Transcript Současná psychoterapie, IP

Současná psychoterapie,
Integrovaná psychoterapie
Dlouhodobý výcvik v integrativní psychoterapii
1.ročník,
Současná psychoterapie, Integrovaná psychoterapie
MUDr. Jan Kubánek
Historie a současnost
Ferdinand Knobloch (*1916) a Jiřina
Knoblochová (*1918)
od 50-tých let minulého století
„výsledek kritického zhodnocení všech
existujících směrů v psychoterapii,
včetně psychoanalýzy a behaviorálních
terapií
(http://www.incip.cz/Czech/default_CZ.
htm 1993-2010).“
původní interpersonální
psychoterapeutický přístup, který se
snažil o integraci různých
psychoterapeutických poznatků,
především z psychoanalýzy a z
behaviorální terapie.
„Tato Integrovaná psychoterapie,
inspirovaná terapeutickou komunitou,
předběhla mnoho tehdejších přístupů a
ukázala směr několika současným
psychoterapeutickým principům
(Prochaska, Norcross, 1999).“
psychoterapeutické komunity v ČSSR
a v Kanadě
1. Základní principy
Psychoanalýza
Behaviorální
terapie
Celé tělo
Systém a sociální
směna
Sebe-podrývající
chování
Interpersonální
Hudební terapie
Model osobnosti
Psychoanalýza
1. Motivace.
I zdánlivě bezesmyslné chovani, jako parapraxie (přeřeknuti,
přepsání, zapomenutí povinnosti, chybné úkony) jsou
motivované struktury, mají smysl. Freud to ukázal zejména
na parapraxiích, snech a neurotických projevech.
2. Konflikt.
Motivační tendence se mohou vzájemně posilovat nebo
oslabovat. Dle Freuda jsou v pozadí neurotických poruch
nedořešené konflikty.
3. Nevědomí.
Vědomé myšlení netvoři uzavřené okruhy. Část těchto
okruhů je neuvědomělá.
4. Obrana a odpor.
Slouží k obraně duševní rovnováhy, byt neuspokojivé.
Jedinec se brání uvědoměni a konflikt se stává
nevědomým. K neuróze podle Freuda dochází, když se
obrana hroutí. Léčba, jež odstraňuje obranný mechanizmus
a vede k uvědomění si konfliktu, se setkává s odporem.
5. Ontogeneze a přenos.
Zkušenosti z dětství se generalizují a ovlivňují velkou měrou
chování v dospělosti. Tyto generalizace, zejména pokud
jsou maladaptivni, nazýva Freud přenos.
Behaviorální terapie
Expozice
Nácvik
Nové učení
Celé tělo
Schultz (1959) tvrdil, že
komplexy, které popisoval
Freud, sedí nejen v hlavě,
ale jsou to stavy celého
organismu patrné v
rozložení svalového napětí
a ve vegetativních reakcích.
Můžeme sledovat nejen to,
co klient říká, ale i jeho
gesta, postoj, mimiku,
způsob chůze, atd.
Tyto myšlenky stály za
vznikem psychogymnastiky
(Knobloch, Junová,
Petrusová, Šapošníková,
1964)
Systém a sociální směna
Klient je vždy součástí nějaké skupiny –
systému.
Evoluční psychologie - malá společenská
skupina je základní jednotka lidské
existence.
Nejmenší systém v němž můžeme
studovat a psychoterapeuticky léčit
jednotlivce, je proto malá společenská
skupina, jejímž zvláštním případem je
rodina.
Obtíže klienta mají své kořeny v bludném
kruhu interakce mezi ním a jeho skupinou.
Pohledem teorie sociální směny můžeme
tvrdit, že lidské vztahy zůstávají stabilní,
když odměny, které přinášejí jedincům,
jsou v příznivém poměru k výdajům.
Psychoterapeutická komunita
Pro 30 motivovaných klientů
převážně s neurotickou diagnózou.
Modeluje skutečný život a veškeré
chování klientů má důsledky v
podobě odměn a výdajů, zejména ve
formě pochvaly či nesouhlasu celou
komunitou.
Terapeuti přesunují exekutivní moc
na klienty samé a tak mohou
vystupovat jako nestranní
pozorovatelé v konfrontacích.
Obraz o osobnosti klienta, o
způsobu jakým ve vztazích
přistupuje k odměnám a výdajům a
především o jeho sebe-podrývajícím
chování.
