Transcript Tobolka

Morfologie reprodukčních orgánů plod
Ivo Králíček
BOTASKA – botanika s kamerou
CZ.1.07/2.2.00/15.0312
Modul: Morfologie reprodukčních orgánů
Semeno
Klíčení
Charakteristika plodů
Typy plodů
Způsoby rozšiřování plodů
Hospodářský význam plodů
Inovace studia botaniky prostřednictvím e-learningu CZ.1.07/2.2.00/07.0004
SEMENO
•
•
•
•
•
•
•
Po oplození vaječné buňky se
mění vajíčko v semeno (semeno
seychelské palmy váží asi 10 kg,
semena vstavačovitých tisíciny
mg)
Osemení (z integumentů nebo jen
části jejich pletiv)
Po mikropylárním otvoru jizvička
(cikatrikula)
Pupek (hilum) místo, kde vajíčko
přisedalo k poutku
Dužnatý míšek (arillus) obaluje
semeno, pomáhá ho šířit (brslen)
Karunkula, zbytněním
integumentu (pryšec, vítod)
strofiola zbytněním hila
u dymnivky
Brslen (Euonymus), tobolka
ZÁRODEK (EMBRYO)
•
•
•
•
•
•
•
Embryogeneze – proces vývinu embrya
Plumula (pírko) – meristematický základ
vzrostného vrcholu prýtu, u dvouděložných je mezi
dělohami, u jednoděložných po stranách dělohy
Radikula (kořínek) základ budoucího kořene,
radikula trav je obalena pochvou (koleorhize)
Dělohy (cotyledones) se zakládají
nad hypokotylem, nejmohutněji vyvinutá část
zárodku, ploché listovité útvary, někdy podobné
asimilačním listům nebo se mohou výrazně lišit,
u jednoděložných se vyvíjí pouze jedna děloha,
u dvouděložných dvě, do děloh se během
embryogeneze ukládají zásobní látky, při klíčení
z nich čerpají živiny
Embryo trav má štítek (scutellum) – čerpá živiny
z endospermu, vzrostný vrchol obal listovými
základy a chráněn listovou pochvou (koleoptile),
kořínek je obalen kořenovou pochvou
(koleorhiza)
Parazitické a saprofytické druhy mají zárodky velmi
malé
Endosperm je pletivo, které vyplňuje zárodek,
vzniká z oplozené centrální buňky zárodečného
vaku (triploidní pletivo, výjimečně diploidní např.
u pupalky)
dělohy
plumula
hypokotyl
radicula
Zygota se dělí na dvě
buňky: z apikální
buňky se vyvíjí
embryo, z bazální
buňky se vyvíjí
suspenzor.
embryo
hypofýza
suspenzor
s velkou
bazální
buňkou
Embryo ve stádiu
diferenciace děloh
(srdčitá fáze):
apikální meristém
vzrostného vrcholu
protoderm
dělohy
základní meristém
prokambium
hypokotyl
apikální meristém
kořene
Embryo v globulární
fázi:
epifýza
základní meristém
protoderm
prokambium
hypofýza
Embryo v
torpédovité fázi:
zárodečný vak
dělohy
plumula
hypokotyl
radicula
suspenzor
s velkou bazální
buňkou
Schéma vývoje embrya dvouděložné rostliny (na příkladu kokožky pastuší tobolky).
Srovnání stavby embryí
dvouděložné
a jednoděložné rostliny.
dělohy
Schématické srovnání
semen vyvíjejících se z
tenuinucelátního vajíčka s
redukovaným nucellem a
krasinucellátního vajíčka,
u něhož nucellus vytváří
perisperm (endospermtečkovaně, nucellus- šedě).
plumula
hypokotyl
radicula
testa (osemení)
hypokotyl
dělohy
plumula
radicula
endosperm
Embryo lilku rajčete (Solanum
lycopersicum).
plumula (tvořená
apikálními meristémy)
hypokotyl
dělohy (zřetelně
rozlišena epidermis a
palisádový a houbový
parenchym)
prokambium
radicula (tvořená
apikálními meristémy
kořene)
zbytky osemení
Podélný řez vypreparovaným embryem (ve
fázi plné zralosti) kokožky pastuší tobolky
(Capsella bursa-pastoris).
