Transcript Vývoj, postavení, struktury a aktivity OSN v oblasti bezpečnosti

Politologie a mezinárodní vztahy
Vývoj, postavení, struktury a aktivity OSN
v oblasti bezpečnosti
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326
Cíle přednášky
 Stručně seznámit studenty se základními etapami a ideovými
východisky vývoje současného globálního systému kolektivní
bezpečnosti
 Informovat o vývoji, postavení, základních strukturách, aktivitách
Organizace spojených národů
Obsah přednášky
 Charakter systému mezinárodních vztahů
 Idealistický přístup v mezinárodních vztazích
 Briand-Kellogův pakt a Společnost národů
 Realistický přístup v mezinárodních vztazích
 Vliv II. světové války na ideu kolektivní bezpečnosti
 Organizace spojených národů
 Charta OSN
 Superiorita OSN
 Valné shromáždění a Rada bezpečnosti
 Aktivity OSN, Generální tajemník OSN, reforma OSN
 Shrnutí
Charakter systému mezinárodních vztahů
 Stát jako v současnosti (zatím) nejvýznamnější referenční objekt
bezpečnostní politiky funguje v rámci systému mezinárodních
vztahů (světového politického systému), který je ve své podstatě
anarchický, světem mimo kontrolu a prostředím nejistoty
 Anarchie představuje nepřítomnost vlády, ale nemusí znamenat
absenci moci a řádu
 Ve stávajícím systému neexistuje ústřední moc či autorita, která by
vědomě a samostatně rozhodovala o postavení jednotlivých aktérů
(států, mezinárodních organizací, jednotlivců), určovala normy
jejich chování a která by byla schopna svá rozhodnutí prosadit
 Oskar Krejčí: „Současný světový politický systém však není pouze
prostředím konkurence, konfliktů a nejistoty. Je také sférou
kooperace a vzájemné závislosti, někdy i solidarity. Je více
prostředím specifických vztahů, nejistoty a potenciálního násilí než
oblastí ryzího zmatku.“
Kolektivní bezpečnost
 Kolektivní bezpečnost představuje umělý projekt alternativního
mezinárodního uspořádání vůči živelně tvořené mocenské
rovnováze
 Idea kolektivní bezpečnosti předpokládá, že:
 při zajišťování bezpečnostních zájmů států je živelná mocenská
rovnováha nahrazována systémem jejich spolupráce,
 mocenské vztahy jsou řízeny z jednoho společného centra, přičemž
ale mocenské potenciály zůstávají v rukou vlád jednotlivých států.
 útok proti kterémukoliv státu je pokládán za útok proti všem.
 Předpokladem kolektivní bezpečnosti je zákaz použití síly a hrozby
silou a povinnost řešit spory mírovými prostředky
 Kolektivní bezpečnost musí být důvěryhodná
Idealistický přístup
 Idealistický přístup k uspořádání mezinárodních vztahů je založen
na víře v možnost trvalého míru a spolupráce v mezinárodním
prostředí. Mír by měl být založen na přijetí společných norem,
nebo na výhodnosti hospodářské spolupráce
 Nesoustřeďuje se jen na roli státu, zdůrazňuje i roli mezinárodních
organizací, vnitrostátních organizací, nadnárodních společností aj.
 Pro mezinárodní uspořádání není politicko-bezpečnostní dimenze z
hlediska idealismu vždy rozhodující, je nutné brát v potaz i otázky
morálky, práva, kultury, ekonomického a sociálního rozvoje v
mezinárodních vztazích
 Koncept kolektivní bezpečnosti vychází z liberální tradice
 Podmínkou pro zachování světového míru a bezpečnosti je
schopnost všech států přijmout a dodržovat morální závazek
zřeknutí se násilí v mezinárodních vztazích
Idealistický přístup
 Imanuel Kant (1724-1804) K věčnému míru
 Navrhuje vznik volné federace států, kde by si jednotliví členové
zachovali svou suverenitu a zároveň se dohodli na zásadách
fungování mezinárodního systému. Války je možné odstranit na
základě rozumného jednání vlád. Pokud ve státech mají občané vliv
na vládu, je v jejich společném zájmu zabránit rozpoutání války
 Marxismus: teorie imperialismu
 Konflikt je nevyhnutelný mezi kapitalistickými státy, které se snaží
expandovat a šířit tak svou ekonomickou moc. Konflikt je
příležitostí pro revoluci a nastolení sociálně spravedlivého řádu.
