Mezinárodní situace na přelomu 19. a 20. století



Francie



Velká Británie



Rusko



Německo



Rakousko – Uhersko



USA

Francie, Velká Británie



Francie



třetí republika (po porážce císařství Napoleona III.)



úspěchy v dobývání kolonií



solidní domácí podnikání



značný kulturní vliv



Velká Británie –



pevné připoutání kolonií (výnosy z kolonií pokrývaly ztráty způsobené poklesem vývozu zboží)



ztrácí suverénní postavení v oblasti průmyslu, které měla po celé století (do čela se dostávají USA)



politika – tradiční dvě strany: konzervativní a liberální – rozšiřuje nově vzniklá Labour Party – dělnická strana práce

Rusko



Velmoc z pohledu rozlohy a počtu obyvatel



Vysoká negramotnost



Hospodářská zaostalost (státní dluh v roce 1913 – 12,7 miliard rublů)



Nízká výkonnost průmyslu (drtivá většina obyvatel žije na vesnici)



Obrovské rozdíly v sociální oblasti (prudce se rozevírají „nůžky“ mezi bohatými a chudými)



V čele Ruska car Mikoláš II. (Romanovci)



Sociální demokracie se v Rusku dělila na bolševiky a menševiky (Tyto názvy dle 2.sjezdu sociální demokracie – menšina zde odmítla Leninův politický program – menševici)

Německo



Sjednotitel: Otto von Bismarck



Vysoká úroveň armády



Vyspělé hospodářství



Značný kulturní potenciál



Národ byl zpracováván ideami nacionalismu



Ze všech zemí nejvíce toužilo po válce (císař Vilém II.) s cílem získat další kolonie, ovládnout střední Evropu, pronikat na Balkán, získat převahu nad Velkou Británií zejména v oblasti světového obchodu

Rakousko-Uhersko



Mnohonárodnostní monarchie, která měla permanentní problémy v národnostních sporech



V čele František Josef I. Nastoupil na trůn v roce 1848 jako osmnáctiletý a vládl do své smrti v roce 1916. Stal se v podstatě posledním evropským monarchou staré školy.



Rakousko – Uhersko ve válce vidělo příležitost k vyřešení národnostních sporů a k posílení svého vlivu na Balkáně



1.světová válka 1 (video)

USA



Na přelomu 19. a 20. století dosáhly Spojené státy postavení nejsilnější světové velmoci



Rychlá industrializace – rozvoj vědy a techniky, zavedení pásové výroby, poptávka po pracovní síle (přistěhovalci), slušné mzdy, vysoká koupěschopnost obyvatel, široké uplatnění strojů, moderní průmysl



Před vypuknutí války držely Spojené státy americké linii nevměšování se do evropských záležitostí