Transcript priloha_prezentace_PTP

EGRAM
Periodická tabulka prvků
EGRAM
EGRAM
Historie periodické tabulky
Od 17. století – objev prvků
- zjištění podobných vlastností prvků
→ nutná systematizace
1829 Johann Döbereiner (1780-1849) teorie o
triádách prvků
např. triáda kovů -lithium, sodík a draslík, protože
reagují podobným způsobem
EGRAM
Dmitrij Ivanovič Mendělejev
(1834-1907)
výzkumy - u prvků seřazených podle
vzrůstající atomové hmotnosti se
pravidelně (periodicky) opakují podobné
vlastnosti
1869 - periodický zákon, periodická
tabulka prvků
vynechal místa v tabulce pro prvky které
ještě nebyly objeveny, protože jejich
existenci předpokládal
EGRAM
Periodický zákon
1869 – D. I. Mendělejev
Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich
protonového čísla
= pokud jsou prvky seřazeny podle vzrůstajícího
protonového čísla, jejich vlastnosti (fyzikální i
chemické) se mění periodicky
EGRAM
Periodická tabulka prvků
EGRAM
Periody
= sedm vodorovných řad prvků
= značení arabskými číslicemi
= z šesté a sedmé periody vyňaty 2 řady prvků
EGRAM
Lanthanoidy a Aktinoidy
Z šesté periody vyňato 14 prvků následujících za
lanthanem = lanthanoidy
Ze sedmé periody vyňato 14 prvků následujících za
actiniem = aktinoidy
lanthanoidy i aktinoidy vykazují chemickou
podobnost
EGRAM
Skupiny
= 18 svislých řad prvků
= prvky pod sebou mají podobné
vlastnosti
→ vžité názvy skupin
1. skupina (bez vodíku) – alkalické kovy
2. skupina – kovy alkalických zemin
16. skupina – chalkogeny
17. skupina – halogeny
18. skupina – vzácné plyny
EGRAM
Dělení tabulky dle vlastností
Nekovy
- 18 prvků periodické tabulky
- tvorba oxidů, kyselin
- při chemických reakcích oxidují
kovy a
některé nekovy
Kovy
- 90 prvků periodické tabulky
- tvorba oxidů, hydroxidů
- při chemických reakcích
redukují nekovy
a některé kovy
EGRAM
Polokovy - metaloidy
- na hranici mezi kovy a nekovy
- některými vlastnostmi jako kovy
jinými jako nekovy
- př. křemík, bor, arsen, tellur
EGRAM
Skupenství prvků
Plynné – 11 prvků, např. chlor (Cl2)
dusík (N2)
kyslík (O2)
Kapalné – 10 prvků, např. brom (Br)
Pevné - všechny kovy
- výjimka = rtuť, francium
EGRAM
Velikost atomů
Velikost atomu: podle vzdálenosti jader atomů v
molekulách
atomový poloměr = polovina vzájemné vzdálenosti
středů dvou sousedních stejných atomů v molekule
nebo v krystalu spojených chemickou vazbou
Záleží na typu vazby: kovalentní, iontové a kovové
poloměry
EGRAM
Jak závisí velikost atomu na protonovém
čísle?
Velikost atomů prvků v periodách klesá s rostoucím
protonovým číslem
Čím více elektronů, tím silněji jsou přitahovány
jádrem
→ anionty jsou větší než kationty
Úkol:
porovnej velikost atomů sodíku, hliníku, síry a
fluoru.
EGRAM
Ionizační energie
Pokud atomu dodáme dostatek energie, může dojít
k odtržení elektronu od atomu → vznik kationtu
Ionizační energie I = energie nutné k odtržení
elektronu z elektroneutrálního atomu
- jednotky = kJ/mol
EGRAM
ionizační energie II.
První ionizační energie:
energie nutná k odtržení prvního elektronu
Druhá ionizační energie:
energie nutná k odtržení druhého elektronu
Každá další ionizační energie je vyšší než předchozí
EGRAM
ionizační energie III.
Vždy kladné hodnoty: na odtržení elektronu je nutno
práci vynaložit!!!!!!
I = míra toho, jak pevně je elektron v atomu vázán a
jak snadno z atomu vzniká kation
Výrazně periodicky závislá na protonovém čísle
EGRAM
Periodická závislost I
Ve skupinách hodnoty první ionizační energie klesají s
rostoucím protonovým číslem
Úkol: porovnej velikost první ionizační energie atomů
kyslíku, síry, selenu a telluru
V periodách ionizační energie se stoupajícím
protonovým číslem roste (růst není plynulý – záleží na
obsazování jednotlivých typů orbitalů)
EGRAM
Elektronová afinita A
Energie uvolněná při vzniku aniontu z
elektroneutrálního atomu v plynném stavu
Jednotky: kJ/mol
Může dosahovat záporných hodnot → vznikající
anion má vyšší energii než původní atom a volný
elektron
Prvky s vysokými hodnotami A snadno tvoří anionty
(např. F, Cl,Br, I)
EGRAM
Děkuji za pozornost