Francouzská revoluce
Download
Report
Transcript Francouzská revoluce
Evropa na přelomu 18. a 19. století
V předvečer revoluce
Již počátkem vlády Ludvíka XVI. sílí
hospodářská krize
Země zadlužena neustálými vojenskými
akcemi v zahraničí – poslední kapkou
podpora boje Američanů za nezávislost
Nepřehledný celní systém
Evropa na přelomu 18. a 19. století
V předvečer revoluce
Aktivní společnost rozdělena do tří stavů_
šlechta, církev a buržoazie
Rozmáhá se podnikatelský stav –
buržoazie – tzv. Třetí stav: ten je však
daňově znevýhodněn, je jediným plátcem
daně
Vzorem třetího stavu je Anglie a USA
Evropa na přelomu 18. a 19. století
V předvečer revoluce
Slabý král příliš podléhá konzervativním silám,
ale uvědomuje si nutnost změn
Příchod švýcarského bankéře Neckera na
min.financí – příprava daňové reformy
Principy: zvýšení daní
nutnost zdanění všech stavů
Květen 1789 volby a svolání tzv. generálních
stavů (parlamentu)
Šlechta i církev odmítají zrušení privilegií
Debaty o hlasovací proceduře (po stavech či po
jménech
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Národní shromáždění
17. června – Třetí stav odchází u jednání a
prohlašuje se Národním shromážděním
Argument: zastupuje nejvíce voličů
Přidávají se někteří kněží z venkova a
podnikatelská šlechta
Král ustupuje a souhlasí se zrušením
privilegií
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Od pádu Bastily po Ústavu
Následuje měsíc jednání a nadějí
Základní požadavek: rovná práva pro
všechny stavy – král nevyhověl
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Od pádu Bastily po Ústavu
Povstání v Paříži vrcholí 14. července
1789 útokem na Bastilu – považováno za
počátek revoluce
Dvě roviny revoluce: parlamentní jednání
– Národní shromáždění se stává
Ústavodárným: příprava Ústavy po
americkém (a polském!) vzoru
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Od pádu Bastily po Ústavu
1789-91
Mezitím se zapojují stále širší vrstvy
obyvatelstva: špatná úroda vede k
radikalizaci venkova i měst
Chléb základní potravinou, jeho cena roste
(8—16, mzdy stagnují cca 20-40)
První konflikty: snaha monarchistů zavést po
britském (a americkém) vzoru
dvoukomorový parlament
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Od pádu Bastily po Ústavu
(1789)
Vyvlastnění církevního majetku připoutalo k
revoluci množství lidí
Deklarace lidských a občanských práv
(preambule ústavy): svobody si dává národ sám
(rozdíl proti USA!)
Problematický vztah ke králi, pro většinu
společnosti je nedotknutelný a jakoby
neodpovědný
Viněna je královna – cizinka
Podzim – vrcholí potravinová krize, král
přinucen opustit Versailles a přesídlit do Paříže
(den trhovkyň)
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Od pádu Bastily po Ústavu
(1790)
Rok 1790 ve znamení opojení z revoluce,
zásobování se zlepšilo, Paříž se „modernizuje“
V červenci mohutné oslavy výročí pádu Bastily
Rozpad jednoty v otázce církve – pojem
tolerance neznámý!
Občanský zákoník – církev pod dozor státu,
kněží státní zaměstnanci (viz Josef II.)
289 hlav, které je třeba stít, aby bylo možno
provést reformy
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Od pádu Bastily po Ústavu
(1791)
1791 – od počátku přituhuje ve vztahu parlament
– král: jde o Ústavu a revoluční zákony
Rakousko s Pruskem připravují invazi do
revoluční Francie: záchrana tradičních
hodnot a oslabení tradičního rivala,
přidává se Anglie
Parlament se chystá na válku, současně se
pře s králem o Ústavu a mezi sebou o to,
jak moc revoluční zákony lze schválit (viz
zákon o emigraci - uzavření hranic)
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Od pádu Bastily po Ústavu
(1791)
Snaha umírněných (Mirabeau, La Fayette) o
dohodu s králem – přijmi Ústavu bez výhrad!
Umírnění: revoluce končí přijetím Ústavy
Proti radikálové - kordiliéři: Marat (Přítel lidu),
Danton
- jakobíni: Robespiérre
Červen: král dopaden při pokusu o útěk do
Rakouska (Varennes), úplná ztráta prestiže
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Od pádu Bastily po Ústavu
(1791)
Červenec: oslavy výročí se zvrhly na
krvavé běsnění na Martově poli
Srpen: Nóta Rakouska a Pruska: obnovte
práva feudality!