Řez embryem obilky pšenice obecné
(Triticum aestivum).
perikarp
testa
aleuronová vrstva
endosperm
embryo:
skutelum
koleoptile
listová čepel
plumula
epiblast
mezokotyl
radikula
koleorhiza
kalyptra
Štítek (scutellum) bývá
homologizován s dělohou.
Součástí štítku je absorpční
vrstva, tvořená palisádovými
buňkami, jejímž
prostřednictvím čerpá
embryo z endospermu
výživné látky (cukry) při
klíčení. Dále embryo trav
sestává
z koleorhizy obklopující
radiculu se základy
adventivních kořenů.
Kořenová čepička
(kalyptra) vzniká
diferenciací specifického
apikálního meristému
radiculy, tzv. kalyptrogenu.
Malý výrůstek zvaný
epiblast bývá považován za
rudiment druhé dělohy.
Součástí embrya trav je dále
epikotyl (nadděložní
článek), na němž je vyvinuta
plumula a 5-7 listových
základů. Zevní listový
základ (koleoptile, první
klíčící list) má kápovitý tvar
a slouží jako ochrana
vegetačního vrcholu.
KLÍČENÍ SEMEN
•
Podmínky klíčení:
–
–
–
–
–
–
Dostatek vody (nabobtnání semen)
Dostatečný přístup kyslíku (procesy intenzivního
dýchání)
Určité množství tepla
Semena některých rostlin klíčí na světle (tabák)
Některá semena klíčí po dozrání, u některých rostlin
po období klidu (dormanci, ta je charakteristická
pro rostliny mírného a boreálního pásu)
dle délky dormance dělíme rostliny do čtyř skupin
•
•
•
•
•
•
Buk (Fagus)
Semena s hlubší dormancí, klíčivost i několik desítek
let (lotos až 250 let, Datura)
Semena, která klíčí po dozrání nebo po přezimování
(lipnice roční)
Semena klíčí po vysemenění (topol, devětsil, vrby),
rychle ztrácí klíčivost
Živorodé rostliny, semena klíčí ještě na mateřské
rostlině
Klíčení nadzemní (epigeické): Kořínek vrůstá
do půdy, postupně se mění v hlavní kořen rostliny,
vyrůstají postranní kořeny, pak vyrůstá hypokotyl,
který vynese dělohy nad půdu, dělohy zezelenají a
stávají se prvními asimilačními listy, z plumuly
vyrůstá epikotyl, který nese první pravé listy
Klíčení podzemní (hypogeické): hypokotyl
brzděn, dělohy zůstávají v zemi, ze semene vyrůstá
kořínek, pak vzrostný vrchol, který tvoří první pravé
listy, které se na povrch dostanou prodlužováním
epikotylu
Fazol (Phaseolus)
Klíčení fazolu (Phaseolus)
1. den
3. den
4. den
5. den
Klíčení hrachu setého (Pisum sativum)
1. den
5. den
3. den
7. den
CHARAKTERISTIKA PLODU
Plod (fructus)
• Jedná se o mnohobuněčný generativní
orgán, který se podílí na pohlavním
rozmnožování krytosemenných rostlin
• Obsahuje několik nebo mnoho semen
• Velikost plodů: od velkých bobulí dýně
obecné (Cucurbita pepo) až 80 cm a
80 kg, po velmi drobné plody
hvězdnicovitých (Asteraceae)
• Hlavní funkce je ochrana semen a
jejich šíření
• Vzniká po oplození vajíček z pestíku
nebo semeníku
Pozn.: partenokarpní plody jsou plody
bez semen, jedná se o některé kulturní
rostliny: banánovník (Musa),
citrónovník (Citrus)
bobule banánovníku (Musa)
STAVBA PLODU
•
Na povrchu se nachází oplodí
(perikarpium, perikarp),
–
–
–
•
Typy plodů:
–
–
–
–
•
Vnější epikarp
Střední mezokarp
Vnitřní endokarp
Suché plody: oplodí v době zralosti
suché
Dužnaté plody: zejména mezokarp je
dužnatý
Nepravé plody: na jejich stavbě se
podílejí i jiné části květu (tyčinky,
