Transcript Komunismus v SSSR

Totalitní režimy
Komunismus v Sovětském svazu
uč. 15 - 25
Obecná charakteristika totalitních režimů:
? Vysvětli, co znamená „obecná“…
• prosazování státní ideologie ve všech oblastech života
– politická kontrola nad všemi oblastmi života
• nepřipouští kritiku
• veškerá moc jedné politické straně
• sdělovací prostředky pod kontrolou
• porušování lidských práv – politická a policejní kontrola
• boj s veřejným nepřítelem – i fyzická likvidace,
udržování obyvatelstva ve strachu
• obyvatelstvo nuceno k budování a podpoře režimu
Komunismus v Sovětském svazu
• socialismus = filosofický směr - snaha o zlepšení
postavení pracujících, zejména dělníků
počátky v 19. stol. s rozvojem továren a zvětšováním
počtu dělníků
• marxismus – leninismus = forma(y) socialismu,
pojmenovaná po tvůrcích – německém filozofu Karlu
Marxovi a ruském politiku Vladimíru Iljiči Leninovi, který
si ji přizpůsobil
společnost je rozdělena na třídy – vykořisťovatelskou –
majitelku výrobních prostředků (šlechta, majitelé továren,
obchodníci, živnostníci, bankéři, statkáři, inteligence) a
třídu vykořisťovanou =dělníci a rolníci
viz. sovětská vlajka str. 17
• snaha o vytvoření beztřídní společnosti – výrobní
prostředky společným vlastnictvím - budou
vyvlastněny - tzv. znárodněny
• počítalo se s násilnou socialistickou revolucí
• komunismus je cílem marxismu - leninismu
Komunismus = levicový extremismus (2 významy):
z latinského communis = společný
1/ společenský systém se společným vlastnictvím
výrobních prostředků, všichni jdou si rovni, nikdo
nemůže nikoho vykořisťovat
je cílem marxismu – leninismu
2/ oficiální ideologie Sovětského svazu
později ji přebíraly další státy pod vlivem SSSR
• nejedná se o demokratický systém – zmanipulované
volby
pronásledované osoby = tzv. třídní nepřátelé
• teorie třídního boje – třída dělníků a rolníků (=
vykořisťovaní) vede boj proti třídě vykořisťovatelů
• třídní nepřátelé = ti, kdo se staví proti zájmům dělnické a
rolnické třídy,nejenom šlechta, majitelé továren,
obchodníci, živnostníci, bankéři, velkostatkáři, ale i
inteligence, umělci a církev
• kontrarevolucionář = člověk, který nesouhlasil s
totalitním režimem
• pronásledování třídních nepřátel a kontrarevolucionářů
Ruské revoluce
• Rusko za 1. sv. války velmi neúspěšné (špatně vyzbrojená
a zásobovaná armáda)
• přelom let 1916/ 1917 hlad mezi obyvatelstvem
• špatná situace obyvatelstva
• únor 1917 (podle gregoriánského kalendáře v březnu) –
revoluce v hl. městě Petrohradě – nepokoje hladového
obyvatelstva
• car Mikuláš II. donucen k abdikaci, Rusko republikou
• prozatímní vláda – v čele Alexandr Fjodorovič Kerenskij cílem demokratické změny v Rusku
• snaha dodržet závazky vůči Dohodě = pokračovat ve válce
• odpor obyvatelstva proti válce
car Mikuláš II. s rodinou
zavražděni 16./17. července 1918 u Jekatěrinburgu
https://znova2010.signaly.cz/1201/historicke-ohlednuti-krvava-nedele-a
• sovět (z ruského jazyka) = rada, výbor tvořený dělníky a
vojáky - bolševiky
• podíl sovětů na vládě
• bolševici - odštěpili se od socialistů, vedeni Vladimírem
Iljičem Leninem a Lvem Davidovičem Trockým
řídili se marxismem – leninismem
rozdíl v kalendáři str. 19
• 25. říjen 1917 (7. listopad u nás) - bolševický převrat =
VŘSR (Velká říjnová socialistická revoluce) – svržena
prozatímní vláda Kerenského
• bolševici slibovali rolníkům půdu, dělníkům vedení
v továrnách, všem okamžitý mír – zpočátku podpora
obyvatelstva
(Dekret o míru, Dekret o půdě)
Vladimír Iljič Uljanov
(Владимир Ильич Ульянов),
který přijal přezdívku Lenin
(Ленин), ( 10. / 22. dubna
1870 v Simbirsku (dnes
Uljanovsk) – 21. ledna 1924
Gorki u Moskvy), byl ruský
komunistický politik a
revolucionář, vůdce bolševické
strany, první předseda vlády
SSSR a teoretik leninismu,
který definoval jako adaptaci
marxismu v období
imperialismu.