Vítězství dělnické třídy přinese mezinárodní mír, protože dělnické
(socialistické, komunistické) vlády nemají zájem na válce
Idealistický přístup a jeho praxe
 Myšlenky idealistického řešení mezinárodních konfliktů a
rozumného světového uspořádání nalezly ohlas v praktické politice
zejména po I. světové válce, ve 20. letech XX. století
 Příklady „idealistických projektů“:
 Společnost národů (28.4.1919)
 Briand-Kellogův pakt (27.8.1928, Paříž)
Briand-Kellogův pakt
 Podepsán 27.8.1928 (Paříž)
 Mezinárodní smlouva vylučující válku jako
prostředek k řešení mezinárodních sporů,
vyjma případů sebeobrany
 V dohodě chybělo sankční ustanovení a v
praxi se ukázala jako neprosaditelná
 Dala právní základ pojmu „zločin proti
míru“, později využitého v Norimberském
procesu
 Zákaz útočné války byl potvrzen a rozšířen
v Chartě OSN
 Pakt podepsalo 62 států, mezi 15
původními signatáři bylo i Československo
Aristide Briand
Frank Kellog
Společnost národů
 Vzniká v reakci na ukončení I. světové války, je prosazována
zejména prezidentem USA (Woodrow Wilson) jako vyjádření
idealistické snahy o vytvoření nástroje vnášejícího řád do
anarchického světa tvořeného národními státy
 Institucionalizuje ideu rovnoprávnosti států, které si garantují
navzájem politickou nezávislost a územní integritu na základě
ochoty řešit spory jednáním a dohodou
 Zakládajícími členy jsou účastníci mírové konference ve Versailles a
neutrální státy, poražení ve Velké válce jsou přijímáni postupně
 Základní organizační struktura:
 Shromáždění (zastoupeny všechny státy na základě rovnoprávnosti)
 Rada SN (4 stálí členové – VB, Francie, Japonsko, Itálie; devět nestálých
členů, hlasování na zásadě jednomyslnosti.)
 Generální tajemník
Společnost národů
 Společnost národů postupně není schopna reagovat na množící se
bezpečnostní problémy (Mandžusko, Etiopie, občanská válka ve
Španělsku atd.), její akceschopnost a prestiž je na konci 30. let
nulová (formálně rozpuštěna v roce 1946)
 Důvodem byla neúčast nevlivnějších (hospodářsky a vojensky
nejsilnějších) států ve SN a absence jejich podpory:
 USA neratifikovaly smlouvu, nebyly účastníkem SN
 SSSR (přijat 1934, vyloučen 1939)
 Německo (1926, vystoupilo 1933)
 Japonsko (vystoupilo 1933)
 Itálie (vystoupila 1937)
 Společnost národů nebyla schopna zabránit vzniku nového
světového konfliktu
Realistický přístup
 Realistický přístup předpokládá, že hlavní charakteristikou systému
mezinárodních vztahů je rozložení moci
 Nejdůležitějším aktérem v systému mezinárodních vztahů je stát,
který tomto systému usiluje o maximální obhajobu svých národních
zájmů (od prostého přežití k ovládnutí systému)
 Dovolávání se morálních principů v mezinárodní politice jen
maskuje mocenské národní zájmy
 Realistická škola předpokládá anarchickou povahu mezinárodního
systému, kde neexistuje vyšší autorita určující a vymáhající
„pravidla hry“ a chování států je „hrou s nulovým výsledkem“
 Protože neexistuje vnější záruka přežití státu, je mezinárodní
prostředí oblastí nejistoty
Realistický přístup
 Konflikt, krize či válka jsou momentem ohrožení mocenského