kališní listy apod.), označujeme je jako
anthokarpia (např. malvice)
Plody se v době zralosti mohou otevírat
nebo se neotevírají anebo se volně
rozpadají
lusk – trnovník akát (Robinia
pseudacacia)
Klasifikace plodů je dle: typu gynecea
(apokarpní x cenokarpní), počtu
semen v plodu, způsobu otevírání
malvička – dužnatý plod, hlohyně
šarlatová (Pyracantha coccinea)
APOKARPNÍ PLODY
•
•
•
•
Z apokarpního gynecea, jednoplodolistové,
tvoří souplodí
Otevírající se plody:
Měchýřek (folliculus): fylogeneticky
nejpůvodnější, vícesemenný až
jednosemenný, otevírá se břišním švem,
pivoňka (Paeonia), čemeřice (Helleborus),
blatouch (Caltha)
Lusk (legumen): vícesemenný až
jednosemenný, kožovité až tvrdé oplodí,
otevírá se od vrcholu k bázi dvěma
chlopněmi, bobovité (Fabaceae), sapanovité
(Caesalpiniaceae), od 100 cm (Entada
scandens) až po drobné několik mm velké
–
–
–
–
–
Tolice (Medicago) má lusky stočené
Žanovec měchýřník (Colutea arborescens)
lusky s blanitým oplodím
Vičenec (Onobrychis), podzemnice olejná
(Arachis hypogaea) – lusky se neotevírají
Kozinec (Astragalus) – dvoupozdré lusky
s blanitou přehrádkou
Acacia nilotica, čičorka (Coronilla) –
zaškrcované lusky
Měchýřek
(upolín):
břišní
(ventrální
šev)
Lusk (hrách):
puká dvěma švy
kalich
chlopeň (polovina
plodolistu)
zaschlá čnělka
Měchýřek
Měchářek – čenucha
(Nigella)
Měchářek – čemeřice
(Helleborus)
Měchářek – pivoňka
(Paeonia)
Lusk
lusk – hrách setý
(Pisum sativum)
lusk – vikev(Prunus
domestica)
dorzální šev (sutura dorzalis)
perikarp (chlopeň, polovina
plodolistu)
dělohy
testa
funiculus
ventrální šev (sutura ventralis)
Řez luskem hrachu setého (Pisum
sativum).
Lusk
vzniká
z
monomerického
apokarpického
gynecea s marginální axilární
placentací.
Lusk severoamerické vikvovité rostliny Baptisia australis.
APOKARPNÍ PLODY
•
•
•
•
Z apokarpního gynecea,
jednoplodolistové, tvoří souplodí,
neotevírající se plody:
Bobule (bacca): vícejednosemenný plod, blanitý
exokarp, dužnatý mezokarp,
vavřín (Laurus), samorostlík
(Actaea)
Peckovice (drupa):
jednosemenná, blanitá exokarp,
dužnatý mezokarp,
sklerenchymatický endokarp,
třešeň ptačí (Cerasus avium),
mandloň (Amygdalus)
Nažka (monachenium):
jednosemenná s kožovitým
oplodím, kuklík (Geum), sasanka
(Anemone)
Bobule (rajče):
perikarp s
cévními svazky
axilární placenta
Peckovice (švestka):
endokarp (sklerokarp)
mezokarp
exokarp
Podélný řez peckovicí třešně
(Prunus cerasus).
perikarp:
exokarp
mezokarp
endokarp
testa semene
peckovice – slivoň švestka (Prunus domestica)
Souplodí nažek – kuklík (Geum)
bobule – samorostlík (Actaea)
peckovice – mandloň obecná (Amygdalus communis)
APOKARPNÍ PLODY
Souplodí
- Soubor plodů vzniklý přeměnou
jednoho květu
- Trvalé spojení apokarpních plodů,
nejčastěji lůžkem nebo češulí
- Souplodí měchýřků: upolín (Trollius),
šácholán (Magnolia),
- Souplodí nažek, které jsou v dužnaté
češuli: růže (Rosa)
- Souplodí nažek zapoštěných do
zdužnatělého květního lůžka: jahodník
(Fragaria)
- Souplodí peckoviček: ostružiník
(Rubus)
- Malvice (pomum): blanitý exokarp,
dužnatý mezokarp, suchomázdřitý až
sklerenchymatický endokarp (tzv.
