Pedagogická diagnostika Výuková podpora pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami CZ.1.07/1.2.39/02.0002 Pojmy  Pedagogická diagnostika  Vědecká disciplína, která se zabývá otázkami hodnocení úrovně výchovně-vzdělávacího procesu,

Download Report

Transcript Pedagogická diagnostika Výuková podpora pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami CZ.1.07/1.2.39/02.0002 Pojmy  Pedagogická diagnostika  Vědecká disciplína, která se zabývá otázkami hodnocení úrovně výchovně-vzdělávacího procesu,

Pedagogická diagnostika
Výuková podpora pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami
CZ.1.07/1.2.39/02.0002
Pojmy
 Pedagogická diagnostika
 Vědecká disciplína, která se zabývá otázkami hodnocení úrovně
výchovně-vzdělávacího procesu, jeho podmínkám a výsledky.
 Pedagogicko-psychologická diagnostika
 Def.:
 „Pedagogicko-psychologická diagnostika je chápána jako poznávání a hodnocení
individuálních zvláštností a specifik osobnosti vychovávaného jedince s orientací
na prognózu a vyústění v návrhy na optimalizaci jejich rozvoje.“
Význam
 Učitel už nestojí pouze před úkolem pedagogicko-
psychologické podpory výchovně-vzdělávacího procesu.
 Nutnost prevence
 Rozvoj kompetencí nevystačí s tradičním schématem
pedagogické diagnostiky (tedy jen známkování na základě
písemek)
 Nejedná se pouze o soubor metod, postupů, hodnocení podle
norem, ale také přístup, cesta, vhled do procesuality, způsob
nahlížení příčin a následků i jejich řešení, vnímání kategorie
rozvoje jako hlavního směru učebních a poznávacích činností.
Přirozená diagnostika
 Spíše detekce (povšimnutí si) jevů než jejich identifikace a řešení
 Povrchní – ale důležitá
 Sociální percepce
 ovlivněna:
 Životní zkušeností
 Dostupnými informacemi
 Motivací
 Povahou vnímajícího (optimista x pesimista)
 Přetvářkou
 Popularitou osoby
Chyby v sociální percepci
 Projekce – připisování svých vlastností (podobné motivy, zájmy, postoje,
názory), vlastností skupiny
 Efekt primarity – první dojem
 Haló efekt – dominující znak ovlivní celek
 Sebenaplňující se předpovědi
 Pygmalion efekt (Galatea efekt)
 Golem efekt
 Stereotypy
 Implicitní teorie osobnosti – celkový obraz z mála viditelných vlastností
 Logická chyba
 Efekt mírnosti
 Efekt sociálního postavení
Prevence chyb v soc. vnímání
 Maximum možných informací
 Rozlišování mezi fakty a domněnkami
 Ověřování závěrů
 Nepodléhat skupinovému myšlení
Pedagogická diagnostika
 Nástroje:
 Testy
 Především hodnocení výsledků výuky
 Zpravidla porovnání činností a výkonů s pedagogickými požadavky
(normou)
 Výsledky však nabízí více možností diagnostiky
 Porovnání zvládnutí učiva žákem s předem definovanou normou
 Cíl a obsah výuky
 Zpětná vazba pro učitele i žáky
 Porovnání výsledků žáků mezi sebou navzájem
 Nutná různá úroveň otázek
 Individuální sledování pokroku žáka v učení
 Dlouhodobé sledování, podobné otázky
 Porovnání výsledku žáka s výsledkem populace
 Nutná standardizace
 Porovnávání výsledků skupin žáků
Další metody
 Pozorování
 Rozhovor
 Dotazník
 Metody analýzy výkonů a výtvorů
 Sociometrické metody
 Analýza pedagogické dokumentace
 Anamnestické a retrospektivní metody
Diagnostika úkolové situace
 Vyučování je sled úkolových situací
 Učitel je aktérem, autorem, organizátorem, hodnotitelem
 Dvojí diagnostika
 Žáků
 Situace jako takové
 Zásadní kritérium – CÍL úkolové situace
5 hledisek úkolové situace
1. Smysl a podstata úkolové situace v daném kontextu
2. Úroveň řešení
 Dle kontextu i možností řešitelů
 Nabízí se např. bloomova taxonomie cílů
3. Jakou metodou dosáhneme vytyčeného cíle
4. Kladení otázek vhodných k:
 Předporozumění
 Ověření porozumění
 Pomoc k porozumění apod.
5. Nácvik metakognitivních postupů
 Nutno zvolit vhodné činnosti
Pedagogicko-psychologická diagnostika
 Rozdíly oproti pedagogické diagnostice?
