Transcript Osobní náklady

„Realizace projektů v praxi“
15. 11. 2012
VYBRANÉ INTERPRETAČNÍ
PROBLÉMY
SMLOUVY O POSKYTNUTÍ PODPORY
Smlouva o PP
• Vlastnictví výsledků
– vztah čl. 13 a 15 všeobecných podmínek
• Odkaz na ZVZ
• § 11
• Implementační plán
• Sankce a ukončení smlouvy
1. čl. 13 a 15 VP
Problematika souvisí s výkladem pojmu „příjemce“
 Zákon č. 130/2002 Sb. je třeba vykládat v širším slova smyslu na
rozdíl od smlouvy o poskytnutí podpory.
•
Čl. 13 (práva k výsledkům projektu) – zakotvení výkladu § 16/3
– práva nepatří pouze příjemci (jedná se o spoluvlastnictví).
•
Úprava vlastnických práv rovněž upravena ve smlouvě o spolupráci.
•
Čl. 15 (využití výsledků projektu) – stanoví povinnosti příjemci (smluvní
straně – v užším slova smyslu).
•
Smluvně je zajištěno, že pravidla dodržují i další účastníci
(čl. 4/2 VP).
•
Přes tento článek je zajištěno, že čl. 15 se vztahuje na všechny
účastníky – vždy na tu část výsledku, která komu přísluší.
Odkaz na ZVZ
§ 8/5 zákon č. 130/2002 Sb. a čl. 11/5 VP
•
Povinnost postupovat podle ZVZ v případě, že nedošlo ke specifikaci dodávek
či služeb.
•
Vzhledem k problematice VZ alespoň půl roku dopředu.
•
Problém – jaký zvolit postup dle VZ (z hlediska povahy zadavatele).
•
ZPVV stanovuje „čtvrtý typ zadavatele“, pro kterého není v ZVZ procesní
postup.
•
Nejvhodnější zvolení postupu pro dotovaného (od 1. 4. 2012).
•
!POZOR! – příjemce nebude dotovaným zadavatelem, pouze bude takto
postupovat.
•
Není možné využití definice dotovaného zadavatele (§2/3 ZVZ).
•
Není možné využití § 18/1 c) – výjimka pro VaV.
§ 11
• Smlouva o využití výsledků:
• uzavírá příjemce s uživatelem výsledků;
• příjemce má povinnost předložit poskytovateli před ukončením
řešení projektu;
• TA ČR používá účelový výklad – příjemce neuzavírá, pokud je
on sám jediným uživatelem (potvrzeno RVVI).
• Uživatelem může být každý, smlouvu je možné uzavřít mezi
účastníky.
• Ve smlouvě o PP je zmírnění sankcí v případě neuzavření.
• Její primární funkce (kontrola využití výsledků) v TA ČR
doplněna implementačním plánem.
Implementace
Implementační plán výsledků projektu
•
V souladu s ustanovením § 9 odst. 1 písm. k).
•
Předkládá příjemce jako přílohu závěrečné zprávy řešení projektu.
•
Obsahuje všechny nároky na práva k výsledkům projektu a návrhy
na využití výsledků projektu v časovém harmonogramu.
•
V souladu s podmínkami smlouvy a se schváleným návrhem
projektu.
•
Výhrada kontroly po celou dobu platnosti plánu,
min. po dobu 3 let.
•
Předkládání pravidelných zpráv o implementaci výsledků.
Sankce a ukončení
smlouvy
• Čl. 6 a 7 VP – vzájemně provázané články.
• Přísné nastavení – vrácení podpory + smluvní sankce při
ukončení smlouvy.
• Možnost liberace – příjemce nevrací podporu, pokud prokáže
dobrou víru (důkazní břemeno na jeho straně).
• Čl. 6/2 j) – objektivní důvody ukončení řešení (státní rozpočet) –
