Transcript Mentální anorexie

 Nejrizikovější věkovou skupinou pro vznik mentální anorexie je
věk 13 – 20 let
 Velmi ohroženy jsou již děti na základních školách hlavně v
osmých a devátých třídách
 50% 13 -14 letých dívek není spokojena s tím, jak vypadá a
přeje si zhubnout
 Mentální anorexií trpí v České republice přibližně 1% dívek,
což je asi každá stá dospívající dívka
 Ve středních a vyšších ekonomických vrstvách
 Úmrtnost 2 – 8% pacientek
„ MĚLA JSEM 163 CM A 58 KG. VYPADALA JSEM JAKO SUD. ZAČALA
JSEM POSTUPNĚ ODEBÍRAT JÍDLO A CVIČIT.
PRVNÍ BYLY SNÍDANĚ, POTOM SVAČINY.
KAŽDÉ ODPOLEDNE PO ŠKOLE JSEM CHODILA BĚHAT A KAŽDÉ RÁNO A
VEČER DĚLALA SED-LEHY.
ZHUBLA JSEM NA 53 KG. TO BYLA PŮVODNĚ MOJE VYSNĚNÁ VÁHA. ALE
STÁLE JSEM SI PŘIPADALA TLUSTÁ. KDYŽ JSEM ZHUBLA ASI DALŠÍ 2-3
KILA, VŠIMLI SI TOHO DĚCKA ZE TŘÍDY A NAJEDNOU JSEM BYLA
OBLÍBENÁ. V HLAVĚ SE MI
OBJEVILA ROVNICE HUBENĚJŠÍ = OBLÍBENĚJŠÍ.“
 „Mentalni anorexie (MA) je porucha
charakterizována zejména umyslným snižováním
tělesné hmotnosti.
 MA se projevuje chorobným strachem z tloušťky
 Anorektičky neodmítají jídlo proto, že by neměly
chuť, ale proto, že nechtějí jíst.“
 Po určité době však dochází ke ztrátě chuti k jídlu a
vymizení pocitu hladu – princip dlouhodobého
hladovění
 Dívky sami sebe vidí jako tlusté, když tomu tak
objektivně není, a proto drží nesmyslné diety, nebo
dokonce hladovky
 Někdy tyto pacientky mají enormní zájem o jídlo, aniž
by ho konzumovaly. Shánějí recepty a rády vaří, či
neustále na jídlo myslí
1.
Tělesná hmotnost je udržována nejméně 15 % pod předpokládanou úrovní (ať už byla snížená nebo nebyla nikdy
dosažena), nebo BMI 17,5 (kg/m2) a nižší. Prepubertální pacienti nesplňuji během růstu očekávaný hmotnostní
přírůstek.
2.
Snížení hmotnosti si způsobuje nemocný sám tím, že se vyhýbá jídlům „po kterých se tloustne“, a že užívá jeden
nebo několik z následujících prostředků: vyprovokované zvracení, užívání laxativ, anorektik a diuretik, nadměrné
cvičení.
3.
Přetrvává strach z tloušťky a zkreslená představa o vlastním těle jako neodbytná, vtíravá obava z dalšího tloustnutí,
která vede jedince ke stanovení si velmi nízkého hmotnostního prahu.
4.
Rozsáhlá endokrinní porucha, která se projevuje u žen jako amenorea, u mužů jako ztráta sexuálního zájmu a
potence. Zřejmou výjimkou je přetrvávání děložního krváceni u anorektických žen, které užívají antikoncepci.
5.
Jestliže je začátek onemocněni před pubertou, jsou pubertální projevy opožděny nebo dokonce zastaveny . Po
uzdravení dochází často k normálnímu dokončení puberty, avšak menarché je opožděna.