13. září král pod nátlakem schvaluje
Ústavu
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Od Ústavy po Republiku (1791)
Volby do Zákonodárného shromáždění,
snížení volebního (daňového) censu
Stávající poslanci nevolitelní, mají čestnou
funkci
Věkový průměr zvolených 26 let
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Od Ústavy po Republiku (1791)
Posílení umírněných republikánů z oblasti
Gironde (girondini)
Posílení radikálních městských
intelektuálů – jakobíni a kordiliéři (tzv.
Hora)
Hlavní postavy: Brissot (G), Robespiérre
(J), Danton ( C )
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Od Ústavy po Republiku
1791-92
Znehodnocování majetku – šlechta prchá
za hranice a rozprodává majetky: nová
„revoluční“ šlechta
Tlak ze zahraničí sílí: obnovte majetková
práva!
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Od Ústavy po Republiku (1792)
Jaro 92 – ostrá debata o přípravě na válku:
Gironda prosazuje preventivní úder, Hora proti
(shoda Girondy s králem, rozdíl v motivech!)
Na podporu války 600 tisíc dobrovolníků do
Paříže (Marseillaisa)
Král podezírán ze zrady, v květnu útok na
královský palác
Červen: král zatčen
Srpen: mohutné povstání v Paříži vedeno
republikány - masakr, král sesazen a 10. srpna
vyhlášena republika
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Od vyhlášení republiky po
jakobínský teror (1792)
Nové volby: posilují radikálové Hory
Revoluční teror vede k vybíjení
skutečných i údajných nepřátel revoluce,
cizí vojska se blíží k Paříži
Září: bitva u Valmy – spojenci odraženi
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Od vyhlášení republiky po
jakobínský teror (1792)
21. září – první zasedání parlamentu –
přejmenování na Konvent (745 členů),
Danton ministrem spravedlnosti, policie i
vnitra
Říjen 92 – první náboženská vzpoura ve
Vendeé
Schválen revoluční kalendář, zřízeno nové
náboženství: kult Nejvyšší bytosti
Prosinec: proces s králem
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Od vyhlášení republiky po
jakobínský teror (1793)
Tři otázky: vina, referendum, trest
15. ledna 1793 vynesen rozsudek smrti, 21.
popraven
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Od vyhlášení republiky po
jakobínský teror (1793)
Březen – Danton iniciuje vznik
parlamentních výborů – veřejná kontrola
vlády: Výbor pro obecné blaho a Výbor
pro veřejnou bezpečnost, rychle sílí jejich
moc
Revoluční tribunál
Po popravě krále padají poslední zábrany:
sílí teror, snaha „zachránit revoluci“
V červnu zásadní střet mezi dosavadními
spojenci – Gironda versus Hora
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Revoluce požírá své děti
(1793)
Jakobínský převrat znamená zatčení vůdců
Girondy a „vyprázdnění“ parlamentu,
poprava 30 poslanců Girondy
Nová ústava: každoroční všeobecné volby,
rozprodej šlechtické půdy (státní korupce),
stanovení maximálních cen
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Revoluce požírá své děti
(1793)
Veškerá moc Výborům
V září zákon o podezřelých: klíčový zákon
diktatury: rozpory uvnitř Hory (Jakobíni
versus Kordiliéři – Robbespiere vs. Danton
Občanská válka: royalistický jihozápad,
teror ve Vendeé
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Revoluce požírá své děti
(1793)
V červenci zavražděn Marat
Poprava královny
Danton odmítá pokračovat v teroru (odtud
označení Shovívaví) a odjíždí na venkov
Vítězství armády na severu
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Revoluce požírá své děti
(1794)
= teror staví proti revoluci i dosavadní spojence
Protiargument: revoluce bez teroru padne
Role C. Desmoulinse
Duben 94 popraven Danton a jeho spojenci
Červenec 94 vzpoura mlčenlivé většiny v
parlamentu – poprava Robespierra a spol.
Evropa na přelomu 18. a 19. století
Thermidor (1794)
Konec teroru a revoluce: jde o to, co bude
zachováno – základní práva, rovnost před
zákony, nedotknutelnost vlastnictví, uvolnění cen
a zrušení regulací, potvrzení nezávislosti na
zahraničí a zachování republiky
vláda tzv. Direktoria
Ohrožení zleva (jakobíni) i zprava (monarchisté)
Pokus o vzpouru monarchistů 1796 potlačil
mladý důstojník dělostřelectva Bonaparte…
Evropa na přelomu 18. a 19. století