Bolševici
•
•
•
•
•
= nejextrémnější křídlo socialistického hnutí
cílem bolševiků svržení prozatímní vlády
usilovali o násilnou revoluci, vyžadovali disciplínu a
plnění příkazů, zpočátku jich bylo málo – asi 20 000,
vůdci byli v zahraničí
ve svém programu slibovali rolníkům půdu, dělníkům
vedení v továrnách, všem okamžitý mír
(Dekret o míru, Dekret o půdě)
získali podporu veřejnosti – během půlroku se
zdvacetinásobil jejich počet – významné postavení
v sovětech
spory mezi prozatímní vládou a sověty
Občanská válka v Rusku
= nesouhlas části obyvatelstva s bolševickým převratem
• březen 1918 separátní brestlitevský mír s centrálními
mocnostmi – Rusko vystoupilo z války
• velké územní ztráty, zrada Dohody
• osamostatnění pobaltských států – Finsko, Estonsko,
Lotyšsko, Litva
• hlavním městem Moskva (přesun z bezpečnostních
důvodů)
• zhoršené mezinárodní postavení
• proti sobě bolševická Rudá armáda a Bílá garda (tzv.
Rudí a Bílí)
• rozpoután rudý teror k zastrašení obyvatelstva
• Čeka = tajná policie, mohla provádět i rozsudky smrti
nad nepřáteli revoluce, skutečnými i domnělými
• gulagy = koncentrační tábory pro odpůrce režimu
• vlna hladomorů – zejména na Ukrajině
• 1922 konec občanské války vítězstvím Rudé armády
• 1922 vyhlášen SSSR = Svaz sovětských socialistických
republik = Sovětský svaz
 tajná policie Čeka – zatýkání, popravy
ЧК, ВЧК; Vserossijskaja črezvyčajnaja komissija po borbe s
kontrarevoljucijej, spekuljacijej i sabotažem)
založena Leninem 20. prosince 1917, prvním představitelem
této organizace byl F. E. Dzeržinskij.
V roce 1922 byla přetvořena v GPU. Pětiletá existence
organizace Čeka stála život odhadem 200 až 500 tisíc lidí
NKVD 1934–1946 Narodnyj komissariat vnutrennich děl,
MVD (1946–1954)
KGB (1954–1991) Komitět gosudarstvenej bezopasnosti
sídlo ulice Bolšaja Ljubljanka
Lubljanka - sídlo tajné policie
http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lubianka.jpg
Gulag = Glavnoje Upravlenije Ispravitelno-trudovych
Lagerej
•
•
•
•
= Hlavní správa nápravně - pracovních táborů
během existence SSSR nejméně 476 táborových komplexů tábory produkující otrockou práci
hlavním úkolem byla těžba surovin a stavba náročných
projektů
Informace začaly do světa pronikat až v době Chruščovova
tání koncem 50. let
literatura:
Boris Pasternak : Doktor Živago
Alexandr Solženicin (za kritiku Stalina 8 let v Gulagu, 3 roky
vyhnanství): Souostroví GULAG, Nobelova cena za literaturu
Mapa: Kartografie Praha: Dějiny 20. století, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 29
Oběti hladomoru 1921 1923
http://www.svetbezkomunismu.cz/index_800.php?a
rticle_file=galerie/sovet.html
Arthur Ransome - reportér pro list Guardian, Londýn,
úterý 11. října, 1921.
