Transcript Byzantská kultura

Byzantská kultura
Byzantský sloh


Vytvořen za vlády Justiniána I. (6. století n.l.) .
Stejně jako byzantská duchovní kultura vycházel
z raně křest´anského umění, které bylo
ovlivněno orientálními tradicemi Blízkého
Východu. Jeho vliv pronikl z Balkánu a Malé
Asie do Sýrie, Palestiny, Egypta, severní Afriky,
Arménie, Itálie, na Sicílii, do jižní Francie a v
souvislosti šíření křest´anství ke Slovanům na
Balkáně, na Moravě a Rusi.
Architektura

Stavěli se mohutné křest´anské chrámy s
půdorysem tvaru kříže, nad středem a rameny se
tyčila kopule. Vnitřky chrámů byly obloženy
vzácnými barevnými mramory, zdi a kopule
pokrývali nástěnné malby nebo pestrobarevné
mozaiky.
Mozaika

První a nejvelkolepější stavbou v tomto slohu je
chrám Hagia Sofia (Boží moudrosti) na hlavním
konstantinopolském náměstí.

Tento dlouho největší křest´asnský kostel byl
vystavěn na pokyn císaře Justiniána a to za
pouhých 6 let.
Má obrovskou ústřední kopuli v
rozpětí 41 metrů. Uvnitř jsou
bohaté mozaiky a sloupové
předsíně. Ostatní vnitřní zařízení
bylo zničeno Turky, kteří dobyli
Konstantinopol roku 1453.
Makedonská renesance
Název podle vládnoucí dynastie. Velký politický i kulturní rozmach
říše, trval od 9. do počátku 11. století.
Klášter Hosios Lukas v Řecku.
Palaiologovské období
Po roce 1204 (Pád Konstantinopole do rukou křižáků), Konstantinopol
přestala být prvním kulturním centrem byzantské říše. Významnými
středisky kultury se stala Nikáia, Soluň, Mystra a trapezuntské císařství.
Kostel sv. Marie Pammakaristos.
Výtvarná výzdoba chrámu

V klenuté části bývala umístěna postava Ježíše
Krista nebo Matky Boží s Ježískem v náručí.
Kristus byl zobrazován jako vševládný pán světa
– Pantokrator. Jeho postava byla mohutná, aby
zdůrazňovala Ježíšův nejvyšší majestát. Také
vzpřímený postoj mu dodával patřičné
důstojnosti.
Ikony

Ikony jsou malby na dřevěných deskách.
Námětem svatých obrazů byl Ježíš Kristus,
biblické osoby, později také svatí a mučedníci,
Malovaly se živými barvami na zlacený sádrový
podklad. Postavy byly strnulé a působily
plošným dojmem.
Ikonoklasmus a Ikonodulie





Ikonoklasmus = Obrazoborectví
Ikonodulie = Uctívání obrazů
Spor o to, za jakých podmínek je možné se
přiblížit k Bohu a jakou roli v tom mohou mít
svaté obrazy a jejich uctívání.
Zastánce Ikonoklasmu – císař Leon III.
Zastánci Ikonodulie – Germanos, Jan
Damašský.
Byzantské misie a formování
staroslověnské kultury



V polovině 9. století, především po roce 860 –
intenzivní misijní činnost.
Christianizováno Bulharsko, první pokusy o
pokřtění východních Slovanů a Varjagů.
Příležitost vyslat misii také na vzdálenou
Moravu.
Byzantští vzdělanci a diplomaté Konstantin a
Methodius (Metoděj) – rozhodnutí spojit misijní



poslání u Slovanů s pokusem vytvořit pro ně literaturu
v jejich vlastním jazyce. Do té doby slovo Boží hlásáno
pouze v řečtině, hebrejštině a latině. Na základě
slovanského nářečí v okolí rodné Soluně vznikla
staroslověnština. Na Moravě doplněna o některé místní
výrazy.
Konstantin přeložil s Metodějovou pomocí téměř celý
Nový zákon a některé úryvky ze Starého zákona.
Konstantin také napsal veršovanou předmluvu k
překladu evangelia – Proglas. Metoděj a jeho moravští
žáci měli ještě po Konstantinově smrti překladatelskou
školu na Velké Moravě.
Byzantská církev




Byzantský císař zároveň i nejvyšším církevním
představitelem (= cézaropapismus).
Napjatý vtah mezi západní křest´anskou =
římskokatolickou církví (v čele papež) a
východokřest´anskou = ortodoxní církví v čele
konstantinopolský patriarcha).
Oba směry se lišily v pojetí mše i některých věroučných
otázek a také v jazyce, který používaly při bohoslužbách
(západní církev latinu, východní řečtinu).
K úplnému rozkolu v křest´anské církvi – tzv.
církevnímu schizmatu – došlo roku 1054.