jádřinec), jabloň (Malus), hrušeň
(Pyrus), jeřáb (Sorbus), hloh
(Crataegus)
Souplodí peckovic
(ostružina)
Souplodí nažek (jahoda):
nažky
dužnina květního lůžka
kůra lůžka s cévními svazky
Souplodí nažek – jahodník
(Fragaria)
peckovičky – ostružiník (Rubus)
Souplodí nažek – růže (Rosa)
Malvice (jablko):
epidermis
parenchym receptakula
cévní svazky
medula receptakula
pergamenový endokarp
mezokarp a exokarp
malvice – hrušeň (Pyrus)
měchýřek, šacholán viržinský
(Magnolia virginiana)
měchýřek, šacholán
(Magnolia)
volné souplodí – měchýřky, pryskyřník sardinský
(Ranunculus sardous)
malvice – jabloň domácí (Malus domestica)
malvice, jabloň Scheideckerova (Malus x scheideckeri)
Podélný řez šípkem
růže (Rosa).
Šípek růží představuje
souplodí
nažek
apokarpického gynecea
ponořeného v češuli
(hypanthium). Češule
srůstá s nitkami tyčinek
a kališními a korunními
lístky.
Podélný řez malvicí jabloně
(Malus domestica).
kalich
čnělka
receptakulum
perikarp:
exokarp
mezokarp
pergamenový endokarp (jádřinec)
semena
Někdy
bývá,
ne
zcela
přesně,
označována epidermis receptakula jako
exokarp a pletivo receptakula jako
mezokarp. Receptakulum však nevzniká
ze stěn semeníku, a proto nemůže být
považováno za součást oplodí (=
perikarpu).
Brachysklereidy
(kamenné buňky) v
malvici hrušně (Pyrus
communis).
Ve sklerifikovaných
buněčných stěnách jsou
patrné kanálkovité ztenčeniny.
CENOKARPNÍ PLODY
•
Z cenokarpního gynecea,mohou se otevírat nebo
se neotevírají, oplodí mají suché nebo dužnaté
Otevírající se plody (suché oplodí):
•
Tobolka (capsula): vznikají z lyzikarpního,
synkarpního i parakarpního gynecea a dle toho jsou
jednopouzdré nebo vícepouzdré, obvykle
vysychavé tobolky
–
–
–
–
Tobolka která se otevírá v místě srůstu plodolistů:
třezalka (Hypericum)
Zuby se otevírá tobolka prvosenky (Primula),
hvozdíkovitých rostlin (Caryophyllaceae)
Děrami pod vrcholem mák (Papaver), zvonek
(Campanula), hledík (Antirrhinum)
Dužnaté tobolky (dužnaté oplodí): brslen (Euonymus),
netýkavka (Impatiens)
Šešule (siliqua): dvouplodolistová, dvoupouzdrá,
suché oplodí, blanitá přepážka placentárního
původu (diafragma), parakarpní gyneceum,
několikrát delší než široká, otevírá se zdola nahoru
dvěma chlopněmi, brukvovité rostliny (Brasicaceae)
•
Šešulka (silicula): podobná šešuli, jen je stejně
široká jako dlouhá, kokoška (Capsella), penízek
(Thlaspi)
Pozn.: šešuli a šešlku je možné považovat za zvláštní
typ parakarpní tobolky typické pro brukvovité
rostliny
Tobolka
(makovice):
parietální placenta
perikarp
•
Šešule (řepka):
chlopeň
dissepimentum
(přepážka)
Tobolka
tobolka, jírovec maďal (Aesculus hippocastanum)
Plod - semena
tobolka, katalpa trubačovitá (Catalpa bignoides)
tobolka, vrba (Salix)
tobolka, pěnišník (Rhododendron)
Tobolka
tobolka, kosatec (Iris)
tobolka, brslen (Euonymus)
tobolka, mák setý (Papaver somniferum)
tobolka, kosatec (Iris)
Tobolka knotovky bílé
(Silene latifolia subsp.
alba = Melandrium
album).
Vzniká z pentamerického
lyzikarpického gynecea s
centrální placentací.
Šešule a šešulka
šešulka –
dvojštítek
(Biscutella)
šešulka – penízek rolní (Thlapsi arvense)
šešule – brukev řepka olejka (Rubus)
šešule – brukev řepka olejka (Brassica napus)
perikarp
semeno
poutko (funiculus)
dissepimentum (diafragma)
replum (rámeček)
Šešulka (= zkrácená šešule) vzniká
z dimerického (= bikarpelového,
dvouplodolistového), parakarpického
gynecea s parietální placentací.