 Nejedná se o psychologickou diagnostiku
 Ta přísluší odborníkům
 Má odlišné cíle: zjištění a měření duševních vlastností a stavů,
osobnostních charakteristik
 V podstatě se nutná pomoc dalších institucí:
 Pedagogicko-psychologické poradny
 Speciálněpedagogická centra
 Informační a poradenská střediska při úřadu práce
 Střediska výchovné péče
o http://www.svpdomek.cz/index.php
Pedagogicko-psychologická diagnostika
 Využívá poznatků psychologie
 Psychologie učení, duševního rozvoje, představy o příčinách a projevech
poruch chování či mentální retardace
 Zájem kladen i na sociální, kulturní a hospodářskou situaci rodiny
žáka
 Působení mimoškolních institucí
 Kvalitu neformálních společenských interakcí (parta, přátelé
Pedagogická diagnóza žáka
 Ped. diagnóza žáka
 Soud o pedagogickém rozvoji jedince
 Zásadní moment: schopnost a ochota učitele reflektovat stavy a potřeby
žáka
 POZOR!!! Je to soud subjektivní.
 Využívá tradičního názvosloví
 Neomluvené absence, nadaný žák, dítě se středním stupněm sluchového
postižení, dobré psychohygienické podmínky školy apod.
 U proměňující se jevů je stanovina i
 Míra
 Intenzita
 Závažnost
 Formulace pravděpodobné příčiny
 Odhad možného vývoje (prognóza)
 Doporučení
Prostředky diagnózy
 Záměrné, cílevědomé a plánovité pozorování
 Žákovská anamnéza
 Diagnostický rozhovor
 Rozbor pedagogické dokumentace
 Rozbor žákovských prací
 Testové metody
 Projektivní techniky
 Herní terapie (u dětí), loutkodrama, muzikoterapie
Širší kontexty
 Nejde jen o aktuální úroveň (vzdělání, chování)
 Zkoumáme i:
 Reálné možnosti
 Předpoklady k učení
 Domácí zázemí
 Diagnostika výchovné atmosféry v rodině
 Podmínky vyučovacího procesu
 Diagnóza třídy, vztahů, školy
Rodinné prostředí
 Základní sociální jednotka
 Emoční zázemí
 Rozvod
 Rizikové skupiny
 3-6 let
 13-18
 Častější výskyt:
 Úzkostných poruch
 Sebeobviňování
 Školní problémy
 Rizikové chování
 Těžká identifikace s očekávanými rolemi
 Těžký vztah k jiným autoritám
 Emoční vazby s vrstevníky
 Adolescentní krize: nedůvěřivost, nestálost, promiskuita, experimentování s
návykovými látkami, delikvence.
Některé z pojmů
 Holding
 Attachment
 Vztahy s otcem (matkou)
 Oidipovský komplex
 Separace, emancipace, individuace, mužská role, model budoucího
partnera
 Širší příbuzenské vztahy
Sourozenecké vztahy
 Alfred Adler
 Jedináčci, vymodlené děti, přehlížené dítě…
 Pozice – množství sociálních rolí
 Nejstarší
 Dozor
 Zodpovědnější, ukázněnější
 Neurotičtější
 Prostřední
 Těžké hledání pozice
 Menší síla/životní zkušenosti oproti nejstaršímu, nejmladší zase chráněn
rodiči
 Usmiřovatelé, vyjednavači, intrikáni
 Nejmladší
 Hraví, tvořiví, nespolehliví
 Porušování pravidel
Výchovné styly
Hyperprotektivní
 Nesamostatní
 Pasivní (úlevy, protekce)
 Pocit vlastní důležitosti
 Naivní optimismus (ostatní jsou tady kvůli mně)
 Sebevědomí x schopnosti
 Hypochondrie (školní fobie)
 Hledání dominantních osob
 Nespolehliví a nespolupracující
 Životní styl – parazitující (Adler)
 Alkoholismus, závislost
Autoritářský
 Konformita
 Pasivita
 Nesamostatnost
 Ustrašenost
 Ztotožnění s agresorem
 Autoritářsky vedení kluci mohou být ve škole:
 Přestrašení, trpí pocity méněcennosti, neurotické projevy,
psychosomatické poruchy
 Nebo naopak: vzdor, rebelie, původci šikany
 Řád, kázeň – armáda, policie, extremistická hnutí
 Autoritářsky vedené holky:
 Pocit méněcennosti, pasivní, podřízené postavení, snaha zalíbit se
učitelce, horlivé plnění úkolů, žalování, puntičkářky, orientované
na výkon.
 Nebo – maskulinní identifikace. Touha po výjimečném
společenském postavení, po muži, kterého jim budou ostatní
závidět. Promiskuita, snaha nebýt citově závislá.
