Starověká Indie

Download Report

Transcript Starověká Indie

Starověká Indie
Zeměpisné podmínky
• Výhodné přírodní
podmínky v okolí řek
Indus (dala jméno oblasti)
a Ganga
• Na severu tvoří
přirozenou hranicí pohoří
Himaláj
• Na jihu Indický oceán
• Oblast ležela mezi
velkými starověkými
civilizacemi –
Mezopotámií a Čínou
Harappská kultura
• V době 3200 – 1700
p.K. vznikla v této
oblasti vyspělá
civilizace.
• Hlavní města se
nazývala Harappa
(dala název celé
civilizaci) a
Mohendžo-Daro.
Harappská kultura
• Města této civilizace
byla pečlivě
plánována.
• Pravoúhlé ulice byly 9
– 14 m široké.
• Domy byly stavěny z
pálených cihel.
Harappská kultura
• Domy byly vybaveny
takovými
vymoženostmi jako
jsou například
koupelny a klozety
napojenými na
dokonale
propracovaný
kanalizační systém.
Harappská kultura
• Ve městech žilo až 30
000 obyvatel.
• Ve městech nebyly
nalezeny žádné paláce
nebo chrámy.
• Největšími nalezenými
budovami jsou ústřední
sýpka se systémem
větracích průduchů a hala
s nejasným účelem a
rozměry 70 x 24 metrů.
Harappská kultura
• Uprostřed města se
nachází uměle
navršený pahorek, na
němž není umístěn
chrám, palác nebo
pevnost (jak je to
obvyklé u jiných
starověkých
civilizací), ale bazén.
Harappská kultura
Písmo
• Do současné doby se nedochovala žádná psaná literatura této
kultury. To však neznamená, že její příslušníci neuměli číst a psát.
Zejména na různých pečetidlech se do dnešních dnů dochovala
řada většinou kratších nápisů.
• Jejich luštění je značně problematické, jelikož se přesně neví, k jaké
jazykové skupině Harappané patřili.
Náboženství
• Také o náboženství
této civilizace se
mnoho neví.
• Jedna z teorií
předpokládá uctívání
bohyně Matky
symbolizující
plodnost.
Zemědělství
• Civilizace musela mít
vyspělé zemědělství, aby
uživila tisíce obyvatel ve
městech.
• Používali jednoduchý
pluh tažený zvířaty.
• Rozšířeno bylo závlahové
zemědělství.
• Hlavní plodinou byla
pšenice.
• Dále se pěstovalo žito,
luštěniny, bavlna a len.
Harappská civilizace
Harappská civilizace
Harappská civilizace
Harappská civilizace
Zánik kultury
• Jak náhle civilizace ve
3.tisíciletí p.K. vznikla, tak
rychle po cca 700 letech
zanikla.
• Města byla z neznámých
důvodů opuštěna,
nezachovaly se ani žádné
monumentální stavby,
protože zde ani žádné
nebyly.
• Pohřební zvyklosti
svědčily o tom, že v této
civilizaci nebyly velké
společenské rozdíly.
Zánik kultury
• Nejpravděpodobnější příčiny
zániku civilizace byly
klimatické změny.
• Několik staletí trvající
závlahové zemědělství
způsobovalo vysoušení části
zemědělské půdy.
• K tomu mohla přispět i velká
spotřeba dřeva a odlesnění
území.
• Škody na vegetaci způsoboval
intenzivní chov ovcí a koz pro
maso.
• Zánik pak mohly urychlit i
útoky okolních kmenů a
národů, které lákalo bohatství
měst.
Klimatické změny
• Harappská civilizace pravděpodobně zanikla v
důsledku devastace životního prostředí.
• Myslíte, že se lidstvo z této historie poučilo?
Klimatické změny
Árjové
• Okolo poloviny 2. tisíciletí př. n.
l. vpadly do oblasti
indoevropské kmenů, které se
nazývaly Árjové (Arya).
• Vpadli do Indie přes horské
průsmyky na severozápadě a
podrobili si velkou část
Indického subkontinentu.
• Zda byla harappská kultura
těmito bojovnými nájezdníky
zničena nebo došlo k
vzájemnému splynutí, zůstává
nejasné.
• Část původního obyvatelstva
uprchla na sever, zatímco
ostatní splynuli jako zemědělci
s árjskými dobyvateli.
Árjové
• Slovo Árijci bylo před celkem
nedávnou dobou zneužito.
• Tímto slovem označovali
nacističtí ideologové v době
Hitlerova vládnutí v Německu
lidi nadřazené rasy (hlavně v
protikladu s „podřadnými
rasami“ Židů, Romů, černochů
atd.
• Myslíš si, že kvalita člověka
záleží na jeho barvě pleti či
náboženském vyznání?
Rasismus
• Nacionální socialisté ve
jménu své zrůdné
ideologie povraždili
miliony nevinných žen,
mužů a dětí.
• Ještě dnes však mnozí
lidé zapomínají na tyto
hrůzy a znovu oživují
zavrženíhodné ideologie.
• Co si o tom myslíš Ty?
Árjové
• Nová indická civilizace byla rozdělena do společenských
skupin, které se od sebe přísně oddělovaly.Nazývaly se
varny (= barvy):
- Kněží zvaní brahmáni měli nejvyšší postavení.
- Bojovníci zvaní kšatrijové byli světští vládci a vojáci.
- Rolníci, řemeslníci a obchodníci zvaní vaišjové byli
nejpočetnější a „živili“ společnost.
- „Nedotknutelní“ šúdrové byli potomky podrobeného
obyvatelstva a měli prakticky postavení otroků.
- Indická společnost si velké společenské rozdíly
zachovávala ještě donedávna, skupinám lidí se říkalo
KASTY.
Védy
• Starověká indická
civilizace vytvořila
jedny z nejstarších
literárních památek
zvaných VÉDY. Byly
psány indoevropským
jazykem (zvaným
sanskrt), existuje
společný význam se
slovem VĚDENÍ.
Védy
• Védy byly oslavné básně věnované bohům.
Předávaly se nejprve ústně prostřednictvím
kněží – brahmánů.
Náboženství
• Védy stály na počátku typicky
indického náboženství zvaném
HINDUISMUS.
• Hinduisté věří v tzv. reinkarnaci
neboli převtělování, tedy že po
smrti se člověk znovu narodí v
jiné podobě (příp. i jako zvíře).
• Hinduisté vyznávají různé
bohy, např. Brahma, Višnu,
Šiva, Lakšmí (bohyně) aj.
• Další velká náboženství v této
oblasti jsou BUDHISMUS a
ISLÁM.
Opakování
• Kolem kterých řek vznikaly nejstarší indické
civilizace?
• Čím se vyznačovala města harappské kultury?
Opakování
• Proč zanikla harappská civilizace?
• Kdo byli Árjové?