Transcript + r
Objemy a povrchy těles základní přehled vlastností a vztahů Krychle Pravidelný šestistěn (hexaedr): V = a3 S = 6a 2 stěnová úhlopříčka: us = a√2 ut us a tělesová úhlopříčka: ut = a√3 Krychle má šest stěn, osm vrcholů a dvanáct hran. Kvádr V=a·b·c S = 2(ab + bc + ac) tělesová úhlopříčka: c ut a b c 2 2 2 Kvádr má šest stěn, osm vrcholů a dvanáct hran. b a ut Hranol – podstavy jsou rovnoběžné a tvoří je shodné n-úhelníky, boční stěny jsou rovnoběžníky a – podstavná hrana (u pravidelných hranolů mají všechny podstavné hrany stejnou délku) v – boční hrana (její délka se nazývá výška hranolu = vzdálenost podstav) v V = Sp · v S = 2Sp + Spl Pokud jsou boční hrany rovnoběžné, ale nejsou kolmé k podstavě, nazýváme takové těleso kosý hranol. a Výška pak není totožná s boční hranou!!! Válec – rotační těleso (rotace obdélníku kolem své strany) r – poloměr podstavy v – výška válce v Pokud jsou boční hrany vzájemně rovnoběžné, ale nejsou kolmé k podstavě, nazýváme takový válec kosý (válec je zešikmený). V = πr2 · v r S = 2πr2 + 2πrv = 2πr(r + v) Jehlan - podstava je mnohoúhelník, boční stěny jsou trojúhelníky a – podstavná hrana s – boční hrana v – výška jehlanu vs – výška boční stěny α – úhel boční hrany β – úhel boční stěny v s vs a 3 S p v S = Sp + Spl β α V 1 Jehlany, které mají podstavu tvaru pravidelného mnohoúhelníku, nazýváme pravidelné. Kužel - (rotační těleso – rotací pravoúhlého trojúhelníku kolem odvěsny) v – výška kužele r – poloměr podstavy s – délka strany kužele α – úhel boční strany V s 1 2 πr v 3 S = πr2 + πrs = πr(r + s) v α r Pokud výška kužele neprochází středem podstavy, nazýváme takový kužel kosý (kužel je zešikmený). Existují i další kužele – eliptický (podstavou je elipsa) ad. Komolý jehlan a1 – spodní podstavná hrana a2 – horní podstavná hrana s v a2 v v vs vs β α a1 Pro praktické výpočty je vhodnější výška spuštěná z vrcholu menší podstavy, případně výška spuštěná ze středu kratší podstavné hrany. s – boční hrana v – výšky jehlanu vs – výška boční stěny α – úhel boční hrany β – úhel boční stěny V v 3 S 1 S1 S 2 S 2 S = S1 + S2 + Spl Komolé jehlany, které mají podstavy tvaru pravidelného n-úhelníku, nazýváme pravidelné n-boké. Komolý (rotační) kužel v – výška kužele r1 – poloměr spodní podstavy r2 – poloměr horní podstavy s – délka strany kužele α – úhel boční strany r2 v s v V πv 3 r 1 2 r1 r2 r2 2 S = π[r12 +r22 + s(r1 + r2)] α r1 Pokud spojnice středů podstav není kolmá k podstavám, nazýváme takový kužel kosý (kužel je zešikmený). Existují i další komolé kužele – eliptický (podstavou je elipsa) ad. Koule S – střed koule r – poloměr koule V 4 3 r S πr 3 S = 4πr2 Části koule – úseč v ρ r r – poloměr koule ρ – poloměr úseče v – výška úseče Povrch úseče se skládá z podstavy r a z pláště, kterému se říká vrchlík. V 1 6 πv 3 v 2 2 S = 2πrv + πρ2 Části koule – výseč v r r – poloměr koule ρ – poloměr výseče v – výška výseče ρ r Povrch výseče se skládá z vrchlíku a z pláště kužele. V 2 2 πr v 3 S = 2πrv + πrρ = πr(2v + ρ) Části koule – kulová vrstva a pás r – poloměr koule ρ1 – poloměr horní podstavy ρ2 – poloměr dolní podstavy v – výška vrstvy ρ1 v r ρ2 r Povrch kulové vrstvy se skládá z podstav a pláště, kterému se říká kulový pás. V 1 6 πv 31 3 2 v 2 2 2 S = πρ12 + πρ22 + 2πrv Volné rovnoběžné promítání Pojmy: průmětna, nárys, půdorys, bokorys, levý a pravý nadhled, levý a pravý podhled Vlastnosti: 1. 2. 3. 4. 5. Průmětem přímky je přímka nebo bod Průmětem 2 rovnoběžných přímek jsou 2 rovnoběžné přímky nebo 2 body Zachovávají se geometrické poměry ( AB : BC = A´B´ : C´D´ ) Geometrické útvary ležící v rovinách rovnoběžných s průmětnou se zobrazí v původní velikosti Přímky a úsečky kolmé k průmětně se kreslí pod úhlem 45o a délky úseček se zkracují na 1/2