Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta MODELOVÁNÍ SOCIOEKONOMICKÉ VÁHY PROSTORU ČESKA A HODNOCENÍ JEJÍHO VÝVOJE PO ROCE 1989 Zbyněk Janoušek 2.
Download ReportTranscript Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta MODELOVÁNÍ SOCIOEKONOMICKÉ VÁHY PROSTORU ČESKA A HODNOCENÍ JEJÍHO VÝVOJE PO ROCE 1989 Zbyněk Janoušek 2.
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta MODELOVÁNÍ SOCIOEKONOMICKÉ VÁHY PROSTORU ČESKA A HODNOCENÍ JEJÍHO VÝVOJE PO ROCE 1989 Zbyněk Janoušek 2. ročník, BGEKA Sedlčánky 2007 Cíl práce modelování socioekonomické váhy prostoru Česka v prostředí ArcGIS složitý problém, mnoho různých možností – toto pouze jedna z nich bližší seznámení s nástroji programu ArcMap a předvedení, jak může model vytvořený za pomoci GIS vypadat Použitá data digitální geografické databáze ArcČR 500 verze 2.0 – polygonová a bodová vrstva obcí a liniové vrstvy železnic a silnic údaje o největších firmách z ročenky 100 nej... : (Největší a nejúspěšnější firmy v České republice) Postup 1 hlavní ukazatele: počet obyvatel, hustota zalidnění, počet firem (patřících mezi 500 největších v Česku podle celkových výnosů), dopravní dostupnost, vzdálenost od významných center (dojížďka a vliv měst na své okolí) 1) použití buď celé výchozí vrstvy nebo její části (vybrané pomocí funkce Select By Attributes) 2) případné použití dalších funkcí (Straight Line u hodnocení dopravní dostupnosti a zázemí měst) 3) převedení hodnot do rastrové vrstvy (funkce Features To Raster) 4) reklasifikace (funkce Reclassify) – roztřídění kategorií většinou podle přirozených zlomů Cílem bylo získat rastrové vrstvy reklasifikovaných hodnot dílčích ukazatelů socioekonomické váhy, z nichž byl na závěr vytvořen pomocí mapové algebry (funkce Raster Calculator) výsledný obraz exponovanosti oblastí Česka. Postup 2 Příklady použití funkce Straight Line pro hodnocení dopravní dostupnosti území a zázemí měst (před reklasifikací). Oblasti osídlení: dominantní střediska osídlení: Praha, Brno a Ostrava vysoká koncentrace: ostravská a severočeská pánevní oblast, stř. Morava další krajská města oblasti v blízkosti vodních toků a v nižších nadmořských výškách nízká hustota osídlení v horských oblastech Čech a severní Moravy, dříve obydlených Němci nejvyšší hodnoty: velká města (ostravská aglomerace, urbanizovaný pás Podkrušnohoří) jižní a západními Čechy x východní Morava a úvaly (Vysokou hustotu umožnily mimo jiné příznivé podmínky pro zemědělství.) suburbanizace- Praha, méně Brno, Ostrava a další x např. České Budějovice vylidňování tzv. vnitřní periferie (zejména na hranici středních Čech s jižními a východními) stěhování do atraktivnějších oblastí vymírání (ve vnitrozemí Čech celkově starší obyvatelstvo) x růst v pohraničních oblastech dominance Prahy - jde o sídla firem (často působí i jinde) některé firmy i v menších městech u Prahy ( i Brna, Ostravy) v Ostravě více firem než v Brně - podniky těžkého průmyslu a navazujících aktivit, ale i obchodní společnosti podobně ve velkých městech severních Čech poměrně rovnoměrné rozmístění na střední a východní Moravě nejvýraznější trend mezi 1994 a 2005: vyšší koncentrace největších firem do Prahy, na úkor většiny krajských měst x největší úbytek v Hradci Králové, Ústí n. L. a Olomouci Ostrava, Třinec, Jihlava hustá silniční a železniční síť x její zastaralost a malá rozvinutost sítě kapacitních komunikací dálnice D1 (páteř sítě) - ve špatném technickém stavu D5 a D8 (spoj s Německem) zůstávaly v roce 2001 stále nedokončeny nejdříve 1. železniční koridor propojující Vídeň, Prahu a Berlín. 2. koridor (Vídeň, Ostrava a Hornoslezská aglomerace) - tradiční dopravní potenciál moravských úvalů a nížin ve výstavbě jsou 3. koridor (Cheb – Mosty u Jablunkova) a 4. (Děčín – Horní Dvořiště). potřeba sítě tratí umožňující provoz vysokorychlostních vlaků Modernizace: maximum 109, minimum 6, průměr 35,2, směrodatná odchylka 17,3 ČECHY Exponovaná území těžiště socioekonomického prostoru Praha se zázemím (Pražská plošina, část Polabí)- soustředění populace, dopravní křižovatka, hospodářské středisko státu 2 pásy propojují centrální oblast s Německem x v případě Ústí n. L. a Děčína pokračuje exponovaná oblast podél Labe do Drážďan území mezi Plzní a Norimberkem periferní (přírodní podmínky, železná opona) podkrušnohorský urbanizovaný pás (mezi Děčínem a Chebem) - velký počet lidí kvůli těžbě a těžkému průmyslu, po roce 1989 přeměna socioekonomické váhy spíše v problematické zatížení Pojizeří - propojení Mladé Boleslavi a Liberce s centrální oblastí okolí Českých Budějovic Periferní oblasti Středočeská pahorkatina, Šumava, Český les, Rakovnická pahorkatina, ale také části SV Čech mimo Polabí a Pojizeří MORAVA A SLEZSKO Exponovaná území hlavní osa - spojnice Brna, Olomouce a Ostravy; tranzitní charakter území moravské úvaly a brány - vysoká hustota zalidnění, výhodné dopravní podmínky, propojení s dalšími centry (Zlín, Uherské Hradiště, Vsetín, Mohelnice) Brněnsko a Ostravsko - podobná socioekonomická váha (, ale Ostravsko podobně severní Čechy) centra mimo nížiny: Jihlava (podařilo se přilákat velké firmy), Havlíčkův Brod - dopravní uzel Periferní oblasti Jeseníky, Českomoravská a Drahanská vrchovina, Znojemsko, Javorníky Použité zdroje 100 nej... : (Největší a nejúspěšnější firmy v České republice). Top Press, Praha 1995. 100 nej... : (Největší a nejúspěšnější firmy v České republice). Top Press, Praha 2006. ArcČR 500, digitální geografická databáze 1 : 500 000. ARCDATA PRAHA, Praha 2003. Děkuji za pozornost.