Transcript FRÉZOVÁNÍ pravoúhlÝCH PLOCH

Název SŠ:
Autoři:
Název prezentace
(DUMu):
Název sady:
SŠ-COPT Uherský Brod
Mgr. et Mgr. Pavel Římovský,
Bc. Jaroslav Mudrák
9. Praktický postup při frézování
rovinných a pravoúhlých ploch
Frézování v odborném výcviku
(pro 1. - 4. ročník technických oborů SŠ)
Číslo projektu:
Datum vzniku:
CZ.1.07./1.5.00/34.0727
19.10.2012
Uvedení autoři, není-li uvedeno jinak, jsou autory tohoto výukového materiálu a
všech jeho částí. Tento projekt je spolufinancován ESF a státním rozpočtem ČR.
ANOTACE



Záměrem této sady výukových materiálů s
názvem Frézování v odborném výcviku (pro 1.
– 4. ročník technických oborů SŠ) je ukázat
žákům, kteří se v této oblasti vzdělávají, jak
prakticky postupovat při frézování.
Jednotlivé DUMy (prezentace) v této sadě popíší
postupně tematické oblasti, které jsou probírány
v běžné dílenské výuce při frézování na naší SŠ.
Konkrétně tato prezentace je zaměřena na
problematiku frézování rovinných a spojených
pravoúhlých ploch.
2
FRÉZOVÁNÍ ROVINNÝCH PLOCH - NÁSTROJE

Frézování rovinných ploch můžeme provádět
frézami válcovými čelními, popř. válcovými
frézami
3
FRÉZOVÁNÍ ROVINNÝCH PLOCH - NÁSTROJE

Pokud je to možné, tak používáme pro frézování
frézy válcové čelní, nebo frézovací hlavy s
vyměnitelnými břitovými destičkami – VBD
4
OPAKOVÁNÍ – ZÁSADY UPÍNÁNÍ DO STROJ. SVĚRÁKU




dodržujte čistotu
používejte pouze přesné kalené podložky
upínejte obrobky vždy tak, aby byla co největší
část obrobku upnutá ve svěráku (pevnost upnutí)
při upínání doklepávejte obrobek paličkou, a to
jako poslední operaci (pak již nedotahujeme)
5
FRÉZOVÁNÍ PRAVOÚHLÝCH PLOCH


S frézováním pravoúhlých ploch se setkáváme při
výrobě jakékoliv součástky – řadíme jej jako
operaci č. 1 – úhlování na základní rozměry.
Jako první frézujeme největší plochu, kterou
nazýváme technologickou základnou.
6
FRÉZOVÁNÍ PRAVOÚHLÝCH PLOCH


Operace č. 2 – zde frézujeme plochu č. 2, která je
kolmá na plochu č. 1
Při frézování musí být plocha č. 1 opřena o
pevnou čelist svěráku. Jestliže protilehlá plocha
není rovnoběžná, vložíme mezi pohyblivou čelist
a obrobek váleček, který zajistí opření součástky
jen o pevnou čelist.
7
FRÉZOVÁNÍ PRAVOÚHLÝCH PLOCH


Operace č. 3 – u této operace se frézuje 3.
plocha rovnoběžná k posledně frézované ploše č.
2 a kolmá na plochu č.1
Postupujeme podobným způsobem jako při
frézování plochy č. 2 (také v tomto případě je
plocha č. 1 stále opřená o pevnou čelist a plocha
č. 2 je tentokrát doklepnutá na broušenou
podložku na dně svěráku – také v tomto případě
se používá váleček u pohyblivé čelisti).
8
FRÉZOVÁNÍ PRAVOÚHLÝCH PLOCH

Při frézování plochy 4 máme technologickou
základnu (první ofrézovanou stranu č.1)
doklepnutou na broušenou podložku na dně
svěráku a frézujeme horní rovnoběžnou plochu –
při frézování této plochy již nepoužíváme váleček.
9
FRÉZOVÁNÍ PRAVOÚHLÝCH PLOCH


Strany 5 a 6 – můžeme frézovat dvěma způsoby.
První způsob – při této možnosti frézujeme stejně
jako v předchozích případech čelem frézy, nutné
je zde však součástku pečlivě vyrovnat na úhelník
(lze provádět u menších obrobků).
10
FRÉZOVÁNÍ PRAVOÚHLÝCH PLOCH



Druhý způsob jak frézovat strany 5 a 6 – u této
možnosti využíváme válcovou část frézy.
Při tomto postupu je důležité vyrovnání svěráku,
které je nutné až u těchto posledních dvou stran
(viz. opakování – vyrovnání strojního svěráku)
U frézek, které nemají vymezenou vůlí mezi
posuvovým šroubem a maticí musíme vždy použít
nesousledné frézování (viz. nesousledné a
sousledné frézování).
11
ZAJIŠŤOVÁNÍ OSTATNÍCH POHYBŮ NA FRÉZKÁCH

U strojů s vůlemi mezi posuvovými šrouby a
maticemi zajišťujeme pohyb podélného stolu,
příčných saní a nebo konzoly a ponecháme z
těchto možností povolen jen pohyb, který je nutný
pro obrábění (ostatní zůstanou zajištěny).
12
OPAKOVÁNÍ – VYROVNÁNÍ STROJNÍHO SVĚRÁKU
1.
VODÍCÍMI PERY NEBO KALENÝMI KAMENY

vodící pera nebo kalené kameny jsou
přišroubovány v průběžné drážce na základové
ploše svěráku a při vyrovnávání svěráku pak
zapadnou do podélných drážek na horní ploše
podélného stolu
13
OPAKOVÁNÍ – VYROVNÁNÍ STROJNÍHO SVĚRÁKU
2.