Sebe-podrývající chování
nutkání
k opakování,
osudová neuróza,
bludný či ďábelský
kruh neurózy,
neurotický paradox
či
cyklická
psychodynamika
Sebe-podrývající chování
Druh maladaptivního chování, kdy jedinec
nevědomky dociluje opak toho, co si přeje
uskutečnit ve svých vztazích k lidem“ (Knobloch,
Knoblochová, 1999, str.35).
Např.
Chování klienta vyvolává reakci okolí. Na základě
těchto reakcí si klient vytváří, ale především
potvrzuje již vytvořené hypotézy o sobě a svém
okolí a následně se podle těchto hypotéz chová.
(cyklický interpersonální děj)
(cirkulární kauzalita)
Hypotézy odrážejí dosavadní zkušenosti klienta s
okolím.
Zkušenosti s okolím se formují již od dětství, kde
jsou výsledkem komplementárních vztahů
s důležitými (signifikantními) osobami, tj. nejčastěji
s rodiči.
Sebe-podrývající chování je tedy jedno z míst, kde
klientova minulost proniká do jeho současnosti.
Interpersonální
V každodenním jazyce běžně rozdělujeme
vnější a vnitřní jevy a procesy.
Intrapsychická a interpersonální dynamika
Teoretický koncept fenomenálního prostoru
E. Macha (1913)
„Psychiatrie je studium jevů, které se
odehrávají v interpersonálních situacích, v
konfiguracích dvou nebo více lidí, z nichž až
na jednoho všichni mohou být více či méně
imaginární" (Knobloch, Knoblochová, 1999,
str. 86; Sullivan, 1964).
Integrovaná psychoterapie se tak vyhne
složitým konstruktům o introjekci, či o
introjektech.
Hudební terapie
Ve skupině se obvykle
chováme podle některé
z 8 předpokládaných
základních
interpersonálních
tendencí.
Nadřazenost,
podřízenost, náklonnost,
odtažitost, chlubení se,
dovolávání se lítosti,
útěk či strach a útok.
Tyto tendence odráží a
provokuje i hudba
Model osobnosti
Ve shodě se Sullivanem (1953) a jeho
pohledem na osobnost, jako na produkt
interakce s významnými lidmi.
Úsporný model osobnosti – tzv. skupinové
schéma.
Skupinové schéma tvoří důležité
(signifikantní=významné) osoby klientova
života + vztahy klienta k těmto osobám.
Tyto důležité osoby jsou z klientova
současného života i z jeho minulosti a jsou
rozdělené do rolí (Integrovaná psychoterapie
používá pojem schémata rolí) v jakých vůči
klientovi jsou.
Skupinové schéma
Zkušenosti s osobami skupinového
schématu zabarvují naše hypotézy o
dalších lidech, s kterými se v životě
setkáváme a tím i to, jak se k nim budeme
chovat.
Naše chování zase spoluurčuje, jak se k
nám chová okolí.
Kvalita vztahů s osobami skupinového
schématu tímto způsobem významně
ovlivňuje naše další vztahy a tím i náš
život.
Osoby skupinového schématu můžeme
nahlížet také jako zdroje přenosů.
Terapeut Integrované psychoterapie se
domnívá, že dokáže měnit strukturu
jedincovy osobnosti.
V klinické praxi to znamená především
zasahovat do skupinového schématu.
Technika práce se skupinovým
schématem je proto základní součástí
Integrované psychoterapie.
2. Popis práce
Systémové pojetí
Terapeutická
smlouva
Minulost a
přítomnost
Psychodrama a
psychogymnastika
Sen
Skupinové schéma
Korektivní zkušenost
Sebepodrývající
chování
Systémové pojetí
Terapeut vnímá klienta jako
součást malé společenské
skupiny, jako součást
skupinového schématu.
Pokud provází klienta v
individuálním uspořádání, zve
si i jeho důležité osoby.
Jednak aby si vytvořil
představu o sebe-podrývajícím
chování klienta během
konfrontace se signifikantní
osobou,
jednak aby tyto důležité osoby
zapojil do terapeutického
procesu změny u klienta.
Terapeutická smlouva
Popisuje podmínky terapie,
včetně povinností a event.
sankcí.