Řez šešulkou kokožky pastuší
tobolky (Capsella bursa-pastoris).
Parakarpická tobolka pouzdrosečná
- lokulicidní (= pukající karinálním =
dorzálním švem v místě střední žilky
plodolistu) violky lesní (Viola
reichenbachiana).
parietální placenta
perikarp
karinální sutura (šev
v místě střední žilky
plodolistu)
semena
strofiola
(myrmekochorní
šíření - rozšiřování
semen mravenci)
CENOKARPNÍ PLODY
•
Z cenokarpního gynecea,mohou se otevírat nebo
se neotevírají, oplodí mají suché nebo dužnaté
Neotevírající se plody :
•
Bobule (bacca): obvykle vícesemenná, blanitý
epikard, dužnatý mezokarp a endokarp,
–
–
–
–
–
•
•
Bobule s vytrvalým kalichem ze svrchního semeníku:
konvalinka (Convallaria), lilek rajče (Solanum
lycopersicum)
Bobule ze spodního semeníku: okurka (Cucumis),
meloun (Cucumis melo)
Zbarvení plodů je dáno odbouráváním chlorofylu,
uplatňují se pak karotenoidy nebo anthokyany
Hesperidium, zvláštní typ synkarpní bobule u citrusů,
oplodí je rozlišeno na vnější barevné flavedo s četnými
schizolysigenními nádržkami a vnitřní albedo (bílé)
Vysychající bobule: paprika roční (Capsicum annuum)
Oříšek (líska):
semeno
sklerenchymatický
perikarp
Peckovice (drupa): jedno nebo vícesemenná, bez
(Sambucus) – vícesemenná, ořešák (Juglans) –
jednosemenná, olivovník (Olea), kokosovník
ořechoplodý (Cocos nucifera) – kožovitý epikarp,
vláknitý mezikarp, sklerenchymatický endokarp,
endosperm je bohatý, vnitřní jaderný, tekutý, vnější
buněčný, tuhý
Oříšek (nux) – jednosemenný, tvrdé
sklerenchymatické oplodí, které volně objímá
semeno, lípa (Tilia) – ale některé druhy mají nažky,
líska (Corylus)
Líska obecná, oříšek (Corylus avellana)
Hesperidium
Hesperidium (citrus):
perikarp (vnější
zbarvené flavedo a
vnitřní bílé albedo)
diafragma
septum vyplněné pulpou
hesperidium – pomerančovník pravý (Citrus sinensis)
Bobule
bobule, cukrový meloun (Cucumis)
Bobule
bobule, marhanovník (Punica
granatum)
Bobule - áron (Arum)
Bobule
Bobule - kiwi (Actinidia deliciosa)
Bobule – tykev turek (Cucurbita pepo)
bobule – dužnatý plod, rybíz skalní (Ribes petraeum)
Peckovice
Peckovice - dřín (Cornus)
Peckovice – bez černý (Sambucus nigra)
Peckovice – ořešák královský (Juglans regia)
Peckovice
Peckovice – kokosovník ořechoplodý
(Cocos nucifera)
Peckovice - olivovník (Olea)
Oříšek
oříšek – habr obecný
(Carpinus betulus)
oříšek – suchý, nepukavý plod, lípa srdčitá (Tilia
cordata)
oříšek – líska obecná (Corylus avellana)
CENOKARPNÍ PLODY
•
Z cenokarpního gynecea,mohou se otevírat nebo
se neotevírají, oplodí mají suché
Neotevírající se plody :
•
Nažka (achenium): jednosemenný typ plodu,
kožovité nebo blanité oplodí, ze svrchního nebo
spodního semeníku, oplodí objímá semeno, ale
nesrůstá osemení a oplodí
–
–
–
–
•
Nažka v číšce
Nažka s chmýrem (chmýr přeměnou kalichem),
pampeliška (Taraxacum), škarda (Crepis)
Nažka s blanitými výrůstky: olše (Alnus), bříza (Betula),
jilm (Ulmus)
Štětinaté ostny u dvouzubce (Bidens)
Nažka v číšce (stonkového původu) u dubu (Quercus),
kaštanovník (Castanea) a buk (Fagus) plodenství
nažek v číšce
Obilka (caryopsis): jednosemenná, oplodí pevně
srostlé s osemením, typické pro lipnicovité rostliny
(Poaceae)
–
–
–
Obilka pluchatá (okoralá či svraskalá, obalená
pluchou), ječmen (Hordeum), oves (Avena)
Obilka nahá – žito (Secale), pšenice (Triticum)
Obilka polonahá (zpočátku okoralá později nahá) –
proso (Panicum)
nažka – buk lesní (Fagus sylvatica)
žalud (nažka s oplodím) dub bílý (Quercus alba)
nažka –kaštanovník setý (Castanea sativa)
Obilka
obilka – oves (Avena)
obilka – pšenice (Triticum)
Plodenství obilek – pšenice (Triticum)
Podélný řez žaludem (= nažkou)
dubu letního (Quercus robur)
uloženým v cupule.