3.



VYROVNÁVACÍMI ÚHELNÍKY
pro vyrovnávání úhelníky se využívají obvykle
dva úhelníky – 1. z nich upneme do svěráku a 2.
doměřujeme pravý úhel podle vodící plochy pro
konzolu na přední části stojanu
ČÍŠELNÍKOVÝM ÚCHYLKOMĚREM
jedná se o velmi přesnou kontrolu
úchylkoměr připevníme pomocí magnetického
stojanu k frézce (obyčejně na vedení konzoly)
dotyk úchylkoměru kontroluje vyrovnání pevné
čelisti strojního svěráku
14
FRÉZOVÁNÍ NESOUSLEDNÉ


Pokud není na frézkách vymezena vůle mezi
posuvovým šroubem a maticí, tak musíme vždy
použít frézování nesousledné (klasické frézky)
Frézování nesousledné – obrobek se posouvá
proti smyslu otáčení frézy (tříska se tvoří od
nejmenší tloušťky až po největší tloušťku třísky).
Vždy musíme použít při frézování výkovků a
odlitků s tvrdou povrchovou kůrou.
 Při nesousledném frézování
vzniká horší povrch
obrobené plochy.
15
FRÉZOVÁNÍ SOUSLEDNÉ


Pokud máme vymezenou vůli mezi posuvovým
šroubem a maticí, tak používáme frézování
sousledné (moderní CNC frézky)
Frézování sousledné – obrobek se posouvá ve
smyslu otáčení frézy (břity zubů začínají
odřezávat třísku v nejtlustším místě průřezu a
končí řez v místě nejtenčím). Jedná se o
produktivnější obrábění než nesousledné.
 Sousledné frézování je
vhodné pro tenké obrobky,
vrstvené hmoty, dřevo a při
velkých hloubkách řezu.
16
FRÉZOVÁNÍ PRAVOÚHLÝCH PLOCH

Po každém frézování na opracovaných plochách
součástí (provádíme sražení hran “tzv. ruční
úpravu“ tehdy, pokud není předepsáno sražení
hrany na výkrese) srážíme hrany v rozsahu
0,2 - 0,3 mm x 45°.
17
ZÁVĚREČNÉ OPAKOVÁNÍ

Popište rozdíly mezi frézováním sousledným
a nesousledným?
Malá nápověda:
(kde je možné jednotlivé typy frézování využívat,
jak se odlišují a jaké mají výhody a nevýhody v
praxi)

18
SPRÁVNOU ODPOVĚDÍ NA PŘEDEŠLOU OTÁZKU JE…


Pokud máme vymezenou vůli mezi posuvovým
šroubem a maticí, tak používáme frézování
sousledné (moderní CNC frézky)
Frézování sousledné – obrobek se posouvá ve
smyslu otáčení frézy (břity zubů začínají
odřezávat třísku v nejtlustším místě průřezu a
končí řez v místě nejtenčím). Jedná se o
produktivnější obrábění než nesousledné.
Sousledné frézování je
vhodné pro tenké obrobky a
při velkých hloubkách řezu.
19
SPRÁVNOU ODPOVĚDÍ NA PŘEDEŠLOU OTÁZKU JE…


Pokud není na frézkách vymezena vůle mezi
posuvovým šroubem a maticí, tak musíme vždy
použít frézování nesousledné (klasické frézky)
Frézování nesousledné – obrobek se posouvá
proti smyslu otáčení frézy (tříska se tvoří od
nejmenší tloušťky až po největší tloušťku třísky).
Vždy musíme použít při frézování výkovků a
odlitků s tvrdou povrchovou kůrou.
20
ZDROJE PRO TEXTOVOU ČÁST


PADELKA, J. a kol. UČEBNÍ TEXTY Přípravy na
učební téma FRÉZOVÁNÍ: Metodická pomůcka pro
mistry odborné výchovy. 1. vyd. Brno: Metodické
středisko pro přípravu mládeže na dělnická povolání,
1983.
VACH, Josef. Frézař: Technologie pro 1. ročník OU a
UŠ. 3. vyd. Praha: Státní nakladatelství technické
literatury, n. p., 1966.
21
SEZNAM ZDROJŮ PRO POUŽITÉ OBRÁZKY


Snímek 18 - [cit. 2012-18-10]. Dostupný pod licencí
Public Domain na WWW:
<http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Ideology_Ico
n.png>.
Pro všechny ostatní snímky byly používány pouze
vlastní fotografie.
22