„Čím více je pacient schopen
uzavírat terapeutickou
smlouvu, která pokrývá
všechny základní problémy a
čím jasněji je tato smlouva
formulována, tím lepší jsou
podmínky pro úspěšnou
psychoterapii.“
Vancouverský dotazník
problémů
Minulost a přítomnost
„Psychoterapie se musí
zabývat i minulými
problémy, pokud
pronikají
do přítomnosti.“
Křivka životní
spokojenosti
Chronologicky mapuje
události klientova života
ve vztahu k jeho
spokojenosti a k
přítomnosti
sledovaných příznaků.
Psychodrama a psychogymnastika
Základní techniky IP
Pomáhají znázornit
situace, o kterých klient
hovoří
či lépe objasnit duševní
rozpoložení klienta.
Ukáží jeho schopnosti vžít
a vcítit se do druhých,
uvědomit si, čeho si dosud
nebyl vědom
nebo při psychodramatu
říci něco, co se říci
zdráhal.
Sen
Knobloch inspirování
přístupem Perlse
Během
psychodramatické
práce se snem vyplynou
klientovy emoce a
hypotézy, které terapeut
IP vnímá jako
přenosové a snaží se je
zasadit do klientova
reálného života.
57 letá žena léčená pro depresivní poruchu líčí tento
sen: „Jsem ve větším bytě s dětmi, někdo se tam
chce vloupat a ty děti mi chce ukrást, všechny jsem je
držela a křičela jsem až jsem se z toho probudila.“ Při
přehrávání říká: „Slyším rachot, vidím mužského
v polotmě, mám strach, chce mi ukrást děti, není to
dobrý člověk, děti by se určitě neměli dobře…“
Terapeut nabídne, aby promluvila k tomu muži.
Klientka emotivně pokračuje směrem k muži: „Bojím
se tě, nedám ti děti, budou u mě, s tebou by se
neměli dobře, nedám ti je…“ Na otázku, co ji to
připomíná z jejího života, odpoví, že období, kdy se
rozváděla s manželem a hádali se o děti. Muž ze snu
tedy „získává tvář“ jejího bývalého manžela.
Následuje psychodramatická interakce mezi ní a
osobou ze skupiny, která reprezentuje jejího
manžela.
Sen jako cesta do skupinového
schématu
Manžel je osobou skupinového
schématu.
Sen pro IP znamená přímou cestu k
některé osobě nebo osobám
skupinového schématu.
(Ale je to zbytečná zacházka.)
Skupinové schéma
Zkoumání a zásahy do
skupinového schématu
jsou jedním z ústředních
konceptů systému IP.
Při samotných interakcích
mezi klientem a
zástupnými osobami
skupinového schématu
terapeut zjistí, s kým klient
zažíval či stále zažívá
negativně vnímané emoce.
Umožní abreakci, případně
korektivní zkušenost.
Korektivní zkušenost
Jeden z hlavních
terapeutických nástrojů
v IP společně s novým
učením a generalizací
nově naučeného do
každodenního života.
Má složku emoční, ale i
kognitivní a konativní.
Vede k přeladění prožívání
ve vztahu k dané důležité
osobě, k modifikaci
hypotéz vůči této osobě a
případně k přerušení sebepodrývajícího chování.
Sebepodrývající chování
„Jaké klientovo chování spoluurčuje jeho problémy ve
vztazích a stojí za jeho obtížemi?“
„Co může klient dělat jinak, aby se mu dařilo lépe?“
Odpovědi na tyto otázky přináší terapeutovi
především pozorování chování a sledování výroků
klienta s následnou konfrontací skupinou.
Pomoci mohou i analýza přenosů klienta, potažmo
informace od signifikantních osob.
Knobloch používal k diagnostice a změně sebepodrývajícího chování především psychoterapeutickou
komunitu.
Skupina následně pomáhá klientovi nahlédnout, že za
mnohdy nepříznivými reakcemi okolí stojí jeho akce
vůči druhým, podporují ho ve snaze změnit své sebepodrývající chování a tyto změny přenést do
každodenního života.
Úzdrava
Změny ve skupinovém schématu a nahrazení sebepodrývajícího chování adaptivnějšími způsoby
chování jsou v IP považovány za nejdůležitější
terapeutické cíle.
Hlavní nástroje, které pomáhají dosáhnout tyto změny
jsou spojené především s psychoterapeutickou
komunitou.
Psychoterapeutická komunita slouží jak diagnostice,
tak terapii.
Z konkrétních terapeutických nástrojů pak významně
vystupuje korektivní zkušenost, nové učení a
generalizace nového za pomocí klientových důležitých
(signifikantních) osob do jeho každodenního život.
Konec úvodní části