postavení státu, jeho národních zájmů, jeho bezpečnosti
 Realistický přístup odmítá praktickou rovnoprávnost států:
pragmaticky přiznává státům rozdílnou moc a schopnost
prosazovat své národní zájmy, i prostřednictvím násilí
 Podmínkou pro zachování světového míru a bezpečnosti je jejich
soulad se zájmy rozhodujících států
 Naději na úspěch má jen takový systém kolektivní bezpečnosti,
který dostatečně zohlední zájmy rozhodujících aktérů a zajistí jim
odpovídající zastoupení
Vliv WWII na ideu kolektivní bezpečnosti
 Atlantická charta - 24.8.1941 (Londýn) – prohlášení představitelů
států bojujících proti Ose (F. D. Roosevelt, W. Churchill)
 „…po konečném rozdrcení nacistické tyranie bude nastolen mír všechny národy - prostředky k bezpečnému životu v jejich hranicích,
lidé budou moci žít beze strachu a nouze…“
 „…(signatáři AS) věří, že všechny národy musí z důvodů věcných i
důvodů duchovních dospět k tomu, že upustí od používání síly.
Nelze zachovat mír, pokud bude některých národ používat
vojenských sil, dokud nebude zřízena širší a trvalá soustava
všeobecné bezpečnosti, je nutné tyto národy odzbrojit. (Signatáři)
Budou poskytovat pomoc při všech jiných praktických opatřeních,
které ulehčí mírumilovným národům drtivé břemeno zbrojení, a
budou takováto opatření podporovat.“
 Přetrvává vědomí potřeby organizace kolektivní bezpečnosti, která
však na rozdíl od SN bude mít podporu rozhodujících států
Organizace spojených národů
 Založena přijetím Charty OSN 26.6.1945 (San Francisco)
 Zakládající členové: 50 (včetně ČSR), dnešní stav: 192 států
 Kombinuje idealistické i realistické přístupy, které se odrážejí i ve
struktuře OSN
 Základní struktura:
 Valné shromáždění
 Rada bezpečnosti
 Mezinárodní soudní dvůr
 Ekonomická a sociální rada
 Odborné organizace
 V čele OSN stojí generální tajemník
Charta OSN
 Základní legální rámec Organizace spojených národů
 Podepsána 26.6.1945, v platnosti od 24.10.1945
 Hlavní cíl OSN: „Udržovat mezinárodní mír a bezpečnost a za tím
účelem konat účinná kolektivní opatření, aby se předešlo a
odstranilo ohrožení míru a byly potlačeny útočné činy nebo jiná
porušení míru a aby pokojnými prostředky a ve shodě se zásadami
spravedlnosti a mezinárodního práva bylo dosaženo úpravy nebo
řešení těch mezinárodních sporů nebo situací, které by mohly vést k
porušení míru.“
 Doporučené části k seznámení:
 Kapitola V. (Rada bezpečnosti)
 Kapitola VI. (Pokojné řešení sporů)
 Kapitola VII. (Akce při ohrožení a porušení míru…)
Superiorita OSN
 Článek 5. Washingtonské smlouvy (1949):
 „Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více
z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti
všem, a proto se dohodly, že dojde-li k takovémuto ozbrojenému
útoku, každá z nich, uplatňujíc právo na individuální nebo kolektivní
sebeobranu uznané článkem 51 Charty OSN, pomůže smluvní
straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně
podnikne sama a v součinnosti s ostatními stranami takovou akci,
jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s
cílem obnovit a zachovat bezpečnost severoatlantického prostoru.
