Transcript Politické ideologie a jejich základní proudy

Politické ideologie a jejich
základní proudy
Ideologie







soustava idejí, teorií a názorů
vyjadřují zásadní životní postoje a cíle určité
sociální skupiny
zabývají se:
základními problémy společnosti a státu
vnitřní a mezinárodní politiky
problematikou hospodářského a sociálního
vývoje
souvisí s politickou praxí
Funkce ideologií




pomáhají vysvětlovat politické jevy a
události (např. příčiny krizí, válek)
poskytují hodnotový systém a jeho kritéria
(co je dobré, co méně…)
poskytují vědomí identity a (sou)náležitosti
k určité sociální skupině
nabízejí základní rysy politického
programu a cíle politické činnosti
Liberalismus






z latinského libertas – svoboda
Anglie, 17. století
svoboda jednotlivce a důraz na jeho
individualitu
stát (minimální stát)
ochrana svobody a majetku proti vnějšímu
nepříteli
zachování vnitřního řádu






svoboda podnikání
parlamentní demokracie
občané – správa věcí veřejných –
svobodně vytvořené organizace
svoboda diskuse
všeobecné a rovné hlasovací právo
svobodné podnikání











John Locke
všichni lidé jsou si rovni
nikdo nemůže vládnout bez souhlasu ovládaných
všichni mají právo na život, svobodu a majetek
základ listin práv
Adam Smith
18. století
ekonomika – „Bohatství národů“ neviditelná ruka
trhu, svoboda trhu
Milton Friedman
Francis Fukuyama
dnes nejvlivnější ideologie
Konzervatizmus







lat. conservare – zachovávat
preferuje tradiční hodnoty
osvědčené principy života společnosti
Edmund Burke
vznik v 18. století – reakce na liberalismus
(změna politických režimů, obava před revolucí)
neodmítá společenský vývoj
proti revoluci, radikálním reformám, chaosu






20. století – sbližování, Thatcherová,
Reagan
politický program
ochrana rodiny
proti interrupcím, pornografii…
obrana společenského řádu (potírání
kriminality)
vlastnická práva
Socialismus









lat. socialis – společenský
politická a společenská koncepce
ideál – spravedlnost, bratrství
podřízení se společnosti – obecné dobro nad
individuálním zájmem
kritika kapitalismu
omezení soukromého vlastnictví
spravedlnost ve společnosti
vznik – reakce na průmyslovou revoluci a její
důsledky
19. století







reformní socialismus
sociálně spravedlivá společnost
postupné reformy
sociálnědemokratické strany
demokratický politický systém
revoluční socialismus
(komunismus)
Komunismus







lat. communis – společný, obecný
(„Platón“)
radikální kritika kapitalismu:
nespravedlivé rozdělování materiálního bohatství
zotročení člověka v pracovním procesu
naprostá sociální rovnost, beztřídní společnost
společné vlastnictví




19. století, Karel Marx, Friedrich Engels →
„Komunistický manifest“
revoluce – pod vedením komunistické strany
svrhnout kapitalismus a nastolit socialismus
motivem - vykořisťování dělnické třídy
mezinárodní charakter - Internacionála






nereálnost cílů, dogmatické setrvání na
zásadách → potlačovatelská ideologie
Karel Marx X marxismus-leninismus,
bolševismus, stalinismus
neexistence legální opozice
jeden z druhů totalitarismu
centrálně řízená ekonomika
cca 100 milionů obětí


Lenin → po revoluci diktatura, přechodné
období – likvidace opozice; veškerá moc
strana a ta podřízena vůdci
Stalin → stavěl na Leninově koncepci;
revoluce v zaostalých zemích (dělníci nevědí,
že socialismu lze dosáhnout i jinak než
násilnou cestou)
Nacionalismus





lat. natio – kmen, národ
základní hodnota – národ
každý národ by si měl vládnout sám
cíl – prosazení zájmu vlastního národa
moderní nacionalismus – 19. století



politická sféra – úsilí o vytvoření národního
státu
kulturní sféra – emancipační snahy a
budování národního vědomí (např.
Národní obrození v českých zemích)
ekonomická sféra – proti zahraničnímu
kapitálu, cizí konkurenci, ochrana
domácího trhu
Fašismus






lat. fascis – sjednocení
nacionálně šovinistické, rasistické hnutí
nedemokratická forma vády (diktát)
uctívání státu, jednota
reakce na 1. světovou válku
ideologie → mýty, rasové předsudky,
návaznost na slavnou historii



Itálie – 1922, Benito Mussolini, 1926
Partito Nacionale Fascista
Španělsko – generál Franco
Nacismus







vychází z fašismu
agresivnější (i válečné dění), více rasistický
německý nacionální socialismus (nacismus) –
extrémní rasismus, rasová nadřazenost, války,
agresivní politika…; Adolf Hitler
(NSDAP) Národně socialistická německá dělnická
strana
nestabilita nových demokratických režimů
ekonomická krize
odmítání liberalismu, marxismu a demokracie
Symbol







svastika, neboli hákový kříž
prastarý indoevropský náboženský symbol
symbolizoval oheň, popř. slunce
Starověká Indie (buddhismus,
hinduismus, džinismus)
evropské národy před přijetím křesťanství
svastika jako náboženský symbol
u Slovanů, Germánů,Anglosasů, u
Baltských národů…
svastika na oděvu vysokých Fénických Kněžek, Fénický sluneční
symbol

svastika na budově v Soulu


Nacismus - symbol ohnivosti, dravosti a
sily "germánské ducha" a později tzv.
arijské rasy
kolem r. 1920 symbol přijala NSDAP v
kontrastním provedení: černý kříž v bílém
kruhu na červeném poli


podle některých zdrojů tuto podobu navrhl sám A.Hitler:
"V rudé barvě vidíme sociální myšlenku našeho hnutí, v
bílé myšlenku nacionalistickou, v hákovém kříži úkol boje
za vítězství árijského člověka a současně s tím také
myšlenku vítězství tvůrčí práce, jež byla vždy
antisemitská a antisemitskou stále bude."
Neonacismus
Rasismus






biologické nerovnosti mezi lidmi
zvýhodňování jedné rasy nad ostatními
diskriminace
černošské obyvatelstvo USA
Martin Luther King
Sociální darwinismus – stejně jako v přírodě,
tak i ve společnosti probíhá vývoj selektivně na
základě přirozeného výběru, kde silnější druhy
přežívají a slabší hynou; společenský vývoj je
možno urychlit tím, že se učí slabší lidské rasy a
zlikvidují se
Anarchismus






řec. anarchia – bezvládí
odmítání politické autority, státní moci,
právního řádu
neomezená svoboda jednotlivce
spravedlivé rozdělování hmotných statků
radikální anarchismus
19. století (dělnické hnutí)