Cupula vzniká srůstem prohloubeného
květního lůžka a listenů samičích květů.
perikarp
semeno se dvěma velkými dělohami
(endosperm je redukovaný)
cupula
CENOKARPNÍ PLODY
Rozpadavé plody :
•
Cenokarpní suché neotevírající se plody,
ve zralosti se rozpadají na jednosemenné
díly
•
Jsou děleny na poltivé a lámavé
•
Poltivý plod (schizokarpium)
–
–
–
–
–
•
Ze synkarpního gynecea
Rozpadá se na jednosemenní
jednoplodolistové díly, plůdky
Křídlatá dvounažka (diachenium) –
dvouplodolistové, javor (Acer)
Knoflíčkovité víceplodolistové plody, sléz
(Malva)
Zobanovité plody, kakost (Geranium)
Lámavý plod
–
–
–
rozlamuje se na jednosemenné díly
Struk (lomentum), ze dvou plodolistů,
zaškrcením šešule, ředkev ohnice (Raphanus
raphanistrum)
tvrdky (nucelae), rozpadem
dvouplodolistového gynecea, hluchavkovité
(Lamiaceae), brutnákovité (Boraginaceae)
zobanovitý
plod – suchý
poltivý plod,
kakost
(Geranium)
Tvrdka
(kostival):
kalich
tvrdky
Struk (ředkev)
Dvojnažka
(miříkovité):
hlavní žebro
vedlejší žebro
siličné kanálky
semeno
Řez dvojnažkou kopru vonného (Anethum graveolens).
perikarp
žebra
siličné kanálky
rýhy
endosperm
semene
cévní svazky
PLODENSTVÍ
•
•
•
Soubor plodů vzniklých z jednoho květenství
Volné plodenství – plodenství nažek
slunečnice (Helianthus), plodenství bobulí:
vinné révy (Vitis vinifera), rybízu černého
(Ribes rubrum)
Sdružené plodenství – spojené plody
–
–
–
–
Plody spojené periantem morušovník (Morus)
Zbytnělá vřetena květenství, fikovník (Ficus),
tvoří tzv. sykonia (zbytnělá vřetena
květenství) uzavírají drobné nažky
Nažky v ostnité číšce, buk (Fagus),
kaštanovník (Castanea)
Ananasovník (Ananas comosus) – na stavbě
se podílí listeny, květní obaly, vřeteno
Heterokarpie (různoplodost)
•
Existence tvarově i velikostně rozdílných
plodů nebo semen na jedné rostlině
•
Plodenství nažek různého tvaru - měsíček
lékařský (Calendula officinalis)
•
Semena s křídlatým lemem i bez lemu u
kuřinky solné (Spergularia salina)
Plodenství bobulí – réva vinná (Vitis vinifera)
sdružené plodenství – morušovník bílý (Morus alba)
Plodenství nažek – platan (Platanus)
Plodenství – fikovník (Ficus)
Plodenství – fikovník (Ficus) na řezu
ŠÍŘENÍ PLODŮ A SEMEN
•
Anemochorní rostliny, vzdušnými proudy
–
–
–
•
Hydrochorní rostliny, šířeny vodou
–
–
–
•
Lehká a malá semena, např. vstavačovité rostliny
(Orchideaceae)
Létací zařízení, jemné trichomy u koniklece (Pulsatilla),
plaménku (Clematis), kalich přeměněný v chmýr bodlák
(Carduus), pcháč (Cirsium), křídlaté krovky šťovíku
(Rumex), chlupy na semenech bavlníku (Gossypium) a
vrbky úzkolisté (Chamaerion angustifolium), křídlaté
nažky u javoru (Acer), brízy (Betula), jasan (Fraxinus),
listeny na vřetenech plodenství lípy (Tilia)
Stepní běžci, unášení celých nadzemních částí rostlin,
které tvoří kulovité útvary, máčka ladní (Eryngium
campestre)
Některé vodní rostliny