 Nejistota
 Méněcennost
 Superego (aneb Freud) (sám sobě dohlížitelem,
žalobcem i soudcem)
 Neurózy, psychosomatika
 Abstinence vs. úlevové zneužívání látek
 Vztah k jídlu, alkoholu, drogám, sexu – dle rodičů
 Nápodoba x odmítnutí
Libertinský
 Jací rodiče volí tento typ výchovy?
 Intelektualismus, nejistota, pohodlnost, špatná vzpomínka na autoritu
 Těžší respekt pravidel
 Tvořivost, vlastní úsudek, originální řešení – problémy v běžné škole
 Neorientovaní na vnější úspěch a výkon x svoboda, prožitek,





tvorba
Zmatek v hodnotách a morálce
Překvapeni odmítáním a omezováním
Samostatní
Obtíže z nedostatku konformity
Obtíže s návykovými látkami
Demokratický, směřující k sebevýchově




„Přiměřený výchovný tlak a laskavá zdrženlivost a tolerance“
Respekt k osobnosti dítěte
Požadavek na sebekontrolu, sebezkáznění
Srozumitelná pravidla, vyvážený systém odměn a trestů
 Srozumitelné uznání x přílišná pochvala, věcná odměna
 Odměna kvůli zdárnému vývoji, nikoli za přizpůsobení se autoritě.




Vysvětlování
Vzor
Vedeni ke spolupráci a vědomí důsledků
Sebevýchova
 Internalizace vs. autorita
 Ukázněnost není důsledkem strachu, odměny, nýbrž dobrého pocitu ze sebe
sama
 Výsledek:
 Člověk uskutečňující své zájmy, schopný kooperace, pomoci, milující,
pracující, hrající si.
Selhávání vychovatelů
 Nedůslednost
 Nejednotnost
 Nepravidelná výchova
 Zanedbávání
Týrání pasivního charakteru
Nesvědomitost
Projevy u dětí:
 Demotivace
 Neprospívání dítěte
 Špatný fyzický stav
 Zanedbanost
 Nedostatečné rozvinutí sil a schopností
 Úzkostnost
 Nejistota sebou samým
 Nedůvěra
 Špatná spolupráce
 Nesoucitnost
Prevence a pomoc





Průběžná diagnostika
Trpělivost
Důslednost
Cílená individuální sociální stimulace
Přípravné třídy
 U sociálně znevýhodněných
 Nejméně 7 žáků
 Odklad
 Nejpozději 9. rok dítěte
 Dodatečný odklad
 Těžká situace pro dítě
 Individuální vzdělávání
 Pouze u žáka 1. stupně (novinka – 2. stupeň)
 Výjimka dětí s mentálním postižením
 Spolupráce s krajským úřadem
V mateřské škole
 Separační úzkost
 Projevy:
 Chybí mu maminka
 Ustrašenost
 Nemluvnost
 Nedružnost
 Může vést ke strachu z dětského kolektivu
 Odpor ke škole
 Mutismus
 Koktavost
 Neurotické tiky
 Enuréza
 enkopréza
 Pomoc:
 Postupné přivykání (matka, hračka…)
DÚ
 Desatero předškoláka
 msborovy.cz/file_download/66/DESATERO+PŘEDŠKOLÁK
A.pdf
Diagnostika školní zralosti
 Kresba mužské postavy („nakresli tužkou pána“)
 Trojice geometrických obrázků (kruh, kříž, čtverec)
 Zobrazení psacího písma (obkreslování)
 Obkreslení skupiny deseti bodů
 Hodnoceno na pětibodové škále
 Dále:
 Obkreslování hvězd a vln
 Komplexní šetření: zručnost, řečové schopnosti, inteligence dítěte,
tělesné a psychické funkce, vlastnosti, dovednosti...
Diagnostika nadaných a talentovaných
žáků
 Nadání = přirozená vlastnost
 U většiny lidí nerozvinuto???
 Jak ale na to?
 Mimořádné nadání
 Nadprůměrné výkony
 Spojováno s některým z předmětů
 Talent
 Spojován s uměleckými či sportovními činnostmi
 Co kultura, to jiná představa o nadání
 Euroamerická kultura?