Každý takový útok a veškerá opatření učiněna v jeho důsledku
budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření
budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná
pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.“
Superiorita OSN
 Článek 4. Varšavské smlouvy (1955):
 „Dojde-li v Evropě k ozbrojenému útoku proti jednomu státu nebo
několika státům zúčastněným na Smlouvě se strany kteréhokoli
státu nebo skupiny států, každý stát zúčastněný na Smlouvě na
základě práva na individuální nebo kolektivní sebeobranu, v
souhlase s článkem 51 Charty OSN, poskytne státu nebo státům,
které byly takto napadeny, okamžitou pomoc, individuálně i v
dohodě s ostatními státy zúčastněnými na Smlouvě a to všemi
prostředky, které považuje za nutné, včetně použití ozbrojené síly.
Státy zúčastněné na Smlouvě budou se neprodleně radit o
společných opatřeních, která je nutno podniknout pro obnovení a
zachování mezinárodního míru a bezpečnosti. O opatřeních
podniknutých na základě tohoto článku bude zpravena Rada
bezpečnosti v souhlase s ustanoveními Charty OSN. Tato opatření
budou zastavena, jakmile Rada bezpečnosti učiní opatření nutná k
obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti.“
Valné shromáždění
 Představuje institucionální podobu idealistické představy o rovnosti
států
 Ve VS mají zastoupení všechny členské státy při rovnosti jejich
hlasů
 „Valné shromáždění může projednávat obecné zásady součinnosti
při udržování mezinárodního míru a bezpečnosti, zahrnujíc v to
zásady, jimiž se má řídit odzbrojení a úprava zbrojení, a může,
pokud jde o tyto zásady, činit doporučení členům nebo Radě
bezpečnosti anebo členům i Radě zároveň.“
 VS doporučuje, schvaluje, upozorňuje, projednává, ale
NEROZHODUJE. Rezoluce VS nejsou právně vynutitelné a
představují především politický dokument
 2002: předsedou VS Jan Kavan
Rada bezpečnosti
 Představuje institucionální podobu realistické představy o
rozdílnosti mezi státy – výkonný a klíčový orgán OSN z hlediska
zajištění jejího hlavního poslání
 15 členů: 10 nestálých volených VS na 2 roky (ČR 1994-5), 5 stálých
členů s právem veta (USA, Rusko, Čína, Francie, Velká Británie)
 RB rozhoduje, zda došlo k porušení míru nebo Charty, které
vyžaduje zásah OSN
 Rozhodnutí Rady bezpečnosti legitimizuje užití síly v mezinárodním
prostředí
 RB legalizuje jen taková rozhodnutí, která nejsou v rozporu s
národními zájmy stálých členů – není globální autoritou, která by
vždy a za všech okolností vyžadovala dodržování Charty OSN
 Rezoluce RB OSN jsou ZÁVAZNÁ pro všechny členské státy –
porušení rezoluce je spjato se sankcí
Mezinárodní soudní dvůr
 Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) se sídlem v nizozemském Haagu je
základním soudním orgánem OSN. Řeší spory mezi členskými státy
a předává OSN a jejím specializovaným organizacím odborné
posudky
 Řeší spory mezi státy, které se tyto rozhodnou předložit MSD
 Rozsudek MSD není právně vymahatelný, jeho uznání stranami
sporu je dobrovolné
 Rozhoduje zejména spory o území a otázky porušování Charty
 Pod patronací OSN vznikly i další soudní instituce, které se
primárně zaměřují na trestání genocidy, porušování lidských práv,
válečné zločiny
 Institucionalizace ochrany lidských práv (ICTY 1993, ICTR 1994, ICC
1998)
Aktivity OSN
 Do počátku 90. let byla (RB) paralyzována v důsledku
přetrvávajícího antagonismu SSSR a USA
 Od 90. let dochází k revitalizaci OSN a nahrazování reaktivního
přístupu aktivními přístupy
 George Bush (VS OSN, říjen 1990):
„Máme vizi nového partnerství národů, které překoná studenou
válku. Partnerství založeného na konzultaci, spolupráci a kolektivní
akci, zvláště prostřednictvím mezinárodních a regionálních
organizací. Partnerství spojeného zásadami a pravidly práva a
podporovaného rovným sdílením nákladů a závazků. Partnerství,
jehož cílem je šířit demokracii, prosperitu a mír a omezit zbrojení.“
 Delegace provádění bezpečnostní agendy na regionální organizace
(NATO, OBSE aj.)
