Transcript oligosacharidy

OLIGOSACHARIDY
A
POLYSACHARIDY
Vypracovala: Mgr. Blanka Říhová
OLIGOSACHARIDY
= sacharidy složené ze 2 až 10 molekul
monosacharidů vázaných glykosidickou vazbou
DISACHARIDY
- molekula obsahuje dvě monosacharidové jednotky
vázané glykosidickou vazbou
obecný vzorec: C12H22O11
- nejdůležitější – sacharóza, maltóza a laktóza
Podle způsobu navázání monosacharidových
zbytků se dělí na:
1) neredukující disacharidy = poloacetalový
hydroxyl jednoho monosacharidu reaguje s
poloacetalovým hydroxylem druhého
- glykosidická vazba mezi C1 jednoho
monosacharidu a C1 druhé aldosy nebo C2
ketosy
- např. sacharóza
2) redukující disacharidy = poloacetalový
hydroxyl jednoho monosacharidu reaguje s
alkoholovým hydroxylem druhého
- glykosidická vazba mezi C1 jednoho
monosacharidu a C4 druhého
- např. maltóza, laktóza
CH2 OH
SACHARÓZA
CH2 OH
O H
H
H
OH
H


HO
O
H
HO
O
H
OH
-D-glukopyranóza
OH
H
H
CH2OH
-D-fruktofuranóza
= řepný cukr
sacharóza
-ve všech rostlinách
 zdroj = cukrová řepa a cukrová třtina
-bezbarvá krystalická látka, dobře rozpustná ve
vodě
-v potravinářském průmyslu – sladidlo
-v kyselém prostředí hydrolyzuje na glukózu a
fruktózu – provázeno změnou optické otáčivosti 
hydrolyzát sacharózy = invertní cukr
MALTÓZA
H2C
OH
H2C
O H
H
H
OH
O H
H
H

H
OH
OH
H
O
HO
H
OH
H
OH
-D-glukopyranóza

OH
-D-glukopyranóza
maltóza
= sladový cukr
- vzniká enzymatickou hydrolýzou škrobu  enzym maltasa (v
naklíčeném sladovnickém ječmeni) štěpí maltózu na
zkvasitelnou glukózu  výroba piva
H2C OH
O H
H
H
H2C OH
OH
HO
H
OH
H
H
O O
H
H

OH
OH
H -D-glukopyranóza
LAKTÓZA
H
OH
-D-galaktopyranóza
laktóza
= mléčný cukr
- obsažena v mléce savců (mateřské mléko 6 až 7 %, kravské
mléko 4 až 5 %)
- některé kvasinky ji zkvašují na ethanol a kyselinu mléčnou 
výroba kefíru
POLYSACHARIDY
- vznikají glykosidickým spojením velkého počtu
monosacharidových jednotek (až několik tisíc)
- obvykle ve vodě nerozpustné (některé bobtnají),
nemají sladkou chuť
-nemají redukční vlastnostiglykosidické vazby
vznikají mezi poloacetalovými hydroxyly
- zásobní nebo stavební látky organismů
- nejdůležitější – škrob, glykogen a celulóza
Rozdělení podle funkce
1)Stavební
- součástí různých struktur mívají vláknité
molekuly
- často se kombinují s bílkovinami
- nerozpustné ve vodě a málo reaktivní
celulosa
chitin – exoskelet členovců a dalších
bezobratlých, buněčné stěny hub a řas
agar
pektiny – spolu s agarem na výrobu gelů;
přispívají k odbourávání cholesterolu
CELULÓZA
- makromolekula obsahuje více jak tisíc stavebních
-D-glukopyranózových jednotek
- téměř lineární struktura  podstata přírodních
vláken
- v některých rostlinách vzniká čistá celulóza
(bavlna), jinde je doprovázena dalšími látkami (ve
dřevě – lignin, hemicelulosa, pryskyřice)
- ve vodě nerozpustná
- působením nitrační směsi  nitrocelulóza
- k výrobě papíru, obalového materiálu,
hygienických potřeb, …
2) Rezervní
- zásobárna energie a látek
- vždy homopolysacharidy
- mají méně vodíkových můstků než
stavební polysach.  méně odolné vůči
vodě (ve vodném prostředí bobtnají a z
části přechází do roztoku)
 škrob
 glykogen
ŠKROB
- obsahuje amylosu (lineární řetězec) a
amylopektin (rozvětvená struktura)  stavební
jednotkou je -D-glukopyranóza
Hlavním zdrojem jsou některé části
rostlin; bramborové hlízy až 20 %,
obilná zrna 50 až 80 %.
Škrob je základní složkou potravy.
- syntetizuje se u rostlin a ukládá se ve
formě škrobových zrn
- mazovatění škrobu = ve vod. prostředí se
za zvyšující teploty původně levotočivá
šroubovice rozbalí na dlouhé řetězce a tím
se zvýší viskozita roztoku
- hydrolýza probíhá účinkem enzymů
amyláz  vznikají kratší oligosacharidy =
dextriny, nebo se řetězec štěpí od konce
na maltózu
GLYKOGEN
(živočišný škrob)
- zásobní polysacharid
živočichů
- struktura obdobná
amylopektinu (je více
rozvětvený)
- u člověka – v játrech,
jako rezerva pro celý
organismus a ve svalech