Transcript Interkulturni_komunikace_
Interkulturní komunikace
Interkulturní komunikace
• • Procesy interakce a sdělování v nejrůznějších typech situací, při nichž jsou komunikujícími partnery příslušníci jazykově a nebo kulturně odlišných etnik, národů, rasových či náboženských společenství (Průcha, 2010) Je determinována specifičnostmi jazyků, kultur, mentalit a hodnotových systémů komunikujících partnerů
Interkulturní komunikace
• Reflexe komunikačního procesu mezi individuálními a nadindividuálními subjekty náležejícím k rozdílným kulturním systémům •
Odlišné:
- Kognitivní struktury - Emocionální struktury - Způsoby percepce - Způsoby hodnocení skutečnosti
Vědní obory zabývající se interkulturní komunikací • • • • •
Psycholingvistika a sociolingvistika Etnografie komunikace Etnopsycholingvistika Teorie jazykového relativismu Interkulturní psychologie
Psycholingvistika a sociolingvistika
• • • Rozvoj od 60. let 20. st.
Procesy řečové komunikace jsou výrazně ovlivněny etnickými a národními kulturami
Výzkum kulturních a etnických aspektů -
address rules atp.
Etnografický výzkum
• • Metody a pojetí etnografického výzkumu
Případové studie
Etnopsycholingvistika
• • Hlavní oblasti vývoje – Rusko a okolí
Především verbální asociace
- např. hudební nástroje (děti 8 – 10 let) Rusko – piano, klavír, housle, tahací harmonika, harmonika USA – banjo, buben, zvonek, kytara, flétna
Tzv. mentální slovník
Jazykový relativismus
• Základem je hypotéza Sapira-Whorfa: - Myšlení je určeno jazykem, kterým se mluví - Rozdíly mezi jazyky se odrážejí i v interpretaci
světa a vnímání druhých
- Nikdy nelze dosáhnout absolutního
porozumění (přísloví, slovní hříčky atp.)
Interkulturní psychologie
• • •
Aplikace psychologických poznatků Výzkum kultur, jazyka a komunikačního chování Především humanistické pojetí
Kultura
• • • • • • • •
Produkt minulého chování lidí Usměrňovatel budoucího chování lidí Dlouhodobý vývoj Kontinualita vývoje (změny pozvolné i skokové) Etnická kultura X národní kultura Počty etnik a kultur ve světě Vztah kultury a jazyka (jazyk X nářečí) Národ X stát
Typologie národních kultur
• • • • • •
Geef Hofstede (NL – prům. management)
Potřeba znalosti vznikla se zrychlením globalizace a vznikem mezinár. organizací =) zintenzivnění obchodu a ek. – pol. styků Přehled MO?
Podle Hofstedeho je kultura „mentální naprogramování“ Kultura – různé vrstvy (rodina, sociální třída, profesní skupina, náboženská skupina atp.) Národní či etnická kultura – společná a dominantní
vrstva (národní mentalita)
Typologie národních kultur II.
• • Určující rys národní kultury – hodnoty Psychologické pojetí – hodnoty = regulační mechanismy chování • Typologie národních kultur: - Dimenze (kvantitativní indexy) 1) Mocenský odstup 2) Individualismus X kolektivismus 3) Maskulinita X feminita 4) Vyhýbání se nejistotě 5) Dlouhodobá X krátkodobá orientace
Mocenský odstup
• • •
Vztah lidí určité kultury k autoritě Míra, v jaké obyvatelé a instituce očekávají a akceptují nerovnoměrné vertikální rozložení moci
Země s velkým mocenským odstupem: • Malajsie, Mexiko, Francie, Turecko Země s malým mocenským odstupem: Dánsko, Irsko, Nový Zéland, Švédsko
Individualismus X kolektivismus
• • •
Rozsah závislosti jedince na kolektivu Míra volnosti pro vlastní iniciativu jedince Individualistické země
• USA, Velká Británie, Kanada, Austrálie, Belgie
Kolektivistické země
Guatemala, Ekvádor, Pákistán, Jižní Korea, Indonésie
Maskulinita X feminita
•
Zastoupení a vliv mužského/ženského prvku v hodnotách společnosti (např. průbojnost)
• • •
Maskulinita – rodové role jsou zřetelně odlišeny Feminita – rodové role se překrývají
Maskulinní státy: • Japonsko, Rakousko, Itálie, Švýcarsko, Mexiko Femininní státy: Švédsko, Norsko, Dánsko, Nizozemsko, Finsko
Vyhýbání se nejistotě
• • •
Rozsah, v jakém se kultury cítí ohroženy nejistými či neznámými situacemi Jak moc lidem vadí podstupovat riziko změn (v zaměstnání atp.) Silné vyhýbání se nejistotě:
• • Řecko, Portugalsko, Japonsko, Srbsko
Slabé vyhýbání se nejistotě:
Singapur, Dánsko, Velká Británie, Hongkong
Dlouhodobá X krátkodobá orientace • • •
Vyjadřuje vlastnosti lidí vztažené k budoucím odměnám, ochotě podřizovat se ve prospěch dlouhodobých cílů atp.
