Transcript PROJEVY PSYCHICKÉ ZÁTĚŽE V DOSPĚLOSTI A STÁŘÍ

PROJEVY PSYCHICKÉ ZÁTĚŽE V
DOSPĚLOSTI A STÁŘÍ
Motto:
„Žít se stresem, to je kumšt“.
( O. Gregor)
PSYCHOSOMATICKÉ PORUCHY
U lidí v produktivním věku se můžeme
často setkat s TRVAJÍCÍM STRESEM, který
vede k poruchám v oblasti fyziologických
funkcí.
Pro způsob, jak intenzivně bude organismus
reagovat, je velice důležité subjektivní
zhodnocení jedince.
Člověk může díky stresu pociťovat potíže s
příslušným orgánem, i když ve skutečnosti
narušen není = FUNKČNÍ SYNDROM
(potíže s činností srdce – bušení, bodavé a
tížívé bolesti, únava, závratě, bolesti hlavy,
sexuální poruchy, bolesti svalů a kloubů)
Doprovázející psychické potíže: neklid,
strach, depresivní nálada.
Psychosomatické poruchy jsou tělesné
poruchy, u kterých hrají významnou roli
hlavně emoce a myšlenkový proces.
Často je označujeme jako poruchy
adaptace, jelikož vznikají tak, že se
organismus snaží přizpůsobit stresu.
Psychosomatická onemocnění
orgánů:
Onemocnění v oblasti trávicího traktu
 Poruchy výživy
 Onemocnění průdušek
 Onemocnění pohybového aparátu
 Migréna
 Onemocnění kůže (ekzémy)
 Onemocnění oběhového systému

V nepřetržitém stavu podráždění se také
mohou objevit nepříznivé chemické
procesy v organismu.
Dlouhodobě to může vést k
arterioskleróze cév.
Stres musíme vnímat jako přední rizikový
faktor!!!
Syndrom vyhoření (burn-out)
Burn-out se jeví jako čtyřstupňový proces:
1. Idealistické nadšení (nerealistické
očekávání situací)
2. Stagnace ( nedostatek šancí na realizaci,
rostoucí vědomí, že se člověk nemůže
realizovat, nulové výsledky pracovního
úsilí)
3. Frustrace (pocity bezmoci, zpochybnění
vlastní efektivity)
4. Apatie ( cynismus, emocionální ústup,
omezení kontaktů s okolím)

Symptomy burn-outu
Tělesné, emoční, psychické vyčerpání
 Chronická únava
 Nedostatek energie
 Náchylnost k nemocem
 Poruchy spánku
 Pocity deprese, bezmoci a prázdnoty
 Podrážděnost, zoufalství
 Lhostejnost

Syndrom vyhoření má
Podobné projevy jako stres,
ale jsou zde výrazné rozdíly.
Důsledkem může být
nedosažený životní ideál.
Burn-out se vyvíjí pozvolně a trvá několik
let, nezasahuje jen do individuálního
vývoje, ale také bývá produktem
socializace.
Učitelé, pozor!
U učitelů, v porovnání s osobami jiných
profesí, se vyskytuje větší podíl lidí se
zdravotními riziky = 70%
- faktory jako jsou hluk, tlak času a zatížení
jsou následkem vyčerpání, rezignace na
povolání, pocitů viny a depresí.
- v některých případech může dojít až k
užívání léků, alkoholu a jiných drog

Životní postoje
Myšlenkové a pocitové vzorce, které
ovládají stres si člověk osvojuje již v
dětství ve své rodině.
Buď jsme je viděli u svých rodičů, což
nazýváme tzv. modelovým učením nebo
jsme si je museli rozvinout sami, abychom
pak mohli v rodině fungovat po psychické
i fyzické stránce.
Skupiny životních postojů
1.
Re-aktivní myšlení – jedinec je náchylnější
ke stresu, cítí se jako bezmocné oběti,
které jsou ovládáni okolím, vlastní
zodpovědnost přenášejí na druhé (na žáky,
rodiče, instituce atd.)
2.
Pro-aktivní myšlení – aktivní utváření
vlastního života, orientace na přítomnost,
přejímaní vlastní odpovědnosti, chápání
problémů jako výzvu, schopnost řešit
problémy
3.
Negativní myšlení – paměť si vybavuje
jen negovaný předmět a ne situaci nebo
pocit (příklad: Po výroku „ Nemyslete
na červené auto“, nelze myslet na nic
jiného než právě na červené auto.)
Člověk s negativním myšlením nenalézá
nebo ztrácí v každodenní práci smysl. Má
přemíru negativních pocitů, což mu
narušuje psychiku i fyzickou rovnováhu.
Hledání smyslu života v práci =
základní lidská motivace
Ke stresu je náchylnější člověk, který nevidí
ve svém životě smysl.
Cesta ven? → Sebetranscendence
↓
Duševní síly člověka se nezaměřují tolik na
vlastní ego, ale soustředí se na vztahy k
lidem a okolí. Sebetranscendece je
dosaženo tehdy, pokud hledáme smysl
života od sebe odvádějícím způsobem.
Vliv na ontogenezi v dospělosti má profesní
socializace – vliv konané pracovní činnosti na
osobnost.
 Dospělý jedinec tráví většinu času prací,
která ovlivňuje jeho rozvržení dne a tedy i
života.
 Postavení v pracovním světě je ukazatelem
sociální hodnoty a prestiže jedince ve
společnosti.
 Velká část lidí by pracovala i tehdy, kdyby
měla dostatek prostředků k životu.
 Materiální uspokojení není jediným důvodem
k práci.

