Transcript Celoživotní učení (CŽU)

Celoživotní učení (CŽU)
Pavel Beňo, PhDr.
Tel. 222711362 n. 602349848
E-mail: [email protected]
CŽU: koncept,principy,vývoj, perspektivy
(lifelong learning, lebenslanges Lernen …)


Od roku 1996 je místo pojmu vzdělávání
užíván pojem učení, kterým je zdůrazněna
nutnost aktivního přístupu jedince
Jde o zásadní změnu pojetí vzdělávání,
kdy všechny možnosti a formy učení jsou
chápany jako propojený celek, který
dovoluje přecházet od zaměstnání ke
vzdělávání a umožňuje získávat stejné
kvalifikace a kompetence různými
cestami, kdykoliv v průběhu života.
Celoživotní učení – definice dle OECD
(Řím 1994)
„CŽU je kontinuální proces, který simuluje
a zplnomocňuje jednotlivce k získávání
všech znalostí, hodnot, dovedností a
porozumění, které potřebuje v průběhu
života, a k jejich používání se sebedůvěrou,
kreativitou a uspokojením ve všech rolích,
okolnostech a prostředích.“
CŽU z pohledu čl. zemí EU
Společné prvky všech definicí:




Lidé se učí ve všech fázích života
Učení se týká širokého okruhu znalostí a
dovedností všeobecného, odborného i
osobních charakteru
Na spolupráci státního (veřejného) a
soukromého sektoru se podílejí
formalizované systémy vzdělávání a
profesní přípravy i neformální aktivity
Zdůrazňuje se, že zákl. vzdělávání by
mělo poskytovat solidní základy a
probouzet touhu a motivaci k učení.
Místo vzděl. dospělých v rámci CU


Formalizovaný vzdělávací školský systém
je pouze jednou z jeho částí
Vzdělávání dospělých se uskutečňuje jako:
• Náhradní školní vzdělávání – tj. příležitost
pro dospělé získat v náhradním cyklu
takový druh a stupeň vzdělávání, které se
běžně nabývá v mládí, v průběhu
počátečního vzdělávání = druhá vzdělávací
cesta či vzdělávání druhé šance
• Další vzdělávání = další profesní
vzdělávání + občanské vzdělávání +
zájmové (sociokulturní) vzdělávání
• DPV=kvalifikační + rekvalifikační + normativní
školení
Učící se organizace
(Soutěž HK ČR – AŘS)
6 kritérií
Porovnání výše výdajů na vzdělávání oproti celkové částce
finančních prostředků na mzdy

Výše výdajů na 1 zaměstnance

Počet „osobodní“ (mandays) věnovaný na vzdělávání 1
zaměstnance

Poddíl zaměstnanců ( v %), kteří se v daném roce zúčastnili
vzdělávání , na celkovém počtu všech zaměstnanců

Počet nových vzdělávacích kurzů uskutečněných v daném
roce

Počet vzdělávacích programů „šitých na míru“ v souvislosti
ze zaváděním nových technologií
(5,17%; 11 261 Kč; 6,7 od; 100%; 51; 16)

Memorandum o celoživotním učení
(Evropská komise, listopad 2000)
Cíl: zahájit celoevropskou diskusi o CŽU
6 problémových okruhů (myšlenek):
1.
2.
3.
4.
5.
6.
Nové základní dovednosti pro všechny
Více investic do lidských zdrojů
Inovovat vyučování a učení
Oceňovat učení
Přehodnotit poradenství
Přiblížit učení domovu
1. Nové základní dovednosti pro všechny





Rychlý růst a rozvoj vědění, informací = požadavek
doplňování znalostí, nové kvalifikace, atp.
Role nových technologií a nutnost „ovládnout je“
Kvalitní základy + rovné příležitosti pro všechny
Pružnější a plynulejší vazby mezi vzděláváním a
zaměstnáním
Odpovědnost za rozvoj CŽU na centrální úrovni by měla
mít vláda ve spolupráci se sociálními partnery
Cíl CŽU: pěstování nezávislého ducha zkoumání,
osobní rozvoj a realizace, příprava na práci a občanství
+ obohacení společenského a kulturního života, důraz
na rozvoj motivace a schopnosti se učit …
2. Více investic do lidských zdrojů
Zvýšení míry investování do lidských zdrojů:
Lidský kapitál faktor ekonom.
růstu
Ekonomická prosperita
Financování
vzdělávání
2. Více investic do lidských zdrojů (pokrač.)
Zvýšit podíl výdajů na vzděl. na HDP !
Náskok bohatších zemí (více zdrojů)…
 Hledání alternativních zdrojů financování a nástrojů
diversifikace investic do lidských zdrojů
 Ekonomické efekty: vyšší výkonnost firem, nižší
nezaměstn., vyšší výdělky zaměstn. i zisk podnikatelů
 Otázka návratnosti investic do vzdělávání (jak ji měřit?)
 I další výhody – ovšem rovněž těžko měřitelné:
větší kvalita života, větší spokojenost občanů, vyšší
stabilita a efektivita demokracie, odpovědnější ekologické
chování, lepší zdravotní stav obyvatel., prodloužení
aktivního věku lidí, atp.

