12. K ARTOGRAFICKÁ GENERALIZACE

Vypracoval: Čečotková Kristýna

D

EFINICE

    Dle ČSN 73 046 „Kartografická generalizace spočívá ve výběru, geometrickém zjednodušení a zevšeobecnění objektů, jevů a jejich vzájemných vztahů pro jejich grafické vyjádření v mapě, ovlivněné účelem, měřítkem mapy a vlastním předmětem kartografického znázorňování.“ Je typickou součástí teoretické kartografie.

Definice dle GIS: Generalizace je výběr a zjednodušení detailů zobrazovaných objektů s ohledem na měřítko mapy.

Generalizaci běžně použijeme při změně měřítka či účelu mapy, při redukci objemu dat či kvůli zlepšení grafické stránky mapy.

H

LEDISKA OPTIMÁLNÍHO VYJÁDŘENÍ MODELOVÉ SKUTEČNOSTI

a) b) c) d) e) f)

Výběr objektů a jevů do nové mapy-obsah mapy ovlivňuje tématika a účel mapy, její měřítko, charakter území i způsob jejího grafického ztvárnění.

Geometrický charakter-z hlediska estetiky nejviditelnější („vyhlazování“ podrobností)

Zevšeobecnění kvantitativních charakteristik

formou intervalových značek Zevšeobecnění kvalitativních charakteristik např. zevšeobecnění lesa z druhových klasifikací Geometrickou (polohovou) přesnost-vykreslení objektu přesně na svém místě a pokud možno ve skutečných rozměrech Geografickou věrnost-zachování vzájemných prostorových vazeb a zachování geografické specifiky

Č

INITELÉ KARTOGRAFICKÉ GENERALIZACE

     Měřítko mapy a poměr měřítek odvozené a podkladové (původní) mapy Účel mapy Charakter zobrazovaného území Způsob grafického vyjádření Psychologické možnosti a schopnosti uživatele  Míra přehlednosti je dána jeho tzv. (vizuální) grafickou zaplněností, tj. poměrem plochy zaplněné kresbou k celkové ploše mapového listu

M

ETODY KARTOGRAFICKÉ GENERALIZACE

1) Zevšeobecnění mapových podkladů a) Zevšeobecnění obrysu a tvaru (geometrická generalizace b) Zevšeobecnění kvalitativních charakteristik c) d) Zevšeobecnění kvantitativních charakteristik Kartografická abstrakce 2) výběr (selekce) prvků obsahu mapy 3) Vzájemná harmonizace prvků obsahu mapy

Z

EVŠEOBECŇOVÁNÍ OBRYSU A TVARU

(

GEOMETRICKÁ GENERALIZACE

)   Jedná se o zjednodušení kresby tvarů přírodních i umělých objektů tak, aby se tyto zachovaly co možná nejdéle svůj charakter Prvky které svou důležitostí vypustit nelze – kresba „nad (přes) míru“ a „posun kresby“

  Nutno respektovat charakteristiky příslušných typů prvků a jejich seskupení (např. vystižení typu říční sítě, reliéf terénu) Při generalizaci je nutné zachovat koncové body (zachování topologických vazeb)

Z

EVŠEOBECŇOVÁNÍ KVALITATIVNÍCH CHARAKTERISTIK

 Předpokládá, že s rostoucím měřítkovým číslem se jejich původní detailní členění stává stále obecnějším (viz tabulka)

Z

EVŠEOBECŇOVÁNÍ KVANTITATIVNÍCH CHARAKTERISTIK

 Vychází z intervalového vymezení kvantitativních skupin, spojených navzájem kvalitativním vztahem (např. rozdělení sídel do tříd podle počtu obyvatel)

P

ROSTOROVÁ REDUKCE

–

COLLAPSING

(

KARTOGRAFICKÁ ABSTRAKCE

)  Změna mapového znaku může probíhat ve směru:   Plocha – linie (vodní toky nebo komunikace s využitím triangulace ploch) Plocha – bod (budovy malých rozměrů)   Linie – bod Bod – plocha (vytvoření bloku zástavby z izolovaných budov reprezentovaných bodovými znaky)

V

ÝBĚR PRVKŮ OBSAHU MAPY VÝBĚR

–

CENSÁLNÍ

 Je založen na předem stanovených podmínkách. Např. v mapě se zobrazí pouze silnice I. třídy (kritérium kvality), sídla s počtem obyvatel vyšším než 500 (kritérium kvantity) apod.

V

ÝBĚR PRVKŮ OBSAHU MAPY

–

NORMATIVNÍ VÝBĚR

o Cílem normativního výběru je objektivní stanovení procentní normy výběr, tj. kolik procent objektů v realitě bude zobrazeno na mapě.

