Transcript Vrcholný středověk

VRCHOLNÝ
STŘEDOVĚK
VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK – období od 11. stol. do 13. stol.
VENKOVSKÝ ŽIVOT
po r. 1000
zlepšení zemědělství
- technické novinky: zlepšení mechanismu potahu, zdokonalení
pluhu
Jho nebo též jařmo je část postroje tažných zvířat, která
přenáší tažnou sílu na pluh. Zprvu patrně jen
dřevěná tyč, upevněná jednomu zvířeti přes čelo, později
různě tvarovaná, která spojuje dvě zvířata do páru.
Upevňovalo se na čelo, za rohy nebo před kohoutek.
První zmínky o jhu jsou z období okolo roku 4000 př. n. l.
Již od 10. století bylo postupně vytlačováno
efektivnějším a pro zvířata
pohodlnějším chomoutem.
(Wikipedie)
VENKOVSKÝ ŽIVOT
zlepšení zemědělství
- technické novinky: zlepšení mechanismu potahu, zdokonalení
pluhu
VENKOVSKÝ ŽIVOT
zlepšení zemědělství
- nová metoda: trojpolní hospodaření
VENKOVSKÝ ŽIVOT
zlepšení zemědělství
- plodiny: obiloviny (žito, pšenice, ječmen, oves) – základ výživy. Luštěniny
(hrách), zelenina (košťálová, listová).
(Nebyly: brambory, kukuřice, papriky, rajčata, okurky, rýže apod.)
VENKOVSKÝ ŽIVOT
zlepšení zemědělství
- hospodářská zvířata: hovězí dobytek (krávy, tažní voli), kozy, ovce. V
menším množství koně.
VENKOVSKÝ ŽIVOT
po r. 1000
venkovská kolonizace
- díky kvalitnějšímu zemědělství se počet obyvatel západní Evropy
zvyšoval
- rozšiřování zemědělské půdy, zakládání nových osad = kolonizace
12. – 13. stol.
- západoevropané osidlují i území ve východní Evropě
- v Čechách a na Moravě kolonizovali převážně němečtí přistěhovalci
rozsáhlé lesní oblasti v oblasti pohraničních hor
Německá kolonizace pohraničí počíná nejpozději vládou pozdních Přemyslovců. Němci přišli na pozvání českých
panovníků, aby málo nebo zcela neosídlené pohraniční české oblasti kultivovali. Češi totiž žili převážně v nížinách podél
říčních toků a neměli zkušenosti s životem v horských oblastech. Příchozí Němci tuto oblast osídlili, půdu zúrodnili a
vesměs úspěšně zde hospodařili. Tato dvě etnika, tj. Češi a Němci, žili v českém prostoru pospolu po dlouhá staletí,
situace kolem jejich soužití se začala vyhrocovat až s příchodem nacionalismů 19. století. (Wikipedie)
VENKOVSKÝ ŽIVOT
venkovská kolonizace
- noví osadníci se usazovali na cizí půdě se svolením majitele a stávali
se jeho poddanými
- platili pevně stanovený nájem za půdu a několik dní v roce museli
robotovat
- půdu nevlastnili, ale mohli ji předávat potomkům
Robota byla služba sedláků či rolníků pro majitele panství. Ta zahrnovala velmi širokou paletu rozličných činností pro
přesně daný počet dní v roce. Obvykle poskytovali sedláci tzv. ruční robotu či robotu s potahem. Ruční práce spočívaly
například v tom, že sedláci museli na polích svých pánů plít plevel ("bejlí"). Při práci s potahem zase robotníci museli orat
pole. Výraz robota s potahem se vztahuje na zapřažení vola nebo jiného zvířete před pluhem.
Bez ohledu na životní potřeby sedláků byla robota též často vyžadována při setí nebo žních a tím představovaly veliký
problém pro poddané rolníky, kteří již právě v té době potřebovali zastat mnoho práce na svých vlastních polích.
(Wikipedie)
STŘEDOVĚKÁ MĚSTA
po r. 1000
rozšíření peněz
- ve starověku peníze existovaly, ale převažoval výměnný obchod
(zboží za zboží)
- ve středověku se stále více začala vyjadřovat hodnota zboží v
penězích
- usnadnění obchodu, rozvoj řemesel
STŘEDOVĚKÁ MĚSTA
po r. 1000
vznik nových měst
- často v blízkosti křižovatek obchodních cest nebo u hradů
- někdy na zcela nových místech („na zeleném drnu“)
- nejvýznamnější města založil panovník – královská města
- věnná města odváděla daně královně (Hradec Králové, Dvůr
Králové, Mělník, Vysoké Mýto ...)
- také v místech těžby kovů (horní nebo báňská města) (Jihlava,
Kutná Hora)
- hustá síť měst vznikla v Itálii, Francii, dnešním Nizozemí a Belgii,
v Porýní
- ve východní Evropě se města rozvíjela později
STŘEDOVĚKÁ MĚSTA
vznik nových měst
Střed města tvořilo náměstí – tržiště, město obklopovaly hradby, nejdůležitějšími budovami byla radnice a kostel,
nejvýstavnější domy okolo náměstí patřily nejbohatším měšťanům. Domy chudších či středně bohatých měšťanů se
nacházely v postranních ulicích. Součástí středověkých měst však byla i rozsáhlá předměstí, v nichž stály domy řemeslníků a
také zemědělské usedlosti a dvorce.