Diagnostika nadaných a
talentovaných žáků
Mimořádné nadání a jeho rozpoznání
 Latentní a manifestované nadání
 Při srovnání vyčnívá
 Má dobré výsledky
 Vyšetření aktuálního stavu jedince
 Měření v daných oblastech
 Matematická, jazyková, přírodovědná, technická…
 Osobnostní projev
 Porovnání s vrstevnickou populací
 Porovnání v čase
Další projevy:
 Hloubavý zájem
 Kutilství
 Náruživá činnost (kroužky)
 Volba nepovinných předmětů, soutěže,
olympiády
 Shromažďování literatury – množství času –
často horší výsledky v jiných předmětech
Talent
 Soutěže, výstavy, opakované úspěchy ve sportovních
závodech
 Zájem o historii a osobnosti daného odvětví
 http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/132227-kazde-
ctvrte-dite-je-talent-jenze-skola-jej-nepodpori/
Podpora rozvoje nadání a talentu
 Povzbuzení
 Vhodné podněty doma, ZUŠ, specializovaná
školská zařízení
 Sportovní oddíly, zájmové kluby
 Rozšířená výuka na ZŠ
 Speciální úprava organizace vzdělávání od
ředitele
 Přeřazení do vyšší třídy
Děti a mládež se speciálními výchovněvzdělávacími potřebami
 Ze zákona nutno upravit prostředí výchovy
 Patří sem:
 Dle zákona - lidé se zdravotním postižením, znevýhodněním,
talentem…
 Viz speciální pedagogika
 Zásadní:
 Naděje na úspěch je tím větší, čím časněji dojde k rehabilitaci a čím
dříve je na základě podrobných vyšetření stanoven individuálně
uzpůsobený plán nápravy a rozvoje (raná péče).
 Podpůrná péče je zaměřena nejen na dítě, ale i na rodinu.
 Základ rané péče:
 Zajištění osobnostního vývoje a odborná podpora
 Posílení kompetencí samotné rodiny
 Podpora začlenění rodiny a dítěte do společnosti
Vzdělávací problémy a SPUCH
Vzdělávací problémy a SPUCH
 Výkonově zaostávají
 Původ
 Nižší schopnosti
 Nerozpoznané smyslové vady
 Nevhodné podmínky pro přípravu
 Životní situace
 Konflikty, rozpad rodiny, rozvod, drogová závislost, onemocnění v
rodině
 Nízká sociokulturní úroveň
 Odlišná kulturní a jazyková výbava
 Nezvládnutí technik učení
 SPUCH
Projevy
 Dyslexie
 Neschopnost poznávat písmena, pohotově rozlišovat
 Neschopnost podržet písmena v paměti a reprodukovat v pořadí ve
slova, věty
 Dítě hádá, domýšlí si
 Typické chyby:
 Pletou: b-d, s-z, n-m
 Přehazují: zle místo lze
 Vynechávají, přidávají: pot x plot, práší x prší
 Zaměňují koncovky: vrať se do tří x do třídy
 Po přečtení neví, o čem text byl
 Pojí se s poruchou psaní
 Nepravá dyslexie
 Opožděn vývoj čtení
 Dysortografie
 Porucha pravopisu
 Záměna krátkých a dlouhých samohlásek:
mama, pés
 Tvrdé, měkké slabik: di-dy, ti-ty
 Záměna sykavek: s-z
 Diakritika – spaci, špačci
 Záměna graficky podobných písmen m-n, b-d,
p-q, u-n
 Dysgrafie
 Porucha psaní
 Nenapodobí tvar písmene
 Nepamatuje si tvar
 Zrcadlově obrací
 Toporné a křečovité psaní
 Neúhledné, nečitelné písmo
 A ostatní dys…
ADHD
 Nepozornost
 Nesoustředěnost
 I nepatrné podněty rozptylují
 „Nepřítomnost duchem“
 Dívání z oken
 Strhávání pozornosti
 Špatné výsledky v písemkách
 Agresivní
 Osobní údaje:
 Úrazy hlavy
 Zánět mozkových blan
 Komplikace při porodu
Poruchy chování a výchovné problémy u
žáků mladšího a středního školního věku
 Mohou mít přechodný charakter
 Možno korigovat uzpůsobením
 Nerozpoznané a přehlížené se rozvíjí
 Častý jev
 Podceňování problému
 Příliš tvrdé tresty
Poruchy chování a výchovné problémy
u žáků mladšího a středního školního
věku
Vzdorovitost
Zjistit příčinu, u koho…
Hledání vlastní identity a sebeprosazení
Agresivita, velké požadavky
Období vzdoru
U dětí v batolecím období, puberta
 Lhaní a podvody
 Příčiny?
 Nepřiměřené bájení dítěte
 Fantazijní hra, jež přerostla přes hlavu – a není už možno ustoupit od příběhu
 Žert
 Stud
 Nemá peníze („zapomněl jsem“)
 Snaha vyhnout se trestu
 Špatná známka („nebyl jsem zkoušen, žákovskou jsem zapomněl“)
 Zisk
 Věc si půjčí pod záminkou, už nevrátí…
 Způsobení škody
 Pomluva, pomsta
 Možný počátek psychické poruchy
 Nevyvratitelné přesvědčení o něčem, co je do očí bijící lež…
 „S promyšleným zištným lhaním či obviňováním za účelem manipulace s okolím
(soucit, odpuštění, zvýšená péče, vymáhání úplaty) se setkáváme u dospívajících s
hysterickými rysy osobnosti či u dětí z narušeného prostředí.“
 Nutno zvážit jak motivaci činu, tak důsledky trestu či beztrestnosti
Krádeže
 Získávání na cizí úkor
 Schválnost – cíl ublížit
 Příčiny:
 Nedostatek
 Zanedbanost
 Další prodej – peníze na drogy, hazard
 Vzrušení
 Dítě nekrade kvůli nedostatku finančních prostředků,
ale nedostatku rodičovského zájmu.
