Transcript Hmyzožravci.

 Řád
 Hmyzožravci (Eulipotyphla)
 Čeledi
 Štětinatcovití (Solenodontidae)
 † Nezofontovití (Nesophontidae)
 Ježkovití (Erinaceidae)
 Rejskovití (Soricidae)
 Krtkovití (Talpidae)
Hmyzožravci
 Patří mezi nejstarší druh na této planetě.
 Řadíme sem asi 370 druhů z toho 30 v Evropě.
 Většina nemá tělo delší než 20 cm.
 V České republice žijí 3 čeledi: ježkovití, krtkovití a rejskovití.
 Vyznačují se především malou mozkovnou a jednoduše stavěným
mozkem. Mají úplný chrup (složený z 26-48 špičatých zoubků).
 Živí se bezobratlými živočichy a malými savci.
 Orientují se podle čichu a hmatu, někteří mají výborně vyvinutý
sluch. Zhoršený zrak je důsledkem noční aktivity.
Nezofontovití
 Je to již vyhynulá čeleď
hmyzožravců.
 Obsahuje jediný rod s osmi
druhy.
 Žili v dnešní Dominikánské
republice, na Kubě, Haiti, Portoriku a na Kajmanských
ostrovech.
 Pravděpodobně je vyhubil příchod krys ze Španělska v 16.století.
Krtkovití
 Na konci krtkových lopatovitých








předních končetin má pět silných
Krtek obecný
drápů.
Při hrabání jde naslepo postupuje vpřed.
Čumák mu slouží jako klín a pohyb předních nohou připomíná kraula.
Krtek za jarní říjen vykope až 50 metrů chodeb.
Při kopání každou chvíli zamíří k povrchu. Tyto otvory zaručují krtkovi stálí
přísun vzduchu.
Krtkovo doupě není větší než fotbalový míč a obyčejně si ho vystýlá trávou.
Jeho potravou se stávají žížaly, slimáci, brouci, menší larvy a další bezobratlí,
kteří prolézají krtkovými chodbami.
Krtek dokáže za den spořádat až 50 gramů žížal.
Když má potravy dostatek, tak si ji schovává na později. Někdy jich tak
nahromadí i několik tisíc.
Krtek obecný
Ježkovití
 Ježci se začali vyvíjet asi před 30







Ježek východní
miliony let.
Měří kolem 20-30 cm a tělo je pokryto vrstvou bodlin, které vznikly ze srsti.
Čumák a spodní část těla jsou pokryty srstí.
Při nebezpečí naježí ostny nebo se stočí do klubíčka.
Mají špičaté čumáky, které jim pomáhají při rozrývání porostu a hledání
potravy.
Mají dobře vyvinutý sluch a uši kruhovitého tvaru.
Jsou to noční zvířata.
Ježci mají schopnost zimního spánku (většinou kvůli nedostatku potravy) a
mohou spát v kteroukoli dobu od začátku zimy do konce prosince.
Převážnou část jejich potravy tvoří hmyz a bezobratlé živočichy. Občas
sežerou i ptačí mláďata a vejce. Někdy se přiživuje i na mršinách.
Ježek západní
Ježek východní
Rejsek obecný
Rejskovití
 Většinou dorůstají velikosti myši.
 Hřbet mívají hnědý, šedý až černý,




spodek těla světlý.
Obývají téměř celou Evropu mimo Irska a jižních oblastí.
Potravu tvoří hmyz a drobní obratlovci.
Samice mívají za rok 2-3 vrhy po 4-8 mláďatech.
Rejsec vodní je jedním z jedovatých savců. Žlázy má uložené na
spodní části čelisti. Produkují toxin znehybňující jejich kořist.
Bělozubka bělobřichá
Rejsek obecný
Konec