STŘEDOVĚKÁ MĚSTA
městská práva
- práva (privilegia) získávala města od svých zakladatelů
- právo postavit si hradby
- právo soudní, právo hrdelní
- právo pořádat trhy, právo mílové
- právo várečné
kniha Práva městská království českého
titulní list, Jiří Melantrich z Aventina, 1579
STŘEDOVĚKÁ MĚSTA
městská práva
STŘEDOVĚKÁ MĚSTA
městské úřady a úředníci
- rychtář – zástupce vrchnosti
- městská rada (konšelé), v čele purkmistr
- zasedali na radnici
- měšťané – majitelé domů, řemeslníci
- řemeslníci: mistr, tovaryš, učeň
- sdružení řemeslníků = cechy
STŘEDOVĚKÁ MĚSTA
městské republiky
- některá města byla samostatná, neměla nad sebou vrchnost
- např. Benátky
Florencie
STŘEDOVĚKÁ SPOLEČNOST
trojí lid
- duchovní
- světský stav (panovníci, šlechtici)
- dělný lid (řemeslníci, měšťané, rolníci)
- kdo nikam nepatřil, žil na okraji společnosti v opovržení či izolaci:
tuláci, žebráci, nevěstky, kacíři, pohané ...
- v izolaci žili rovněž lidé jiné než křesťanské víry, např. Židé
STŘEDOVĚKÁ SPOLEČNOST
Židé
- zvláštní postavení pod ochranou panovníka
- v izolaci od zbytku společnosti (údajní viníci Kristova umučení)
- často schopní obchodníci, učenci, lékaři ...
- ghetto = oddělená židovská část města
- synagoga
STŘEDOVĚKÁ SPOLEČNOST
univerzity
- od 12. století
- tzv. vysoká učení – možnost vzdělání pro lidi z různých vrstev
společnosti
- filozofie, přírodní vědy, právo, lékařství, bohoslovectví
- rektor – v čele univerzity
- univerzita se skládala z fakult (v čele děkani)
- Itálie (Padova, Bologna); Francie (Paříž – Sorbonna); Anglie
(Oxford, Cambridge)
- Praha – Karlova univerzita až 1348
12. až 15. stol.
lomený oblouk
gotický stavební sloh
žebrová klenba
12. až 15. stol.
gotický stavební sloh
katedrála
v Remeši
(Reims,
Francie
12. stol.
ČESKÝ STÁT: VLÁDA POSLEDNÍCH PŘEMYSLOVCŮ
- v 11. století získal přemyslovský kníže Vratislav II. nedědičný
královský titul, ve 12. stol. stejně tak i Vladislav II.
- český stát byl stálou součástí Svaté říše římské
- Vladislav II. nechal postavit kamenný most přes Vltavu - Juditin
most (předchůdce Karlova mostu)
13. stol.
ČESKÝ STÁT: VLÁDA POSLEDNÍCH PŘEMYSLOVCŮ
Přemysl Otakar I.
- roku 1212 císař Svaté říše římské
vydal listinu (Zlatá bula sicilská),
kterou potvrzuje Přemyslu Otakarovi I.
dědičný královský titul
- české země se tak staly královstvím
Náhrobek Přemysla Otakara I.
v chrámu sv. Víta v Praze
Zlatá bula sicilská
13. stol.
ČESKÝ STÁT: VLÁDA POSLEDNÍCH PŘEMYSLOVCŮ
Přemysl Otakar II.
- sňatkem i bojem získal rozsáhlá
území, jeho moc sahala od Krkonoš
po Jaderské moře („král železný a
zlatý“)
- zabit v bitvě na Moravském poli
(1278) (v dnešním Rakousku, jižně od
Břeclavi)
- rakouský rod Habsburků tak získal
alpské a rakouské země – tento stav
pak trval až do roku 1918
Přemysl Otakar
II. zabit v bitvě na
Moravském poli
(1278) (v dnešním
Rakousku, jižně od
Břeclavi)
Náhrobek Přemysla Otakara II.
v chrámu sv. Víta v Praze
13. stol.
ČESKÝ STÁT: VLÁDA POSLEDNÍCH PŘEMYSLOVCŮ
Václav II.
- byl korunován polským a pak i
uherským králem
- vrchol přemyslovské moci
13. stol.
ČESKÝ STÁT: VLÁDA POSLEDNÍCH PŘEMYSLOVCŮ
Václav II.
- v Kutné Hoře se razily stříbrné pražské groše – velmi uznávané
platidlo
13. stol.
ČESKÝ STÁT: VLÁDA POSLEDNÍCH PŘEMYSLOVCŮ
Václav III.
- ztratil uherskou korunu a hrozila mu i ztráta koruny polské
- při vojenském tažení do Polska byl r. 1306 v Olomouci
zavražděn
- tím vymřel rod Přemyslovců „po meči“ (nezůstal žádný mužský
potomek)
olomoucký hrad kolem
roku 1300
(předpokládaná
podoba)
poč. 14. stol.
- po smrti Václava III. začaly spory o uprázdněný český trůn
Pohřební insignie krále Rudolfa
Habsburského, zv. Kaše, Praha 1307.
gotická kultura a společnost v Čechách
sv. Anežka Přemyslovna
– dcera krále Přemysla Otakara I., tj. sestra krále Václava I.
- zakladatelka kláštera v Praze (Anežský klášter)
sv. Zdislava z Lemberka
– působila v kraji pod Ještědem
- starala se o nemocné a trpící, zakladatelka špitálu
gotická kultura a společnost v Čechách
Dalimilova kronika – poč. 14. stol.
- nejstarší česky psaná veršovaná kronika, jedno ze stěžejních děl
českého písemnictví