• "Děti nás spatřily a všechny se škrábaly na nohy, některé
se strachem, jiné se zájmem, některé byly příliš slabé,
aby se postavily na nohy a padaly nazpět na zem. Ercole
je fotografoval tak, jak byly. Pak si vybral čtyři malé
chlapce a fotografoval je kousek stranou. Chtěl je
odměnit a než ho žena, která na děti dohlížela mohla
zastavit, dal jim nějakou čokoládu. "To nesmíte," řekla
mu, "jsou příliš hladové". Bylo už pozdě. Všechny, které
ještě měly nějakou sílu, se ocitly v jednom klubku,
bojovaly o kousíčky čokolády jako malá zvířátka,
vydávajíc tichý a slabý zvířecí nářek."
http://www.svetbezkomunismu.cz/index_800.php?article_file=galerie/sovet.html
Arthur Ransome - reportér pro list Guardian, Londýn,
úterý 11. října, 1921.
• "Děti nás spatřily a všechny se škrábaly na nohy, některé
se strachem, jiné se zájmem, některé byly příliš slabé,
aby se postavily na nohy a padaly nazpět na zem. Ercole
je fotografoval tak, jak byly. Pak si vybral čtyři malé
chlapce a fotografoval je kousek stranou. Chtěl je
odměnit a než ho žena, která na děti dohlížela mohla
zastavit, dal jim nějakou čokoládu. "To nesmíte," řekla
mu, "jsou příliš hladové". Bylo už pozdě. Všechny, které
ještě měly nějakou sílu, se ocitly v jednom klubku,
bojovaly o kousíčky čokolády jako malá zvířátka,
vydávajíc tichý a slabý zvířecí nářek."
http://www.svetbezkomunismu.cz/index_800.php?article_file=galerie/sovet.html
Politické poměry v SSSR
• stát řízen sověty = zastupitelské (volené) orgány
• od 1917 volební právo ženy
• volby nebyly svobodné – povolena pouze komunistická
strana
• nejvyšší sovět řídil Sovětský svaz – zástupci všech
svazových republik
• 1924 po smrti Lenina včele státu Josif Visarionovič
Stalin
generální tajemník Komunistické strany Sovětského svazu
• povolena pouze KSSS
• Josif Vissarionovič
Džugašvili
18. prosince 1878 – 5.
března 1953), známý též
jako
Stalin nebo Koba
(česky Vyznamenaný,
přijal ji v mládí) byl
sovětským diktátorem v
letech 1927–1953.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Stalin
• pronásledování nepohodlných osob – kruté výslechy,
popravy, deportace do odlehlých končin SSSR, mizeli
členové rodin, nebyly o nich informace
• pracovní tábory – gulagy (není název tábora, ale
používá se pro odlišení od koncentračních táborů) –
otrocká pracovní síla na Sibiři nebo Dálném východě
• stranické čistky – pronásledování mezi samotnými
komunisty – Stalin se zbavoval bývalých
spolupracovníků
• inscenované (přesně sehrané) soudní procesy ( u nás v
50. letech)
• počet obětí Stalinovy éry neznámý – odhadem 20 tis.
lidí
Stalinovy čistky v armádě – zdroj: Očista - Suvorov Viktor
... z pěti maršálů byli popraveni tři. Moderní ruská, ale i
dřívější protistalinská sovětská histografie hodnotí
výsledky Stalinových čistek v Rudé armádě v letech 1937
- 1938 mimo jiné takto: ... z pěti maršálů byli popraveni
tři. Z pěti velitelů armády nezůstal naživu ani jeden.
