PŮDNÍ TYPY

download report

Transcript PŮDNÍ TYPY

Půdní typy v
ČR
Litozem
Litozem – Slabý
horizont A na
skalnatém podkladu
Regozem
Regozem – Slabý
humusový horizont
na sypké hornině
Ranker
• Typický půdní typ na
sutích(silikátových)
• Nachází se na úpatí
svahů
• Osidlován často javory
• Humusově dobře
zásobený, propustný,
skeletnatý
Rendzina
• Častá v krasových oblastech
– vápence, dolomity
• Živinově bohatá
• Nedostatek vody – ztrácí se v
krasových skulinách
• Často zakrslé stromy
• Teplomilná vegetace
• Řadíme mezi ně i třetihorní
půdy dříve označované jako
TERRA ROSA a TERRA FUSCA
– oranžové,rudé nebo
červené
Černozem
• Horizont A až 70 cm
• C – vápnitá spraš
• Velké množství edafonu,
krotovin (chodby) různého
typu
• Typické jsou cicváry (broky)
• Nejúrodnější, zemědělsky
intenzivně využívané
• Vznikaly v teplých oblastech
pod travními porosty
• Pro stromy nedostatek vody
Hnědozem
• Vznikla degradací
černozemě
• Často náznak horizontu
B
• Horizont A méně mocný
• Úrodná, zemědělsky
intenzivně využívaná
• V teplejších lesích je
častá na svahových
deluviích
Kambizem
• Dříve hnědá lesní půda
• Nejčastější půda našich
lesů
• Typicky trojhorizontová
půda
• Horizont Bv – až 70 cm,
hnědý, okrový, rezavý –
dochází k procesu
hnědnutí (tvorba jílu)
Luvizem
• Dříve ilimerizovaná nebo
také lessyvovaná půda
• Pravděpodobně vznikla
rozmrzáním a promrzáním
ke konci dob ledových
• Má charakteristický horizont
E, kde dochází k vyluhování
jílu = ilimerizace
• Velmi častý typ
podbeskydské pahorkatiny
• Fyzikálně i chemicky
průměrné půdy vhodné pro
les
Podzol
• Extrémní půdní typ s
morem
• Fyzikálně i chemicky
nepříznivý – půda těžká,
uléhavá, nepropustná,
toxicita hliníku
• Má typický horizont E s
vyplavením Fe a Al –
podzolizace
• Tvrdý,oranžový až
hnědý B s ornštejnem
(křemičité broky)
Glej
• Půda ovlivněná
povrchovou nebo spodní
vodou
• Glejové horizonty jsou
mokré, zabahnělé, často
modro-šedo zelené
• V okolí kořenů oranžové
skvrny
• Go – Glejový oxidační
horizont – přístup O2
• Gr – Glejový redukčtní
horizont – bez přístupu
O2 – dochází ke hnití
Fluvizem
• Dříve naplavená půda
• Nemá charakteristické
horizonty, ale zeminové
vrstvy – co řeka v
určitou dobu uložila
• Často i v okolí desítek
metrů od řeky – změna
koryta
• Horizont A nemusí být
vždy plně vytvořen
Organozem
• Dříve rašelinná půda
• Vzniká hromaděním
rašeliníku až do
několika metrových
vrstev
• T – jednotlivé
rašelinné vrstvy
Pseudoglej
• Na jaře a na podzim
zamokřený, v létě vyschlý a
rozpraskaný
• Pro rostliny a edafon velmi
nepříznivý
• Tvorba oxidu železa
(oranžový), při trvalém
zamokření redukce (zelená)
a také srážení černého
manganu
• Vzniká kolísáním hladiny v
okolí řek nebo na půdách s
nepropustným podložím
(půdy přemístěné na jiný
podložní substrát)
• Bm – šedomodrý s
oranžovým mramorováním