o Rodiče jsou právně zodpovědní za dítě…
 Záškoláctví
 = neomluvená absence
 Zákon: zákonný
zástupce povinen doložit
důvody nepřítomnosti
žáka nejpozději do tří
kalendářních dnů od
počátku jeho
nepřítomnosti
 Řád: podmínky omluv
 Příčiny?
 Strach
 Šikana
 Nezájem
 Odpor (školní fobie)
 Mimoškolní záliby
 Touha po dobrodružství
 Delikvence
 Lenost
 „aby nebyla ostuda“
 Skryté záškoláctví
 dovolená
 Šikana
 =Agresivní jednání s cílem způsobit fyzickou nebo psychickou újmu
či si udržuje převahu nad obětí
 Další projevy
 Okázalé vylučování
 Odmítání pomoci
 Schválnosti
 Pomluvy
 posměšky
 Systematická psychotraumatizace jedince ve skupině svědčí vždy o
selhávání autentické autority učitele nebo vychovatele.
 Autorita nahrazena svévolí násilníka
 Důležitá je přihlížející skupina
 Šikana je delikventní jednání
 Může vést k duševní poruše, úrazu, sebevraždě.
 Potulky a útěky
 Nedostavení se do školy a trávení času mimo domov, opuštění bydliště
 Ohrožení mravního vývoje
 Trestná činnost, návyk, automaty, sprejerství, krádeže
 Různorodá setkání – cesta nabízí jak nové obohacující setkání, tak ta riziková (squat,
bezdomovci…)
 Získávání peněz
 Krádež doma, žebrání, krádeže, prostituce
 Útěk více u kluků než holek
 Spíše v létě
 Příčiny?
 Nezájem rodičů
 Selhávání domácího prostředí
 Zanedbávání a neuspokojování potřeb
 Rozpad rodiny
 Týrání
 Pohlavní zneužívání
Sociálněpatologické jevy ohrožující
děti a mládež
Motivační video
 Nešpor v Uvolněte se, prosím:
 https://www.youtube.com/watch?v=CxC8TA_KENo
Sociálněpatologické jevy ohrožující děti
a mládež
Formy chování, které mají
relativně hromadný charakter a
svými negativními důsledky
ohrožují nejen příslušného
jedince, ale také společnost
Návykové poruchy
 Vede k poruchám chování a osobnosti
 Nejen psychoaktivní látky
 Automaty
 Hazardní hry
 Patologický vztah k PC, internet, videohry (konzole)
 Gamblerství
 + Diagnóza: excesivní hraní PC a video her
 Děti 11-14 let
 Desítky hodin hraní
 Zdravotní problémy
 Zhoršená komunikace s rodiči, učiteli, spolužáky
 Snížená schopnost soustředit se na školní povinnosti
 Malá adaptabilita k běžné psychosociální zátěži
Orientační diagnostika
 Abstinence
 Úzus
 Požití v příhodné čase a dle předepsaného dávkování
 Misuzus
 Zneužití (rozpouštědlo, před 18 lety)
 Situačně nevhodné užití – těhotenství, bez předpisu
 Abúzus
 Nadužívání
 Větší dávky a častěji, než je běžné – jedinec ještě nepociťuje problémy
 Porucha chování s přeceňováním nebo podceňováním látky
 „S pivem mi jde všechno lépe.“ „Bez tabletek bych dlouho usínala“
 „Beru si jen malé dávky a kdykoli s těmi prášky mohu přestat.“ „Chutná mi to a umím pít.“
 MUDr. Rubeš: „Nadužívání směřuje k závislosti a tato cesta je
pouze jednosměrná.“
 Závislost
Závislost
 Příjemné působení vystřídáno psychickým, fyzickým i sociálním
poškozením
 Vlastnosti látek
 Toxicita
 Vazebný potenciál
 Množství látky a doba, jež uplyne od prvního užití ke vzniku závislosti a silou
odvykacích příznaků při jejím vysazení
 Heroin – 3-5 dávek
 Alkohol – „ranní doušek“, aby nebylo zle – po několika letech
 Nezralý organismus – 3-5 let
 Zdravý muž – 10-15 let
 Faktory:
 Osobnost jedince, sociální zázemí, nezralost, nevyváženost ve struktuře osobnosti,
nezdrženlivost, úzkostnost, sklon k depresím, neochota snášet po nějaký čas
neuspokojení potřeb a napětí
Diagnostika závislosti – typické znaky
1. Nutkání nebo silná touha užít látku
2. Zhoršení chování spojené s užíváním drogy (jedinec látku
užívá ve větším množství nebo po delší dobu, než si
původně předsevzal, a má problémy s ukončováním
konzumace
3. Tělesné problémy způsobené vysazením užívané látky
1. kolísání nálad, předrážděnost, pocení a nespavost při
pokusu přestat kouřit,
2. ochablost, žaludeční nevolnost a třes u alkoholiků
při úsilí o abstinenci
3. deprese, bolesti ve svalech a kloubech, úporné průjmy,
bušení srdce a dýchací obtíže u závislých na opiátech.