Mobbing – rafinované šikanování na
pracovišti
„Mob“ – napadat někoho
 Negativní působení proti jedné osobě
jednou nebo více osobami, napadaný
jedinec to vnímá nepřátelským,
ponižujícím a zastrašujícím způsobem.
 Vyskytuje se po delší dobu.
 Vztah „pachatel – oběť“
 Oběť je neschopná bránit se z různých
důvodů (sociální, fyzický, psychický)

Otevřený mobbing – střety mezi jasně
nepřátelskými stranami.
 Latentní mobbing – strany se vyhýbají
osobnímu konfliktu, situace řeší oklikou.
 Stres →následek mobbingu
→ příčina mobbingu

Mobbing je stresorem, který se objevuje ve
stejné psychosomatické skupině potíží
jako stres.
Způsoby mobbingu

-
-
Jde o rozpor s demokratickými principy
společnosti!
Rozhodnutí bez diskuze, domluvy
Kritika za zády
Odmítnutí komunikace
Falešné obvinění
Neposkytnutí informací pro pracovní
výkon
Rozdělení zvláštních úkolů
Absence uznání za úspěšnou práci
Důsledky mobbingu
Bolesti hlavy, žaludku, svalů, zad
 Nevolnost, zvracení, nechutenství
 Poruchy spánku
 Závratě, návaly pocení
 Ztráta koncentrace
 Pochybování o sobě samém
 Nejistota, deprese
 Ztráta motivace, paranoia, zoufalství
 Myšlenky na sebevraždu
 Ad.

Mobbing je závažným faktorem zátěže na
pracovišti, kterým je nutno se zabývat.
Vede ke vzniku následků v psychické a
somatické patologii.
Doporučuje se přesný rozbor příčin
mobbingu, aby se dala zátěž ovlivnit.
35 ze 178 učitelů (20%) uvedlo, že má na
pracovišti protivníky (uvádí P. Böhm ve
svém výzkumu o problematice mobbingu
v učitelském povolání)
Překonávání stresu
Prevence stresu – snížit počet stresových
situací během dne, zmírnit emoční vzrušení,
změnit postoje.
 Změnit myšlenkové a pocitové vzorce
vyvolávající stres – jako jsou ukvapená
zobecnění, nesprávné závěry, dogmata
 Každou myšlenku rozebrat a posoudit její
správnost
 Přerušit negativní pocitové stavy
 Když předstíráme klid a lhostejnost a přitom
to v nás vře, škodíme sami sobě.

Cvičení proti stresu

-
Provádět denně po dobu 3-4 týdnů cca
15min.
Najdeme si klidné a příjemné místo
Zhluboka se několikrát nadechneme a
zavřeme oči
Zaujmeme polohu vleže nebo vsedě
Zaměřujeme pozornost na své nitro, každá
část těla je uvolněná
Přeneseme se v představách na oblíbené
místo zakryté skleněnou kopulí a
chráněného od všeho okolního – označit
místo jako např. oázu, siestu apod.
Rozhlédneme se kolem a vnímáme
všechny barvy a tvary, nasloucháme všem
zvukům, vnímáme vůně.
- S místem se nakonec rozloučíme
Vše opakovat 3x až 4x.V momentě, kdy si
vybavujeme oblíbené místo, spojíme si jej
s určitým pohybem těla (stisknutí palce
apod.)
V duchu si pak vždy vyslovíme jméno
oblíbeného místa a uděláme doprovodný
pohyb.
-
Protistresové možnosti
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
13.
14.
15.
16.
Snížit příliš vysoké ideály
Nepropadat syndromu pomocníka
Naučit se říkat NE
Stanovit si priority
Vytvořit si dobrý plán
Dělat přestávky
Vyjadřovat pocity otevřeně
Hledat emocionální podporu
Vyvarovat se negativního myšlení
Předcházet pracovním problémům
Zachovat rozvahu v kritických situacích
Doplňovat energii
Analyzovat problémy
Vyhledávat výzvy
Využít pomoci
Žít zdravě
Použité zdroje
Mikšík, O. Psychika osobnosti v období
závažných životních a společenských změn.
Praha : Karolinum, 2009.
 Wedlichová, I., Heřmanová,V. Kapitoly z
vývojové psychologie. Ústí nad Labem:
PrintActiv, 2008.
 Nakonečný, M. Lidské emoce. Praha:
Academia, 1998.

Děkuji za přečtení 
Klára Zajacová
Tv-čj 1.roč. navaz. stud.