Rozdíly mezi „západním“ a „východním“ myšlením Dlouhodobě orientované země:
• Čína, Japonsko, Jižní Korea, Nepál
Krátkodobě orientované země:
Kanada, USA, Velká Británie, Španělsko
Charakteristiky komunikačního chování • v národních kulturách Komunikační kontext – nízký X vysoký - Nízký (vyjadřují explicitně to, co má být sděleno) – Německo, Švýcarsko atp.
• - Vysoký (méně otevřené vyjadřování, nutná interpretace) – Vietnam, Čína, Japonsko, Španělsko, Francie
Oslovování a používání titulů
- Formální (Rakousko, Polsko, Itálie, Maďarsko, ČR) • • - Neformální (USA, Skandinávie, Velká Británie) Tykání X vykání - dtto Komunikační etiketa – druhá vrstva komunikace - specifické rysy - komunikační rituály (např. podávání ruky, dotýkání, líbání, úsměv, ventilace či potlačení emocí
Interkulturní komunikace a akulturace • • • • • • Akulturace – neuvědomovaný proces, přejímání prvků jedné kultury příslušníky jiné kultury
Dochází k trvalým kulturním změnám Typické příklady probíhající akulturace v současnosti- Sámové, Inuité, Lužičtí Srbové, Maďaři (SVK) atp.
Hlavní vliv má jazyk (v minulosti např. latina a římské impérium) Asimilace – vyšší typ, přechází v ni akulturace České prostředí a akulturace???
Bariéry v interkulturní komunikaci
• • • • • Stereotypy (atribuce, předsudky) Etnofaulismy (neoficiální označení příslušníků jiného národa – př. Amíci, Dederoni, žabožrouti, Frantíci, rákosníci atp. – často negativní konotace) - Vztahují se k mentalitě, typickému chování, odívání, zvykům atp.
- Někdy neškodné (španělská vesnice X das Böhmische Dorf) - Politické konsekvence (např. korektnost a vývoj pojmů) - Negro -) Black -) Afroamerican -) African American
Používání konkrétního jazyka (př. Vlámové a Valoni) Odlišnost kultur Odlišné koncepce a systémy jazyka
Jazyky v Evropě a ve světě
• • • • • Počet a rozložení jazyků Hlavní jazyky světa (mateřské X oficiální) Vývoj prostorového rozložení jazyků Mezinárodní jazyky (lingua franca, ido, esperanto atp.) Evropské jazyky - Indoevropské - Ugrofinské - Turkotatarské Lingua franca – angličtina, Global English, funkční a teritoriální aspekt
Znalost cizích jazyků v české společnosti • • Důležitá jazyková a sociální kompetence Alespoň elementární znalost: - žádný cizí jazyk 26,5 % - 1 a více jazyků - 2 jazyky 13,8 % 27,2 % - 3 jazyky - 4 a více jazyků 21,3 % 11,2 %
Příklady událostí ovlivněných interkulturní komunikací • Do současných postojů a postojů politiků se často promítají důsledky historických událostí – tzv. kolektivní paměť • Příklady: - Odmítání jazyka (němčina a ruština v ČR) - Posilování jazyka (Estonsko, Lotyšsko) - Jazykové označení státního území (Makedonie, Kypr, Taiwan atp.) - Politická rétorika (přímá x skrze média)