Transcript Vrcholný středověk

Vrcholný středověk
12. – 15. století
Převrat v zemědělství
• 11. století - důležité
vynálezy: pluh, brány,
chomout, podkovy
• trojpolní soustava (ozim,
jař, úhor)
• vyšší výnosy
přebytky
rozvoj
řemesel a místní směny
• raný středověk - vesnice soběstačné
– (řemeslníkem jen kovář)
• později složitější výrobní technika
specializace řemesel (v Praze ve
14. stol. 225 řemesel) práce s kovem:
zvonaři, zámečníci, konváři, pilaři, lopatníci,
srpníci, nožaři, nebozezníci, hřebičníci,
dráteníci, flašnéři, ostrožníci, mečíři, helmíři,
štítaři, …
• obchod dříve jen dálkový =
zahraniční (luxusní zboží) - nyní
rozvoj místních trhů
Rozvoj tržního hospodářství
• převládá finanční renta (v raném středověku –
naturální)
• vznik finančnictví - směnky, lichva, úroky,
zástavy, úvěry,…
Vznik měst
• Kdy?
v západní Evropě - 11. st.
v Čechách – 12. - 13. st.
• Kde?
podhradí, u klášterů,
brodů, křižovatky cest
dálkového obchodu,
původní římská města
(odbytiště řemeslných
výrobků)
Charakteristické rysy
• hradby
• městská privilegia
• samospráva (rada konšelů, v čele
purkmistr, rychtář) – radnice =
symbol politického a
hospodářského sebevědomí
• obyvatelé - řemeslníci a
obchodníci
• asi 5 % obyvatelstva (Praha kolem
r. 1300 22 000, Brno 8 000)
Dva hlavní typy měst:
• královská či svobodná
(vrchnost - král)
• poddanská (vrchnost –
šlechtic či církev) - složitější
boj za městská privilegia
• další typy:
věnná (Dvůr Králové, Hradec Králové,
Jaroměř, Polička,…)
horní (Kutná Hora, Jihlava))
komorní (Rakovník,…)
Ulice středověkého města
• do 13. st. u nás živelný
vznik měst, bez plánu
(Staré Město pražské) klikatící se úzké uličky
• od 13. st. města
zakládána podle plánu šachovnicový půdorys, ve
středu pravoúhlé náměstí
(Nové Město pražské)
Městská společnost
• měšťané (= vlastnili parcelu a
postavili dům)
- patriciát (bohatí obchodníci)
- řemeslníci - mistři sdružení v
ceších (profesní společenství na
ochranu zájmů)
X
• chudina (námezdní dělníci,
služebnictvo, tovaryši, nádeníci,
nečestná povolání,…)
Městské domy
• hloubka několikanásobek
šířky
• průčelí několik metrů
• žádná kanalizace ani
osvětlení
• vozovky se svažovaly ke
středu - stoka
• žádné číslování - znamení
• města sevřena hradbami malá plocha
• střechy z hořlavých
materiálů (došky, šindele),
úzké uličky
• zhoubné požáry
• epidemie
Městská privilegia
• od zakladatelů města
získávala práva - tím se
fakticky stávala městy a
platila za ně daně:
- právo samosprávy
- právo mílové (ochrana před
konkurencí 9 - 11, 25 km od
města),
- tržní,
- soudní,
- hrdelní,
- hradební,
- várečné,
- nuceného skladu, …
Anglický král Richard (Lví srdce) uděluje právo tržní
Od 11. do 14. století - příznivé klimatické podmínky
stoupá populace
• Kolonizace
- vnitřní: zakládání měst a vesnic, osídlení dosud
neobdělané půdy ve vnitrozemí - Újezdy, Žďáry,
Mýta, Nové Město, Mladá Boleslav
nejstarší dochovaný doklad o udělení městského
práva 1233 Uničov
Nejvíce českých měst založil Přemysl Otakar II.
- vnější: ve 13. stol. se usazovali Němci v dosud
neosídleném pohraničí a ve městech (patriciát)
vznik velké německé menšiny - Sudety
Někde úleva osadníkům. 20 let neplacení dávek
(Lhoty)
Zakládání univerzit
• 12. století - západní
Evropa a Itálie:
• Sorbonna, Oxford,
Cambridge, Bologna,
Salamanca
• mezinárodní charakter
• latina
• studenti i učitelé =
národy
• 4 fakulty: artistická,
právnická,
lékařská,
teologická
• kontrola církve, ale i jistá samostatnost (akademické
svobody)
• v čele rektor
• v čele fakult - děkani
• tituly: bakalář, mistr (magistr), doktor
• Nejstarší univerzita na východ od Rýna a na sever od
Alp?
Průměrná délka života 12. -13. století 35 let
• 1347 – 1352 - epidemie
dýmějového a plicního
moru „černá smrt“
zavlečen do Evropy z
východu přes Itálii
nákaza přenášena
blechami z krys
zvlášť postižena města se
špatnými hygienickými
podmínkami
• medicína bezmocná
(vykuřování,
karanténa, modlitby,
útěk)
• nejvíce postižena
západní a jižní Evropa
- Čechy ušetřeny
• odhad: zahynula ¼ až
1/3 evropského
obyvatelstva
Církev
• nejjednotnější, nejmocnější,
nejbohatší
• stále více politické moci,
založené na jednotné
organizaci (Řím) a na majetku
(desátky, odpustky, dary,
celibát, …)
• církevní hodnostáři - život v
přepychu - rozpor s hlásanou
chudobou
• 12. st. - zápas o investituru
(dosazování do úřadů)
• kacířská hnutí (kataři,
albigenští, husité)
r. 1231 - inkvizice
vyhledávání a trestání kacířů (řád dominikánů)
vznik žebravých řádů - mnichů žijících v chudobě
- dominikáni, františkáni, ….
• krize církve:
• 1309 - 1378 „avignonské
zajetí papežů“ - franc. král
Filip IV. Sličný přestěhoval
papeže z Říma do Avignonu
(dohled)
• 1378 - papežské schizma
(rozkol) - dvojpapežství
• Avignon x Řím (navzájem se
dávali do klatby)
• (přechodně i trojpapežství)