1. Aktivní udržování abnormálně nízké
tělesné hmotnosti
2. Strach z tloušťky i přes velmi nízkou
reálnou tělesnou hmotnost
3. Amenorea u žen
 zvýšená citlivost na chlad a nebezpečí podchlazení
 suchá zažloutlá pleť, lanugo
 vypadávání vlasů, různé vyrážky
 snadno se dělají modřiny
 zvýšená kazivost zubů
 zpomalení funkce střev- zácpa
 chudokrevnost, pomalý pulz, hypoglykémie, nízký krevní tlak a omdlévání, změny
krevního obrazu a kostní dřeně
 zvýšená hladina cholesterolu v krvi
 celková únavnost a svalová slabost
 nespavost, poruchy spánku, přecitlivělost na světlo a zvuky
 nepravidelná menstruace
 u žen i mužů dochází oslabení zájmu o sex
 srdeční obtíže vyskytující se téměř u 90% anorektiček, zejména bradykardie a
arytmie
 nedostatek živin poškozuje játra, která nejsou schopna vyrábět dostatek tělesných
bílkovin
 poruchy funkce ledvin
 odvápnění kostí
 slabý močový měchýř, častější nucení na močení
 pocity nevolnosti spojené se zmenšením žaludku
 oslabení celkové obranyschopnosti organismu
 poruchy vědomí, závratě, mdloby, dvojité viděni a bolesti hlavy
 u mladých dívek se může zpomalit růst a opozdit puberta
 Pokleslá, depresivní nálada
 Problémy se spánkem
 Podrážděnost
 Poruchy koncentrace, nesoustředěnost
 Namísto posílení sebevědomí přibývá nejistoty a úzkostných prožitků
 Neustálé myšlenky na jídlo
 Ztráta zájmu o okolí, společenská a sociální izolovanost
 Konflikty s rodiči a přáteli
 Sebevražedné sklony
 Sebepoškozující chování
 mentální bulimií u nás trpí asi každá
dvacátá dospívající dívka a mladá žena
 Narušené jídelní postoje a ohrožující
způsoby kontroly tělesné hmotnosti lze
však pozorovat až u deseti procent
mladých žen.
 Nejrizikovější věkovou skupinou je věk
16 – 25 let.
 Úmrtnost je u těchto pacientek poměrně
nízká, a to 0 – 2%.
 A až 60% pacientek s bulimií se zcela
vyléčí.
„U MĚ TO ZAČÍNÁ TAK, ŽE MYSLÍM NA JÍDLO, KTERÉ MOJE DIETA
ZAKAZUJE. MYŠLENKY SE BRZY MĚNÍ V SILNOU TOUHU JÍST.
JAKMILE ZAČNU JÍST, JE TO ZPOČÁTKU ÚLEVA A POHODA, A JE MI
SKVĚLE. PAK UŽ ALE NEMŮŽU PŘESTAT A HOREČNĚ JÍM, DOKUD
NEJSEM ÚPLNĚ NACPANÁ. PAK SE
VŽDY CÍTÍM PROVINILE A MÁM NA SEBE ZLOST.“
 Mentální bulimie je porucha charakterizovaná především opakujicími se záchvaty přejídání,
spojené s přehnanou kontrolou tělesné hmotnosti
 „Bulimičky“ nemají tak pevnou vůli jako anorektičky a často ztrácejí kontrolu nad jídlem v podobě
přejídání (střídá se období hladovění s přejídáním se)
 Množství jídla zkonzumované během záchvatu se obvykle pohybuje v rozmezí 6 000 - 12 000 kJ,
někdy až 20 000 kJ.
 Nemocní hltají potraviny bez výběru, ale zpočátku se zaměřují na kaloricky vydatné potraviny,
jako jsou sladkosti, zákusky, chipsy, majonézové saláty, kalorické nápoje (potraviny, které si
během omezování stravy zásadně zakazují)
 Ztráta kontroly nad jídlem a následné přejídání doprovází pocity lítosti, méněcennosti, zlosti,
dokonce i deprese
 Tyto pocity společně s tělesnými projevy po přejedeni, vyvolávají potřebu zbavit se
zkonzumovaného jídla =zvracení, projímadla, diuretika
 Bulimie bývá často pokračováním anorexie
 Bulimičky si jsou vědomy své nemoci
1.
Opakující se epizody záchvatového přejídání. Epizodu záchvatového přejídání
(binge eating) charakterizuje:
a) Konzumace obrovského množství jídla během krátkého časového úseku
(například během dvou hodin)
b) Pocit ztráty kontroly nad jídlem během teto epizody (pocit, že
přestat nebo rozhodovat o tom, co a v jakém množstvím jím).
nemohu
2.
Následné opakované uměle vyvolané zvracení, zneužívaní laxativ, diuretik nebo
jiných léků, hladovky, cvičení v nadměrné míře.
3.
Minimálně dvě epizody záchvatového přejídání týdně po dobu alespoň tři
měsíců.
4.
Sebehodnoceni nepřiměřeně závislé na tvaru postavy a tělesné hmotnosti.
(zvracením zduří uzliny a slinné žlázy)
 Člověk jí mnohem rychleji, než je obvyklé.
 Člověk jí, dokud se necítí nepříjemně plný.
 Člověk jí velké množství jídla, aniž by pociťoval fyzicky
hlad.
