Transcript Jiří Balun

Pralesy
Jiří Balun 2L
Co je vlastně prales?
• Zalesněný biom s trvale vlhkým a teplým
•
•
•
podnebím
Dolní hranice celoročních srážek je průměrně
2000 mm, horní až 12 000 mm – za takto
vysoké srážky odpovídá pásmo nízkého tlaku
okolo rovníku
Vlhkost vzduchu až 100%, teplota je relativně
stálá, rozdíly mezi ročními obdobími jsou téměř
nulové
Nalezneme je zejména v rovníkových oblastech,
výjimečně zasahují až do subtropů
Funkce Pralesu
• Pohlcování CO2 (cca 2 mil. tun ročně)
• Uvolňují do atmosféry den co den miliardy tun
•
vody, která tvoří dešťové mraky, jež pak putují
klimatickým systémem
Zásadní je pro nás i úchvatná rozmanitost
pralesních druhů. Žije tu dobrá polovina živých
organismů celého světa. Na jediném čtverečním
kilometru tu často najdeme víc druhů stromů
než v celé Evropě a Severní Americe dohromady
• Na pralesích jsou také přímo závislé miliony lidí,
•
včetně mnoha národů, které s nimi ve vzájemné
harmonii žijí už celá tisíciletí. Kácení a úbytek
lesů je doslova ožebračuje. (např. Amazonský
prales 18 mil obyvatel)
Tropické deštné lesy se nazývají ‚největší lékárna
světa‘ pro výskyt velkého počtu přírodních léčiv.
Téměř polovina užívaných léků pochází
z tropických deštných pralesů. (např. léky proti
malárii, rakovině, ale i anestetika, atd.)
„Producent kyslíku“
• Existující tropický deštný les má nulovou až jen
velmi mírně kladnou bilanci pokud jde o produkci
kyslíku. Je v něm ale vázáno obrovské množství
oxidu uhličitého a pralesy mají obrovský podíl na
kyslíku už vytvořeném – vyprodukovaly ho v
době, když rostly. Jejich likvidace, zejména
vypalování, spotřebovává jimi kdysi vyrobený
kyslík a vrací v jejich biomase vázaný oxid
uhličitý zpět do atmosféry.
• Nejrozsáhlejší je Amazonský deštný prales, dále
•
pak Konžský d.p. a pralesy na poloostrovech
Přední a Zadní Indie
Tropické střídavě vlhké lesy se rozkládají
přibližně mezi 15° až 18° zeměpisné šířky na
obou polokoulích. Ve směru od rovníku navazují
na tropický deštný les
Amazonský deštný prales
• Základní informace:
• Rozloha: téměř 5 500 000 km² (z toho již
•
•
•
značná část zlikvidována)
Amazonská pánev je největší souvislý tropický
deštný prales na světě
Leží na území Brazílie (více než 60%), Kolumbie,
Peru, Venezuela, Ekvádor, Bolívie, Guayana,
Francouzská Guayana a Surinam
Žije zde téměř 18 mil. obyvatel
Kácení Pralesů
• V současné době je prales otřesnou rychlostí
likvidován. Dochází jednak k jeho kácení (kvůli
obrovské spotřebě dřeva jako paliva i výrobní
suroviny) či vypalování (pro zisk nové zemdělské
půdy, která ovšem vydrží, jak již bylo řečeno,
průměrně tak 2-3 roky, výjimečně 4). Za
posledních 100 let již zmizelo z povrchu
zemského více než 50% rozlohy tropických
deštných pralesů (na poč. století byla rozloha
tropických deštných pralesů asi 16 mil. km²,
dnes je to cca 7 mil. km²)
Stabilita Pralesa
• Prales se jeví jako stabilní klimaxový porost,
který jeví velikou odolnost vůči narušení. Drobné
mýtiny, ať už se objeví z jakéhokoliv důvodu,
velice rychle zarůstají. Pokud však dojde
k masívní destrukci rozsáhlé oblasti (prakticky
výhradně činností člověka), je tato vlivem půdní
eroze a ztráty styku s původním typem porostu
velice brzy znehodnocena tak, že se sem prales
„jen tak vrátit“ nemůže. Přirozená obnova
pralesa na místě, které bylo exploatováno a
zničeno člověkem, je otázkou staletí až tisíciletí.
Člověk sám pro ni může udělat jen minimum.
Následky
• Půdní eroze, povodně, zanášení údolních nádrží,
•
•
•
sesuvy půdy, pokles srážek, sucha
Též snížení genofondu – pralesy jsou domovem
70-90% všech druhů; zároveň nemožnost
dostání určitých léčiv
Následuje likvidace domorodých obyvatel, mizení
jejich kultur
Další zhoršení situace v oblasti globálního
oteplování = další negativní vliv na světové
klima
Možná řešení
• Zavedení majetkových práv – právo využívat les
•
•
•
•
•
by měli mít lidé, kteří jsou na něm existenčně
závislí. (V třetím světě přešlo během 150 let
80% tropických lesů do rukou vládnoucích
úředníků)
Cena dřeva – dřevěné výrobky jsou příliš levné.
Je třeba přestat dotovat těžbu dřeva, nasadit
daně na pralesní dřevo.
Pozemková reforma (Brazílie) – mapování,
demarkace domorodého území.
Bojkot výrobků z tropického dřeva na Západě.
Odpuštění dluhů zemím třetího světa.
K zamyšlení
• V poslední době ledové pralesy téměř
neexistovaly. Pokud nechceme tvrdit, že všechny
druhy obývající třeba Amazonii vznikly v
posledních 10 000 letech (jistě nevznikly), pak
nám vychází, že nejsou na prostředí deštného
pralesa v jeho současné rozloze nijak fatálně
vázané. A navíc ani "globální ekosystém" není
nijak vázán na tropické pralesy, doba ledová
nebyla obdobím žádného kolapsu pozemského
života.
Děkuji za pozornost
Zdroje:
www.wikipedia.cz
www.splhej.wz.cz
www.osel.cz