První světová válka_1
Download
Report
Transcript První světová válka_1
prezentace pro výuku vlastivědy v 5. ročníku
První světová válka byla před rokem 1938 nazývána
Velká válka, nebo také Světová válka.
Zasáhla Evropu, Asii i Afriku.
Probíhala v letech 1914 – 1918.
Záminkou k válce byl atentát
na následníka trůnu
Františka Ferdinanda d'Este.
Rakousko-Uhersko odvetou vyhlásilo válku Srbsku
a vyvolalo tím řetězovou reakci vedoucí k světové válce
Během jednoho měsíce se Evropa ocitla ve válečném
konfliktu.
Před válkou docházelo k velkým sporům mezi
mocnostmi (vliv, kolonie, zdroje surovin, odbytiště
a trhy).
Nejagresivněji postupovalo Německo, které se při
prosazování svých zájmů střetlo především s Británii
a Francií.
Další spory probíhaly mezi Rakouskem-Uherskem
a Ruskem.
V roce 1908 byla k Rakousku-Uhersku připojena
i Bosna a Hercegovina, její obyvatelé se ale se situací
nechtěli smířit.
Jejich odboj podporovalo i Srbsko, na jehož hranicích
se v roce 1914 konaly manévry rakousko-uherské
armády.
Následník trůnu František Ferdinand d'Este jako
vrchní inspektor rakousko-uherské armády přijel
na manévry a na jejich závěr okázale navštívil Sarajevo,
hlavní město Bosny.
Na něj a jeho manželku byl 28. června 1914 v Sarajevu
spáchán atentát, kterému oba podlehli.
Atentát spáchal bosenskosrbský
politický aktivista Gavrilo Princip.
O měsíc později – 28. července 1914 vypovědělo
Rakousko-Uhersko Srbsku válku.
Seskupení Dohoda (nazývané častěji Trojdohoda) bylo
spojenectvím Británie, Francie a Ruska; na straně
Trojdohody bojovala i řada dalších států, především
Itálie, seskupení bylo podporováno i Spojenými státy
americkými.
Protivníkem Dohody byly Ústřední mocnosti
(Centrální mocnosti) – Německé císařství, RakouskoUhersko, Turecko a později i Bulharsko.
Český národ se chtěl osvobodit od Rakouska-Uherska,
podporu a pomoc hledal v cizině.
Skupina českých vzdělanců odešla za hranice
(Švýcarsko, Francie, Anglie, Rusko, USA) a odtamtud
organizovala boj za samostatný československý stát.
Nejvýznamnější představitelé:
o
Tomáš Garrigue Masaryk
o
Edvard Beneš
o
Milan Rastislav Štefánik
• Čeští vojáci bojovali především v legiích na straně
Trojdohody.
Zbraně 1. světové války
Pěchota a dělostřelectvo – využívání zákopů, pěchotní
granáty, minomety, plamenomety, vznik bojové
brokovnice a samopalu, kulomety, dělostřelectvo
dokázalo střílet i granáty o hmotnosti vyšší než 450 kg
na vzdálenost až 16 km.
Bojové plyny – s jejich používáním začali Němci;
otravný plyn byl útočnou zbraní, byl přepravován
v kovových lahvích, při jeho nasazení v boji se
využívalo síly a směru větru.
Vojáci museli bojovat v těžkopádných plynových
maskách.
Tanky – vznikly z důvodu mít vozidlo (a zároveň
zbraň), které by dokázalo překonat zákopy. Trup tanku
byl opancéřován, pohyboval se na pásech.
Válečné lodě – bitevní lodě a bitevní křižníky
Letadla – letadla používaná v 1. světové válce
Nebojovalo se jen v evropských zemích. První světová
válka postihla také Asii (Rusko, Japonsko, Čínu, Indii,
Osmanskou říši), Afriku (Togo, Namibii, Kamerun,
Tanzanii), ponorková válka probíhala okolo pobřeží
Jižní Ameriky, válčilo se o ostrovy v Tichém oceánu…
21. listopadu 1916 zemřel Rakouský císař František
Josef I. (vládl 68 let) a na jeho místo nastoupil císař
Karel I.
Ústřední mocnosti nebyly hospodářsky silné,
projevoval se nedostatek surovin, potravin (potraviny
na příděl – poukázky) i nedostatek léků.
Občané Rakouska-Uherska se proti rostoucím cenám
a hladu bránili stávkami a demonstracemi, které však
byly krutě potlačovány.
Po těžkých čtyřletých bojích zvítězily v 1. světové válce
země Dohody a 3. listopadu 1918 bylo podepsáno
příměří zástupci Dohody a Rakousko-Uherska.
11. listopadu rakouský císař Karel I. podepsal abdikační
listinu. Tímto Rakousko-Uhersko definitivně zaniklo.
První světová válka definitivně skončila podepsáním
příměří Německem 11. listopadu 1918.
Zpráva o tom, že Rakousko-Uhersko přijalo všechny
podmínky míru, přišla do Prahy 28. října 1918.
Davy lidí se shromáždily na Václavském náměstí u
pomníku sv. Václava.
Tento den vznikl samostatný československý stát.
T. G. Masaryk byl 14. listopadu 1918 zvolen prvním
československým prezidentem.
Mapa Československé republiky:
Vlajky (červenobílá byla používaná v letech 1918-1920,
vlajka s modrým klínem pak od roku 1920).
Důsledkem světové války byl zánik Rakouska-
Uherska, carského Ruska, Německého
císařství a Osmanské říše a vznik nástupnických států.
Rakousko-Uhersko se rozpadlo
na Československo, Rakousko a Maďarsko.
Byly vytvořeny nové státy - Polsko a Jugoslávie.
První světová válka přinesla světu značné množství
změn:
o vojenské - vynález tanku, užívání bojových letadel,
použití chemických zbraní
o sociální - deformace věkové a pohlavní struktury
obyvatelstva mnoha zemí vlivem úmrtí značného
množství mužů; ženy se začaly domáhat svých práv
(např. volebního)
o politické - rozmohl se pacifismus, ale i nacionalismus.