Čistku nepřežil ani jeden armádní komisař prvního
stupně. Ze dvanácti armádních velitelů druhého stupně
bylo pohřbeno všech dvanáct, ... . Celkem přišlo v
čistkách o život čtyřicet tisíc velkých vojevůdců .... Dále
historici tvrdí, že: ... porážka Rudé armády v roce 1941 je
přímým důsledkem čistek. V roce 1941 postrádali zbylí
sovětští velitelé nezbytné zkušenosti, neboť na svých
místech byli nejvýše jeden rok ...
• kult osobnosti Stalina (název použit až po Stalinově
smrti jeho nástupcem N. S. Chruščovem) = nekritické
uctívání Stalina – neomylný, moudrý, přívětivý, všude
jeho portréty, psaní oslavných básní a písní, sochy,
pomníky
• kulturní revoluce – velké množství škol, snížení
negramotnosti, ve školách ovšem ideologická
propaganda
• neruské národy v SSSR porušťovány
Hospodářství SSSR
•
•
•
•
zaostalá agrární (zemědělská) země
málo rozvinutý průmysl
bolševici – znárodňování – průmysl, obchod, banky
konec 20. let za Stalina:
1/industrializace – budování těžkého průmyslu, nutný
pro zbrojení
zanedbán lehký a spotřební průmysl, nedostatek
spotřebního zboží
2/kolektivizace – vytváření zemědělských družstev –
kolchozů – násilná kolektivizace – odevzdání půdy,
dobytka, strojů do družstev
důsledkem násilné kolektivizace, vývozu obilí na západ ohromný pokles produkce – hladomory 1932 – 33 –
zahynuly miliony lidí, zejména na Ukrajině, v nejúrodnější
části Sov. Svazu
asi 10 mil. obětí kolektivizace
Vývoz obilí z Charkovské oblasti
http://sk.wikipedia.org/wiki/Hladomor_na_Ukrajine
http://sk.wikipedia.org/wiki/Hla
domor_na_Ukrajine
3/plánované hospodářství – pětileté úseky = pětiletky
naplánováno na 5 let , kolik bude čeho vyrobeno a
vypěstováno
centrální řízení hospodářství z jednoho úřadu !
snížení životní úrovně obyvatelstva
• plán GOELRO - Государственная комиссия по
электрификации России, Státní komise pro
elektrifikaci Ruska – Leninův plán pro elektrifikaci
země 1920 – 1931
NEP
• 1921 dočasné povolení soukromého podnikání
• týkal se hlavně zemědělství, některých prům. odvětví
a obchodu
• Plán GOELRO - Государственная комиссия по
электрификации России, Státní komise pro
elektrifikaci Ruska
• hospodářské oživení – 1927 dosaženo předválečné
výroby
• 1929 byl zrušen
• naopak utužení režimu v komunistické straně
Kartografie Praha: Dějiny 20. Století, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str.29 - 30
Zahraniční politika SSSR
• po revoluci mezinárodní izolace
• 1922 navázány vztahy s Německem – spolupráce až do r.
1941
• do Německa z Ruska suroviny, do Ruska německé
průmyslové výrobky
• vojenská spolupráce
• postupný ústup z mezinárodní izolace ve 30. letech
• Francie a Československo ohrožené Německem – 1935
spojenecká smlouva se SSSR – nemohla být účinná –
SSSR spolupracuje i s Německem
• srpen 1939 uzavřen pakt „Ribbentrop – Molotov“ mezi
N a SSSR – tajné dodatky o rozdělení Polska a vlivu v
Pobaltí
• začátek 2. sv. války září 1939 – SSSR obsadí část Polska a
1940 Litva, Lotyšsko, Estonsko vojensky donuceny
vstoupit do SSSR
• rozšiřování hranic SSSR na úkor Rumunska a Finska
• červen 1941 útok N na SSSR – začíná Velká vlastenecká
válka
podpis paktu Molotov – Ribbentrop
24. 8. 1939
http://www.pbs.org/kcet/behindcloseddoors/episode-1/ep1_stalins_pact.html
Změny území SSSR 1939 – 1940
důsledky paktu Molotov - Ribbentrop
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Ribbentrop-Molotov.PNG