Transcript Genigraphics Research Poster Template A0/A1

Rané porozumění morfémům slovesného čísla v češtině
Veronika Bláhová, Filip Smolík
Psychologický ústav, Akademie věd České republiky, Praha
Teoretická východiska
Dosavadní výzkum týkající se problematiky
osvojování shody gramatického čísla ukazuje,
že děti mají v řadě jazyků obtíže s porozumění
forem slovesného čísla (singulár/plurál).
- španělština: formy singuláru málo
srozumitelné (Pérez-Leroux, 2005)
- angličtina: problémy s porozuměním
plurálních forem (Johnson, de Villiers, &
Seymour, 2005).
Metoda
Účastnící: 72 monolingvních, česky mluvících
dětí ve věku od 3;0 do 4;7 roku (M = 3; 6).
Úloha na porozumění: 20 podnětových tabulí
prezentovaných na obrazovce počítače. Každá
tabule sestávala z audio nahrávky a dvojice
obrázků, které se lišily počtem osob/objektů
zahrnutých v dané činnosti.
Pérez-Leroux (2005): děti mohou mít zpočátku
potíže s interpretací neoznačených forem
slovesného čísla – v angličtině plurální/ve
španělštině singulární (slovesná vodítka).
Ve dvou nedávných studiích však bylo
zjištěno, že 2-a 3-leté děti podávají v úkolech
na porozumění slovesnému číslu dobré
výkony, bez preference jedné z forem
(Legendre et al., 2010, francouzština; Brandt,
Höhle, 2010, němčina).
Některé výzkumné projekty však naznačují, že
děti nemají problém porozumět ani
neoznačeným formám (Kouider et al., 2006).
Pouze v jedné z původních studií – PérezLeroux (2005) – byl zkoumán jazyk
morfologicky bohatý, který umožňuje
vynechávat subjekt (španělština). Vzorek
jedinců však byl relativně malý (N=23).
Z toho důvodu stále zůstává nejasné, zda děti
mluvící morfologicky rozmanitými jazyky
vykazují jistá oslabení v oblasti porozumění
slovesnému číslu a zda je tento jev spojen s
se slovesnými vodítky.
Studie
Stávající studie si kladla za cíl prověřit úroveň
porozumění slovesnému číslu v češtině, v
jazyce s komplexním tvaroslovím, ve kterém
je 3 osoba jednotného čísla (SG) i 3. osoba
čísla množného (PL) specificky označena. Z
toho důvodu je možné hodnotit, zda
přítomnost morfologických vodítek napomáhá
porozumění konkrétní formy slovesného čísla.
Dětem bylo prezentováno 20 úloh: u 10 z nich
byl vynechán subjekt (z čehož u 5 byla užita
intranzitivní a u 5 tranzitivní slovesa + objekt).
Navíc byl předložen set kontrolních větných
podnětů: 1) věty zahrnující lexikální subjekt v
SG, či PL; 2) věty zahrnující objekt v SG, nebo
PL. Kontrolní podmínky umožnily porovnat
úroveň porozumění slovesným morfémům s
úrovní porozumění morfémům podstatného
jména, které indikují formu čísla.
Konstanta (singulár)
Věk (roky)
Plurál
Věk × plurál
Odhad
- 0.57
1.04
1.45
- 1.39
Ratio
p
0.56 0.003
2.82 <0.001
4.27 <0.001
0.25 <0.001
Z modelu vyplývá, že tříleté děti podávají
výkon pod hranicí náhody v singuláru,
významně lépe však skórují v plurálu.
Porozumění singuláru se však s věkem
zlepšuje, zatímco v plurálu zůstává na stejné
úrovni.
Jinými slovy, úroveň porozumění byla u
plurálních vět vždy nad hranicí náhody. U
singulárních vět zpočátku nikoli, avšak s věkem
se výkon vyrovnával.
Obrázek 1. „Dívka přikrývá panenku/panenky“.
