Zánik říše západořímské

• 476 poslední římský císař odevzdal vládu germánskému náčelníkovi Odoakerovi a západořímská říše tak zaniká • ve skutečnosti se však říše rozpadala dlouhý čas, protože nedokázala odolávat náporu germánských kmenů, které se na přelomu 4 a 5 století pronikali na její území a postupně se na něm usazovali • příchod germánských kmenů do oblasti západořímské byl součástí takzvaného

stěhování národů

.

Stěhování národů

• velké stěhování národů změnilo osídlení Evropy • začalo přesuny kmenů na území východní Evropy ve 2. století a skončilo usazením Maďarů v Podunajské nížině na přelomu 9. a 10. století • Germáni byli nuceni opustit území, na kterých se zabydleli a ustupovali před nájezdy kočovných asijských Hunů • na troskách římské říše začala už ve 4 století vznikat barbarská království, zakládali je většinou jednotlivé germánské kmeny • mnohé z těchto říší neměly dlouhého trvání, část podlehla silnějším říším – byzantské a arabské, některé se staly součástí franské říše

Barbarské říše

Barbaři a římské dědictví

• výrazem

barbar

označovali Římané všechny cizince, kteří měli jiné zvyky a vyznávali jiné hodnoty • z jejich pohledu to byli lidé nevzdělaní a nekulturní • Germáni a původní římské obyvatelstvo však spolu jen nebojovali, žili také vedle sebe, vzájemné soužití obě strany ovlivnilo • způsobu, jakým Germáni přebírali římské kulturní dědictví nazýváme

romanizace:

• přijímání křesťanství • převzetí písma (později se z něj vyvinula latinka) • • latina se stala základem románských jazyků (italština, francouzština, španělština, portugalština,..)

Barbarizace západní Evropy

• spolu s romanizací germánských kmenů probíhala také

barbarizace

bývalého západořímského území: • výroba odlišných zbraní, šperkařství • zaniká význam měst, hospodářský život se přesouvá na venkov • úpadek některých řemesel a změna stavebního materiálu (kámen typický pro antiku vystřídalo dřevo)

• úpadek měst • stěhování národů • barbarizace společnosti • pokles významu vzdělání • těžké životní podmínky v porovnání se zaniklou antickou civilizací jsou důvodem, proč se pro toto období vžilo pojmenování

temná staletí

Středověk

• předěl mezi jednotlivými historickými obdobími se v různých pramenech liší • jako začátek středověku je obvykle označován zánik západořímské říše roku 476 • za jeho konec je považováno: • objevení Ameriky roku 1462 • dobytí Cařihradu (Istanbulu) Turky roku 1453 • v našich dějinách je tímto předělem nástup Habsburků na český trůn roku 1526

Středověk

dělíme na: • raný středověk (476 11. století) • vrcholný středověk (12. 14. století) • pozdní středověk přechod k novověku

• • • • Vlivy na utváření středověké Evropy mělo několik faktorů:

vliv zaniklých antických civilizací

(kultura, umění, vzdělanost)

křesťanství způsob života

; lenní věrnost (vazalská věrnost)

společenské rozvrstvení

(šlechta, svobodní a nesvobodní obyvatelé)

feudální systém

• základem přídavného jména feudální je latinské slovo

feudum

, což znamená půda včetně poddaných • feudální společnost byla založena na vlastnictví půdy, zemědělství a naturálním hospodářství • společenské uspořádání bylo založeno na lenních (vazalských) vztazích • jejím hlavním principem byla věrnost • leníci (držitelé léna) slíbili králi věrnost a vojenskou pomoc, on jim za to propůjčil feudum (půdu i s dělníky) • leníci žili z práce těch, kteří na půdě pracovali, nutili je k odevzdávání určité dávky (část výnosů z půdy), za to byli chráněni před voj. nebezpečím • leníci museli vydržovat krále i jeho dvůr (panovník a dvůr se stěhovali) • později se z leníků stala šlechta a z půdy jim propůjčené se stala jejich vlastní dědičná půda a z poddaných, kteří vznikli z původně svobodných rolníků se stali otroci • poddaní museli pracovat, odevzdávat daň králi, rentu šlechtici (pův. naturálie, později peníze) a později ještě desátky církvi

Organizace křesťanské církve

• • • • • • • • • •

v 5. století začali křesťanství přijímat i pohanští Germáni a postupně pronikalo do dalších evropských zemí

staré pohanské zvyky, např. uctívání pramenů, stromů a kamenů jako božstev a zaklínání si však prostí lidé zachovali ještě po celá staletí v průběhu středověku se křesťanství stalo součástí života lidí - s křesťanskými obřady byly spojeny všechny důležité události v životě člověka – křest, svatba i smrt člověka

protože se nové náboženství rychle šířilo, bylo potřeba zorganizovat křesťanské společenství toto organizované společenství se nazývá církev

v čele stojí od 5. století papež, následují kardinálové, arcibiskupové, biskupové a faráři už na počátku středověku se vytvořila dvě hlavní centra, první v Římě. druhé v Konstantinopoli

v 11. století (1054) došlo k definitivnímu rozdělení církve na: západní – katolickou – hlavou je papež, sídlil a dodnes sídlí v Římě východní – pravoslavnou (ortodoxní) – hlavou byly a jsou dodnes patriarchové v jednotlivých zemích.