Diagnostika závislosti – typické znaky
4. Potřeba zvýšení dávky na dosažení žádoucích účinků ( někdy
jde až o takové množství léku či alkoholických nápojů, které by
u běžné osoby vyvolalo těžkou otravu či smrt)
5. Tak silné zaujetí užíváním drogy, které vede k zanedbávání
jiných potěšení (jídlo, sex) či dříve oblíbených činností
(koníčky, sport, umění), zároveň je zvýšené množství času
věnováno shánění nebo užívání látky (obstarávání peněz „na
dávku“, vyhledávání překupníků, vysedávání v hostinci) a
dlouhý čas je nutný i na zotavení z účinku alkoholu či jiné drogy
(kocovina)
6. Trvalé užívání látky navzdory jasnému důkazu o škodlivosti
následků
Rozpoznání intoxikace alkoholem
 Aneb školní výlety?
 3 kritéria
 Nedávné požití
 Příznaky opilosti
 Příznaky nelze vysvětlit jinak
 Vrávorání, závratě, nevolnost, zvracení – úraz hlavy
 Zápach z úst (aceton), zastřené vědomí, nesrozumitelná řeš a
dávení – při nástupu diabetického kómatu – cukrovka
 4 stádia otravy alkoholem
 Excitační - rozjařenost
 Hypnotické – vrávorání, výslovnost, spavost
 Narkotické – stav hlubokého bezvědomí, provázený tělesnou
ochablosti – reflexy nelze vybavit ani bolestivými podněty
 Asfyktické – smrtelné, oběhové selhání, zástava dechu
Klima ve společnosti
 Tradice
 Hodokvasy v pohádkách
 Společenská tolerance
 Ze slavnostního obřadu se stala rutina
 Problém: nevhodnost požívání, nezdrženlivost
 Chybí alternativy kvalitního trávení volného času,
přesvědčivé výchovné vzory, chuť vyrovnávat se s těžkostmi
a životními problémy.
A jak z toho ven?
 Motivace pro vlastní rozhodnutí + pomoc odborných
institucí
 http://www.alkoholik.cz/zavislost/kontakty_na_lecebny_tera
petuty/kontakty_na_protialkoholni_lecebny_v_cr_a_zarizeni_
zabyvajici_se_lecbou_zavislosti.html
 Hlemýždí smích
 http://www.youtube.com/watch?v=_YSLTouvmkM
 Quadruplets:
 http://www.youtube.com/watch?v=WxUulGkLu4I
Návykové a impulzivní
poruchy
Hra
 Hra v předškolním a mladším školním věku
 Realita dítěte
 Přináší pocity uvolnění a radosti
 Není nebezpečná z hlediska závislosti
 Střední a starší školní věk
 Možnost předvést důvtip, obratnost, fyzickou obratnost
 Podmíněno tréninkem – chce to víc než zmáčknout knoflík
 Není nebezpečná z hlediska závislosti
Charakteristika hazardní hry:
 „vše, nebo nic“
 Bažení po vzrušení
 Nákup „za málo“ co nejvíce
 Sen o zbohatnutí
 Možnost narcistního předvádění se
 Jedinec neodolá pokušení
 Jedinec zná důsledky prohry (zadlužení, problémy blízkých), tenzi
však překoná hrou, která napětí uvolní – a pak přijdou výčitky
nebo lítost.
Znaky závislosti na automatech:
 Splněno minimálně 5 kritérií:
1. Gambler se zaměstnává představami souvisejícími s
2.
3.
4.
5.
hazardní hrou, připomíná si dřívější příjemné zážitky,
obírá se vidinou výhry, sní o tom, co všechno by si mohl
za peníze pořídit, nebo uvažuje, jak si opatřit prostředky
k další hře.
Aby dosáhl žádoucího vzrušení, musí zvyšovat množství
peněz vkládaných do hry.
Opakovaně a neúspěšně se pokoušel své nutkání ovládat,
hazard redukovat nebo s ním přestat.