 Člověk jí o samotě, protože se stydí, že jí tak mnoho a
nekulturně
 Člověk je po přejedení sám sebou znechucen, deprimován,
anebo se cítí velmi provinile.
 ½ chleba
 4 řízky
 20dkg vlašského salátu
 4 housky
 4 koblihy
 2 čokoládové tyčinky
 ½ l limonády
 2 ledňáky
 Kožní změny – hřbet ruky
 GIT komplikace – záněty jícnu, žaludeční vředy, dilatace až ruptura
žaludku, zánět slinivky
 Postižení chrupu a dásní
 Kardiovaskulární komplikace – elektrolytová nerovnováha
 Plicní komplikace – při vdechnutí zvratků
 Otoky slinných žláz
 Navozené zvracení = mylná představa, že se tělo všeho zbaví
 Cukry se ale začínají štěpí již v ústech
 Experiment: stravou přijato 2131 kcal – vyzvraceno – ve zvratkách 979 kcal
 To je vysvětlení, proč bulimičky nemusí hubnout
 Zvracení jen OSLABUJE strach z tloušťky
 Je porucha, při které se člověk (ve větší míře, než která je považována za
„normální“) upíná na zdravou stravu
 Poprvé byla definována v roce 1997 jako fixace na zdravou výživu.
 Jiná definice ji má za zaujatost zdravou stravou a vytvoření si striktních zdravých
stravovacích návyků do míry, ve které začnou ovlivňovat život daného jedince
 Orthorexie je obscese, fóbie.
 V případě, že daný jedinec věnuje zdravému stravování většinu svého času, cítí
silné výčitky v případě porušení svých zásad nebo je zdravá výživa nástrojem k
překonání jeho osobních problémů
 Tato porucha je spjata s velkými finančními výdaji
 Tato porucha končí podvýživou
 Je duševní nemoc vycházející ze syndromu malosti
 Jejím hlavním příznakem je chorobná závislost na cvičení a
snaha o to, být stále mohutnější.
 Bývá považována za opak anorexie.
 Tato nemoc postihuje především muže, hlavně kulturisty.
 Jedinci postiženou touto poruchou si v porovnání s ostatními
připadají drobní a nedostatečně vyvinutí. Proto nadměrně cvičí,
nadměrně se pozorují a upravují stravu tak, aby podporovala
růst svalové hmoty (převaha bílkovin)
 Nadměrný příjem energie a bílkovin poškozuje funkci jater a
ledvin.
 Rizikové je rovněž zneužívání anabolických steroidů.
 Drunkorexie je označení pro nově vznikající fenomén, který kombinuje strach
z přibírání na hmotnosti s nárazovitým pitím alkoholu (např. na večírcích, ale i o
samotě).
 Lidé, kteří mají problematický přístup ke svému tělu a potažmo k jídlu, úmyslně
vynechávají některá denní jídla, aby mohli večer popíjet alkohol beze strachu, že
přiberou na váze.
 Výraz drunkorexie vznikl spojením slova drunk (angl. opilý) a anorexie, pro kterou
je typické záměrné hladovění.
 Konzumace alkoholu na lačný žaludek urychluje vstřebávání alkoholu do krve a
snadněji pak dojde k výpadkům paměti a akutní otravě alkoholem. Jde navíc o
velkou zátěž na játra a zvyšuje se i riziko vzniku alkoholizmu.
 Kombinace alkoholu s energetickými nápoji je nebezpečná zejména pro osoby
s hypertenzí či srdeční vadou, neboť zvyšuje tlak a srdeční činnost; byly popsány i
případy náhlého úmrtí.
 Ženy jsou oproti mužům více ohroženy drunkorexií, neboť jsou méně odolné vůči
alkoholu.
 Konzumace nadměrného množství alkoholu zvyšuje riziko některých druhů
rakoviny, onemocnění srdce, ledvin, jater a může vyvolávat psychické poruchy, jako
jsou deprese, úzkost či nespavost.
 Nereálné představy o svém vzhledu, ranní kocoviny, hladovění, nechtěná
konzumace jídla v opilosti aj. vyvolávají u drunkorektiků podrážděnost,
nespokojenost, úzkosti, deprese, čímž se pro své okolí stávají nepřitažliví a sami se
cítí osamělí až společensky izolovaní.
 Další problémy ve spojení s poruchami příjmu potravy (následky nedostatku živin
a zvracení, rozvrat metabolizmu, alkalóza, poruchy jícnu, osteoporóza atd.