příjemce nevrací podporu.
ZMĚNOVÉ ŘÍZENÍ
Předpisy, pokyny
• Zákon č. 130/2002 Sb. (§ 9, odst. 7, 8).
• Pokyny pro příjemce - změnová řízení u
realizovaných projektů (www.tacr.cz).
Typy změn
SCHVÁLENÍ poskytovatelem
Změny vyžadující SCHVÁLENÍ poskytovatelem
a) změny věcné náplně projektu:
b) změny rozpočtu:
změna řešitele
přesuny mezi jednotlivými nákladovými položkami nad
povolený limit
změna účastníka projektu (příjemce nebo dalšího
účastníka)
změna celkových uznaných nákladů a s tím související
výše podpory
úprava cíle či výsledku projektu;
změna druhu pořizované investice
jiná významná změna náplně smlouvy
o spolupráci mezi účastníky (kromě změny účastníka
projektu)
výrazná změna pořizovací ceny investice
změna metodiky vykazování režijních nákladů (platné
pro 2. veřejnou soutěž programu ALFA, program OMEGA)
jakákoliv další změna, která může mít dopad na realizaci a administraci projektu
Typy změn
OZNÁMENÍ poskytovateli
Změny vyžadující pouze OZNÁMENÍ poskytovateli
a)
formální změny:
b)
drobné změny:
administrativní změny (změny adresy či kontaktních
údajů);
změny členů řešitelského týmu (jmenovitě uvedených
v projektu);
změna sídla organizace;
změna úvazků v řešitelském týmu;
změna názvu organizace;
změna předepsané služební cesty.
změna typu organizace (tzn. malý, střední, velký podnik či
výzkumná organizace);
změna statutárního orgánu příjemce či dalších
účastníků projektu;
změna právní formy příjemce či dalších účastníků
projektu;
změna bankovního čísla účtu příjemce;
formální, administrativní změny smlouvy o spolupráci
mezi účastníky.
Typy změn
NEPOVOLENÉ změny
NEPOVOLENÉ změny
Přesuny nákladů z kategorie investiční náklady do ostatních kategorií uznaných nákladů a
naopak.
Přesuny finančních prostředků mezi jednotlivými kalendářními roky mimo přesun prostředků do
FÚUP u VVŠ a VVI.
Přesuny finančních prostředků mezi účastníky projektu.
Změna celkových uznaných nákladů a s tím související výše podpory o více než 50 % v průběhu
řešení projektu.
Nejčastější dostatky
žádostí
• Neúplnost
• Neodůvodněnost
OPONENTNÍ ŘÍZENÍ
Co je oponentní řízení
Hodnocení věcné části realizovaného projektu
• Popis činností
• Plnění harmonogramu prací
• Dosažené výsledky a cíle
• Vize do budoucna
16
Druhy
oponentních řízení
Dělení podle důvodu konání
Pravidelné
• v průběhu řešení projektu
Mimořádné - na návrh:
• zpravodaje projektu
• člena Rady programu
• Předsednictva TA ČR
Závěrečné
17
Účast na
oponentním řízení
Oponentní řízení se koná zpravidla v sídle
Technologické agentury ČR
Zástupci příjemce a
dalšího účastníka
Oponentní komise
• Člen Rady programu- předseda Oponentní
komise;
• Zpravodaj projektu;
• Externí oponent
Pracovník
Kanceláře TA ČR
18
Průběh
oponentního řízení
1.
• Uvítání, představení;
• Prezentace příjemce - cca 20 min;
• Dotazy oponentní komise a diskuse;
2.
• Usnesení Oponentní komise bez účasti zástupců příjemce;