Když se o to pokouší, cítí neklid a podrážděnost.
Používá hazardní hru jako prostředek, jak uniknout
problémům, zmírnit špatnou náladu, ulevit si z deprese.
6. Po ztrátě peněz se následný den ke hře vrací, aby je vyhrál
7.
8.
9.
10.
zpět.
Dospívající lže rodičům, učitelům, přátelům, eventuálně
terapeutovi, aby zakryl rozsah svého zaujetí hazardem.
Dopouští se opakovaných výpůjček, vydává za hru peníze
určené na jídlo, školní pomůcky, povinné platby apod. Aby
mohl čelit finančním ztrátám a pokračovat ve hře, prodává
cennější předměty, dopouští se krádeží, padělání nebo
zpronevěry.
Gambler kvůli hazardní hře ohrožuje nebo pozbývá vztahy, ne
nichž mu dříve záleželo. Ztrácí přátele, partnerku, zanedbává
vzdělávání. Přestává se věnovat někdejším zálibám,
koníčkům apod.
Dospívající propadlý hazardní hře spoléhá na rodiče nebo jiné
blízké osoby, že mu poskytnou finanční prostředky, zmírní
jeho dluhy, budou řešit vzniklé problémy.
Důsledky
 Hráčství spojeno s:
 Abúzem alkoholu, drog
 Emoční problémy
 Sebepoškozování
 Dluhy z hráčství vedou u dospívajících mladíků k
delikvenci (krádeže, zpronevěra, loupežná
přepadení apod.), homosexuální prostituci a
sebevraždám
Léčba
 Podobná léčba jako u závislosti na
alkoholu
 Spolupráce odborníků s lidmi v okolí
závislého.
Excesivní hraní PC her a videoher
 Neúměrné trávení času u počítače
 Otázka agresivity dětí
 Kladný hrdina násilník je nebezpečnější z hlediska observačního učení než
„záporák“
 Hraní násilných her snižuje prosociální (altruistické) chování
 Desinhibice – snížení prahu citlivosti vůči cizí bolesti
 Snížení zábran vůči vlastnímu agresivnímu chování
 Nedostatek aktivního phybu
 Nezájem o školu – nezajímavý svět
 Tendence riskovat
 Iluze o vlastních schopnostech
 Důvody:
 Úniková strategie, související s obranou před možnou úzkostí
 Neadekvátní zvládání stresu
Poruchy sebepojetí spojené s
poškozujícím životním stylem
 Mentální anorexie a bulimie
 Výkonově orientovaná děvčata v pubertě
 Módní vliv
 Orientace západní společnosti
 Pracovní výkon, společenský úspěch, vzhled
 Může se za nimi skrývat
 Neujasněný vztah k vlastnímu ženství
 Nedořešené vnitřní konflikty s matkou
 Neschopnost navazovat uspokojivé vztahy s vrstevníky
 Čím dál častěji se objevuje i u kluků
Poruchy sebepojetí spojené s
poškozujícím životním stylem
 Bigarexie
 Adonisovský syndrom
 Touha mít přitažlivou svalnatou postavu
 Chorobně náruživé cvičení a zneužívání
hormonů
 Projevy: cvičení i přes bolest a zdravotní
problémy, podrážděnost, zvýšená násilnost,
vztahovačnost, paranoidita
Poruchy sebepojetí spojené s
poškozujícím životním stylem
 Rizikové sexuální chování, promiskuita a prostituce
 Bezpečné chování
 2 partneři, kteří jsou si věrní
 Nerizikové chování – např. stejné stříkačky k aplikaci drog
 Rizikové chování
 Nebezpečí nákazy
 Rizikové skupiny
 Promiskuitní bisexuální jedinci, „feťáci“ a jejich partneři, cizinci z
oblastí s AIDS
Poruchy sebepojetí spojené s
poškozujícím životním stylem
 Promiskuita
 =časté střídání partnerů, nahodilé známosti bez většího výběru,
chybí často citový vztah
 Pasivní promiskuita
 Neschopnost odmítnout – strach z úzkosti a osamění
 Prostituce
 Často důsledek promiskuity
 Ohrožení života nejen chorobami, ale i vyšší mírou násilí
 Pomoc:
 Streework, etopedie ve školských zařízeních pro výkon ochranné výchovy a
preventivně výchovnou péči
Poruchy sociálního zařazení
 Delikvence
 Úmyslné protispolečenské chování a páchání činů, které jsou v
rozporu s právními nebo mravními normami určité společnosti
 Pozor – široký pojem, širší než kriminalita
 Např. i rušení pořádku, xenofobie, rvačky, opilství, promiskuita
 Kriminalita
 Zákonodárství tyto činy považuje za trestné
 Juvenilní delikvence = kriminalita mládeže
 Specifika:
 Nezralost a neukončenost vývoje
o Slabá volní kontrola, impulzivnost, vzájemné podněcování, alkohol
o Často skupinový charakter
o Spíše než finanční situace mají vliv vztahy v rodině
 Loupeže, sexuální delikty…
 Statistika:
 Chlapci se sníženou inteligencí, vysokou mírou neuroticismu, nezdrženlivosti a
agresivity.
