje jejich pozornost, podporuje jejich aktivitu. Závěrečné kontrolní otázky zvyšují interaktivitu výuky a
podporují samostatné myšlení žáků.
Metodický pokyn:
Materiál je určen pro výklad a procvičování, nevyžaduje použití žádných pomůcek. Prezentace primárně slouží pro
výklad a ověřování znalostí v hodině, ale díky své názornosti může být využita také k samostudiu, pro distanční formu
vzdělávání, k opakování ke společné části maturitní zkoušky, případně k doplnění učiva pro žáky s individuálním učebním
plánem. Kontrolní otázky na konci tématu ověřují, jak žáci danou problematiku zvládli, a po vytištění je lze použít i pro
písemné ověření jejich znalostí. Materiál vyžaduje použití multimediálních prostředků – PC, dataprojektoru, popř.
interaktivní tabule.
NEPRAVIDELNOSTI VĚTNÉ
STAVBY
Zvláštnosti větné stavby
• záměrné a náležité zvláštnosti od pravidelné větné stavby, které slouží
ke stylistickému ozvláštnění textu
• nepovažujeme je za chyby
• výrazy stojící mimo větnou stavbu, které do věty mluvnicky
nezačleňujeme:
 oslovení: skupina slov nebo slovo v 5. pádu (hovorově v 1. pádu),
nerozvíjí žádný větný člen, má funkci upozorňovací, slouží jako
kontaktový prostředek, vždy odděleno čárkou
Pane Svobodo, dostavte se co nejdříve. Nyní mi dovolte, vážení
posluchači, představit …
Zvláštnosti větné stavby
 citoslovce: do věty se zapojují pouze významově jako kontaktový
prostředek nebo k vyjádření expresivity, mluvnicky s ní nesouvisí,
oddělují se čárkou (v případě, kdy se spojují s jiným větným členem ve
skladební dvojici, vyjadřují přísudek, podmět atd., jsou do věty
zapojeny i mluvnicky, např. Hurá znělo stadionem. Batole bác na
podlahu.)
Au, to je bolest! Pst, někoho slyším přicházet! Fuj, to jsem se lekla!
 samostatný větný člen: výraz stojící mimo větu, před větou –
antepozice, za větou – postpozice, ve větě na něj odkazuje ukazovací
zájmeno nebo příslovce, oddělujeme čárkou
Bylo tam opravdu krásně, na horách. Zmrzlina, ta mi chutná.
Zvláštnosti větné stavby
 vsuvka (parenteze): věta nebo slovní výraz, které s větou významově
souvisí, ale nejsou mluvnicky začleněny, funkce doplňujících
informací, hodnotících poznámek, odděluje se čárkami, pomlčkami,
závorkami (některé vsuvky se však staly větnými částicemi a čárkou se
oddělovat nemusí – Zítra bude myslím pršet. Přijďte prosím včas.)
Já jsem to, musím se přiznat, ještě nezjišťoval.
Autorům slovníku – Janda, Novák – se podařilo zachytit moderní
podobu jazyka.
V Anglii (jezdí za příbuznými) se vždy cítí příjemně.
Zvláštnosti větné stavby
 polovětné útvary: čárkou oddělené a významově samostatné celky,
které však nejsou samostatné mluvnicky, nemají přísudek
a) obraty s dějovými přídavnými jmény: přídavné jméno vytvořené z
příčestí nebo přechodníku slovesa
Šli lesem, ještě vonícím náhlou letní bouřkou.
b) infinitivní konstrukce: volné infinitivní obraty, podmínkové
Nevidět to na vlastní oči, neuvěřím.
c) přechodníkové konstrukce: rozvitý přechodník ve funkci doplňku
Matka se usmívala, plakajíc štěstím.
Záměrné odchylky od pravidelné větné stavby
• úmyslné odchylky nepovažujeme za chybné
• slouží ke stylistickému ozvláštnění textu v umělecké literatuře, ve větách s
nadčasovou platností, v případech, kdy známe kontext
 osamostatněný větný člen: dodatečně připojený za větu, oddělený čárkou,
autor výpověď uzavře a následně ji doplní
Musím k tetě. Do Prahy. Ještě dnes.
 elipsa (výpustka): vynechaná slova, která jinak náleží do větné stavby,
vyrozumíme z kontextu nebo ze zkušenosti příjemce, častá při dialogu
Dám si červené (víno). Umíš (hrát) na klavír? Sliby (jsou) chyby. My už
musíme (odejít). My o vlku a vlk (je) za dveřmi.
Záměrné odchylky od pravidelné větné stavby
 apoziopeze (nedokončená věta): přerušená, neúplná věta, častá v
běžném hovoru, autor buď neví, jak větu dokončit, nebo je přerušen
partnerem v dialogu, označuje se třemi tečkami
Odejdi, nebo…
Chyby ve větné stavbě
• v písemném projevu vždy považujeme za chybné následující odchylky
od větné stavby (v nepřipravených mluvených projevech jsou častější
a nejsou hodnoceny natolik přísně, často bývají způsobeny snahou
vyjádřit se stručně, někdy častým užíváním přestávají být vnímány
jako chyby: diskutovat o problémech – diskutovat problémy):
 anakolut (vyšinutí z větné stavby): uprostřed věty se změní její
započatá stavba
Kdo ztratil peněženku, je na vrátnici. (…, má ji na vrátnici.)