1.

2.

3.

4.

Výběr mapových prvků s použitím matematické statistiky  Definován na základě statistických hodnot získaných z existujících map Způsob výběru s použitím číselných ukazatelů • Vychází z experimentálního vyšetření prvků na podkladové mapě Způsob výběru s použitím vah • Většinou v malých měřítkách Výběr prvků s použitím teorie grafů • Pomocí matice můžeme na grafu exaktním způsobe, modelovat generalizační výběr

V

ZÁJEMNÁ HARMONIZACE PRVKŮ OBSAHU MAPY

(

SLADĚNÍ

)  Přichází v úvahu tehdy, když tvar, resp. Obrys či plošné rozměry prvku na odvozené mapě se už nedají znázornit, i když to účel mapy přímo vyžaduje.

  Harmonizace prvků mapy s jednoduchou a stejnorodou strukturou  Znázornění pomocí čárových mapových značek. Vykreslujeme je „nad míru“.

Harmonizace prvků se složitou strukturou  Zevšeobecňováním se snažíme zachovat ty podrobnosti, které jsou důležité z hlediska účelu mapy, tzn. že charakteristické rysy zdůrazňujeme (např. železnice).

P

OSUN KRESBY

 Uplatňuje se tehdy, kdy by při důsledném půdorysném zobrazení docházelo ke grafickým střetům (překrytům) mezi mapovými značkami blízce sousedících prvků. Např. v úzkém údolí, kterým protéká řeka, po jejichž březích vedou komunikace, je třeba zakreslit osu vodního toku co jak nejpřesněji s ohledem na údolnici.

P

OOTOČENÍ KRESBY

  Jistá modifikace posunutí.

Posun nebo pootočení můžeme z hlediska generalizace akceptovat, pouze pokud se jedná o generalizaci spojenou se zpřesněním vstupních dat, konkrétně např. při zpřesňování jednoho datového zdroje pomocí druhého (katastrální mapa vs. ortofoto)

V

YJÁDŘENÍ A GENERALIZACE HLAVNÍCH PRVKŮ OBSAHU MAP

  Nutno dodržovat zásady:  Zásada zachování rozlišení, respektování průměrných rozměrů a zejména dostatečných rozdílů ve velikostech bodových mapových znaků    Zásadu zachování charakteristických rysů Zásadu zachování proporcionality. Projevuje se dodržením velikosti rozměrů mapových znaků.

Zásadu logické návaznosti, tzn. dodržování vzájemné souvislosti a spjatosti objektů a jevů V konečné redakci kart. díla s ohledem na generalizaci musíme rozlišit:   Matematické prvky Fyzicko-geografické prvky  Socioekonomické prvky

V

ODSTVO

       Vodní toky a kanály  Vykreslují se od pramene jednoduchou plynule se rozšiřující čarou. Pokud skutečná šířka vodního toku přesáhne v měřítku mapy 0,3 mm, vykresluje se dvojitou čarou s rozestupem.

 Struktura říční sítě (stromovitá, mřížková, pravoúhlá..), jejíž charakter by měl být po jakékoliv generalizaci zachován. Míra křivolakosti je dáno koeficientem K. Zachovat hustotu říční sítě a počet levo/pravostranných přítoků Jezera, rybníky a vodní nádrže  Při výrazném kolísaní hladiny se zobrazuje přerušovanou čarou.

Bažiny a močály Prameny a studny  Studny pouze v podrobných topografických mapách.

Moře a oceány  Omezují se pobřežní čarou. Musí být jasný typ pobřeží (fjordové, korálové, deltové..) a proto je časté využití kresby „nad míru“.

Ledovce a trvalá sněhová pokrývka Hydrotechnická zařízení

  R

ELIÉF TERÉNU

Generalizuje se až po zákresu říční sítě Vyjádření:  Respektuje geomorfologické charakteristiky typů reliéfů   Umožňuje řešit sklony svahů, viditelnost prostot, rozčlenění reliéfu Poskytuje uživateli plastický vjem (geografická názornost)

 Hranice  Negeneralizují se (jen velmi výjimečně). Průběh musí být jednoznačný.

 Komunikace  Geograficky věrně, geometricky přesně dle měřítka)  Sídla  Do měřítka 1:200 000 zakreslujeme všechna. Postupně zjednodušujeme jeho strukturu (přechod do menších měřítek). Až do prezentace mapovou značkou.

 Půdní povrch a rostlinný kryt  Se zmenšujícím se měřítkem mapy se rozsah zobrazených povrchů postupně zmenšuje.

 Je důležité zachovat charakteristický tvar obrysů.

D ĚKUJI ZA POZORNOST !