UNMISET
UNMEE
MONUC
UNTAET
UNAMSIL
UNMIK
UNOMSIL
MINURCA
UNCIVPOL
MIPONUH
UNTMIH
MONUA
MINUGUA
UNSMIH
UNMOP
UNTAES
UNMIBH
UNPREDEP
UNCRO
UNAVEM III
UNMOT
UNASOG
UNAMIR
UNMIH
UNOMIL
UNOMIG
UNOMUR
UNOSOM II
ONUMOZ
UNOSOM I
UNTAC
UNPROFOR
UNAMIC
MINURSO
ONUSAL
UNAVEM II
UNIKOM
ONUCA
UNTAG
UNAVEM
UNIIMOG
UNGOMAP
UNIFIL
UNDOF
UNEF II
UNIPOM
DOMREP
UNFICYP
UNYOM
UNSF
ONUC
UNOGIL
UNEF
UNMOGIP
UNTSO
1940
1950
1960
1970
1980
1990
2000
2010
Generální tajemník OSN
 Generální tajemník OSN Pan Ki-Mun, od r. 2007:
„A Stronger United Nations for a Better World“
„Generální tajemník, v jehož osobě se pojí funkce
diplomata, obhájce, úředníka a výkonného ředitele,
je symbolem ideálů OSN a mluvčím všech obyvatel planety, zvláště
všech chudých a zranitelných...”
 Volen na 5 let VS na základě doporučení RB OSN
 Generalní tajemník je podle Charty OSN hlavním spravním
úředníkem OSN a vykonává funkce, jež mu byly svěřeny RB, VS, ESR
a dalšími orgány OSN. Charta „zmocňuje generálního tajemníka k
tomu, aby upozorňoval RB na situace, které podle jehou soudu
mohou ohrozit mezinárodní mír a bezpečnost.”
 Řídí mírové mise OSN (často prostřednictvím zvláštního zástupce)
Priority generálního tajemníka RB OSN
Priority SG:
 Globální oteplování
 Odzbrojení
 Boj s finanční krizí a chudobou
 Globální zdraví (boj s pandemiemi a zlepšení dostupnosti zdravotní
péče)
 Mír a bezpečnost
 Súdán, Blízký Východ, Irák, Haiti
 Ženy (prosazování rovnosti mužů a žen, zlepšení postavení žen)
 Odpovědnost chránit („Responsibility to Protect“ – opatření k
zabránění genocidy, etnických čistek, válečných zločinů aj.)
 Reforma OSN a její důvěryhodnost
Reforma OSN
 Evergreen…
 Ambice ke změně obsazování RB OSN reflektující realitu 21. století
 Možní členové RB OSN: Brazílie, Indie, JAR, Evropská unie?
Shrnutí
 V současném anarchickém systému mezinárodních vztahů
neexistuje globální autorita (ekvivalent vlády na národní úrovni),
která by byla schopna zajistit přežití státu
 Tento stav částečně kompenzuje existence systému kolektivní
bezpečnosti, který vytváří OSN
 Předchůdkyně OSN – Společnost národů, zanikla z důvodu
nereflektování reálné distribuce moci a rozdílného vlivu států
 Klíčovým orgánem OSN je Rada bezpečnosti, která hraje zásadní
úlohu při aktivaci systému kolektivní bezpečnosti
 Četnost, náročnost i nákladnost vojenských, policejních
a expertních aktivit OSN v posledních dvou dekádách výrazně roste
Politologie a mezinárodní vztahy
Vývoj, postavení, struktury a aktivity OSN
v oblasti bezpečnosti
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/28.0326