Transcript ČESKÉ KRONIKY

ČESKÉ KRONIKY
Slovo kronika pochází z řečtiny, kde
chronos znamenal čas a chronika
označovala dějepisné knihy.
Pojmem kronika rozumíme prozaický
i veršovaný
žánr, druh historického spisu.
KOSMOVA KRONIKA
• Kosmas (1045-1125)
• Kosmas studoval v cizích zemích a stal se děkanem
svatovítské kapituly. Psal latinsky, ale cítil česky. Je autorem
první české kroniky, napsané latinsky a prózou.
• Chronica Bohemorum, neboli Kronika česká má přínos
nejen historický, ale též umělecký. Kosmas je velmi dobrým
vypravěčem, v kronice nejde jen o suché podání faktů, ale
své vyprávění oživuje dialogy, citáty, zábavnými historkami,
používá vtip a ironii, což do té doby bylo naprosto
nemyslitelné. podstatnou složku práce tvoří i ideologický
záměr, v Kosmově případě především snaha ospravedlnit
nárok Čechů na české území, vysvětlit vznik instituce
knížete a vymezit důležitou roli, jakou v politice hraje
velmožská vrstva.
3 knihy
Pověsti: O Čechovi, O Kněžně Libuši, O Boleslavu Ukrutném, O Krokovi, Odkud
dostala Praha své jméno
Zdroje: - Nejstarší české pověsti (mnoho jich vzniká na motivy antické a biblické)
-Ústní lidová slovesnost – vyprávění lidí, které sám Kosmas znal, zpovídal a
příběhy pak zaznamenával
- Události, které sám prožil – ale nezmínil se o existenci sázavského kláštera.
KOSMOVI NÁSTUPCI
•
•
•
•
Jarloch
Vincencius
Kanovník Vyšehradský
Mnich Sázavský
Inspirace Kosmou: Alois Jirásek
Václav Hanka a Josef Linda
Vladislav Vančura
DALIMILOVA KRONIKA
Kronika tak řečeného Dalimila (autor neznámý) je
nejstarší česky psaná veršovaná kronika, jedno ze
stěžejních děl českého písemnictví. Pochází z počátku
14. století, záznamy končí rokem 1314, respektive s
dodatky (nejspíše jiného autora) jsou dovedeny až do
roku 1325. Podle svého nejdůležitějšího zdroje bývá
označována též jako Kronika boleslavská. Označení
přívlastkem „Dalimilova“ se objevuje až v 17. století.
Pro své silně vlastenecké ladění byla předmětem
zvýšeného zájmu vždy v dobách národního útisku
106 kapitol – od potopy světa až po vládu Jana
Lucemburského
O Oldřichovi a Boženě
"Kníže český Oldřich času jarního, chtě sobě a svým služebnikům kratochvíl učiniti,
šel do lesův. I přihodilo se dne jednoho, když se z lovu navracoval a jel skrze jednu
ves, jížto jméno bylo Opučna. I uhledal prostřed vsi, ana stojí u studnice dívka velmi
krásné postavy, praní šatu nechavši, tvář svou na kníže a jeho služebníky obrátila. I
řekl jest kníže svým služebnikům: věřte mi jistě, že jest toto div nemalý, že tata véska
velmi chatrná mohla takové krásné stvoření uroditi. Optejte se jí prosím vás, které
jest její jméno. To oni když jsou učinili, ochotnou tváří odpověděla řkúc: Jest mé
jméno Božena; obrátiv se kníže k svým služebníkům řekl: Jistě vám pravím, že tato
Božena bude má žena. Druhého dne kníže, povolav k sobě vladyk znamenitějších,
rozkázal jim jeti do vsí, tu kdež jest stála děvečka peroucí; a oni přijevše do Opučné,
ptali se obyvatelův řkouce: Včera, když kníže pán náš jel skrze tuto ves, která jest
dívka mající na sobě čechel stála u studnice peroucí jenž má jméno Božena? A oni
řekli: Dcera Domarodova, souseda našeho, a povolavši jí, jim ji ukázali. Kteřížto
opověděvše se Domarodovi otci jejímu a Samoborce její mateří, a vůli knížete
oznámivše na dvůr knížete do Postoloprt přinesli, a že se zalíbila knížeti perouc, té
vsi dali jméno Perúc. Ženy pak poctivější oblékly jsou ji v roucho, kteréž kněžnám
náleží, a před Oldřicha ji přivedly a on pojav ji za ruku, hned s ní před kněze
předstoupil a tu hned vstoupil v svatý stav manželský.„
„Raději sě chcu s českú sedlků snieti, než královnu němkyňu za ženu mieti.“
DALŠÍ KRONIKY
Zbraslavská kronika
Opat Ota, Petr Žitavský
Od doby Přemysla Otakara II.
Husitská kronika
Václav Vavřinec z Březové
1414-142
Kronika česká
Václav Hájek z Libočan
1541
Nemá velkou historickou hodnotu, cenná literárně
Kroniky dvě o založení země české
Daniel Adam z Veleslavína
1546 - 1599