Transcript PŮDNÍ TYPY
Půdní typy v ČR Litozem Litozem – Slabý horizont A na skalnatém podkladu Regozem Regozem – Slabý humusový horizont na sypké hornině Ranker • Typický půdní typ na sutích(silikátových) • Nachází se na úpatí svahů • Osidlován často javory • Humusově dobře zásobený, propustný, skeletnatý Rendzina • Častá v krasových oblastech – vápence, dolomity • Živinově bohatá • Nedostatek vody – ztrácí se v krasových skulinách • Často zakrslé stromy • Teplomilná vegetace • Řadíme mezi ně i třetihorní půdy dříve označované jako TERRA ROSA a TERRA FUSCA – oranžové,rudé nebo červené Černozem • Horizont A až 70 cm • C – vápnitá spraš • Velké množství edafonu, krotovin (chodby) různého typu • Typické jsou cicváry (broky) • Nejúrodnější, zemědělsky intenzivně využívané • Vznikaly v teplých oblastech pod travními porosty • Pro stromy nedostatek vody Hnědozem • Vznikla degradací černozemě • Často náznak horizontu B • Horizont A méně mocný • Úrodná, zemědělsky intenzivně využívaná • V teplejších lesích je častá na svahových deluviích Kambizem • Dříve hnědá lesní půda • Nejčastější půda našich lesů • Typicky trojhorizontová půda • Horizont Bv – až 70 cm, hnědý, okrový, rezavý – dochází k procesu hnědnutí (tvorba jílu) Luvizem • Dříve ilimerizovaná nebo také lessyvovaná půda • Pravděpodobně vznikla rozmrzáním a promrzáním ke konci dob ledových • Má charakteristický horizont E, kde dochází k vyluhování jílu = ilimerizace • Velmi častý typ podbeskydské pahorkatiny • Fyzikálně i chemicky průměrné půdy vhodné pro les Podzol • Extrémní půdní typ s morem • Fyzikálně i chemicky nepříznivý – půda těžká, uléhavá, nepropustná, toxicita hliníku • Má typický horizont E s vyplavením Fe a Al – podzolizace • Tvrdý,oranžový až hnědý B s ornštejnem (křemičité broky) Glej • Půda ovlivněná povrchovou nebo spodní vodou • Glejové horizonty jsou mokré, zabahnělé, často modro-šedo zelené • V okolí kořenů oranžové skvrny • Go – Glejový oxidační horizont – přístup O2 • Gr – Glejový redukčtní horizont – bez přístupu O2 – dochází ke hnití Fluvizem • Dříve naplavená půda • Nemá charakteristické horizonty, ale zeminové vrstvy – co řeka v určitou dobu uložila • Často i v okolí desítek metrů od řeky – změna koryta • Horizont A nemusí být vždy plně vytvořen Organozem • Dříve rašelinná půda • Vzniká hromaděním rašeliníku až do několika metrových vrstev • T – jednotlivé rašelinné vrstvy Pseudoglej • Na jaře a na podzim zamokřený, v létě vyschlý a rozpraskaný • Pro rostliny a edafon velmi nepříznivý • Tvorba oxidu železa (oranžový), při trvalém zamokření redukce (zelená) a také srážení černého manganu • Vzniká kolísáním hladiny v okolí řek nebo na půdách s nepropustným podložím (půdy přemístěné na jiný podložní substrát) • Bm – šedomodrý s oranžovým mramorováním