Vhodné je vyřešení těchto tří problémů, z toho jeden rozpočtový, dva
personální. (…, z toho jednoho rozpočtového, dvou spíše personálních.)
Chyby ve větné stavbě
 zeugma (zanedbání dvojí vazby): spřežení dvou různých vazeb slovesa
nebo jiného dějového slova
Opovrhoval a nenáviděl svého šéfa. (Opovrhoval [7. p.] svým šéfem a
nenáviděl [4. p.] ho.)
Zajímali se a také na internetu vyhledávali aktuální politické události.
Zajímali se o (4. p.) aktuální politické události a také je na internetu
vyhledávali.
 kontaminace (směšování, křížení vazeb): směšování dvou různých vazeb
nebo dějových jmen podobného významu
schopen čeho (2. p.), ochoten k čemu (3. p.) = schopen k čemu (3. p.)
Chyby ve větné stavbě
 atrakce (skladební spodoba): automatické přizpůsobení podoby
závislého členu podobě členu řídícího
před sluncem východem (před slunce východem, před východem
slunce)
Spoustě lidem je to jedno. (Spoustě lidí je to jedno.)
Procvičování
1. Doplňte interpunkci:
Chytat ryby to byl jeho koníček. Jana ta si umí poradit. V lese
tam je spousta hub. Ach to je krása. On je pořád samé ach!
Vosy hrr na děti. Prásk ozval se z lesa výstřel. Z lesa se ozvalo
prásk. Pojď Pavle na hřiště s námi. Kde jsi ty loudo tak dlouho?
Děti bojíte se čerta? Jednou jsme s kamarádem bylo to v létě
jeli na Okoř. O prázdninách jsme s maminkou měla také
dovolenou jeli k moři. Stalo se to pokud se nemýlím koncem
ledna. Podejte mi prosím průkaz.
Procvičování
2. Opravte anakolut a zeugma:
My dva, ty a já, s námi je všechno v pořádku. Nutnou
podmínkou je prezentace výsledků vaší práce, z toho alespoň
jedna cizojazyčná. Každý, kdo chce jet, je třeba, aby se co
nejdříve přihlásil. Naši odborníci, zvyklí na určité podmínky,
když přijedou jinam, těžko se jim přizpůsobuje. Autobusy
přijíždí a odjíždí ze stejného stanoviště. Obyvatelé si přáli a
dovolávali se míru. Měl rád a obdivoval se svému staršímu
kamarádovi. Žáci jsou zapojeni a účastní se mnoha projektů.
Toto klima je typické pro státy, kde málo nebo nikdy neprší.
Správné řešení
1. Chytat ryby, to byl jeho koníček. Jana, ta si umí poradit. V
lese, tam je spousta hub. Ach, to je krása. On je pořád samé
ach! Vosy hrr na děti. Prásk, ozval se z lesa výstřel. Z lesa se
ozvalo prásk. Pojď, Pavle, na hřiště s námi. Kde jsi, ty loudo,
tak dlouho? Děti, bojíte se čerta? Jednou jsme s kamarádem,
bylo to v létě, jeli na Okoř. O prázdninách jsme s maminkou,
měla také dovolenou, jeli k moři. Stalo se to, pokud se
nemýlím, koncem ledna. Podejte mi prosím průkaz.
Správné řešení
2. S námi dvěma, tebou a mnou, je všechno v pořádku.
Nutnou podmínkou je alespoň jedna cizojazyčná prezentace
výsledků vaší práce. Je třeba, aby se každý, kdo chce jet, co
nejdříve přihlásil. Když přijedou naši odborníci, zvyklí na určité
podmínky, jinam, těžko se jim přizpůsobuje. Autobusy přijíždí
na stejné stanoviště a odjíždí z něho. Obyvatelé si přáli mír a
dovolávali se ho. Měl rád svého staršího kamaráda a obdivoval
se mu. Žáci jsou zapojeni do mnoha projektů a účastní se jich.
Toto klima je typické pro státy, kde málo prší nebo nikdy
neprší.
Použité zdroje
MAŠKOVÁ, Drahuše. Český jazyk: přehled středoškolského učiva. 1. vyd.
Třebíč: Petra Velanová, 2005, 175 s. Maturita. ISBN 80-902-5715-1.
SOCHROVÁ, Marie. Český jazyk v kostce: pro střední školy. 1. vyd.
Havlíčkův Brod: Fragment, 2007, 224 s. V kostce (Fragment). ISBN
978-802-5301-890.
MUŽÍKOVÁ, Olga. Odmaturuj! z českého jazyka. Vyd. 1. Brno: Didaktis,
2002. ISBN 80-862-8536-7.