2. Více investic do lidských zdrojů (pokrač.)
Motivace zaměstnavatelů ke vzdělávání:
Cca v roce 1995 se pohybovaly výdaje podniků v EU na
vzdělávání – jako podílu z celkových nákladů práce – mezi
cca 2,8 % - 0,9 % a ČR byla na konci pomyslné tabulky…
Může stát změnit stav k lepšímu?
A. Daňové zvýhodnění podniků:
(odpočet od zákl. daně, slevy na d., snížení sazby daně)
B. Účelové dotace či příspěvky z veřej. rozpočtů
(nové technologie, tvorba nových míst, podpora mobility)
C. Zřízení zvl. Fondů a povinnost odvodů do těchto fondů
(kupř. % z mzdových nákl., % ze vstupného, atp.)
2. Více investic do lidských zdrojů (pokrač.)
Motivace jednotlivců:
A. Daňové úlevy (odpoč. zákl. daně, slevy, uznání výloh…)
B. Účelové dotace, granty, stipendia nebo příspěvky z
veřejných rozpočtů (kupř. dle prospěchu, atp.)
C. Rozsáhlejší využití placeného volna po dobu dalšího
vzdělávání (v ČR upravuje Zákoník práce)
D. Veřejné půjčky, garance na půjčky v soukr. sektoru,
dotace na úroky z půjček (kupř. tzv. income-contingent
loans, odpuštění tzv. školného, atp. )
3. Inovace ve vyučování a učení




Vyvinout účinné vyučovací a učební metody pro
učení v průběhu celého života a učení dotýkajících
se všech oblastí života.
Nové vyučovací metody musí být součástí nově
pojatého vzdělávacího systému založeného na
aktivní spolupráci všech aktérů vzdělávání v
průběhu celého produktivního života
Bílá kniha – Národní program rozvoje vzdělávání v
ČR
Využití vzdělávacích možností nových informačních
technologií
3. Inovace ve vyučování a učení (pokrač.)
Inovační trendy v ČR











Přesun kompetencí až k vlastním realizátorům vzděl.
Individualizace vzdělávání
Decentralizace vzdělávacích subjektů
Alternativnost vzdělávacích cest
Od kompaktního kurikula k modulům a kreditům
Od encyklopedie specifických znalostí a vědomostí ke
klíčovým kompetencím
Změna v systému certifikací
Nová motivace
Větší prostot pro neformální a informální učení
Otevření prostoru pro nové vzdělávací formy
Maxim. využití informačních a komunikač. technologií
3. Inovace ve vyučování a učení (pokrač.)
Inovační trendy v ČR (pokrač.):




Příprava učitelů na nová pojetí
Přizpůsobení formy vzdělávání věkovým
skupinám i individuálním požadavkům
vzdělávacích subjektů
Odborné vzdělávání odvozuje své cíle od
požadavků trhu práce a od jeho dynamiky
Vytvoření srovnatelných vzdělávacích tras a cílů
pro všechny skupiny handicapovaných občanů
4. Oceňovat učení

Uznávat vzděl. zemí EU (APEL,Europas,ECDL)
- Národní akční plán zaměstnanosti (2001)
- Zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího
vzdělávání č. 179/2006 Sb.
- Koncepce státní informační politiky ve vzdělávání
+ Program realizace dle MŠMT (2000)
- Workshop NVF (13.03. 2001), který se věnoval
myšlence „oceňovat učení“ potvrdil cíle
Memoranda CŽU EU také pro ČR a navrhl
některá opatření (viz dále)
4. Oceňovat učení (pokračování)
Doporučení workshopu NVF (13.06. 2001):



-
Vytvořit příslušný právní rámec pro rozvoj CŽU,
který upraví kompetence státních i nestátních
orgánů v rozvoji CŽU a pravidla financování
Vypracovat a zavést účinné finanční a nefinanční
pobídky stimulující hlavní aktéry CŽU k vyšším
výdajům a k vyšší efektivitě těchto výdajů ve
vzdělávání.
Urychleně zavést specifické programy podpory:
Modulární formy uspořádání vzděl. programů
Distanční formy učení
Metod a databází porovnávání kvalifikací, certifikátů
Přístupu ke vzděl. programům a certifikátům systému ECDL
a podobných systémů