• Sdělení stanoviska Oponentní komise;
• Vyjádření zástupců příjemce k protokolu;
3.
•
•
•
•
Oznámení o výsledku oponentního řízení:
a) Souhlas s pokračováním v řešení projektu;
b) Nesouhlas s pokračováním v řešení projektu;
c) Souhlas s pokračováním v řešení projektu s udělením
doporučení/nápravných opatření.
19
Uplatnění výsledků
POZOR - Výsledkem projektu typu „Patent“ je získání Patentové
listiny, nikoliv podání patentové přihlášky.
Marketing výsledků
– Nutné zajistit v posledním roce řešení
Možnosti komercionalizace výsledků VaV
v rámci sítě Enterprise Europe Network (EEN)
• Databáze je dostupná široké veřejnosti zdarma
• http://portal.enterprise-europe-network.ec.europa.eu/
Uplatnění výsledků
•
V rámci projektu EEN je možné dohodnout mimo klasické
komercializace i další formy spolupráce:
–
–
–
–
–
–
Komerční (prodej řešení/tržní aplikace výsledku VaV)
Licenční smlouva
Technická spolupráce
Smlouva o joint venture (společném podniku)
Výrobní smlouva
Finanční zdroje
PRŮBĚŽNÉ ZPRÁVY
Průběžné zprávy
Finanční
• Čerpání v jednotlivých nákladových položkách.
Věcná
• Kontrola plnění jednotlivých dílčích cílů a výsledků.
Odborná
•
Popis řešení projektu se zdůrazněním podstatných skutečností.
•
Očekávaný průběh řešení v následujícím roce.
Průběžné zprávy
Změnová řízení - pozor změna !
• Popište drobné změny (změna členů řešitelského týmu
jmenovitě uvedených v projektu a změny úvazků v řešitelském
týmu) uskutečněné v rámci projektu ve sledovaném období.
Nápravná opatření
• Je-li to relevantní, popište přijatá opatření ke zjištěním
kontrolního orgánu TA ČR.
• Je-li to relevantní, popište přijatá opatření ke zjištěním ostatních
kontrolních orgánů týkajících se projektu TA ČR.
Děkuji za pozornost
Lenka Pilátová
[email protected]
Vykazování nákladů
Zkušenosti z vykonaných kontrol
na místě
Náklady obecně
Evidence nákladů
Příjemce musí vést v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb. o účetnictví,
oddělenou evidenci o všech vynaložených výdajích nebo nákladech. Pro
evidenci nákladů a výdajů není nutné zřizovat nový bankovní účet.
Rozdělení nákladů
Způsobilé
 uznané
- přímé (např. osobní náklady, pořízení majetku);
- nepřímé (např. administrativní náklady);
 neuznané (ty, které poskytovatel neuzná);
Nezpůsobilé (např. úroky, cla, pokuty, penále).
Náklady obecně
Uznané náklady
Z účelové podpory projektu lze hradit příjemci, a jeho prostřednictvím
dalšímu účastníkovi projektu, pouze uznané náklady na výzkum, vývoj a
inovace.
Zdroje
Příjemce/další účastník je povinen prokázat, jakým způsobem a z jakých
zdrojů byl každý náklad uhrazen.
Způsobilé náklady mohou být hrazeny z:
- dotace,
- z neveřejných zdrojů,
- z veřejných zdrojů (pouze ALFA 2 - za podmínky, že neveřejné zdroje
budou tvořit min. 30 % způsobilých nákladů projektu).
Náklady obecně
Podmínky uznatelnosti, náklady musí:







být vynaloženy v souladu s cíli programu a musí bezprostředně
souviset s realizací projektu (včetně nákladů na režie);
být prokazatelně zaplaceny příjemcem či dalším účastníkem projektu;
být doloženy průkaznými doklady;
uhrazeny dodavatelům;
být přiměřené (musí odpovídat cenám v místě a čase obvyklým);
být vynaloženy v souladu s principy 3E (hospodárnosti, účelnosti,
efektivnosti),
režijní náklady se musí prokazatelně vztahovat k projektu a musí být
specifikovány
Náklady obecně
Celkové uznané náklady
• Investiční náklady
• Neinvestiční náklady
– Osobní
– Služby
– Ostatní
•
•
•
•
Režie - full cost (ALFA1/ALFA2), max. sazba 20 % (ALFA2)
Cestovné
Ochrana duševního vlastnictví
Další provozní náklady
Investice
Hmotný a nehmotný majetek.

•
•
•
•
Hmotný – doba upotřebitelnosti delší než jeden rok a pořizovací cena větší
než 40 000 Kč, nehmotný – cena vyšší než 60 000 Kč doba upotřebitelnosti
delší než jeden rok – viz. zákon o účetnictví.
Pokud bude odepsán v průběhu řešení projektu – uznatelné v plné hodnotě.
Pokud bude odepisován déle než trvání projektu – uznatelné pouze po
dobu trvání projektu.
Pokud příjemce (další účastník) používá již pořízený investiční majetek na
řešení projektu, lze uplatnit odpisy tohoto majetku v průběhu řešení projektu
v provozních nákladech.
Odpisy – účetní a daňové. Daňové – určuje zákon o dani z příjmu – musí
být dle platných odpisových skupin – možno uvést jednou ročně pro daňové
přiznání. Většina firem provádí odpisy měsíční pro lepší přehled o výši
majetku a jeho „přechodu do výrobků“.
Předložit: doklady o pořízení majetku, u HIM nejlépe osobně prohlédnout.
Osobní náklady
Osobní náklady obsahují:
1.
2.
3.
4.
mzdové náklady
náklady na pojištění
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a
příděl do fondu kulturních a sociálních potřeb nebo jeho poměrnou
část
Forma pracovněprávního vztahu
•
zaměstnanecký poměr, DPP, DPČ
 Řádná dovolená nebo její část bude uznaným nákladem v případě, že
je pracovník zaměstnán na základě pracovní smlouvy.
 Náhrada za nemoc bude uznaným nákladem v případě, že je
pracovník zaměstnán na základě pracovní smlouvy či dohody o
pracovní činnosti.
Osobní náklady
 Mimořádná roční odměna je stanovena maximálně do výše jednoho
měsíčního platu daného zaměstnance (průměr za posledních 12
měsíců). Odměna se vztahuje pouze k rozsahu vykonané práce na
projektu. Podrobnosti viz níže uvedené vzorce.
A. varianta výkaz práce
(hs × ph) / 12 = max.výše mro
kde,
hs … hodinová sazba
ph … počet hodin odpracovaných na projektu v kalendářním roce
mro … mimořádná roční odměna
Příklad A: pracovník odpracoval v roce 2011 na projektu třista
hodin/150 kč za hodinu. Maximální mimořádná roční odměna je
tedy ve výši 3 750,- Kč.
(300 x 150) / 12 = 3 750
Osobní náklady
B. varianta pracovní úvazek
(pum x tm)1 + (pum x tm)2 + ... (pum x tm)n / 12 = max. výše mro
kde,
pum ... pracovní úvazek za příslušný odpracovaný měsíc
tm ... tarifní mzda v příslušném měsíci
1 - n ... odpracované měsíce na projektu v kalendářním roce (leden
- prosinec)
mro ... mimořádná roční odměna
Příklad B: pracovník pracoval v roce 2011 na projektu 3 měsíce
(leden-úvazek 0,5, únor-úvazek 0,5, červenec-úvazek 0,2). Hrubá
tarifní mzda je 20000,- Kč za každý měsíc. V červnu je
pracovníkovi dodatkem změněn úvazek na projekt z 0,5 na 0,2.
Maximální mimořádná roční odměna je tedy ve výši 2 000,- Kč.
(0,5 x 20000) + (0,5 x 20000) + (0,2 x 20000) / 12 = 2000
Osobní náklady
 Musí zde platit zásada přiměřenosti v odměňování
v poskytování mzdových prostředků z financí z TAČR
 Předložit: pracovní smlouvy, dodatky k pracovním smlouvám,
mzdové výkazy, seznam pracovníků podílejících se na projektu,
seznam všech pracovníků organizace (to je složité v případě
velkých organizací, např. vysokých škol, kde je třeba několik
tisíc zaměstnanců). Dále předložit případně DPP, resp. DPČ.
Mnohdy, zvláště další účastnící nechtějí předkládat originály
pracovních smluv.
Služby
Služby vzniklé v přímé souvislosti
s řešením projektu

např. pronájem přístrojů, náklady na konzultační a poradenskou činnost,
testování, preklinické zkoušky, údržba přístrojů, pronájem prostor, pořádání
konferencí, poradenství související s ochranou průmyslového vlastnictví k
výsledkům projektu či publikace výsledků projektu, sběr dat – tazatelská síť,
publikace výsledků projektu;

20 % z celkových uznaných nákladů (ALFA 1) všech účastníků projektu za
celou dobu řešení (ALFA 2).

Příjemce podepisuje čestné prohlášení o sobách spojených. Další účastníci
nesmí poskytovat služby příjemcům ani jiným účastníkům při řešení projektu.
Nelze si mezi sebou provádět a samozřejmě ani profakturovávat (proúčtovávat)
služby při řešení projektu.

