Transcript Snímek 1

Nová finanční perspektiva a krize
eurozóny
Lubor Lacina
Mendelova universita v Brně
Jean Monnet Centre of Excellence
Krize eurozóny a rozpočet EU
• Evropský integrační projekt se dostal na
křižovatku
• Tři možné cesty řešení:
– Prohloubení integrace – vytvoření politické unie s
federálním rozpočtem
– Zachování současného stavu
– Disintegrace – návrat ke společnému trhu a
národním měnám
• Krize eurozóny potvrdila omezenou stabilizační
kapacitu rozpočtu EU
Co napsali jiní..
• MacDougall, D. (1977): Report of the Study Group on
the Role of Public Finance in European Integration.
Brussels, European Commission.
• Sapir, A. (2003): ‘An Agenda for a Growing Europe.
Making the EU Economic System Deliver’, Report of
an Independent High-Level Study Group established
on the initiative of the President of the European
Commission.
• P. De Grauwe (2004): „Without political integration
the eurozone will be like house without roof“.
• Pisani, J. – Wolff, G. (2012): Options for a Euro-Area
Fiscal Capacity
Status Quo
• Omezená velikost rozpočtu EU ve srovnání s
federálními i národními rozpočty – omezená
redistribuční funkce a zcela chybějící stabilzační
funkce
• Víceletá perspektiva – omezená flexibilita
• Z historických důvodů většina výdajů na zemědělskou
a regionální politiku
• Omezené vlastní zdroje – žádná daň EU – závislost na
příspěvcích členských států
• „Juste retour“ problém – rozdělení na čisté
přispěvatele a příjemce
Proces vyjednávání o MFF
• Komise připravuje návrh
• Evropský parlament má právo veta, ALE
• Rada stanovuje strop rozpočtu – na úrovni
Rady převažují národní zájmy nad zájmy
Společenství
Navrhovaný směr reformy
 Zvýšení stropu rozpočtu EU (2 – 5% EU HND);
 Posílení stabilizační funkce rozpočtu EU
(podoba fungování ESM);
 Nalezení vlastního zdroje příjmů (např. podíl
na dani z příjmu právnických osob);
Návrh Bruegel Think Tank
• Federální rozpočet – přesun sociálního
pojištění a části korporátní daně do příjmů
rozpočtu EU
• Přerozdělení (transfery) na základě kritéria
odchylky od potenciálního HDP
• Posílení stabilizační kapacity spojené s
výraznou ztrátou fiskální autonomie členských
států (fiskální unie)
Vlastní návrh (I.)
• Jakékoliv zvýšení rozpočtu EU musí být spojeno s
poklesem relativní velikosti národních rozpočtů
• Nesmí dojít k trvalým transferům do členských zemí a
navýšení rozpočtu EU nesmí být spojeno s růstem daňové
zátěže občanů a firem EU
• Je nutné oslabit dominanci Rady EU při stanovení stropu
finanční perspektivy
• Současné prostředky v EMS by měly být přesunuty do
rozpočtu EU nebo nově vzniklého rozpočtu eurozóny
• Stanovení jasných kritérií pro poskytování transferů
(vyrovnávání asymetrických šoků)
Vlastní návrh (II.)
• Schéma založené na doporučeních teorie OCA
• Míra divergence - význam asymetr. šoku:
– 1 minus korelace HDP (čím vyšší indikátor tím vyšší
transfery)
– Podobnoszt s návrhem Pisani – Ferry – Wolff
transfery na základě velikosti produkční mezery
Vlastní návrh (III.)
• Reforma vlastních zdrojů – nové vlastní zdroje:
– Daň z finančních transakcí
– Sociální pojištění
– Část daně ze zisku právnických a fyzických osob
• Reforma výdajů
– Přesun financování zemědělské politiky na národní rozpočty a výrazné
omezení politiky HSS jen na nejchudší regiony
– Posílení nástrojů na podporu růstu a konkurenceschopnosti (např.
podpora přílivu PZI a reforem trhu práce včetně růstu mobility)
– Financování obranné politiky z rozpočtu EU (úspory z rozsahu)
– Pouze dočasné transfery zemím zasaženým asymetrickým šokem
(pouze za podmínky provádění reforem)
Proč k reformě nedošlo?
• EU není politickou unií, stále převládají národní zájmy
nad zájmy Společenství;
• Neochota národních vlád (politiků) vzdát se kontroly nad
částí daní vybraných v členských zemích
• Negativní postoj tzv. čistých přispěvatelů k vyšší míře
přerozdělování (UK. Nizozemí, Německo, Švédsko)
• První by musela být nalezena shoda na harmonizaci
výpočtu daňových základů
• EU vers. Eurozóna (vlastní rozpočet pro EU a vlastní pro
země eurozóny?)
Ztracená příležitost?
Probíhající krize eurozóny a nastavené
mechanismy jejího řešení jsou příležitostí pro
diskusi o významné reformě rozpočtu EU:
– Krize posílala debatu o nutnosti posílení stabilizační
role rozpočtu EU. Zatím však chybí konkrétní návrhy.
– Jakékoliv jednání o podstatné reformě bude vyžadovat
podporů politických reprezentací členských zemí –
hledání kompromisů je časově náročné
– Podstatnou reformu rozpočtu lze očekávat až v rámci
diskuse o podobě MFF po roce 2020