 U 90 % zjištěn neprospěch ve škole
 Původ v sociálně slabých neúplných rodinách
 U 80 % výskyt fyzického týrání a zanedbávání
 Z toho 60-70 % zděděná agresivita z otce na syna
o Nejen heredita, ale i princip sociální nápodoby a ztotožnění s agresorem
 Náprava: výchovný ústav, nápravné zařízení, alternativní trest
 Činitelé: klinický psycholog, speciální pedagog (etoped), penolog
 ( penologie – nauka o výkonu trestu, jeho účincích a podmínkách vězeňství).
 Vandalismus
 Svévolné neracionální ničení věcí
 Účel: vybití nahromaděného napětí a agresivity
 Nezvládnutá frustrace, potřeba ukázat se silou, neohrožeností
 Sprejerství a graffiti
 Ocenění náročnosti práce
 Vagóny, výšky, riziko
 Snaha udělat si jméno
 Potřeba sebevyjádření, hledání identity, vymezení teritoria v
odlidštěném městě
 X nepochopení ze strany poškozených
 Pouliční násilí a extremistická hnutí
 Hnutí vedoucí k omezení práv a svobod jiných subjektů
 Většinou dospívající muži z autoritářského nebo narušeného
prostředí
 Dívky většinou jako partnerky
 Oceňují: loajalitu, pravověrnost, poslušnost, nesnášenlivost a
bojovnost
 Frustrovaný jedinec dostává podporu, utvrzení, uznání

Přehluší nespokojenost z rodiny (např. díky autoritářskému otci)
 Důležité pocity sounáležitosti, obětování za kamarády…
 Alkohol hraje významnou roli jako pomůcka k odpoutání od
norem…
 Sekty
 sekta
 Malá skupina
 Zejména nábožensky orientovaná
 Opozice vůči tradiční církvi, ideologii
 Přitažlivý program, záhadnost, mystika, silný prožitek
 Nebezpečí
 Rozumový, citový a morální vývoj mladých lidí ještě není ukončen
 Izolacionismus
 Pocity výjimečnosti
 Fanatismus
 Dogmatismus
 Nesnášenlivost vůči jiným názorům
 Autoritářství vůdců
 Nesamostatnost
Sebepoškozování a sebevražedné
chování
 Věk dospívání – úmrtnost - sebevražda
 Druhá nejčastější příčina smrti u kluků
 Třetí u děvčat
 Příčiny:
 Duševní rozkolísanost, psychická zranitelnost
 Sklony k depresivitě, poraženectví, pasivitě a sebepodceňování
 Sociální vazby
 Chyby v prvotní výchově (zanedbávání, týrání, zneužívání)
Špatný vztah k tělu
 Často závislosti

 Rozbušky:
 Citové a milostné problémy
 Rozpory s rodiči
 Školní obtíže
 Tělesné či smyslové vady bránící zapojení mezi vrstevníky
 Demonstrativní sebevražedný pokus
 Nápodoba sebevraždy
 Manipulace s okolím – nátlak, vydírání, zastrašování
 Sebevražda
 Cílevědomá snaha
 Orientační diagnostika
 Náhlý nápadný neprospěch
 Nezájem o to, co dříve těšilo
 Pocity zbytečnosti a prázdnoty
 Konflikty a rozchody
 Pocity nepochopení a osamění
 Alarmující příznaky:
 Přítomnost projevů deprese
 Psychická vyčerpanost, zpomalené myšlení, nevýpravnost, apatie,
bezvýrazná mimika, na dotazy jsou zpravidla dávány stručné
odpovědi, postižený mluví nevýrazným tichým hlasem
 Úzkostnost, pocity napětí, hněvivost, pocity marnosti a beznaděje,
které se prudce střídají
 Nespavost v předchozích dnech, viditelná únava, polehávání po lavici
 Výskyt sebevražedných pokusů dříve či sebevraždy v příbuzenstvu
 Nedávná ztráta blízké osoby
 Opilost, podnapilost, (napití se na kuráž před činem)
 Těžká choroba, postižení, úraz či strach z vážného onemocnění
(AIDS, nádorové onemocnění)
 Nenalézání alternativ při řešení osobních obtíží
 Viditelné uvolnění až letargie při definitivním rozhodnutí odejít ze
života (někdy rozdávání dárků kamarádům či loučení se)