Předložit: účetní doklady, výstupy hrazených služeb, doložení ceny v čase a
místě obvyklé (např. průzkum trhu).
Ostatní
Cestovné
 aktivní / pasivní účast
 Příjemce musí doložit aktivní účast na jednání (konference,
veletrhy apod.).
 Doložením aktivní účasti je např. zápis nebo záznam z jednání
s popisem jednání, případně aktivní prezentace společnosti,
řešeného projektu atp. Dále musí příjemce doložit cestovní
zprávu, vyúčtování pracovní cesty dle příslušné vyhlášky o
cestovních náhradách, případně uvést další podrobnosti
prokazující, že cesta má přímou vazbu na řešení projektu.
Ostatní
Provozní náklady/výdaje

Musí vzniknout v přímé souvislosti s řešením projektu (např. materiál,
zásoby a drobný hmotný a nehmotný majetek, na provoz, opravy a
udržování majetku využívaného při řešení projektu);

Příjemce dokládá účetní doklady (faktury, doklad o koupi). Všechny
doklady musí splňovat podmínky účetního dokladu – viz. zákon o
účetnictví. Je vhodné probrat jednotlivé položky a zkontrolovat zda jde
o uznatelné náklady. Do této nákladové položky se uvádí např. nákup
chemikálií, zkumavek, drobný materiál nutný pro projekt, laboratorní
materiál na výzkum atd.

Pravidla publicity …
Ostatní
Skutečné nepřímé náklady


•
•
vzniklé v přímé souvislosti s řešením projektu (např. administrativní
náklady, náklady na energie a služby, náklady spojené s užitím
telefonu, faxu a internetu, kopírování, výdaje na pomocný personál a
infrastrukturu).
Režijní náklady a výdaje musí být vykazovány v souladu s metodikou
vykazovaní skutečných nepřímých nákladů, tzv. „full cost model“, nebo
na základě maximální stanovené sazby ve výši 20 % (ALFA2) z
ročních nákladů daného projektu u každého příjemce pro všechny typy
příjemců.
v případě režií do 20 % mají být předloženy příslušné účetní doklady
v případě režie nad 20 % musí uvádět příjemce výpočet režií v souladu
s tzv. metodou Full cost. Příjemce musí předložit směrnici pro její
výpočet.
Ostatní
Náklady nebo výdaje na získání práv k
průmyslovému vlastnictví
k výsledkům projektu
 (poplatky, překlady) jsou uznané pouze pro malé a střední
podniky a pro výzkumné organizace. Za uznané nemohou být
považovány výdaje na udržování práv průmyslového vlastnictví
(udržovací poplatky) a případné soudní spory.
 Nepočítá se do limitu 20 % u služeb.
Co nelze zahrnout
• daň z přidané hodnoty, pokud je příjemce plátcem této daně a
uplatňuje její odpočet;
• dluh a úroky z dluhů;
• cla;
• rezervy na možné budoucí ztráty a výdaje;
• kurzovní ztráty;
• leasing;
• náklady vynaložené bez právního důvodu, tj. v případě, kdy
mezi příjemcem a třetí
• osobou, v jejíž prospěch příjemce vynakládá finanční
prostředky, není žádný právní stipendium;
Co nelze zahrnout
• vybavení pracoviště, rekonstrukci budov nebo místností, které
nesouvisí s projektem;
• DHM a DNM, který byl pořízen před zahájením projektu
• klinické zkoušky;
• výdaje na průzkum trhu a marketingové studie;
• certifikace výrobků a služeb, které jsou či budou přímo
obchodovány;
• náklady na zavádění do výroby;
3E
Hospodárnost
Takové použití veřejných prostředků k zajištění stanovených úkolů s co
nejnižším vynaložením těchto prostředků, a to při dodržení odpovídající
kvality plněných úkolů.
Efektivnost
Takové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše
možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s
objemem prostředků vynaložených na jejich plnění,
Účelnost
Takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení
cílů při plnění stanovených úkolů.
Děkuji za pozornost
Luďek Gulázsi
[email protected]