Kosatec žlutý (Iris pseudacorus), žabník jitrocelový
(Alisma plantago-aquatica), lekníny (Nymphaea),
kokosovník ořechoplodý (Cocos nucifera)
Plody, které se otevírají za deště, tobolky rozchodníku
ostrého (Sedum acre)
Autochorní rostliny, šířeny vlastní silou, bez cizí
účasti
–
–
–
–
Balochorie – vystřelování semen u netykavek
(Impatiens) na základě změny turgoru
Tykvice stříkavá (Ecballium elaterium), zralé plody se
oddělují od plodní stopky, vzniklým otvorem vystřelují
obsah plodu
Zvěšinec zední (Cymbalaria muralis) ukládá své plody
aktivními růstovými pohyby do spár skal
Pumpava rozpukavá (Erodium cicutarium) její plody se
hygroskopickými pohyby zavrtávají do půdy
bobule – tykvice stříkavá (Ecballium elaterium),
autochorie
Anemochorie
Nažka s křídlem,
jasan ztepilý
(Fraxinus excelsior)
nažka – pcháč (Cirsium),
chmýr
Dvounažka – javor mléč
(Acer platanoides), nažka
s křídlem
lusk – trnovník akát
(Robinia pseudacacia)
Tobolka - vrbovka (Epilobium),
semena s chmýrem
Hydrochorie
Tobolka – kotvice plovoucí (Trapa natans)
ŠÍŘENÍ PLODŮ A SEMEN
Zoochorní rostliny, šířeny pomocí živočichů
•
Epizoochorie
–
–
•
Endozoochorie
–
•
•
Pomocí různých háčků a osténků se přichycují
na povrchu těl živočichů, ostnité zákrovní listeny
na plodenství lopuchu (Arctium), osténkaté tvrdky
užanky (Cynoglossum)
Pomocí ptáků (ornitochorie) přenos některých vodních
rostlin na končetinách ptáků
Konzumace plodů, které procházející zažívacím
traktem živočichů a šíří se s trusem, jahodník
(Fragaria), rybíz (Ribes), bez (Sambucus), brslen
(Euonymus)
Myrmekochorie – šíření plodů pomocí mravenců,
na plodech speciální výrůstky s tukem (elaisomy),
které mravenci konzumují, roznášejí tak semena
na velké vzdálenosti, prvosenka bezlodyžná
(Primula vulgaris), vlaštovičník větší (Chelidonium
majus), dymnivka (Corydalis)
Antropochorie – šíření plodů lidskou činností či
člověkem, zavlékaní plevelů s kulturními rostlinami,
šíření rostlin v souvislosti s lodní, železniční a
silniční dopravou
Epizoochorie, nažka – kuklík městský (Geum urbanum)
Endozoochorie, malvička – jeřáb ptačí (TSorbus aucuparia)
HOSPODÁŘSKÝ VÝZNAM
význam
příklad
Pochutina (nápoje)
kakaovník, kávovník, chmel
otáčivý
Potrava (zelenina, ovoce)
jahodník, slivoň švestka, tykev
turek, banánovník, ananasovník
Koření
kmín, anýz, fenykl
Léčiva
brusnice borůvka, rakytník
řešetlákový
Průmysl
bavlník, olivovník, brukev řepka
olejka, sója, mák setý
Bobule – banánovník (Musa)
Léčiva
Bobue – brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus)
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides)
Olejniny
mák setý (Papaver somniferum)
slunečnice roční (Helianthus annuus)
brukev řepka olejka (Brassica napus)
Pochutina
Kávovník (Coffea)
Pochutiny
Kakaovník (Theobroma cacao)
Koření
Balvník (Gossypium)
Tobolka, bavlník (Gossypium), bílé chmýří
jsou trichomy na semenech