Transcript Vodík
Identifikace vzdělávacího materiálu Škola, adresa Autor Období tvorby VM Ročník Předmět Název, anotace VY_52_INOVACE_FrF106 EU OP VK Gy a SOŠ Přelouč, Obránců míru 1025 Ing. Eva Frýdová Leden 2014 kvinta Chemie vodík, charakterizace, reaktivita, sloučeniny Přehled citací a odkazů: 1) 2) 3) 4) GREENWOOD, N a Alan EARNSHAW.
Chemie prvků
. 1. vyd. Praha: Informatorium, 1993, s.794-1635. ISBN 80 854-2738-9. REMY, Heinrich.
Anorganická chemie
. 2.české vydání. Praha: SNTL - Nakladatelství technické literatury, 1971. KOVALČÍKOVÁ, Tatiana.
Obecná a anorganická chemie: studijní text pro SPŠCH
. 3., upr. vyd. Ostrava: Pavel Klouda, 2004, 118 s. ISBN 80-863-6910-2. ŠRÁMEK, Vratislav a Ludvík KOSINA.
Obecná a anorganická chemie
. 2. vyd. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2000, 262 s. ISBN 80-718-2099-7.
Přehled citací a odkazů: pokračování 5) 6) 7) 8) 9) BENJAH-BMM27. Dihydrogen-3D-vdW.png. In:
Wikipedia: the free encyclopedia
[online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2006 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d4/Dihydrogen-3D-vdW.png/740px-Dihydrogen-3D vdW.png. JURII. Hydrogenglow.jpg. In:
Wikipedia: the free encyclopedia
[online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2009 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/d/d9/Hydrogenglow.jpg/600px-Hydrogenglow.jpg. CHRKL. Wasserstoffbrückenbindungen-Wasser.svg. In:
Wikipedia: the free encyclopedia
[online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 20010 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/ed/Wasserstoffbr%C3%BCckenbindungen-Wasser.svg.
PASQUERELLA, Gus. Hindenburg burning.jpg. In: BLIMPGUY.
Wikipedia: the free encyclopedia
[online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2006 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/84/Hindenburg_burning.jpg/788px Hindenburg_burning.jpg. FEDERAL GOVERNMENT OF THE UNITED STATES. IvyMike2.jpg. In: SIIPIKARJA.
Wikipedia: the free encyclopedia
[online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2009 [cit. 2014-01-10]. Dostupné z: http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/3/3d/IvyMike2.jpg/800px-IvyMike2.jpg .
Vodík
Ing. Eva Frýdová
•
Vodík
→ →
chemická značka: H latinsky hydrogenium Fyzikální vlastnosti:
- bezbarvý lehký (14x lehčí než vzduch) plyn bez chuti a zápachu - hoří modrým plamenem, ale hoření nepodporuje - Tvoři dvou atomové molekuly H2 •
Chemické vlastnosti vlastnosti:
- za pokojové teploty je stabilní a slučuje se pouze s fluorem - jeho reaktivita značně roste se vzrůstající teplotou a to především s kyslíkem a halogeny - vytváří sloučeniny se všemi prvky v PSP kromě vzácných plynů - tvoří zvláštní typy vazeb mezi které patří: vodíková vazba nebo vodíkový můstek
Vodík
→
VÝSKYT V PŘÍRODĚ
- Elementární vodík se vyskytuje jen zřídka (sopky), je součástí zemního plynu - Nejvíce zastoupenou sloučeninou která obsahuje vodík je voda - Dalšími významnými sloučeninami jsou organické látky - H, C, O, N = biogenní prvky, jsou to základní stavební kameny života - Vodík je základním stavebním prvkem celého vesmíru, vyskytuje se jak ve všech svítících hvězdách. - Podle současných měření se podílí ze 75 % na hmotě a dokonce z 90 % na počtu atomů přítomných ve vesmíru.
→
TVORBA
- Vodík se v přírodě tvoří při rozkladu organických látek některými bakteriemi - Dále se vodík uvolňuje při koksování uhlí
Vodík
→
PRŮMYSLOVÁ VÝROBA
- Termický rozklad methanu (zemní plyn cca 1000
°
C) CH4
→
C + 2 H2 - Katalytické štěpení methanolu vodní parou cca 250
°
C CH3 – OH + H2O
→
CO2 + 3H2 - Katalytický rozklad amoniaku cca 1000
°
C 2NH3
→
N2 + 3H2 - Laboratorní příprava reakce zinku s kyselinou chlorovodíkovou Zn + 2HCl
→
ZnCl2 + H2 - Průmyslově se vodík vyrábí elektrolýzou vody: 2 H2O
→
2 H2 + O2
Vodík
→
VYUŽITÍ
- V minulosti byl vodík využíván jako plnící medium do vzducholodí a to především pro své fyzikální vlastnosti (nízká hustota
→
14x lehčí než vzduch) - Výborné redukční činidlo, využívá se v organické chemii k sycení násobných vazeb - Uvažuje se o něm jako o alternativním palivu budoucnosti, dnes se již využívá jako raketové palivo - V kombinaci s O2 se využívá k řezání kovů nebo svařování, plamen dosahuje teplot okolo 3000
°
C - Využívá se při výrobě amoniaku přímím slučováním z prvků 3H2 + N2
→
2 NH3
Vodík
→
SLOUČENINY
HYDRIDY
- Jedna se o všechny binární sloučeniny vodíku s kovem (alkalické kovy a kovy alkalických zemin - Oxidační číslo hydridů je -1
BEZKYSLÍKATÉ KYSELINY
KYSLÍKATÉ KYSELINY
HYDROXIDY
HYDRÁTY SLOUČENIN
Vodík
→
IZOTOPY
PROTONIUM
- Klasický atom vodíku s jedním protonem a jedním elektronem - Nejjednodušší atom ve vesmíru
DEUTERIUM
- Jádro obsahuje jeden proton a jeden neutron, připisuje se mu chemická značka D - Ve spojení s kyslíkem tvoří tzv. TĚŽKOU VODU = D2O - V současnosti se využívá jako stopovač biochemických reakcí
TRITIUM
- Jádro obsahuje jeden proton a dva neutrony, připisuje se mu chemická značka T - Jádro tritia je nestabilní podléhá radioaktivnímu rozpadu za vyzáření b záření - Je jedním ze základních meziproduktů jaderné fůze (energetický zdroj hvězd)
Opakování:
1) Zapište elektronovou konfiguraci vodíku 3) Jakým je počet neutronů v tritiu
a) 2 b) 3 c) 1
2) Zapiš reakci vodíku s fluorem!
4) Určete oxidační čísla následujících sloučenin
HCl, NaH, CaH2, H2SO4, NaOH, H2,