Experimentální věty: jediným klíčem k
interpretaci čísla je ohýbání sloves
Dva subtypy: intranzitivní bez subjektu,
tranzitivní bez subjektu
Kontrolní věty: morfém odkazující k identifikaci
čísla prezentován prostřednictvím slovesa a
podstatného jméno, nebo pouze podstatného
jména
Variace subjektu: informaci o čísle poskytuje
podstatné jméno reprezentující subjekt a sloveso
Variace objektu: informaci o čísle poskytuje
pouze podstatné jméno reprezentující objekt
Typ věty
Příklad (SG / PL)
Intranzitivní
Tady běží / Tady běhají.
(absence subjektu)
Tranzitivní
Čte knihu /Čtou knihu.
(absence subjektu)
Variace subjektu
Babička zametá dvůr /Babičky zametají
dvůr.
Variace objektu
Pán nese tašku / Pán nese tašky.
Vytvořeny dvě verze protokolu. Každý typ věty
byl prezentován dvakrát ve tvaru singuláru a
třikrát ve tvaru plurálu ve verzi 1 a naopak ve
verzi 2.
Analýza a výsledky
K účelu statistického zpracování dat bylo užito
binomického modelu s následujícími prediktory:
- kategoriální prediktory: slovesné číslo, typ věty
- kontinuální prediktory: věk
Typ věty v daném případě nebyl shledán
signifikantním faktorem (viz srovnání níže)
Model
Číslo × věk × typ
-2logLik
1674
∆χ2
Číslo x věk
1682
χ2(12)=8, p=0.82
Kontakt
Veronika Bláhová
[email protected]
Filip Smolík
[email protected]
Psychologický ústav AV ČR
Hybernska 8, CZ-110 00, Praha
Studie byla podpořena z grantu č. 13-26779S “The
acquisition of Czech grammar: rules, context, and the
theory of mind”.
Literatura
Diskuse
Výsledná data nejsou ve shodě s tvrzením, že
děti lépe rozumí pouze označeným formám
čísla (formám s morfologickými vodítky), neboť
v češtině jsou specificky značeny obě formy
(SG i PL)
Potíže s porozuměním slovesným morfémům
nejsou však omezeny pouze na slovesa. Věty,
ve kterých bylo slovesné číslo označeno
vodítkem byly pro děti stejně složité jako ty, u
nichž bylo číslo vázáno na podstatné jméno
subjektu/objektu.
Důvodem nepoměru v oblasti porozumění číslu
však mohou být pragmatická, nikoli gramatická
omezení. Singulární věty jsou v zásadě správné
i v případě, kdy je na obrázku více
účastníků/objektů. Pro děti tedy může být
náročné porozumět tomu, že mají vybrat
vhodnější obrázek, na kterém je pouze jeden
účastník/objekt.
Tato vysvětlení však nejsou ve shodě s
výsledky studie Johnson et al. (2005), kde děti
vykazovaly lepší porozumění singulárním
větám. Tento specifický jev ovšem může být
způsoben skutečností, že angličtina disponuje
pouze velice omezeným morfologickým
systémem.
1. Brandt-Kobele, O.-C., & H¨ohle, B. (2010). What asymmetries within comprehension reveal about asymmetries between comprehension and
production: The case of verb inflection in language acquisition. Lingua, 120 , 1910–1925.
2. Johnson, V., de Villiers, J., & Seymour, H. (2005). Agreement without understanding? The case of third person singular /s/. First Language, 25 ,
317–330.
3. Kouider, S., Halberda, J., Wood, J. & Carey, S. (2006). Acquisition of English number marking: The singular-plural distinction. Language Learning
and Development, 2(1), 1-25.
4. Legendre, G., Barriere, I., Goyet, L., & Nazzi, T. (2010). Comprehension of infrequent subject–verb agreement forms: Evidence from Frenchlearning children. Child Development, 81 , 1859–1875.
5. Pérez-Leroux, A. T. (2005). Number problems in children. In C. Gurski (Ed.), Proceedings of the 2005 canadian linguistic association annual
conference. (Available online at http://ling.uwo.ca/publications/CLA-ACL/CLA-ACL2005.htm).